Honzíkovy vláčky

Maketa Sergeje s upravenými podvozky

Autor: Jan Hlaváček Vydáno: 10.12.2010

Už jednou jsem na tomto webu popisoval, jak jsem zpojízdnil atrapu francouzské lokomotivy BB 8100 v N-ku – ZDE. Jelikož jsem od Josefa Richtera (www.vlacky.biz) koupil i několik atrap Sergeje, bylo jen otázkou času, kdy se pustím i do nich. Mezi tím jsem nastudoval faktické rozdíly mezi Sergejem a Ragulinem – ZDE – a věnoval se řadě jiných problémů. Konečně jsem si udělal čas na úpravu aspoň jedné lokomotivy. Nemyslím si, že jsem vykonal kdo ví co modelářsky odborného, ale až přijde čas a budu mít konečně kolejiště, možná se mí  Sergejové projedou v závěsu za nějakou jinou lokotkou a nebudou muset jen rezivět v depu.

  Jako vždy, základní rady mi dal Zdeněk a tentokrát i Míra, kterému se již dříve podařilo překonat čínský systém spojení dílů u této atrapy, aniž by něco zničil. Ve své podstatě to bylo (jako vždy) jednoduché – stačilo odvrtat zakončení plastových čepů vidlice v podvozcích, které se rozpadly na dva díly a tím se z lůžek uvolnila původní dvojkolí. Vidlice zůstala uchycena v karoserii na otočném čepu. Kupodivu šla z karoserie uvolnit jen trošku silnějším zatažením. Původně se mi moc nechtělo do odvrtání dalších dvou čepů, které spojují rám s karoserií, ale nedalo se nic dělat, protože jsem usoudil, že zavěšení podvozků ve zmíněné vidlici je velmi nedokonalé (lokomotiva se podélně velmi nakláněla na obě strany), a že pro zlepšení jízdních vlastnosti lokomotivy musím vymyslet nějaké jiné uchycení podvozků.
  Pan Šátek byl tak laskavý a vytočil mi na doporučení Zdeňka speciální dvojkolí – průměr 7 mm, osička průměr 1,5 mm, bez hrotů, obě kola jsou od osičky izolovaná. Do dna rámu nad podvozky jsem přilepil tenký plast a vyvrtal do něj dva otvory podle otvorů v rámu – jeden pro otočnou osu podvozku, druhý pro šroub, jenž nahradí odvrtaný plastový čep a bude přidržovat karoserii s rámem.
  Chvíli přemýšlení a zkoušení mi dalo nové sestavení podvozku, protože jsem koketoval s myšlenkou snímání el. proudu, aby lokomotiva aspoň svítila, když už nebude sama jezdit. Je to připravené, ale ne dokončené. Usoudil jsem, že podélné kývání lokomotivy půjde eliminovat jen tím, že se zpevní otočný čep a zvětší se šířka styčné plochy mezi karosérií a podvozkem. Vyřezal jsem kuprextitovou destičku (z DPS) podle tvaru tří dvojkolí v podvozku. Destička je přišroubovaná k horní části podvozku a je v ní zakotvena hliníková trubička, která tvoří otočný čep.
  Až uzraje čas a budu řešit snímání proudu, připevním k destičce vytvarované fosforbronzové drátky (volnými konci se budou dotýkat kol dvojkolí). Tenké smaltované vodiče dostanu z podvozku do karoserie dutinou zmíněné trubičky. Jak je vidět na jednom z obrázků (v příloze), v karosérii není trubička upevněna matičkou, segrovkou či jinak, ale úplně obyčejnou smršťovací bužírkou, pod kterou je podložka.
  Z původního podvozku jsem odřízl spřáhlo a na správné místo (s přihlédnutím k normě NEM 356) jsem epoxidem přilepil domečky pro spřáhlo Fleischmann. Odřízl jsem i původní nárazníky (které jsou na atrapě velmi dlouhé), zpiloval jejich nálitky a do nově vyvrtaných dírek vsadil nové nárazníky. Nejspíš ještě čelo lokomotivy vylepším pluhem.
  Do zapilovaných sloupků uvnitř karoserie (které končily čepy odvrtanými při demontáži) jsou vyřezané vnitřní závity, do kterých přijde šroubek přidržujících rám podvozku ke karoserii.
Možná bych měl pozdržet publikování této stati, protože ještě neproběhly jízdní zkoušky. Instalovat „kobercové kolejiště“ je ale naplánováno až o vánocích, kdy budeme jezdit s vnoučkem Honzíkem. Ale co, když mašina nebude pořádně jezdit, bude postávat v remíze – ostatně tam stejně byla určena. Ale abych tuhle úvahu trošku poopravil – na metru kolejí se lokomotiva chovala způsobně :-).
  Kromě elektrifikace mne ještě čeká nástřik modelu do barev ČSD. To ale neumím a tak musím počkat, až se najde nějaká dobrá duše a poradí a pomůže mi. Pak přijdou na řadu další dvě makety Sergeje, které hýčkám v krabičkách, no a až se vyučím, tak mě čeká barevná úprava už opravdové lokomotivy – Ragulina, pro kterou už mám dekodér a vím, jak ji rozsvítím.
  A protože toto téma asi bude zajímat jen pár lidí, tak se už dál rozepisovat nebudu a na závěr nabízím pár snímků, které mj. také ukazují rozdíl mezi původní a upravenou atrapou. Rozdíl tam je a nevidím důvod, proč bych ho zakrýval – upravená lokomotiva je vyšší o cca 1,5 mm (dílem proto, že má kolečka většího průměru a také kvůli kuprextitové destičce, která ale zajišťuje stabilitu při jízdě.

Obrazová příloha

Podobný snímek
 

Foto autor

 

Rubrika: Lokomotivy, MODELY
Počet přečtení: 7 599 | Tisknout: | Poslat: