Honzíkovy vláčky

Kolík pro centrování čel modulů

Autor: admin Vydáno: 20.3.2010

Zřejmě nejsem jediný v Česku, kdo hledal inspiraci pro tvorbu kolejiště (mimo jiné) ve videích z produkce anglické firmy PECO. V jednom již prastarém titulu nazvaném Creating Classic Layouts¹⁾ jsem si všiml, jak Dr. Michael Watts – dnes přední lektor firmy Peco²⁾ – centruje čela modulů kolejišť. Používal k tomu součástku, kterou jsem do té doby neznal. Naivně jsem si myslel, že ji nebude problém koupit v nějakém zdejším nadnárodním supermarketu s potřebami pro domácnost, dílnu či zahradu, ale opak byl pravdou.

  Neuspěl jsem ani u zkušených truhlářů a dovozců nábytkového kování. Mnozí ji nikdy neviděli a vůbec netušili kdo ji vyrábí. Čím víc jsem narážel na krčení ramen a kroucení hlavou, tím víc mne to nutilo vypátrat, kde se dá sehnat. Až se mi to minulý týden povedlo. A včera mi přišly poštou první vzorky. Možná, že někdo si po zběžném shlédnutí obrázků poklepe na čelo. Ten prosím ať už dál nečte…
  Konstruktéři specializující se na nábytkové kování již vymysleli leccos. Také pro centrování dvou protilehlých nábytkových stěn existuje celá řada prostředků, od jednoduchého dřevěného čepu, až po velmi složité systémy. Koho zajímá práce opravdového truhláře „jako na dlani“ (včetně metod čepování), vřele mu doporučuji prohlédnou si TENTO web, který mne zaujal hned z několika směrů; ale o tom tento příspěvek není.
  Na nezbytnost centrování protilehlých kusů modulů a také jak se to dělá mne přivedlo prostudování norem Klubu modulové železnice Zababov³⁾. Už při prvním seznámení mi bylo zřejmé, že nebude-li zajištěno, aby koleje sousedních modulů na sebe navazovaly absolutně přesně, nemůže fungovat bezporuchový provoz kolejiště. Časem jsem ale poznal, že centrovat se musí nejen moduly „velké klubové zababovské železnice“, ale i „obyčejné“ segmenty vytvářené v domácích podmínkách (ať už se jim říká jakkoliv).
  Někdo si může dovolit zastavět kolejištěm celou půdu nebo garáž (hrozně jim závidím), ale silně pochybuji, že všichni stavějí tato „půdní“ kolejiště jako nerozebíratelné. Určitě leckdo usoudí, že je lepší mít kolejiště sestavené z několika dílů. No, a právě pro ty případy je nutné řešit centrování vedlejších „modulů“⁴⁾.

  Snad abych už konečně představil onu zajímavou součástku, o které bude řeč.

 
Obr. 1 – Pattern Makers Dowel – „centrovací kolík“ (volný překlad)

  Viděl jsem na videu jak součástka vypadá a jak se instaluje, ale ať jsem hledal seč mi síly stačily, stále jsem nevěděl kde ji sehnat. Usoudil jsem, že musím vyjít z jejího názvu. S pomocí jazykově vzdělané dcery jsme společnými silami dali dohromady pojem Patter Makers Dowel, ve volném překladu „centrovací kolík“.
  Centrovací kolík je vlastně dvojitá součástka vyrobená z mosazi. Běžně se takové součástky označuji jako panenka a panáček, nebo sameček a samička (male/female). Tvoří ji kotouč o průměru 25 mm a síle 3 mm, který má v okruží o průměru 18 mm v dělení po 120° tři otvory se zahloubením pro šroub s plochou hlavou o průměru dříku 3 mm. „Sameček“ má středový kolík o průměru 8 mm, „samička“ má místo kolíku díru o témže průměru. Kolík a díra jsou lícovány suvně.

Montáž (aplikace pro spojení dvou modulů s průběžnou kolejí)

1. Čela modulů, která mají být centrována, se dostatečně pevně stáhnou truhlářskými svěrkami, avšak až po té, co se dokonale proti sobě srovnají protilehlá podloží kolejnic (výškově i rovinně).
Poznámka: Koleje se doporučuje lepit k podloží až po instalování centrovacích kolíků – viz bod 9.

2. Na jednom čelu se zevnitř modulu vyznačí místa pro min. dva centrovací kolíky a dva stahovací šrouby.

3. Vrtákem průměru cca 2 – 3 mm se vyvrtají v označených místech otvory; je nezbytná kolmost vrtaných otvorů k čelu; pokud není vrták dostatečně dlouhý, je nutné, aby se do druhého čela alespoň několika milimetry zavrtal, otvor lze dokončit po oddělení čel.

4. Moduly se od sebe oddělí po té, co se uvolní svěrky.

5. V obou čelech (na schématu – viz obr. 2) se ve dvou (spodních) otvorech vyvrtá pomocí plochého vrtáků o průměru 25 mm otvor (zahloubení) hluboký 3 mm – raději o půl milimetru hlubší, než o jednu desetinu milimetru mělčí -, aby do něho obě části centrovacího kolíku (male i female) dobře zapadly.

6. Dva předvrtané horní otvory v čelech se zvětší na průměr například 6, resp. 8 mm, podle použitých stahovacích šroubů. Doporučuje se použít šrouby s půlkulatou hlavou a křídlovými maticemi.

7. Do zahloubení (otvorů v čelech – viz bod 5) se pomocí vždy tří samořezných šroubů přišroubují kotouče (male/female). Nejspíš nebude na škodu, když se pod kotouče kápne trošku disperzního lepidla.

8. Skrz otvor v dílu female se v materiálu čela (A) dovrtá otvor o průměru cca 7,8 mm, ale velmi opatrně, aby nedošlo k poškození vnitřních stěn mosazného kotouče. Vedení vrtáku by měl obstarat předvrtaný otvor. Kdo si netroufá, může dovrtat otvor z druhé strany a otvor dopilovat pilníkem. Jde o to, aby kolík dílu male přišroubovaný v čelu B, který je dlouhý 10 mm, šel zasunout do protilehlého čela (A).

9. Čela se spasují pomocí centrovacího kolíku a stáhnou dvěma šrouby (viz bod 6).

10. Teprve nyní se položí přes spáru obou modulů kolej a doporučeným postupem se označí, rozříznou, přilepí, přiletují se k nim vodiče…, ale to už téma pro další článek.
 
 
Obr. 2 – Schéma montáže „centrovacího kolíku“ v protilehlých deskách; A = čelo pro díl famele; B = čelo pro díl male; C = famele; D = male; E = montážní otvor;

Obr. 3, 4, – Centrovací kolíky

_______________________________
1) Creating classic layouts, vol. 2, Movig mountains. Vyd. Peco Publications and Publicity Ltd., Beer, Seaton Devon, UK, 1992. In: VHS, copyright Renaissance Vision, Norwich, UK, 1992.
2) Bylo by určitě velmi zajímavé poslechnout si některou z přednášek, kterou lektoruje pro firmu Peco Dr. Mike Watts (jemuž už časem zbělely vlasy a vousy, o to více má ale za sebou zkušeností) a porovnat jeho přednášku se znalostmi a dovednostmi našich modelářů, z nichž jen někteří jsou ochotni své zkušeností zprostředkovávat jiným. Ostatně, kdyby se chtěl někdo zajet školit do Anglie, ZDE je odkaz na kursy organizované letos firmou Peco.
3) Mechanická rozhraní modulů – www.zababov.cz 
4) Ostatně, centrovat je někdy nutné cokoliv, skříňky, vitríny, nábytkové police atd.

Hlav 20. 3. 2010

Rubrika: DÍLNA, Materiál
Počet přečtení: 9 526 | Tisknout: | Poslat: