Honzíkovy vláčky

Digitalizace „Skleněnky“ od Minitrix v měřítku N

Ještě před pár měsíci jsem neměl tušení o modelu jedné hodně mrňavé parní lokomotivy od Minitrix, jejíž originální předchůdkyně jezdily na německých a rakouských kolejích pod převládajícím označením BR 98 mezi lety 1905 až 1923. Kvůli skleněné kabině s výhledem na všechny strany dostala u Bayerischen Staatseisenbahnen přezdívku Glasskasten. Tam ji vedli pod označením Tenderlok PtL 2/2. Firmě TRIX se po mnoha letech od doby vzniku originálu podařil vskutku skoro zázrak, když ji vypiplali v měřítku N. Přečíst celé…

Počet přečtení: 1 306 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Motorák M124 Komarek v měřítku N ze Studia JJ3D

Na stránkách Honzíkových vláčků jsme o skutečném i modelovém motoráčku s parním pohonem M124 Komarek už několikrát podrobně psali. Stačí se proklikat k článkům ZDE, ZDE a ZDE. Všechny příspěvky jsou doplněny bohatou fotodokumentací. Pokud jde o modely, tak prvenství (v publikování) už nikdo nevezme Pavlu Haertlovi, jehož Komarka v měřítku TT představujeme ZDE. Psal se rok 2016. Zmiňujeme tam vizi, že modely tohoto sympatického motoráčku v dalších měřítcích budou jistě brzy následovat. Tak rychle to ale nebylo.. Přečíst celé…

Počet přečtení: 4 021 | komentářů 7 | Tisknout: | Poslat:

Drobná vzpomínka na nerealizovaný klukovský sen má happy end

Pro našince byl v minulosti většinou prvním a jediným výrobcem železničních modelů sonnebergský podnik PIKO – myšleno ve velikosti N (či potažmo H0). Železná opona sice existovala, ale nebyla neprostupná, takže se formou individuálního dovozu člověk sem tam dozvěděl, co se peče u „ošklivé západní“ konkurence. Přečíst celé…

Počet přečtení: 1 737 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Motorový vůz M290.0 Slovenská strela v měřítku N (1)

Motorový vůz M290.0 Slovenská strela nevznikl na Slovensku, jak se může nezasvěcený domnívat. Ale ani v Čechách. Jako mnoho jiných motorových vozů či osobních a nákladních aut spatřil tento železniční skvost světlo světa u nás na Moravě, v kopřivnickém závodě TATRA, který tehdy patřil do koncernu Ringhoffer. Tenkrát, v polovině 30. let min. st., to ovšem stejně byly Sudety. Zůstaňme ale u teze, že dějiny vykládají vítězové! Obě dvě M290.0 byly vyrobeny v Československu.

Přečíst celé…

Počet přečtení: 5 311 | komentářů 7 | Tisknout: | Poslat:

Digitalizace elektrické posunovací lokomotivy ROCO 23247/8 (řada 160 ex E60)

Nové modely v měřítku 1:160 od rakouské firmy ROCO¹⁾ jsou již minulostí. To ale neznamená, že neexistují, ať už ve sbírkách modelářů, nebo i na prodej, třeba na eBay. Jedním z mnoha modelů, které firma vyrobila, byla elektrická posunovací lokomotiva řady E60 (nově ř. 160), která fungovala dlouhé roky u Deutsche Reichsbahn. V tradiční červené barvě jsem ji objevil a vydražil na eBay. Přihazovali na ni naprosto nesmyslně a dlouho před koncem aukce dva netrpěliví kupci, čímž si jen sami sobě šponovali cenu… Tak jsem jim vypálil rybník. 🙂 Přečíst celé…

Počet přečtení: 4 046 | 1 komentář | Tisknout: | Poslat:

Motorový vůz M 240.0 v měřítku N zhotovený stereolitografickým 3D tiskem (3) – na bázi pojezdů TOMYTEC

První verzi pojezdu z dílny Jirky Kubíka jsme představili minule (ZDE). Druhá verze pojezdu pro M240.0, kterou představíme nejdříve v této třetí části příspěvku, spočívala v použití kompletního, byť upraveného, pojezdu TOMYTEC. Detailním výběrem možností padla volba na typ TM-06R. Má celkovou délku podvozku 110 mm, šířku 15,6 mm, rozvor podvozků 80 mm, rozvor náprav 14 mm a průměr kol 5,6 mm. Třetí verze pojezdu pak spočívala ve vytvoření pojezdu z vlastnoručně vytištěného rámu metodou FDM tisku, do kterého byly zabudovány podvozky z pojezdu TOMYTEC TM-04 a některé další součástky (motor, kardanový pohon aj.). Přečíst celé…

Počet přečtení: 3 578 | 1 komentář | Tisknout: | Poslat:

Motorový vůz M 240.0 v měřítku N zhotovený stereolitografickým 3D tiskem (2) – pojezd (analog)

V předešlém dílu jsme velmi podrobně popsali výrobu karosérie motorového vozu M240.0 metodou přesného 3D stereolitografického tisku. Zhruba za rok, kdy se této velmi perspektivní metodě výroby modelů i malých měřítek věnujeme, se vyrojilo poměrně dost podobných projektů. Jak to tak ale vždycky bývá, když dva dělají totéž, není to totéž. Přečíst celé…

Počet přečtení: 4 133 | komentářů 6 | Tisknout: | Poslat:

Motorový vůz M 240.0 v měřítku N zhotovený stereolitografickým 3D tiskem (1)

Čtyřnápravové motorové osobní vozy s hydrodynamickým přenosem výkonu od vznětového motoru s výkonem 206 kW přišly na naše koleje v roce 1963 a 1964. Dosahovaly maximální rychlosti 70 km/hod. Po dvou prototypových vozech nesly až do roku 1988 označení M 240.0, poté byly přeznačeny na řadu 820. V počtu 120 kusů poctivě sloužily na československých kolejích až do roku 2007, kdy už jezdilo jen několik jednotek vozů. Přečíst celé…

Počet přečtení: 4 150 | komentáře 2 | Tisknout: | Poslat:

Po stopách nerealizované parní rychlíkové lokomotivy u PIKO

Jen málokterý obor – a nemusí být nutně modelářský a ani železniční – má svá tajemství a záhady. Sonneberské PIKO v době socialistické není výjimkou – také tady se objevil typický Erlkönig. Že nevíte, co tento termín znamená? Pravda, bývá typičtější pro automobilový průmysl, ale situace u východoněmeckého výrobce na počátku 70. let se na něj hodí jak ušitá. Takže jde o vozidlo z důvodu především konkurenčních pečlivě utajené. Přečíst celé…

Počet přečtení: 2 947 | 1 komentář | Tisknout: | Poslat:

„Pomeranč“ sestavený z karosérie odlité z resinu a pojezdu z Nohab

Mezi roky 1961 – 1965 byly v ČKD Praha vyráběny dvě téměř identické lokomotivy. Kvůli oranžovému nátěru dostaly přezdívku Pomeranč. Taky se jim kvůli šesti nápravám přezdívalo „cénula“ (Co´Co´). V Kryšpínově značení se jednalo o T678.0 a T679.0, později byly přeznačené na řadu 775 a 776. Té první se vyrobilo 17 a té druhé 27 kusů. Tyto dieselelektrické lokomotivy s úctyhodným výkonem 1470 kW byly u ČSD určené pro těžkou osobní a nákladní dopravu. Přečíst celé…

Počet přečtení: 4 271 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

E499 Bobina (N) od Tomáše Hlouška se dočkala digitalizace

Každý modelář má svoji oblíbenou mašinku. Někdo proto, že se s ní při stavbě hodně natrápil, nebo na ní dlouho šetřil, anebo že s ní jezdil děda nebo táta. Někdo jednoduše proto, že se mu líbí kvůli něčemu jinému. Já mám takových TOP mašinek několik, ale přece jenom jedna je ta NEJ: Bobina s kulatými okny. Na model v měřítku N jsem se hodně načekal. Když mi jej Tomáš Hloušek předával, měl jsem velkou radost. Přečíst celé…

Počet přečtení: 7 984 | 1 komentář | Tisknout: | Poslat:

Čisticí lokomotiva Fleischmann 7968 podruhé, aneb Hodně věcí je v ní jinak

Před pěti roky jsem se na stránkách Honzíkových vláčků věnoval digitalizaci dvounápravové elektrické lokomotivy od fy Fleischmann (model 7968) – ZDE. V článku jsem porovnával rozdíly modelu určeného pro čištění povrchu kolejnic a podobného modelu uzpůsobeného pro provoz na modelové ozubnicové trati. Kromě jiného jsem detailně popsal digitalizaci této „čističky“ (jak ji budu v tomto článku dále označovat). Mělo následovat pojednání o dovážení modelu, ale stala se nehoda… Přečíst celé…

Počet přečtení: 3 416 | 1 komentář | Tisknout: | Poslat:

Dekodér LokPilot 5 micro DCC/MM/SX/M4 NEM651 od ESU

Dekodér LokPilot 5 micro je dosud nejmenším digitálním dekodérem od ESU. Díky použití subminiaturních součástek, osmivrstvých desek s plošnými spoji a nejnovější výrobní technologii má pouhých 8,0 x 7,0 mm a tloušťkou pouze 2,4 mm (resp. 2,9 mm – měřeno na kondenzátoru). Může být proto používán i ve velmi malých lokomotivách v měřítcích Z, N nebo TT. Nicméně funkčnost a robustnost nebyly omezeny ve srovnání s většími verzemi dekodérů. (ČTI dodatek) Přečíst celé…

Počet přečtení: 4 856 | komentáře 2 | Tisknout: | Poslat:

Ozvučení modelu motorové lokomotivy T458.1 (721) Velký Hektor v měřítku N

Model mimořádně úspěšné československé dieselové lokomotivy T458.1, později přeznačené na řadu 721, které se neřekne jinak než Velký Hektor, v měřítku N, nabídla v nedávné době modelářům a milovníkům mašinek česká firma MTB. Do té doby tyto modely prakticky existovaly snad pouze v několika exemplářích, které si skuteční modeláři dokázali postavit vlastnoručně z leptu. Přečíst celé…

Počet přečtení: 7 380 | 1 komentář | Tisknout: | Poslat:

Digitalizace modelu parní lokomotivy BR 86 a její přestavba na řadu 455.2

Po roce 1928 se v Německu vyráběly tři řady tendrových lokomotiv určených pro přepravy nákladních i osobních vlaků na vedlejších tratích – největší 85, lehčí 86 a malá 64. „Osmdesátpětka“ měla tříválcový parní stroj, zatímco lokomotivy řady 86 a 64 měly dvouválcový parní stroj. Po skončení války se obě menší lokomotivy objevily pod označením 455.2 a 365.4 na československých kolejích.¹⁾ Jezdilo jich zde 26.²⁾  Přečíst celé…

Počet přečtení: 7 935 | 1 komentář | Tisknout: | Poslat:

Digitalizace parní rychlíkové lokomotivy BR 05 od Arnolda (N)

K oblíbeným činnostem mnoha modelářů patří přestavby starších modelů pro digitalizovaný provoz. V jednodušším případě úprava spočívá v instalaci loko-dekodéru a někdy i výměně žárovek za LED. Složitější jsou přestavby, kdy digitalizaci předchází úprava zejm. německých modelů na lokomotivy provozované u ČSD (ČD). Nově vyráběné modely jsou již na připojení loko-dekodéru připravené z výroby, dříve vyrobené nikoliv. Proto jsou nanejvýš užitečné příspěvky zkušených modelářů, kteří takové přestavby publikují. Jsem velice rád, že mezi autory, kteří se rozhodli sdělit své poznatky prostřednictvím Honzíkových vláčků, se zařadil i zkušený modelář a kamarád Zdeněk Slabý. (pozn. J. H.) Přečíst celé…

Počet přečtení: 6 646 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Digitalizace parní lokomotivy BR 64 od Minitrix a její přestavba na 365.4

Tendrové lokomotivy na přehřátou páru se vyráběly v Německu pro Říšské dráhy (DRG) v letech 1928 až 1940. S hmotností na nápravu 15 t byly určeny pro dopravu osobních vlaků na vedlejších tratích. Kromě firem Schwartzkopf a Hohenzoller je vyráběly všechny německé lokomotivky. Celkem jich bylo vyrobeno 520 kusů. Byly označeny řadou 64.¹⁾ Přečíst celé…

Počet přečtení: 6 070 | komentářů 6 | Tisknout: | Poslat:

Na návštěvě u Mistra v Roudnici nad Labem

Koncem května t. r. popsal Karel Brejša pro Honzíkovy vláčky úpravu jízdních vlastností a ozvučení Brejlovce, tj. lokomotivy řady T478.3 a T478.4, resp. řady 750, 753 a 754 v měřítku N od firmy mtb – ZDE. Jak jsme upozornili, není to jednoduchá operace, nehledě na to, že tímto zásahem uživateli zaniknou práva na reklamaci u výrobce, resp. prodejce. Předpokládáme proto, že k této úpravě by se měl odhodlat jen skutečně zkušený modelář. Přečíst celé…

Počet přečtení: 6 190 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Úprava jízdních vlastností a ozvučení Brejlovce od MTB v měřítku N

V odborné literatuře pro železniční modeláře jsou nejcennější příspěvky popisující vlastní výrobu a také všelijaké úpravy a přestavby modelů. Kdo ví co mám na mysli, dá mi jistě zapravdu. Takových příspěvků je ale jako šafránu. Důvodů je několik. V papírové literatuře už se prakticky nevyskytují. Ne každý web pro modeláře má snahu nezištně poskytovat svým čtenářům tento typ informací, drtivá většina tzv. „modelářských“ webů má totiž čistě komerční charakter. A potom, ne každý modelář je ochotný se podělit s ostatními se svými nápady, zkušenostmi či postupy. Přečíst celé…

Počet přečtení: 7 885 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Brejlovec v N-ku od MTB a TRIX – radost a zklamání?

Dlouho jsem váhal, zda na stránkách HV publikovat recenze Karla Brejši na nové lokomotivy T 478.3 Brejlovec v měřítku N, které shodou okolností téměř ve stejný čas daly na trh hned dva výrobci – tuzemská a relativně velmi mladá firma MTB a po mnoha odkladech velmi zkušená a věhlasná německá firma TRIX.

. Přečíst celé…

Počet přečtení: 10 239 | komentáře 2 | Tisknout: | Poslat:

Vojenský vlak, aneb kde sehnat modely vojenské techniky a plošinové vagony a jak provádět kamufláž

Poprvé jsem viděl model vojenského vlaku u Radka Wimmera ve Ždáru nad Sázavou. To už je dávno. Byl hodně podobný tomu, jak jsem si ho pamatoval z dob vlastních „válečných tažení“ po českých a polských kolejích, když jsme zajišťovali mír před krvelačnými kapitalisty sdruženými v paktu NATO. Už když jsem byl u Radka, přemýšlel jsem, že si takový model vlaku jednou v N-kovém měřítku postavím taky. To jsem ještě netušil, že to nebude tak jednoduché, jak to na první pohled vypadá. Přečíst celé…

Počet přečtení: 17 049 | komentáře 4 | Tisknout: | Poslat:

Parní vůz Komarek v měřítku 1 : 120

Před 113 lety byly v továrně Ringhoffer v Praze na Smíchově vyrobeny dva vozy, které byly vybaveny parním kotlem nové konstrukce od firmy F. X. Komarek z Vídně. Právě od jména majitele této firmy vznikla přezdívka „motoráků“, které později obdržely označení M 124. Je zázrakem, že jeden opravdový Komarek se dochoval v Národním technickém muzeu dodnes. Komarků v modelových měřítcích ale nejspíš bude přibývat… Přečíst celé…

Počet přečtení: 11 817 | 1 komentář | Tisknout: | Poslat:

Digitalizace modelu lokomotivy BR 290 (V 90)

Dieselhydraulické lokomotivy řady V 90 (později BR 290) ) jsou zástupcem kategorie středně těžkých posunovacích lokomotiv sloužících u Německých drah (DB). Jsou podobné starším lokomotivám řady V 100, které byly na přelomu 50. a 60. let min. století nasazovány jako náhrada parních lokomotiv na neelektrifikovaných tratích. Stroje této řady byly (a jsou) vděčnou předlohou pro výrobce modelů všech běžných měřítek. V měřítku 1:160 je trdičně vyráběla firma ROCO, letos přijdou do prodeje i modely od firmy TRIX. Přečíst celé…

Počet přečtení: 7 783 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Digitalizace modelu lokomotivy BR 85 v měřítku N

Když jsem v katalogu firmy TRIX už před časem poprvé uviděl model parní lokomotivy BR 85.007, zalíbila se mi a „šel jsem po ní“. Prakticky nic jsem o její historii nevěděl. Sehnal jsem ji na eBay a zdála se být v pořádku. Na „tréninkovém“ analogovém okruhu jezdila jakž-takž. Sice z ní kapal olej, ale to jsem přikládal pečlivosti původního majitele. Dnes si myslím, že tím promazáním kamufloval skutečný stav modelu. Je to poučení pro příště. Ne vždycky zřejmě platí, že kdo maže, ten jede… Přečíst celé…

Počet přečtení: 14 162 | 1 komentář | Tisknout: | Poslat:

Zamračená z odlitku v N-ku

Když jsem viděl na „burze“ odlitek modelu lokomotivy Zamračené¹⁾ v měřítku N, zdál se mi docela dobrý. Neodolal jsem a doufaje ve snadnou stavbu modelu, zakoupil jsem ho. Nemám totiž k odlitkům moc důvěru. Model motorového vozu M296 z odlitku se mi časem začal bočně vydouvat ven. Také kolegovi se stejný model celý prohnul. Doufal jsem, že po letech už bude odlévací hmota lepší.

Přečíst celé…

Počet přečtení: 8 513 | komentáře 4 | Tisknout: | Poslat:

Digitalizace modelu elektrické motorové jednotky DB ET30 (BR 430)

Bude zřejmě nošením dříví do lesa konstatování, že valná většina dříve profesionálně vyráběných modelů trakčních vozidel byla určena pro analogový provoz. Jejich úprava pro provoz digitální je ale v drtivě většině možná – lépe u větších měřítek, o něco hůře u menších (N, Z). Znamená to instalovat a elektricky zapojit dekodér a obvykle též provést určité mechanické úpravy uvnitř modelu. U nových modelů již výrobci s digitalizací počítají. Již několikrát jsme se této modelářsky zajímavé práci na stránkách HV věnovali. V seriálu budeme nyní pokračovat úpravami trakčních vozidel z dílny Jana Plutnara. (hlav) Přečíst celé…

Počet přečtení: 8 595 | 1 komentář | Tisknout: | Poslat:

Jednoduché patinování modelů železničních vozidel

Tak si čas od času říkám, jestli se z toho modelaření nedělá příliš velká věda. Utvrzují mne v tom občas metodiky a návody věhlasných firem, které se pochopitelně snaží přesvědčit, že ten či onen prostředek z jejich produkce je ten pravý, ale jen když se používá tak či onak. Je ale přece známé, že mnohdy to, co je zahraničními firmami nabízeno ze nemalý peníz, lze snadno nahradit. Za všechny prostředky nechť jako příklad poslouží náhrada drahých patinovacích prášků obyčejnými křídami koupenými v papírnictví, které stačí nastrouhat na jemném smirku. (red. poznámky J. H.) Přečíst celé…

Počet přečtení: 12 993 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Postup stavby pojazdu Brejlovca prestavbou motorizovaného chassis Tomytec TM-18

Na modelářských webech jsou poměrné časté popisy digitalizace nejrůznějších lokomotiv, méně časté jsou pak podrobné popisy staveb karosérií modelů ať už z leptů, nebo odlitků. Jako šafránu se pak vyskytují popisy stavby pojezdů. Hovořím především o měřítku 1 : 160. Řekl bych, že ve stejném poměru se vyskytují výrobci. Chybí ti, kteří by nabízeli pojezdy. A tak nezbývá, než si poradit metodou „urob si sám“. Kolega Fetterik si dal práci a připravil návod stavby pojezdu pro motorovou lokomotivu řady 753 (dříve T 478.3) – Brejlovec. (pozn. J. H.) Přečíst celé…

Počet přečtení: 10 681 | 1 komentář | Tisknout: | Poslat: