Zpráva z krátké inspekční cesty
Vydáno: 26.7.2014Není to tak, že kopírujeme premiéra, který objíždí ministerstva, aby byl co nevíc vidět na obrazovkách zpravodajských televizí. S Bohoušem (Partykem) jsme se rozhodli, že vyrazíme na inspekční cestu s jiným motivem. Navštívit kamarády, podívat se, co je u nich nového, pokecat a probrat některé zkušenosti modelářského světa. Docela mi chybí ty naše spanilé cesty po výspách českého (i německého) modelářského světa. Ale snad zase bude lépe a naše výlety za poznáním obnovíme.
Zastávka první byla v Ledcích. Na zápraží nás div ne chlebem a solí vítal Pavel Tvrz a hned za ním v předsíni i paní Marie, která mu už dávno dovolila udělat si gigantické kolejiště (navíc v gigantickém měřítku) rovnou v obýváku. Ale to už víme z předchozích reportáží.
Pravda, stejně jako kolejiště by šel u Pana Modeláře obdivovat jeho skoro nový přívěsný vozík s rybářským náčiním, který má připravený hned za dveřmi, aby – když ho to chytne – mohl okamžitě vyrazit k vodě. Neptal jsem se, zda a jak uchovává v pohotovosti i žížaly. Ale stejně si jeden z nás neodpustil rýpnutí: „No, prosím tě, když ryby vidí ten válečný arzenál, co na ně vlečeš k rybníku, tak se leknou a tři dny nežerou, než aby ti houply na hák…“.
Na Pavlově kolejišti, o kterém jsem již referoval několikrát, třeba ZDE, ZDE, nebo ZDE, jenž je z pohledu návštěvníka dnes již hotové, se velmi obtížně hledají nějaké rozdíly, tedy co tam přibylo, co bylo pozměněno. To ví samozřejmě jen majitel. Já osobě tam ale pokaždé objevím něco, co jsem minule přehlédl, nebo přesněji co jsem si nezapamatoval. Pár obrázků jsem si s laskavým svolením pana majitele udělal.
Tentokrát se řešil jistý problém se střídáním vlaků na zadním nádraží úzkorozchodky, což je ovšem obtížné popisovat, když ještě ani majitel neví, jak by to mělo ve skutečnosti fungovat. Bohouš ovšem připustil, že to řešitelné bude, tak si musíme počkat.
Mnohokrát mi byl představen systém postupného rozsvěcování (a stejně i zhasínání) všech objektů (domečků) na kolejišti. Pavel si vyvinul vlastní obvod pro deset samostatných okruhů. A pod kolejištěm jich má zapojeno několik, protože jeho město za nádražím je vskutku velkolepé. Ve všech stavbách má vytvořené „místnosti“ a nich zabudované LEDky, které se po zapnutí postupně rozsvěcují a tím je vytvořena iluze reality. Všechny domy mají v úrovni chodníku prodejny s výlohami. V některých domech jsou do nejmenších podrobností vypracované i interiéry (lidi sedí za stolem, na zdi jsou obrazy atd..).
Mne ale tentokrát hlavně zajímalo, jak má zbudované právě ty vnitřky domečků, ty místnosti, zaclonění oken atd. Jednoduše proto, abych nemusel vymýšlet vymyšlené. Kupodivu, právě o těchto detailech jsme si nikdy nepovídali, byť už jsme spolu na téma modelařiny prokecali hodně času. (Jsem totiž právě v etapě tvorby města na svém kolejišti, ale o tom podám informaci jindy a v jiném článku.)
Pavel nakonec jako vždy nabídl své bohaté know-how a já pochopil, že jedna věc je samotné osvětlení interiérů staveb, ale neméně důležité je v souladu s tím předem vybudovat v modelech „komůrky“ okolo oken, aby to vypadalo – při pohledu z vnějšku – jako že to jsou osvětlené místnosti. Nebudu zatím rozepisovat do detailů jak takové „komůrky“ vytvořit, protože přece jenom něco jiného je modelovat v „gigantickém měřítku“ a něco jiného bude, až budu vytvářet komůrky u svých domečků prakticky jednou tak menší.
Kolejiště Pavla Tvrze na konci července 2014
no images were found
* * *
Zastavení druhé bylo v Kladně u Petra Mojdla. I tady jsme byli vřele přivítáni paní domu. Hned po pár formálních větách na ní bylo znát, že je na práci svého chotě skutečně hrdá. A že to kolejiště je „naše“, ne jen „jeho“ (jako u nás doma 🙁 ). Množné číslo v češtině má přece jasný význam: „Nejvíc se mi líbí, jaký máme bufet,“ líčila paní Mojdlová.
U Mojdlů nejsem tak často, jako v Ledcích, takže i změny na kolejišti byly mnohem patrnější (viz ZDE). Především, až na jeden kopeček, kde se dodělává zemědělský statek, je kolejiště prakticky dokončeno. „No dokončeno,“ říká majitel, „tak možná na povrchu. Teď se postupně věnuju elektrifikaci, prozatím výhybek. Čeká mne osvětlování domečků a všeho ostatního, inspirující v tomto ohledu je pro mne práce Pavla Tvrze.“
Když se člověk podívá na jednotlivá místa kolejiště zblízka, obdivuhodné jsou zejména detaily. To je neoddiskutovatelná „výhoda“ většího měřítka (H0). Prostě, i v N-ku lze „vysochat“ hasičák, ale že to je hasičák lze rozpoznat jen se značnou dávkou fantazie. U měřítka H0 to je vidět. Ale tím naprosto vůbec netvrdím, že H0 je lepší měřítko!!! To ode mne nikdo nemůže chtít. Jen toho místa, co je potřeba, aby se otočila lokomotiva s vlakem?
Zkušené oko Bohouše sice odhalilo pár detailů, které snad jsou proti pravidlům a platným drážním předpisům, jako třeba že u starých závor objevil kříž, který tam prý v minulých dobách nebýval, ale v odpověď se mu dostalo: „Já si stavím kolejiště doma, jak se mi to líbí, nikam na výstavy ho tahat nebudu a tak to taky zůstane.“ Moje řeč!
Petr se zakoukal do systému ROCO Z21. Přes všechny dosavadní odsudky vyřčené na „Z21“ při hospodských diskusích, nebo vyjádřené na více či méně uznávaných diskusních fórech, musím přiznat, že kdybych snad někdy uvažoval o řízení kolejiště počítačem – jako že takové nebezpečí u mne v tomto životě nehrozí – tak bych možná zvažoval totéž. Ale to bych si musel postavit velmi jednoduché kolejiště s několika výhybkami, takovou jednoduchou placku něco jako kraj kolem Kolína, a ne tak složitý „vlakodrom“ z prostředí hor plné skrytých úseků, mostů, vleček a rozsáhlého depa. Tak velký tablet na řízení rozsáhlého kolejiště se ještě nedělá 🙂 .
Tak či onak, diskutovat nyní o tom, jestli je Z21 to pravé ořechové, nemá cenu. Nikde jinde jsem kolejiště řízené tímto systémem zatím neviděl. A proto také nebudu číst a publikovat event. diskusi na toto téma. Osobně si počkám, až Petr své kolejiště plně zprovozní a pak bude možné event. popsat klady a zápory. Zatím to vypadá velmi nadějně.
Kolejiště Petra Mojdla na konci července 2014
Foto Hlav
Rubrika: Budovy, Elektronika, FOTOGALERIE, Kolejiště, STAVBY, TECHNIKA, ZPRÁVY
8.8.2014 at 10:16
Zdravím, Honzo. Mám pocit, že Honza Souček v Trmicích ovládal při mé návštěvě jedno kolejiště rovněž pomocí tabletu. Ahoj Michal.