Patinování suchými křídami
Vydáno: 14.10.2019Před časem byl v časopisu Model Railroader1) publikován příspěvek podepsaný Lou Sassi, který mi rozsvítil v hlavě. Uvědomil jsem si, že od svého dětství úzkostlivě schovávám (téměř jako relikvii) suché křídy vyrobené věhlasnou firmou KOH-I-NOOR HARDTMUTH. Dostal jsem je kdysi dávno coby malý kluk od rodičů pod stromeček, ale jelikož jsem nebyl obdařen talentem, nikdy jsem s nimi nic nenamaloval. Celé ty roky jsem si říkal „když ne já, tak třeba dcery, nebo vnuci…“. Moje cca 60+ let staré křídy ale našly uplatnění zcela jiné…
Obr. 1, 2 – Stařičké suché křídy od Koh-i-Noor Hardtmuth z mého šuplíku
.
Suché křídy se vyrábějí v mnoha odstínech a kvalitě
Zajímalo mne, jestli se dají suché křídy koupit i dnes. Samozřejmě dají, díky věhlasné firmě Koh-i-Noor Hardtmuth se sídlem v Českých Budějovicích. Mimochodem, historie této firmy začíná už v roce 1790, kdy ji založil Josef Hardtmuth a název odvodil od slavného diamantu. Už v roce 1802 si nechal patentovat recept na výrobu tuhy do tužek. Koho zajímá historie firmy, na internetu je bezpočet odkazů, stejně jako zde najde podrobný současný výrobní sortiment. Mezi něj patří i suché křídy.
Pod různými obchodními značkami se dnes dají koupit sady kříd pro děti i umělce v cenách od několika stovek po několik tisíc korun. Náhodně vybrané typy sad jsou na obr. 3 až 5.
Obr. 3 – 5 – Pro ilustraci vybrané sady suchých kříd, nabízené dnes firmou Koh-i-Noor Hardtmuth (zdroj: internet)
.
Myslím si, že pokud by snad někdo uvažoval o nákupu sady suchých kříd pro modelářské účely, tj. zejm. pro patinování (viz dále), že důležité bude vybrat si takovou sadu, která obsahuje jemné pastelové barvy. A to může být trošku problém, protože levné jednoduché sady (pro děti) obsahují spíše výrazné, zářivé odstíny, které se ale pro patinování moc nehodí. Faktem ale je, že kdo hledá, najde. Možná, že větší výběr odstínů suchých kříd nabízejí obchody pro umělce (než webové prezentace různých prodejců), a možná taky, že mají v nabídce i výrobky jiných výrobců.
Kdoví, kdyby někdo oslovil vedení věhlasné budějovické firmy, jestli by zde pro modeláře nepřipravili sady suchých kříd s odstíny vhodnými pro patinování železničních vozidel a staveb, podobně jako přizpůsobili svůj výrobní program např. výrobci barev Vallejo nebo Revel.
.
Nejdříve zkušenosti zahraničních modelářů
Lou Sassi ve svém cit. článku2) začíná tvrzením, že suché křídy se dají použít k patinování železničních modelů. Používá je už několik desítek let ke ztvárnění působení počasí na kov a dřevo, což jsou hlavní materiály, ze kterých se vyrábí železniční vozy a lokomotivy. S úspěchem je používá i při patinování staveb, silnic, aut, postav atd.
Říká, že v průběhu let experimentoval i s jinými technikami, jako jsou airbrushing, anebo olejové barvy. „Se všemi těmito technikami lze docílit dobrých výsledků a zajímavých efektů,“ dodává a pokračuje: „Vždy se však vracím ke svým věrným krabicím se suchými křídami v pastelový barvách od Windsor-Newton, a to především tehdy, když chci rychlé a snadné výsledky. Obzvláště dobré výsledky se mi daří při patinování karosérií vozů.“
Svoji stať doplnil ukázkou patinování dvou vagonů v měřítku 0m. Na obr. 6 vlevo je oxidově červený vagon Bachmann, na stejném vagonu vpravo bylo aplikováno patinování křídami.
Obr. 6 – Ukázka aplikování suchých kříd k patinování vagonu (zdroj: Model Railroader)
.
Autor tvrdí, že má vyzkoušeno, že suché barvy (v prášku) přilnou k hladkému povrchu mnohem snadněji, než lesklé. Uvádí, že používá dvě barevné palety: jednu s tóny „Země“, druhou ve škále odstínů šedi. A kombinuje je podle potřeby. Nejčastěji používá barvy označené na obr. 7.
Křídy aplikuje suchým štětcem (určeným pro olejové barvy). Postup otírání prachového barviva a jeho nanášení na model je patrný z obr. 8.
Obr. 8 – Stírání „prachu“ z tyčinky suché křídy (zdroj: Model Railroader)
.
Začne přitlačením štětce k tyčince suché křídy a tahem po délce stírá prášek, který se zachytí na vlascích štětce. Pokud potřebuje více prášku najednou, seškrábne jej skalpelem nebo brusným papírem z tyčinky na maličkou hromádku, odkud jej přenáší na patinovaný vagon. Říká, že si modelář nemá dělat starosti, pokud se prášek přenese na sousední křídy v krabičce, protože mix barev ve skutečnosti zlepší efekt zvětrávání barev.
Prášek nanáší shora svisle dolů (ve směru gravitace) po bocích vozu (obr. 9). To vychází z logiky, protože déšť rovněž takto smývá špínu ze střechy a boků vozu. Přebytečný prášek jednoduše sfoukne.
Obr. 9 – Ukázka nanášení barevného „prachu“ na boky vagonu (zdroj: Model Railroader)
.
Autor dodává – a to zdůrazňuji -, že se snaží volit odstíny suchých kříd pokud možno co nejvíce podobné základnímu odstínu barvy patinovaného vagonu, ale vždy tak, aby se vytvořil barevný kontrast.
Patinování nakonec „uzavře“ matným nebo polomatným lakem. Nástřik lakem však způsobí, že patinovaní jakoby „zmizí“, resp. zeslabí se, takže někdy se musí postup opakovat, dokud není výsledek uspokojivý.
.
Dodatek a vlastní zkušenost
Ve všem dávám za pravdu Lou Sassi, který pravidelně přispívá do časopisu Model Railroader, pokud jde o jeho zkušenosti se suchými křídami při patinování. Rozhodně to je čistší a zajímavější práce jak plácání a následné vytírání olejové umbry pálené, jak nás to učil nestor patinování vlaků a železničních objektů Houmr. Navíc Lou na dálku děkuji za to, že mi připomenul, že suché křídy zbytečně „suším“ bezpočet let v šuplíku. Díky jemu konečně našly uplatnění.
Někdo jistě namítne, že patinovací prášky nejsou žádný nový objev. To je fakt. Například firma NOCH vyrábí – mimo jiné – už léta 8dílnou sadu patinovacích prášků (kat. č. 61165) a další patinovací přípravky. Drobnou nevýhodou oněch prášků (ve srovnání se suchými křídami) je omezený počet odstínů a svým způsobem i zbytečně velké balení. Těch několik gramů prášků v ampulkách jen tak hned nikdo nezpracuje…
* * *
DODATEK pro fajnšmekry
Podle posledního katalogu zásilkového obchodu MICRO-MARK.com lze objednat dvě sady suchých kříd, které používá výše zmíněný modelář Lou Sassi. Jednu s tóny „Země“ pod kat. číslem 60762, druhou ve škále odstínů šedi pod kat. číslem 60763. Samozřejmě, pod těmito čísly lze oba (a další) produkty shlédnout na webu www.micromark.com.
________________________________
1) Model Railroader, 2019, leden, s. 60
2) tamtéž
14.10.2019 at 14:01
Josef Hardtmuth – málokto vie že to bol pôvodne hlavný architekt Valticko-Lednického areálu, najal si ho Lichtenštajn, neviem už ktorý. Takže mu poďakujme nielen za vynález klasickej tužky Hardtmutky /ževraj ho štvalo ako bývalého zedníka malovať stavby tzv. griflíkom po bridlicovej tabulke, alebo tuhou len tak v ruke, tak sa zamyslel a vymyslel dať tuhu do dreva/ ale aj za krásne stavby a úpravy parku v Ledniciach a okolí. Ja len tolko na oživenie vašeho článku.
28.5.2020 at 08:14
No tedy! Laik žasne a odborník se jistě nediví, ale hlavně modeláři přivítají každý dobrý nápad. A protože už 50 let žiju na jihu Čech, je mi sympatický Josef Hardtmuth a všichni další jemu podobní!