Okoukaný zlepšovák, aneb Úprava krimpovacích kleští
Vydáno: 26.6.2014Celou dobu, co stavím kolejiště, jsem se mordoval s lisováním všelijakých koncovek na kabely obyčejnými kombinačkami s úzkými čelistmi. Uff! „To je nejrychlejší a nejlevnější,“ poradili mi odborníci v Nagano. Čert aby je vzal! Na „obyčejné“ dutinky jsem si koupil krimpovací kleště – a byl jsem nadšen. Pátral jsem po obdobných kleštích pro koncovky, občas označované jako D-SUB. Ty používám hodně často. Nakonec – přes výhrady jiných – jsem si v GME koupil krimpovací kleště pro D-SUB konektory PROSKIT 608-384N.
Ne, že bych sdělením přesného typu kleští chtěl tomuto věhlasnému obchodu dělat reklamu a tím jim přispívat k zisku, ale třeba uvedení konkrétního typu kleští, které jsem si po dlouhém tápání koupil, pomůže kolegům, kteří se také nemohou rozhodnout pro nějaký konkrétní typ krimpovacích kleští. A proč nechci dělat GME reklamu? Zrovna při posledním nákupu, kde jsem si objednal několik věcí přes internet, mne dokonale naštvali, když jsem musel zaplatit 30 Kč za to, že mi z regálu strčili zboží do pytlíku a čekali, až si pro ně přijdu!
Pokud by snad někdo nevěděl, o čem je řeč, když hovořím o krimpovacích kleštích, dovoluji si za využití encyklopedie1) uvést, že „krimpovací kleště (též krimplovací či konektorovací) jsou specializované kleště podobné známým „kombinačkám“. Krimpovací kleště mají čelisti přizpůsobené pro konkrétní typy konektorů. Používají se k nasazování (nalisování) konektorů na konec kabelu (z angličtiny crimping = lisování), což je v mnoha případech jednodušší a v jistém ohledu jistější spojení, než pájení. Krimpování je poměrně spolehlivá metoda spoje, byť nakrimpování konektoru je nevratné; konektor nelze bez poškození z kabelu odstranit a znovu použít. Kleště často obsahují mechanický převod pro zvýšení tlaku při krimpování a rohatku, která neumožňuje rozevření kleští před řádným domáčknutím konektoru.“ Čelisti kleští bývají vyměnitelné. Svým tvarem jsou pochopitelně přizpůsobené slisování nejrůznějších konektorů. Ne nepodstatným faktem je, že jsou kleště a kleště. Rozuměj kleště pro profesionály, kteří za šichtu nakrimpují stovky konektorů, a amatéry, kteří kleště používají zřídka. Zatímco ty první stojí v řádu několik tisíc korun, ty druhé (a spolehlivé) lze pořídit do tisíce Kč.
Obr. 1,2 – Krimpovací kleště pro D-SUB konektory PROSKIT 608-384N po úpravě
.
Bohouš Partyk mne upozornil, když jsme spolu konzultovali, který typ kleští si koupit, že na toto téma proběhla rozsáhlá diskuse na jednom internetovém fóru. Přečetl jsem ji výjimečně podrobně, ale jako obvykle jsem měl největší problém oddělit „zrno od plev“. Bože, kolik na těchto fórech lidi promarní času hloupým plkáním, místo toho, aby mluvili k tématu, byli konkrétní a hlavně diskusi něčím obohatili. Pravda, výjimky potvrzují pravidlo. Na předmětném fóru mne zaujal „zlepšovák“ Jardy Růžičky (z roku 2012), který mne inspiroval k vlastní úpravě pořízených krimpovacích kleští.
* * *
Každý, kdo používá krimpovací kleště mi dá za pravdu, že když se má člověk soustředit na stisknutí rukojetí kleští a současně sledovat, jak hluboko má zastrčený vodič v dutince či konektoru, který ale není nikde fixován, nemusí to vždycky stoprocentně vyjít. V mém případě je k této hodinářské činnosti ještě nutné připočíst stařecký třes, a to mne ještě nenavštívil Mr. Alzheimer! 🙂
Fixování konektoru a pohodlné zalisování vodiče řeší dále popsaná úprava krimpovacích kleští. Protože ale popsat slovy tuto relativně jednoduchou úpravu není jednoduché, dal jsem si práci s „zlepšovák“ nafotil.
.
Potřebné součástky a příprava dílů
Kromě kleští je k realizaci potřeba:
– kousek (cca 30 x 30 mm) hliníkové (duralové, cuprextitové, plexisklové apod.) destičky tl. 3 mm,
– mosazný plech stejného rozměru tl. cca 0,5 mm,
– jeden precizní oboustranný kolík (pin),
– šroub M4 délky 20 mm s plochou hlavou, matice a podložka.
Obr. 3 – Kleště s již zašroubovaným šroubem M4, vypilovaná podložka z Al, mosazný plech se zaletovaným kolíkem, podložka, matice
.
Vyšroubujeme původní šroub M4 ze spodní čelisti kleští a nahradíme ho novým, delším šroubem s plochou hlavu, který v závitu pevně utáhneme.
Není podstatný materiál, ze kterého je vyřezána, resp. vypilována podložka pod mosazný plech, ale jeho tloušťka musí být 3 mm. Podložku vytvarujeme podle spodní čelisti kleští (viz obr). Vyvrtáme do ní otvor o prům. 4 mm. Nasadíme ji na vyčnívající šroub a označíme si ve směru od ozubů čelisti místo, kde v podložce vyvrtáme další otvor o prům. cca 5 mm.
Mosazný plech tl. 0,5 mm může být i silnější. Slouží k přesnému ustanovení kolíku, na který se při krimpování nasazuje konektor. Tvar mosazného plechu se přizpůsobí tvaru podložky. Vyvrtá se v něm otvor prům. 4 mm. Plech se nasadí na vyčnívající šroub, na kterém už je nasazena podložka. Plech i podložka se „vystředí“ a ostrou jehlou se skrze otvor v podložce vyznačí, kde bude umístěn kolík. Musí to být naprosto přesně proti ozubu a „kousek“ nad ním. Bohužel, žádný přesný rozměr kde vyvrtat díru v mosazném plechu neuvedu, protože bych jistě nebyl přesný. Je to tak trochu alchymie. Otvor pro kolík se vrtá vrtákem o prům. 0,7 mm.
Z kolíku se stáhne plastový díl (který kolík rozděluje na dvě části). Kolík se opatrně zalisuje do otvoru v mosazném plechu, přitom se dbá na jeho kolmost vůči plechu a správné natočení – kolík, který je čtyřhranný, musí být centrován tak, aby jedna jeho strana byla vodorovná s funkční plochou ozubu ve spodní čelisti kleští. Když by kolík nebyl takto orientován, nasazený konektor by byl pootočený a nebyl by lisován správným způsobem.
Kolík se zasune do otvoru v plechu tak, aby na straně (z vnějšku), kde bude připájen, vyčníval 4,7 mm (pro sichr doporučuji ověřit). Z vnější strany se připájí cínem (v dostatečném množství, aby v plechu držel).
Následuje přimontování přípravku na čelisti kleští. Nasadí se podložka, na ni mosazný plech s připájeným kolíkem, podložka a matice, které se přiměřeně utáhne. Na kolík se zevnitř nasadí nový konektor a tento se před konečným utažením matice přesně vycentruje proti ozubu na spodní čelisti kleští.
Poznámka 1: Pokud by snad došlo k nepřesnosti při vrtání otvoru pro kolík, lze v toleranci desetin milimetru připilovat otvor v plechu (prům. 4 mm) a tento před utažením matice mírně posunout potřebným směrem.
Poznámka 2: Přípravek jsem udělal pouze pro krimpování menších konektorů, byť kleště mají ještě druhý ozub pro větší typ konektorů.
Obr. 4 – 9 – Sestava přípravku upevněná na krimpovacích kleštích
.
Používání krimpovacích kleští s instalovaným přípravkem
Používání upravených kleští je velmi jednoduché. V poloze s rozevřenými čelistmi kleští se na kolík nasadí nový konektor a zkontroluje se jeho doražení až k mosaznému plechu a současně jeho přesné umístění proti ozubu na dolní čelisti.
Odizoluje se vodič v délce cca 5 – 6 mm. Pokud se jedná o tenký vodič, na který se bude lisovat konektor, odizolované drátky se ohnou mezi nehty proti směru tak, že spočívají po boku izolace vodiče. Pokud se jedná o silnější vodič, drátky se neohýbají a zalisují se přímo do konektoru. Důležité ovšem je, aby zadní packy na konektoru byly po slisování obtočené kolem izolace vodiče.
V pravé ruce se drží kleště (vhodné je opřít si je o desku stolu). Levou rukou se zleva vloží vodič mezi packy (zatím rozevřeného) konektoru, přičemž ohnuté drátky směřují dolu (do lůžka konektoru). Aniž by se vodičem axiálně pohybovalo (což není zase až tak jednoduché :-)), sevřou se rukojeti kleští, čímž dojde k zalisování vodiče do konektoru. Packy konektoru se pěkně obtočí kolem odizolovaných drátků a zadní packy se obtočí kolem izolace vodiče.
Stačí kleště otevřít (to zajistí rohatka po promáčknutí rukojetí) a z kolíku opatrně stáhnout konektor nalisovaný na vodič. Jak jsem se někde dočetl, smyslem krimpování není absolutně “tuhé“ spojení konektoru s vodičem (jako tomu je při pájení), ale takové spojení, kdy konektor nelze snadno stáhnout z vodiče. Tohoto efektu prý využívají letečtí modeláři, kde se dbá, aby spoje vydržely chvění. Když jde konektor snadno stáhnout z vodiče, krimpování se nepovedlo.
Obr. 10 – 14 – Ukázka lisování konektoru na vodič
.
A je to! Samozřejmě, že krimpovací kleště na konektory D-SUB lze používat bez jakékoliv úpravy (např. viz výše). Ostatně, tak byly vymyšleny a vyrobeny. Ale když už si člověk nemůže pořídit krimpovací kleště za tisíce korun, proč by si nemohl k „obrazu svému“ upravit „bižuterii“, na kterou by profík ani nesáhnul?
Foto hlav
revize textu 15. 7. 2014 na základě upozornění čtenářů
_______________________________________
1) Wikipeadia.cz – http://cs.wikipedia.org/wiki/Krimpovac%C3%AD_kle%C5%A1t%C4%9B
.
14.7.2014 at 01:36
Pro info: GME nejsou „cizáci“ ani „zahraniční investice“, ale menší český s.r.o. s jednou jednatelkou. Už v roce 1990 jsem od nich přebíral součástky v panelákovým bytě :-). Celkem se jim daří – dnes zaměstnávají 116 lidí. Těch 30 korun je možná dost, ale ten pracovník, který tu drobnost rezervoval a předal také nepracuje zadarmo… a držet sklad součástek za sto milionů také není jen tak (vše lze ověřit na veřejně přístupných zdrojích).
P.S. nedělám jim reklamu, jsou mi úplně ukradený a párkrát mě zklamali. Jen mě štvou takovéto rychlé soudy…