Honzíkovy vláčky

Maskování modelů – přehled některých prostředků a technik (1. díl)

Autor: Jan Hlaváček Vydáno: 6.11.2024

Přední světoví výrobci modelářských potřeb plní naše šuplíčky bezpočtem všelijakých přípravků, prostředků či spotřebního materiálu a bohatě na tom vydělávají. To není míněno zle. Naopak. Díky za to. Současná modelářova dílna je rozsáhlejší, než tomu bylo v dobách našich začátků v 50. či 60. letech, když se letadla lepila lepidlem z mouky a říkalo se tomu „kasein“, nebo když se štěrk mezi kolejemi nahrazoval uschlým lógrem ze zrnkového kafe 🙂 a vrcholem pojízdných modelů byla Charkovčanka podle návodu z ABC. Přemíra čehokoliv ale obvykle má i stinné stránky. Nechci filozofovat. Z vlastní zkušenosti vím, že v rámci oné četnosti a různosti člověk leccos přehlédne nebo ani nezná. To ale není ostuda.

Co to jsou maskovací prostředky snad ví každý modelář. Ne každý se ale možná orientuje v současné nabídce možností a v tom, které z mnohých prostředků vybrat. Myslím, že hlavním kritériem výběru maskovacího prostředku je velikost modelu, členitost povrchu modelu, očekávané výsledky a také zručnost modeláře. A ještě úvodem dodám, že jako vždy si nemyslím, že znám a umím všechno. Třeba o prostředku popsaném ve 2. dílu této stati jsem toho dosud moc nevěděl, než jsem si ho pořídil, hodně o něm nastudoval a vyzkoušel. Rád se poučím z doplnění tohoto článku, které mi kdokoliv pošle; a rád každý doplňující názor zveřejním.

Kritéria výběru maskovacího prostředku

velikost modelu – rozhodně jiné prostředky modelář použije při maskování modelu velikosti vagonku v N-ku a (aby to bylo markantní) velikosti O; o tom není řeč;
povrch modelu – rovný v ploše bez výstupků, naopak členitý, např. na ploše vystupují příčníky, traverzy, ale i dveře, ventilace, antény atd. Viz např. boční plochy starších vagonů, střechy, výzbroj aj.;
druh barvy použité na model (ředitelná vodou, chemikáliemi atd.), jinými slovy tzv. „odolnost barvy“;
velikost maskované plochy;
zkušenosti vč. finanční dostatečnosti.

Tradiční metody a postupy

1. Maskovací pásky

Jedná se o tenké papírové, plastové, ale také textilní pásky různých šířek navinuté na kotoučích různé metráže, které mají na jedné straně kvalitní (chtělo by se říci „speciální“) lepidlo. Lepidlo sice pásku dostatečně pevně přidrží na povrchu modelu, ale současně ji umožní snadno sejmout, přičemž s sebou neutrhne barvu.

Vyrábí se v šířkách od několika desetin mm po několik desítek mm. Na cívce bývá navinuto obvykle několik metrů. Z různých barevných provedení nejčastěji dominuje žlutá a modrá. Vyrábí se i pásky s vlnitým okrajem, které najdou uplatnění při vyznačování kamufláží, reklamních ploch, emblémů apod.

Maskovací pásky vyrábí snad každá modelářská firma na světě, ale kvalitní pásky produkuje jen několik z nich. Bohužel, podle ceny se to nepozná. Dobré zkušenosti jsou s japonskými výrobky Tamiya, německými Revell, španělskými Vallejo, ale nerad bych příkladný výčet uzavíral, protože neznám srovnávací testy. A navíc každý má své vlastní zkušenosti.

Obr. 1a, b – Ilustrační snímek s ukázkou různých typů a velikostí maskovacích pásek

Kvalitní páska se pozná především podle toho, že pod ni nezatíká barva a po jejím sejmutí je okraj barvy naprosto rovný. Navíc páska nevytrhává barvu z okraje.

Poznámka: Kvalitní modelářská páska má o hodně lepší vlastnosti než malířská páska, kterou lze koupit v OBI. Ta je určena pro jiný druh maskování a jiné barvy.

Obr. 2 – Tato „malířská páska“ je určená pro jiné účely

Před aplikací se z roličky stříhají, řežou, nebo trhají kousky pásky, které se následně aplikují na místo, které mají zakrýt. Podle velikosti se tyto kousky dají přilepovat prsty nebo pinzetou. Výhodou je, že do finálního přitlačení na model si lepidlo nechá líbit několikeré odlepení pro přesné připasování.

Pomocí jednoho z nástrojů firmy OLFA (s dvojím skalpelem) (obr. 3) si lze vyrobit vlastní pásky třech různých šířek. Postrádá to však trošku logiku při vědomí toho, že v nabídce prodejců je bezpočet pásek všech možných šířek, vč. těch třech rozměrů, které nařeže nástroj OLFA.

Obr. 3 – Nástroj OLFA pro vytvoření úzkého proužku, např. z maskovací pásky

2. Maskovací archy

Prodávají se v modelářských prodejnách nebo obchodech pro výtvarníky, mají různé zabarvení a většinou se jedná o plastové fólie na nosném papíru formátu A4. Jsou tedy tenčí než papírové maskovací pásky. Kvalitní výrobky opět nabízí zejm. Tamiya.

Maskovací fólie jsou lepicí a nelepicí.

Ty první představuje např. maskovací papír Tamiya. Arch formátu 240 x 180 mm má natištěný 1mm rastr. V balení je 5 ks archů. Jedná se o velmi kvalitní modelářské maskovací papíry pro překrytí třeba i větších ploch modelů, které je třeba ochránit před barvou. Za 139 Kč je nabízí třeba JM Modely – ZDE.

Vyznačují se výbornou přilnavosti (snad i větší, než je patrné u pásek) a pochopitelně jejich hlavní předností je, že si lze před nalepením vytvořit masku jakéhokoliv tvaru. Mohou to být písmena, reliéfy a kdoví co ještě. Ideální jsou např. při maskování kamufláže. Ale nejen na ně. Potřebný tvar se nejlépe řeže ostrým skalpelem, nebo stříhá nůžkami.

Obr. 4 – Ilustrační snímek maskovacího archu

Stejný prodejce nabízí i nelepicí maskovací fólie označené jako Mylar (Myl4030) – ZDE. Mají tloušťku 0,125 mm a rozměr 400 x 300 mm. Jeden kus stojí 49 Kč. Tyto fólie jistě najdou uplatnění i pro jiné účely (napadá mne zasklívání oken modelů).

Aby ale nedošlo k mýlce, že na maskování velkých ploch je nutné nakoupit relativně drahé fólie? Bezpočet videí a článků dokazuje, že Mistři modeláři dosáhnou stejného účelu s obyčejným papírovým ubrouskem, nebo i novinovým papírem, olepeným okolo modelu různými lepenkami. Je to jen otázka zkušeností.

3. Maskovací přípravky tekuté

Jedná se o různě husté suspenze, obvykle na vodní nebo latexové bázi; většinou jsou ředitelné vodou. Obecně se označují jako „maskoly“ (zřejmě podle obchodního názvu jednoho z prostředků vyráběného mnoho let firmou Humbrol).

„Maskoly“ dnes vyrábí kde kdo, ne však vždy s nejlepší kvalitou. Hledat ten nejlepší výrobek je obtížné. Někdo dá přednost zmíněnému Humbrol, někdo Vallejo, Revell, jiný třeba naší značce Agama. Kvalitní prostředky se ale najdou i v obchodech pro výtvarníky. Docela dlouho jsem jeden takový (než vyschnul) používal. Každý si má možnost najít ten svůj „maskol“.

Tradičně kvalitní a notně používaný je maskovací kaučukový¹⁾ roztok Humbrol AC5217. Jednoduše se nanese na místa, která mají zůstat zakrytá před barvou, poté se barva přes zakrytí nastříká nebo natře a po jejím zaschnutí se kaučuková maska jednoduše mechanicky sloupne. Typická doba tuhnutí u tohoto prostředku je 10 až 20 minut, vyschnutí pak v řádu hodin. Jak bude uvedeno dále, k úplnému vyschnutí by ale nemělo dojít. Tento „maskol“ lze (před aplikací) naředit vodou. Může se použít pro syntetické (emailové) i akrylové barvy, nikoliv však pro povrchy natřené vodou ředitelným lakem Humbrol Clear.²⁾ Nevím jak reaguje na lacquerové barvy.

Obr. 5 – Maskol od firmy Humbrol. Zdroj: Humbrol

„Maskol“ je jednoduše ideální tehdy, když nelze z důvodu složitých tvarů použít maskovací pásky či archy. Lze ho ale s nimi vhodně kombinovat.

„Maskol“ lze ovšem také použít pro vytváření efektů, jako je např. imitace poškození barev na povrchu modelu (odření, deformace, poškození rzí aj.).

Srovnávací test „tekutých masek“ Vallejo 70.523 Liquid Mask a Mr. Hobby Mr. Masking Sol R.

Zajímavé srovnání prostředků z produkce japonské firmy Mr. Hobby a španělské Vallejo je možné sledovat na zdařilém videu na YouTube – ZDE (je ve francouzštině, ale český překlad si lze pustit do titulků). Text níže byl volně zpracován podle komentáře z cit. videa a okomentován:

„Maskol“ Mr. Masking Sol R od Mr. Hobby je hustší suspenze na vodní bázi. Na místo, kde nechceme mít nastříkanou barvu, se nanáší nejlépe špičatým štětečkem. Firma dodává speciální štětec (neuvádí se ale v čem je speciální – pozn. J. H.), takže zajisté vyhoví jakýkoliv štětec; nejlepší jsou ale asi silikonové štětce – viz ZDE.

Po nanesení a cca jednodenním zaschnutí přípravku (jak tvrdí autor videa!) a nastříkání modelu barvou se přípravek smyje štětcem máčeným ve vodě (i s nanesenou barvou). Pozor tedy na stříkání modelu barvami na vodní bázi.

Štěteček pro smytí přípravku by měl mít ostřejší chlupy; mokrým štětcem se místo opakovaně omývá a rozpuštěný přípravek se vytírá do papírového ubrousku.

Poznámka J. H.: Tento přípravek jsem nevyzkoušel, takže autorova tvrzení nemohu potvrdit.

Liquid Mask 70.523 od Vallejo je kapalina tvořená přírodní latexovou pryskyřicí. Nejlépe je nanášet ji silikonovým štětcem. Na model se musí nanést určitá dostatečná vrstvička (malá vrstva je špatně), paradoxně proto, že se pak lépe sundává. Při odstraňování párátkem nebo pinzetou se musí dávat pozor na poškrábání barvy. K snímání lze úspěšně využít i plastické UHU lepidlo (apod.) vytvarované do kuličky; jejím přitlačováním a snímáním lze „maskol“ z modelu snadno snímat/odlupovat.

Nádobka s „maskolem“ má kapátko. Přípravek se musí v minimálním množství odkápnout do mističky, ze které se nabírá na nástroj a tím se aplikuje na povrch modelu. Při delší práci na povrchu kapky rychle osychá, což ztěžuje práci.

Obr. 6 – Liquid Mask 70.523 Vallejo

Poznámky J. H. k oběma přípravkům:

Při detailním prohlížení modelu (lupou) lze zjistit, že „maskol“ od Vallejo ulpívá v nepatrných množstvích na okrajích (na hranici dvou maskovaných barev) i po sejmutí. Na témže místě (na okrajích) mikroskopicky strhává barvu. Okraj tedy není absolutně dokonalý.

Oba přípravky nejsou cítit, dá se s nimi pracovat v bytě. Není dobré nechávat masku na modelu déle jak den, i to je někdy moc. Jakmile na povrchu hodně proschne, jde velmi špatné dolu.

___________________________

1) Latex je surová, přírodní mléčná tekutina získaná z rostlin. Kaučuk elastický materiál vzniklý zpracováním a vulkanizací latexu. Informace byla konzultována pomocí modelu ChatGPT (OpenAI, 2023).
2) Zdroj: Humbrol

Závěrem k 1. dílu

Myslím si, že je potřeba si zvyknout na jeden maskovací prostředek a ten používat. Poznat jeho vlastnosti a „chování“ při aplikaci. Zkušenost je taková, že zhruba po roce či dvou je dobré si koupit „maskol“ čerstvý, protože vysychá, houstne a v tomto stavu se už hůře nanáší. Nebo ho zředit. Setkal jsem se ale s názorem, který tuto radu popírá. Sám se nepřikláním k názoru, že „maskol“ je potřeba před použitím důkladně rozmíchat. Mám za to, že při jeho standardní hustotě to akorát vede k zamíchání bublinek vzduchu. A ty mikrobublinky po aplikaci na povrch modelu „pracují“. Je možné si to ověřit pod lupou.

(Pokračování v 2. díle – ZDE)

Foto hlav