Honzíkovy vláčky

Ohlednutí za rokem 2016

Autor: Jan Hlaváček Vydáno: 11.1.2017

Tak se zase sešel rok s rokem. Jsme o rok starší a také jsme se o rok přiblížili k věčnosti, což někdo ještě nemusí řešit. Vstup do nového roku je obvykle doprovázen přijímáním různých předsevzetí. Všimnul jsem si v denním tisku, že ani jeden s „hlavních papalášů“ nic takového neučinil s výjimkou pana Babiše, který chce zhubnout. Já bych potřeboval zhubnout taky, ale stejně si žádné předsevzetí nedám. Nemá to cenu, stejně jako spoléhat na výhru ve Sportce.

  Pudí mne začínat bilancování úvahami nad stavem společnosti, čímž bych zase zabředl do kritiky politiků atd., přestože tato témata si někteří kamarádi na těchto stránkách nepřáli. Pravda je ovšem i taková, že díky tomu, že jsem se přestal vyjadřovat ke každodenní realitě, tak jsem o několik stovek čtenářů přišel. No, nevadí. Uznávám však, že komentátorů znalých všeho se na internetu v poslední době vyrojilo tolik, že nemá cenu je napodobovat a přilévat oleje do ohně. Ostatně, že všeho moc škodí, hlavně bezbřehého plkání, bylo možná i důvodem k vytvoření nového útvaru pro „mazaní dezinformací“ u Ministerstva vnitra. Jestli to je nebo není dobře nechávám bez komentáře s poznámkou, že už dávno jsem se vyjádřil, že na rozdíl od propagandy stejně žijeme v pseudo-demokracii a vrchem dolem do nás cpou bludy. Jinými slovy, pravda je v dnešním systému nepolapitelná a právo je jen tam, kde je moc.

  Loni začátkem roku mne velmi pobavilo, s jakým humbukem bylo sdělovacími prostředky (nepochybně na popud mocných) prezentováno, že důchodcům bude přidáno 40 Kč měsíčně. Ještě než ale důchodci tuto astronomickou částku v hodnotě jednoho piva dostali na účet, vyrojilo se několika parazitů, kteří jakoby bez souvislosti oznámili zdražení svých služeb, které se naprosto cíleně zaměřilo právě na „odklonění“ onoho důchodového zvýšení na své účty a odtud pěkně někam do zahraničí, nutno podtrhnout spřáteleného zahraničí, za což je vydávána EU. Že nemám pravdu? Už v průběhu ledna políčila na oněch 40 Kč jako první UPC, která zdražila o 60 Kč za své již tak bídné a předražené služby. Bylo by pro mne i pro čtenáře ztrátou času vzpomínat na další příklady.

  Bohužel, loni výrazně poskočily ceny i u takové komodity, jakou jsou železniční modely. Kdo nezdražil, byl považován za vola. Co s tím? Nic. Na druhou stranu se čeští modeláři zejm. vyznávající menší měřítka dočkali modelů z ryze tuzemské výroby. A co víc, odborné recenze těchto výrobků vyšly velmi dobře. Firma mtb si zaslouží poděkování.

  Netroufám si zobecňovat, zda-li opatření k lepšímu výběru daní, které konečně prosadila ke konci roku vláda, budou mít tak katastrofální důsledky pro úpadek malých firem, jak se dnes snaží děsit veřejnost jistá politická garnitura (bez ohledu na názvy partají), která 25 let neřešila šedou ekonomiku, ba naopak vytvářela pro ni živnou půdu. Budu tedy mluvit jen za sebe: Už před rokem a více jsem avizoval, že svůj e-shop ukončím. Dávno před tím, než dostával projekt EET konkrétní rozměry. Zavedení EET vítám, i když připouštím, že to moje rozhodnutí skončit podpořilo. Nebudu si již pořizovat žádnou novou pokladničku, kterou bych už nikdy později neprodal. Škoda, že tvůrci EET nedomysleli půjčování „čarovných krabiček“ jako to údajně funguje při výběru mýtného na dálnicích, a hlavně, že zákonem „nedokopali“ tvůrce všelijakých webových aplikací e-shopů, ve kterých vedeme své e-shopy, aby pro uživatele vytvořili moduly (jakési pseudo-EET) pro automatické odesílání požadovaných hlášení.

  To, že jsem se rozhodl ukončit N-šopík ale de facto nic neznamená. Část sortimentu (nářadí) se dá koupit jinde, i když za vyšší ceny. Některé lepty se možná budou vyráběny dál, pokud se dohodnu s výrobcem (mrzí mne, že jako celek se mi jejich produkci nepodařilo udat spřáteleným firmám, jako se to povedlo s moduly digi-cz).

  Zpovzdálí jsem sledoval vrnění v jednom modelářském spolku, jehož věhlas byl silně pošramocen. Už už to totiž vypadalo, že se o podivné praktiky okolo financí na kontě onoho spolku budou zajímat orgány činné v trestním řízení, ale skončilo jen u nechutných hádek a osočování. Vloni se jednu chvíli ono vášnění některých lidí přeneslo až do naší poklidné modelářské besedy v Naganu a dokonce to vypadalo, že snad budeme z „naší“ hospody vyštípání. Trvalo to půl roku a musely být použité nestandardní postupy, abychom si coby štamgasti uhájili své židle.

  Web Honzíkovy vláčky navštěvuje podle statistického systém TOPlist zhruba 2000 čtenářů týdně. Někdy více, jindy méně. Zaslechl jsem poznámku na tento systém v tom smyslu, že údaje o přístupech na web i k článkům jsou prý zkreslené. Možné to je, nicméně nikdo mi neodpáře, že za loňský rok zde vyšlo celkem 43 článků, které si otevřelo v průměru několik sto až více jak 3tis. čtenářů. Kupodivu, nejvíce čtenářů si rozkliklo fotoreportáž „Na otočku v Zákupech“ (ZDE), ale vlastně proč kupodivu? Reportáž se týkala setkání TT-čkařů, což je statisticky daleko významnější skupina modelářů, jak N-kaři. Tak se tam prostě hledali… Nad 2tis. přístupů měly i další reportáže z modelářských akcí v Norimberku a Welsu a také upozornění na přímý přenos z Hlavního nádraží v Praze, což provozuje aplikace Playtvak.cz. Nad 1500 přístupů měly čtyři články, nad 1000 15 článků a ostatních 20 zajímalo 400 a více čtenářů. Ale to platí pro současnou chvíli, protože během dalších měsíců se budou počty přístupů měnit.

  Mimochodem, od 18. 9. 2009, kdy jsem web spustil, ho navštívilo přes 680tis. čtenářů, bylo v něm publikováno 832 příspěvků a téměř 4400 obrázků. Zajímavá je statistika týkající se nejčtenějších článků:

– s 33001 přístupem vede příspěvek „Sergej vs. Ragulin“ – ZDE; vyd. 2010;
– 24642 přístupy má článek, který jsem napsal spolu s Jindrou Fučíkem „Neskutečná nimračka, aneb Jak jsem postavil vagonky do lomu“ – ZDE; vyd 2012;
– 23843 přístupů má článek „Jak jsem našel a vyzkoušel průsvitnou odlévací hmotu“ – ZDE; vyd. 2010;
– 21817 přístupů má Merhautův příspěvek „Programování problematických dekodérů“ – ZDE; vyd. 2010;
– 21740 přístupů má příspěvek „Ocenění webu Honzíkovy vláčky, aneb Skromnost je hloupost“ – ZDE; vyd. 2011; Pozn.: Na základě tohoto článku se autoři bezpočtu dalších modelářských webů přihlásili do celonárodního archivu webových stránek, což je obdoba Národní knihovny;
– 21062 přístupů má příspěvek „Sádru bych v modelařině nezatracoval“ – ZDE; vyd. 2010;

  Nad 15tis. přístupů má 5 článků, nad 10tis. 28 článků atd. Protože by mi to jeden skvělý modelář, věrný čtenář, kamarád a rybář neodpustil, sděluji, že článek o jeho nejkrásnějším kolejišti na světě ozn. „Kolejiště ze styroduru“ má průběžně krásných 13393 přístupů, ale není to tolik, jako Jirky Kubíkův článek o úpravě stojanu k vrtačce Proxxon na soustruh (14668). 🙂

  Pokud jde o webovou stránku Honzíkovy vláčky, tam by se nemělo nic měnit, snad jen to, že nové příspěvky už možná nebudou tak četné, jako tomu bylo dříve. Jednak moje modelářské aktivity slábnou, jednak někteří autoři pro nás přestali psát, jiní mají svých starostí až nad hlavu… Co se dá dělat? Ale dokud to půjde budeme tvořit…

  Pěkný rok 2017 přeje Jan Hlaváček. A zachovejte nám přízeň.

.

Rubrika: ZPRÁVY
Počet přečtení: 3 940 | Tisknout: | Poslat: