Honzíkovy vláčky

Digitalizace „Skleněnky“ od Minitrix v měřítku N

Ještě před pár měsíci jsem neměl tušení o modelu jedné hodně mrňavé parní lokomotivy od Minitrix, jejíž originální předchůdkyně jezdily na německých a rakouských kolejích pod převládajícím označením BR 98 mezi lety 1905 až 1923. Kvůli skleněné kabině s výhledem na všechny strany dostala u Bayerischen Staatseisenbahnen přezdívku Glasskasten. Tam ji vedli pod označením Tenderlok PtL 2/2. Firmě TRIX se po mnoha letech od doby vzniku originálu podařil vskutku skoro zázrak, když ji vypiplali v měřítku N. Přečíst celé…

Počet přečtení: 1 306 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Motorák M124 Komarek v měřítku N ze Studia JJ3D

Na stránkách Honzíkových vláčků jsme o skutečném i modelovém motoráčku s parním pohonem M124 Komarek už několikrát podrobně psali. Stačí se proklikat k článkům ZDE, ZDE a ZDE. Všechny příspěvky jsou doplněny bohatou fotodokumentací. Pokud jde o modely, tak prvenství (v publikování) už nikdo nevezme Pavlu Haertlovi, jehož Komarka v měřítku TT představujeme ZDE. Psal se rok 2016. Zmiňujeme tam vizi, že modely tohoto sympatického motoráčku v dalších měřítcích budou jistě brzy následovat. Tak rychle to ale nebylo.. Přečíst celé…

Počet přečtení: 4 021 | komentářů 7 | Tisknout: | Poslat:

Digitalizace elektrické posunovací lokomotivy ROCO 23247/8 (řada 160 ex E60)

Nové modely v měřítku 1:160 od rakouské firmy ROCO¹⁾ jsou již minulostí. To ale neznamená, že neexistují, ať už ve sbírkách modelářů, nebo i na prodej, třeba na eBay. Jedním z mnoha modelů, které firma vyrobila, byla elektrická posunovací lokomotiva řady E60 (nově ř. 160), která fungovala dlouhé roky u Deutsche Reichsbahn. V tradiční červené barvě jsem ji objevil a vydražil na eBay. Přihazovali na ni naprosto nesmyslně a dlouho před koncem aukce dva netrpěliví kupci, čímž si jen sami sobě šponovali cenu… Tak jsem jim vypálil rybník. 🙂 Přečíst celé…

Počet přečtení: 4 046 | 1 komentář | Tisknout: | Poslat:

Jsou opravdu coreless motorky nevhodné pro DCC provoz modelové železnice?

Nedávno, při vzpomenutí 165. výročí narození Nikoly TESLY¹⁾, jsem si přečetl jednoznačné tvrzení novinářky, že střídavý proud (Tesla) jednoznačně „vyhrál“ nad proudem stejnosměrným, jehož rozvoj a prosazování je přisuzováno Thomasu A. Edisonovi. Ne že bych cit. stať odsuzoval pro tuto jistě novinářskou zkratku, pár zajímavých informací o těchto dvou velikánech jsem si s radostí připomenul. Ale shodou okolností mi tato popularizační stať nahrála jako oslí můstek k problému, který se mi zrovna honil hlavou. Přečíst celé…

Počet přečtení: 5 996 | komentáře 2 | Tisknout: | Poslat:

Motorový vůz M 240.0 v měřítku N zhotovený stereolitografickým 3D tiskem (3) – na bázi pojezdů TOMYTEC

První verzi pojezdu z dílny Jirky Kubíka jsme představili minule (ZDE). Druhá verze pojezdu pro M240.0, kterou představíme nejdříve v této třetí části příspěvku, spočívala v použití kompletního, byť upraveného, pojezdu TOMYTEC. Detailním výběrem možností padla volba na typ TM-06R. Má celkovou délku podvozku 110 mm, šířku 15,6 mm, rozvor podvozků 80 mm, rozvor náprav 14 mm a průměr kol 5,6 mm. Třetí verze pojezdu pak spočívala ve vytvoření pojezdu z vlastnoručně vytištěného rámu metodou FDM tisku, do kterého byly zabudovány podvozky z pojezdu TOMYTEC TM-04 a některé další součástky (motor, kardanový pohon aj.). Přečíst celé…

Počet přečtení: 3 578 | 1 komentář | Tisknout: | Poslat:

Motorový vůz M 240.0 v měřítku N zhotovený stereolitografickým 3D tiskem (1)

Čtyřnápravové motorové osobní vozy s hydrodynamickým přenosem výkonu od vznětového motoru s výkonem 206 kW přišly na naše koleje v roce 1963 a 1964. Dosahovaly maximální rychlosti 70 km/hod. Po dvou prototypových vozech nesly až do roku 1988 označení M 240.0, poté byly přeznačeny na řadu 820. V počtu 120 kusů poctivě sloužily na československých kolejích až do roku 2007, kdy už jezdilo jen několik jednotek vozů. Přečíst celé…

Počet přečtení: 4 150 | komentáře 2 | Tisknout: | Poslat:

„Pomeranč“ sestavený z karosérie odlité z resinu a pojezdu z Nohab

Mezi roky 1961 – 1965 byly v ČKD Praha vyráběny dvě téměř identické lokomotivy. Kvůli oranžovému nátěru dostaly přezdívku Pomeranč. Taky se jim kvůli šesti nápravám přezdívalo „cénula“ (Co´Co´). V Kryšpínově značení se jednalo o T678.0 a T679.0, později byly přeznačené na řadu 775 a 776. Té první se vyrobilo 17 a té druhé 27 kusů. Tyto dieselelektrické lokomotivy s úctyhodným výkonem 1470 kW byly u ČSD určené pro těžkou osobní a nákladní dopravu. Přečíst celé…

Počet přečtení: 4 271 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

E499 Bobina (N) od Tomáše Hlouška se dočkala digitalizace

Každý modelář má svoji oblíbenou mašinku. Někdo proto, že se s ní při stavbě hodně natrápil, nebo na ní dlouho šetřil, anebo že s ní jezdil děda nebo táta. Někdo jednoduše proto, že se mu líbí kvůli něčemu jinému. Já mám takových TOP mašinek několik, ale přece jenom jedna je ta NEJ: Bobina s kulatými okny. Na model v měřítku N jsem se hodně načekal. Když mi jej Tomáš Hloušek předával, měl jsem velkou radost. Přečíst celé…

Počet přečtení: 7 984 | 1 komentář | Tisknout: | Poslat:

Čisticí lokomotiva Fleischmann 7968 podruhé, aneb Hodně věcí je v ní jinak

Před pěti roky jsem se na stránkách Honzíkových vláčků věnoval digitalizaci dvounápravové elektrické lokomotivy od fy Fleischmann (model 7968) – ZDE. V článku jsem porovnával rozdíly modelu určeného pro čištění povrchu kolejnic a podobného modelu uzpůsobeného pro provoz na modelové ozubnicové trati. Kromě jiného jsem detailně popsal digitalizaci této „čističky“ (jak ji budu v tomto článku dále označovat). Mělo následovat pojednání o dovážení modelu, ale stala se nehoda… Přečíst celé…

Počet přečtení: 3 416 | 1 komentář | Tisknout: | Poslat:

Digitalizace drážního vozidla KLV 53

Jestli mi někdo bude tvrdit, že měl v éře koronavirové fůru času a hlavně, že se mohl v klidu věnovat modelaření, tak mu asi řeknu něco od plic. No, možná, ale pokud neměl za zadkem manželku… Přesto všechno jsem si po více než roce našel čas na dokončení digitalizace německé „dresiny“ nesoucí označení KLV 53. Typickým pro toto vozidlo je, že nejspíš nejezdilo na kolejích Česka ani Slovenska a asi ani u soukromých dopravců. U nás známe z dřívější doby především drezíny TATRA, v současnosti pak vozidla MUV 69, neboli motorové univerzální vozíky. Model MUV 69 v měřítku N v jezdící verzi popsal Jirka Kubík – ZDE a ZDE. Přečíst celé…

Počet přečtení: 5 037 | komentáře 3 | Tisknout: | Poslat:

Ozvučení modelu motorové lokomotivy T458.1 (721) Velký Hektor v měřítku N

Model mimořádně úspěšné československé dieselové lokomotivy T458.1, později přeznačené na řadu 721, které se neřekne jinak než Velký Hektor, v měřítku N, nabídla v nedávné době modelářům a milovníkům mašinek česká firma MTB. Do té doby tyto modely prakticky existovaly snad pouze v několika exemplářích, které si skuteční modeláři dokázali postavit vlastnoručně z leptu. Přečíst celé…

Počet přečtení: 7 380 | 1 komentář | Tisknout: | Poslat:

Digitalizace modelu parní lokomotivy BR 86 a její přestavba na řadu 455.2

Po roce 1928 se v Německu vyráběly tři řady tendrových lokomotiv určených pro přepravy nákladních i osobních vlaků na vedlejších tratích – největší 85, lehčí 86 a malá 64. „Osmdesátpětka“ měla tříválcový parní stroj, zatímco lokomotivy řady 86 a 64 měly dvouválcový parní stroj. Po skončení války se obě menší lokomotivy objevily pod označením 455.2 a 365.4 na československých kolejích.¹⁾ Jezdilo jich zde 26.²⁾  Přečíst celé…

Počet přečtení: 7 935 | 1 komentář | Tisknout: | Poslat:

Poznatek k nastavení posunovací rychlosti u loko-dekodéru MX816N18

Šedá je teorie a zelený je strom života. Ponechme stranou fakt, že zaprvé výrobci dekodérů používají rozdílný software a tudíž i funkcionalita „zašifrovaná“ do jednotlivých CV dekodérů bývá v některých detailech odlišná. Zadruhé, že návody k nastavení dekodérů bývají bohužel psány hodně úsporným způsobem. Za třetí, že jen výjimečně se národní prodejci obtěžují přeložit návody (a ověřit napsané) do národních jazyků, jak to mj. nařizují normy EU. Přečíst celé…

Počet přečtení: 6 575 | komentáře 2 | Tisknout: | Poslat:

Jak se dá zjistit výrobce dekodérů pro železniční modely

Také se vám občas stane, že jste zapomněli, jaký máte v lokomotivě dekodér? Důvody proč to vědět mohou být všelijaké. U některých dekodérů (lokomotivních i funkčních) existuje možnost, jak to snadno zjistit, aniž bychom museli rozebrat model. Ostatně, mnohdy ani pohled na dekodér neodpoví na otázku, kdo ho vyrobil, jaké je značky. Norma NMRA¹⁾ naštěstí nařizuje, aby výrobce tento údaj do dekodéru „zašifroval“. Je uložen v registru CV8. A pokud je dekodér u NMRA řádně zaregistrován, je to cesta jak zjistit informaci o výrobci, dostupnou všem. Přečíst celé…

Počet přečtení: 5 715 | 1 komentář | Tisknout: | Poslat:

Digitalizace parní rychlíkové lokomotivy BR 05 od Arnolda (N)

K oblíbeným činnostem mnoha modelářů patří přestavby starších modelů pro digitalizovaný provoz. V jednodušším případě úprava spočívá v instalaci loko-dekodéru a někdy i výměně žárovek za LED. Složitější jsou přestavby, kdy digitalizaci předchází úprava zejm. německých modelů na lokomotivy provozované u ČSD (ČD). Nově vyráběné modely jsou již na připojení loko-dekodéru připravené z výroby, dříve vyrobené nikoliv. Proto jsou nanejvýš užitečné příspěvky zkušených modelářů, kteří takové přestavby publikují. Jsem velice rád, že mezi autory, kteří se rozhodli sdělit své poznatky prostřednictvím Honzíkových vláčků, se zařadil i zkušený modelář a kamarád Zdeněk Slabý. (pozn. J. H.) Přečíst celé…

Počet přečtení: 6 646 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Digitalizace modelu lokomotivy BR 290 (V 90)

Dieselhydraulické lokomotivy řady V 90 (později BR 290) ) jsou zástupcem kategorie středně těžkých posunovacích lokomotiv sloužících u Německých drah (DB). Jsou podobné starším lokomotivám řady V 100, které byly na přelomu 50. a 60. let min. století nasazovány jako náhrada parních lokomotiv na neelektrifikovaných tratích. Stroje této řady byly (a jsou) vděčnou předlohou pro výrobce modelů všech běžných měřítek. V měřítku 1:160 je trdičně vyráběla firma ROCO, letos přijdou do prodeje i modely od firmy TRIX. Přečíst celé…

Počet přečtení: 7 783 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Digitalizace modelu lokomotivy BR 85 v měřítku N

Když jsem v katalogu firmy TRIX už před časem poprvé uviděl model parní lokomotivy BR 85.007, zalíbila se mi a „šel jsem po ní“. Prakticky nic jsem o její historii nevěděl. Sehnal jsem ji na eBay a zdála se být v pořádku. Na „tréninkovém“ analogovém okruhu jezdila jakž-takž. Sice z ní kapal olej, ale to jsem přikládal pečlivosti původního majitele. Dnes si myslím, že tím promazáním kamufloval skutečný stav modelu. Je to poučení pro příště. Ne vždycky zřejmě platí, že kdo maže, ten jede… Přečíst celé…

Počet přečtení: 14 162 | 1 komentář | Tisknout: | Poslat:

Digitalizace čistící lokomotivy Fleischmann 7968

Mezi modeláři, jenž holdují Normálnímu měřítku, je velmi oblíbená čisticí lokomotiva od firmy Fleischmann kat. číslo 7968. Firma tento model nabízí už několik let i v dalších úpravách, například jako třínápravovou lokomotivu pro ozubnicové dráhy (kat. č. 7307). Jelikož jsem kdysi dávno uvažoval, že si udělám alpskou železnici a vlaky mi budou šplhat nad postelí po zdi, nakoupil jsem několik těchto lokomotiv v různých barvách a začal vymýšlet jejich digitalizaci a osvětlení, což výrobce v modelu nepřipravil. Přečíst celé…

Počet přečtení: 8 904 | komentářů 7 | Tisknout: | Poslat:

„Tuning“ čisticího vozu TOMIX

Dříve mne bavil tuning. Tedy pokud šlo o auta. Když jsem měl Trabanta, dostal přezdívku „elektronik“, protože vepředu měl hrazdu se čtyřmi halogenovým světly a na palubní desce přibylo kromě tachometru několik dalších budíků. To samé potkalo i Oltcita, BX-ku, jakož i současnou Xsaru-Picasso. Pravda, teď už mám problém zajet se svým autíčkem na myčku a tuning mi je ukradený. Ale na „tunění“ jsem si vzpomněl v souvislosti s přípravou čisticí soupravy pro kolejiště. To jsem si dal…! Přečíst celé…

Počet přečtení: 8 162 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Úpravy a digitalizace modelu elektrické jednotky BR 430 (ex ET 30) fy Lima

Minule jsem se zabýval popisem digitalizace modelu elektrické jednotky BR 430 (ex ET 30) firmy Kato – ZDE. V našem domácím depu se vyskytuje i další model této elektrické jednotky, v tomto případě v původním vínovém nátěru, vyrobený italskou firmou Lima v přibližně stejné době jako model od Kato. Rozhodl jsem se i pro jeho digitalizaci a vzhledem k velmi špatným jízdním vlastnostem i remotorizaci. Navíc jsem také provedl několik úprav, které podle mého názoru zlepšily vzhled modelu. Přečíst celé…

Počet přečtení: 5 613 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Digitalizace modelu elektrické motorové jednotky DB ET30 (BR 430)

Bude zřejmě nošením dříví do lesa konstatování, že valná většina dříve profesionálně vyráběných modelů trakčních vozidel byla určena pro analogový provoz. Jejich úprava pro provoz digitální je ale v drtivě většině možná – lépe u větších měřítek, o něco hůře u menších (N, Z). Znamená to instalovat a elektricky zapojit dekodér a obvykle též provést určité mechanické úpravy uvnitř modelu. U nových modelů již výrobci s digitalizací počítají. Již několikrát jsme se této modelářsky zajímavé práci na stránkách HV věnovali. V seriálu budeme nyní pokračovat úpravami trakčních vozidel z dílny Jana Plutnara. (hlav) Přečíst celé…

Počet přečtení: 8 595 | 1 komentář | Tisknout: | Poslat:

Pěkná, levná, ale lehká, aneb úprava BR 365 DBG

Nemám rád reklamu. Při jejím vnucování v TV, rozhlase, na internetu či v tisku zuřím. Stále víc nikoliv kvůli sdělované informaci, ale kvůli tomu, jak se ještě u nás reklama dělá. „Nechceme lidi reklamou otravovat,“ říká Robert Kyncl z YouTube v rozhovoru pro TECHNET – ZDE. Ano, chci mít právo na výběr reklamy. Zajímá mne jen ta reklama, která nese pravdivou informaci a je mi nějak užitečná. A koresponduje s mými zájmy. Vše ostatní je pro mne hrubě otravující brak. Přečíst celé…

Počet přečtení: 10 115 | komentáře 4 | Tisknout: | Poslat:

Přestavba železničních modelů „Z“ BR 216 090-1 a BR 216 025-7 na digitální provoz

V další části našeho seriálu popíšeme přestavbu železničních modelů v měřítku Z, a to lokomotivy BR 216 090-1 a  216 025-7. Mají katalogové číslo firmy Märklin 8874 a 8875 (plošný spoj 26065). Pro přestavbu lokomotivy BR 216 pro digitální provoz lze zvolit několik způsobů. Ten nejjednodušší, ale také nejdražší, spočívá v instalaci lokodekodéru LD26065 (64,- EUR) od firmy VELMO. Přečíst celé…

Počet přečtení: 14 700 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Přestavba železničního modelu Z BR 221 – V 200 na digitální provoz

Model lokomotivy BR 211 – V 200 vyrábí firma Märklin (kat. č. 8820, 8821, 88201 s plošnými spoji č. 26697, 266970 nebo 26560). Digitalizace této lokomotivy je sice finančně náročná, ale zdaleka nejjednodušší. Je k tomu potřeba zakoupit si plošný spoj s dekodérem  VELMO kat. LD26697.

Přečíst celé…

Počet přečtení: 14 338 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Přestavba železničních modelů velkosti Z na digitální provoz

Železniční modely velikosti Z v měřítku 1 : 220 jsou poslední z celé řady všech modelových velikostí,  které nejsou plně digitalizovány (samozřejmě kromě nové velikosti T-gauge – 1 : 450). Důvodem samozřejmě jsou jejich rozměry a z toho plynoucí potíže při osazení modelů dekodérem. V seriálu článků se budu postupně zabývat mechanickou úpravou jednotlivých lokomotiv v měřítku Z ze své sbírky (bude se jednat výhradně o modely Märklin), včetně instalace dekodérů. V závěru článků bude i návod na nastavení a provoz. Přečíst celé…

Počet přečtení: 6 092 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Jak jsem ozvučoval Orchestrion a Kraksnu

Napadlo mne, že by bylo hezké, kdyby některé z mých modelů v měřítku N mohly disponovat zvuky. Tak jsem věnoval čas úpravě dvou modelů z produkce Jirky Heráčka z Paříže. První model, který jsem k tomu zvolil, byl motorový vůz M262, kterému se přezdívá (mimo jiné) Kraksna. Druhým modelem pak byl další motorový vůz M152 – Orchestrion. Podotýkám, že oba modely jsou ve velikosti N, takže prioritním úkolem bylo vyřešit místo pro dekodér a reproduktor. V těchto modelech rozhodně není místa nazbyt. Přečíst celé…

Počet přečtení: 10 166 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Digitalizace elektrické lokomotivy MiniTrix řady 1800 NL (N)

Patřím k těm, kteří si kupují lokomotivy a vagony podle toho, jestli se jim líbí, a nikoliv podle jiných kritérií jako jsou epochy, železniční správy apod. Nedávno dostal vnouček Honzík od táty elektrickou lokomotivu série 1800 v holandských barvách (ve velikosti H0). Trošku jsem mu záviděl do okamžiku, než jsem zjistil, že Trix vyrábí tentýž stroj i ve velikosti N. Přečíst celé…

Počet přečtení: 9 204 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Jak jsem digitalizoval malého Arnoldka

Při nekonečném brouzdání po internetu jsem narazil na web firmy Hornby International (Německo), která nabízí (mj.) lokomotivy a vagony nesoucí označení Arnold. Odborníkům nechám dešifrování současného propletence firem, vyrábějících železniční modely. Mně stačí, že Arnold má kořeny v Itálii, ale stopa vede až do Číny, jak bude zmíněno. Původem je ze Švýcarska a bude řeč i o Rakousku. Leč všechno postupně. Přečíst celé…

Počet přečtení: 19 831 | 1 komentář | Tisknout: | Poslat: