BONA MENTE
Vydáno: 18.9.2009
Nedávno jsem jel metrem a bloumal očima po lidech a plakátech. Zaujal mne nápis na jednom z nich: „BONA MENTE“. Sakra co to je? Latinu jsem nikdy nestudoval. A tak jsem zadal do googlu toto heslo a vyšlo mi „dobrý úmysl“. A to se mi náramně zalíbilo jako motto pro novou webovou stránku, kterou jsem nějaký čas nosil v hlavě. Mým dobrým úmyslem po celou dobu své profesní kariéry vlastně vždycky bylo zprostředkovávat informace mezi lidmi. Uvědomil jsem si to, ale až hodně záhy poté, co jsem to bez cílené přípravy a průpravy dělal, a vlastně, až mne na to upozornil jeden hodně moudrý člověk. Nejspíš měl pravdu.
Na tomto webu je mým dobrým úmyslem poskytovat informace nikoliv o mé celoživotní profesi a „lásce“, tedy o kriminalistice, ale o jednom z mých koníčků, kterému jsem se ale celý život nemohl věnovat. Tím koníčkem je železniční modelářství.
Jak jsem se k modelaření dostal? Pilování, broušení, řezání, sváření atd. mi šlo už v dětství. Hodně jsem odkoukal od táty a jeho kamarádů – údržbářů v jedné nemocnici, u které jsem až do vojny bydlel a vyrůstal. Dovedl jsem i leccos vymyslet. Třeba motokáru bez motoru. Jezdila jen s kopce. Nebo skibob. Ten nejezdil vůbec, protože jsem mu vyrobil hrozně úzkou lyži a bořil jsem se. Taky jsem vymyslel (jen tvar) a vlastnoručně vyrobil elektronickou kytaru. Hrál jsem s ní celou vojnu. A tak dále.
Jednou mi kdosi ukázal model mašinky – a bylo rozhodnuto. Sponzoroval mě děda. Když jsem za ním přijel do Brna (a věru jsem tam jezdíval rád), dostal jsem stovku a v prodejně PIKO na České ulici jsem byl pečený-vařený. Tenkrát jsem za tu stovku dostal lokomotivu a tři vagonky. A pak že koruna nebyla tvrdá měna(!). Svoje opečovávané „há-nulky“ jsem musel po přesttěhování do Prahy prodat, nejen proto, že dcery byly na panenky… V panelákovém bytě mi bylo modelaření upíráno. Prý je z něho nepořádek… A taky, času bylo málo.
Až zeť zapříčinil můj návrat do mládí… Když nedávno koupil vnoučkovi první start set v „HO“, najednou se mi vrátila idea. Postavit si (konečně) vlastní kolejiště. Ale protože byt se mi nezvětšil, zvolil jsem „N-ka“ (odborníci vědí, o čem hovořím, ostatním naznačím, že všechno je oproti skutečnosti 160krát menší; na to, že se na svět dívám už jen jedním okem, je dost velká honička :-)).
A tak už několik měsíců studuji časopisy a publikace, čučím do noci na monitor a brouzdám po internetu a nestačím se divit, kam za těch cca 40 let železniční modelařina poskočila.
No a protože nejsem skrblík, tak v dobré víře (bona mente) nabízím to, co jsem nastudoval, zjistil, ověřil, vyzkoušel, vydiskutoval a utřídil si v hlavě, dalším, začínajícím i zkušeným. Ber nebo nech. A máš-li co dodat, dodej (chceš-li).
Nemám ambici vytvořit další modelářský web či dokonce e-obchod, snad ani diskusní fórum (ta jsem až doteď neměl rád). Abych nebyl zbytečně dotazován na poslední větu o nelásce k diskusím na netu (ostatně, už jsem o tom kdesi psal), vysvětlím to: Zatím jsem měl s diskusemi na internetu jen a jen negativní zkušenosti. Za všechny příklady třeba Neffům Neviditelný pes, na kterém jsem měl tu čest se před pár lety podílet. Snůška blábolů, oplzlostí, urážek a stupidit, které nečte ani Ondřej, jak se mi přiznal. Naprostá ztráta času.
Úplně jiná se ale vede diskuse třeba na fóru Modelové želenice nebo Houmrovy vlaky. A to mne velmi oslovilo a dodalo motivaci k vlastní prezentaci.
Zatím to bude snůška všeho možné, teprve časem budu publikované příspěvky třídit. Tak to prosím tolerujte.
Samozřejmě, že přivítám příspěvky k tématu (i mimo něho) od kamarádů a přátel, stejně jako diskusi. Upozorňuji však, že jelikož ctím autorská práva, budu vyžadovat jistá známá pravidla. A pokud jde o diskusní příspěvky, budou redigovány.
Když někde na webu uvidíte značku „hlav“ nebo „Honza168“, tak jsem to já.
A ještě snad reakce mého prvního čtenáře a recenzenta Honzy Merhauta. Když jsem mu sdělil, že jsem dal dohromady tento web, po půl hodině mi napsal: „K Tvému webu se hodí vtip, jak se ptá ten Pepíček kamaráda: ´A proč sis přál k Vánocům dvě soupravy vláčků?´ Na to Honzík: ´No abych si mohl hrát i když je táta s dědou doma!´“ A pak že jsem nezvolil správný titulek?!
Jan Hlaváček, 18. 9. 2009
(colonel-zavináč-mybox-tečka-cz)
(777 960 324)
Rubrika:
Počet přečtení: 49 083 | Tisknout:
| Poslat: 
Nahrávání ...
