V Lužné u Rakovníka zahájili sezónu
Vydáno: 10.5.2014Železniční muzeum Českých drah v Lužné u Rakovníka se již stalo pojmem. A nejen mezi odborníky. Od dubna do listopadu zdejší muzeum otevírá dveře malým i velkým zájemcům o mašinky, resp. vláčky. V pravidelných termínech zde také konají jízdy nostalgických vlaků. Letošní první jízda z Masarykova nádraží v Praze do Lužné se konala 10. května. Namísto ohlášeného Papouška, který zůstal stát pro poruchu na Kladně, se do čela vlaku postavila jedna z mých nejoblíbenějších parních lokomotiv – „464“ – Ušatá.
Jak se lze dočíst na webových stránkách Železničního muzea Českých drah v Lužné u Rakovníka – ZDE – od roku 1997 zde začala vystavovat historická železniční vozidla hrstka dobrovolníků sdružených do několika spolků zabývajících se historií železnic. Dva roky nato převzala provoz expozice společnost České dráhy, která ji v rámci Depa historických vozidel (DHV) provozuje v současnosti.
Ten kdo pravidelně navštěvuje muzeum mi dá jistě za pravdu, že při každé nové návštěvě je na první pohled vidět, že dávno pryč je tradiční ošumělost tolik patrná na většině všech ostatních železničních objektů po celé naší zemi. Všude je uklizeno, chodníčky jsou vysypané jemným štěrkem, nechybí květiny. Čisté záchody, nová vrátnice s pokladnami, na kolejích přibývají renovované exponáty. A co teprve, když se zahajuje sezóna!
Bohouš si přivstal, aby na Masaryčce zasedl místa, protože se dal očekávat nával. Když vlak přisupěl krátce před půl devátou do Dejvic, bylo jasné, že o místa bude boj. Stačil jsem udělat jen několik snímků přijížděného vlaku taženého Ušatou a honem jsem se hrnul do druhého vagonu, kde mi držel místo Bohouš. Na Kladně čekal na perónu dav nadšenců a dalo se tušit, že se vagony zaplní do posledního místečka. Zastávka na Kladně se protáhla, protože se nabírala voda do lokomotivy. Pomáhali hasiči. Vodní jeřáby už zde asi mají jen pro okrasu a jako nostalgickou vzpomínku na zašlé časy…
V Lužné, když se železniční poutníci vyvalili z vlaku, to bylo chvíli hodně nepřehledné. Kdo zaváhal a nevěděl kudy kam, vystál si pěkně dlouho frontu u pokladny do muzea. Někteří otcové proto vláčeli své ratolesti po šutrech mezi kolejemi. Protekční návštěvníci byli před zraky čekajících vpouštěni brankou za cudné poděkování.
Kdo už v muzeu na zahájení sezony byl, ví, jak to tam chodí. Rok od roku to je v Lužné lepší. Historické exponáty jsou stále hezčí. Je za tím nepochybně obrovská práce mnoha obětavých nadšenců železnice. Vláček na úzkém rozchodu vozící děti se nezastavil. Několik tradiční prodejců suvenýrů, knih, triček a hraček, nezbytné stánky s občerstvením. Letošní novinkou byly modeláři z klubu Bayreuther Gartenbahn GbR z Německa, kteří v Lužné představili zahradní železnici v měřítku 1 : 8 s parním pohonem. V hale bylo možné vidět čtyři parní lokomotivy, které se opravují. Mezi nimi jezdil se svými modely s rozchodem 45 mm (G) na kolejišti instalovaném na přívěsu Josef Vítovský. Okolo točny byly vystavené staré lokomotivy, dvě ze tří, pod kterými bylo letos zatopeno, bylo možné vidět při zbrojení uhlím a vodou. Papoušek měl poruchu na prostředním šoupátku a tak ho smutně posunoval diesel.
Pár fotek na dokreslení atmosféry následuje.
Foto hlav
.
Rubrika: FOTOGALERIE, Ze života (reportáže), ZPRÁVY
11.5.2014 at 13:02
Snad jen námět pro organizátory příštích „poutí“: (Možná, že si to tu někdo z nich přečte.)
Nedaly by se vstupenky do muzea prodávat přímo v historickém vlaku? Stejně všichni cestující jeli do Lužné. Ušetřili by tím spoustu času návštěvníkům, který strávili ve frontě před pokladnou. A taky průvodčího ve vlaku vybavit dostatečnou zásobou mincí, nebo i 100 Kč bankovek – na začátku měl problém s vracením na bankovky větší jak 200 korun. (Lístky na historický vlak se prodávaly přímo ve vlaku.)
Naopak kvituji operativnost ČD (nebývalo to u nich vždy zvykem). Při odjezdu stál v Lužné na peróně nádraží jejich pracovník vybavený přenosným terminálem a přímo tady prodával lístky na pravidelné vlaky.