O komorní burze v Pardubicích a sádrování v Pečkách
Vydáno: 4.11.2012Cestou do Pardubic jsme dvakrát zabloudili. Tentokrát to nebudu svádět na selku Havránkovou, kvůli které nám chybí v tomto koutu světa podstatný kus dálnice, protože by mne zase sprdnul JJ, že jsem nedemokrat. Na druhou stranu – poznali jsme více zblízka jeden z východočeských krajů. V Pardubicích jsme viděli komorní modelářskou burzu a uskutečnili jedno „tajné“ měření jistého železničního objektu. Následně v Pečkách jsme pod odborným dohledem patlali sádru a koukali na další modelářské finty.
Perex prý musí být napsaný tak, aby „rychločtenáři“ přelítli text očima, pochopili „vo co gou“ a dál už nemuseli číst. Tak takhle psát mne nebaví. Já se rád mazlím se slovy i s vlastními myšlenkami :-). Chudák čtenář. Takže ještě jednou a podrobněji:
Přeskočím detaily, že Bohouš, jak se těšil na Pardubickou modelářskou burzu, odbočil z dálnice už asi 40 km před sjezdem u Opatovic a pak na takových úzkých okreskách používal neslušná slova. Já jsem ho zase navigoval do pardubického depa tak dokonale, že jsme málem dojeli po jakémsi objezdu perníkářského velkoměsta až do Chrudimi. Nakonec jsem depo našli a natěšení vkročili. V místnosti velké jako školní třída sedělo okolo svých stolků několik přátel-modelářů a tiše se radovali z příchozích. Záhy jsme s Fuldou zjistili, že jsem v doupěti TT-čkářů. Z čehož ovšem profitoval Bohouš a přítomným líčil, že minulý týden ve Vídni viděl jen jediný stánek s TT-modely, a to ještě u toho Tilliga. Dostalo se mu odpovědi, že když chce vidět TT, má jezdit do Pardubic! Jinými slovy – byla to komorní burza. Co bych za to dal, kdyby mi kolem mého stánku na kraji 3. řady v Menze v Opletalce chodili návštěvníci spořádaně jako v Pardubicích a neustále mi nesráželi exponáty svými ruksaky a šosy kabátů…
Každopádně považuji za zdvořilé upozornit všechny přátele-modeláře, že v Pardubicích, v kulturní místnosti DJ Depa kolejových vozidel v ulici Na Staré poště (přístup z Palachovy třídy za podjezdem naproti Kávovinám, anebo za podjezdem po schodech vpravo cca 40 m), se v sobotu 15. 12. 2012 od 8 do 11 hodin uskuteční letošní poslední „Pardubická modelářská burza“. Termíny pro příští rok pořadatelé ještě neznají. Návštěvu doporučuji zvláště přátelům holdujícím gigantickým měřítkům (TT a H0).
* * *
Odlévání skal
V Pečkách bylo opět našlapáno. Nejen mezi kolejišti, ale i v klubovně, kde se tentokrát probíralo odlévaní a barvení skal. Zdejší modeláři jsou věrni firmě NOCH, takže nějaké sádry (nedejbože dentální) se zde neprezentovaly. Hmota označená Special Hydrocal (NOCH 96100) jako sádra vypadá. Namíchá se z ní řídká kaše, která se nalije do forem (jak jinak než od Nocha). Do hodiny hmota vytvrdne a dá se odformovat. Před barvením by se ale měla nechat pár dní vyschnout. Pak pěkně přijímá barvy, nejlépe hodně naředěné. Doporučovány byly barvy akrylové, já se přikláním spíše k temperám, které se i po zaschnutí dají znovu vodou rozpustit. A to je někdy výhoda. Až nakonec barevné úpravy skal je možné povrch uzavřít lakem. Lepení odlitků na podklad se doporučuje obyčejnou disperzí, anebo také silikonovým tmelem.
Franta Dvořáček prezentoval i další Nochovu hmotu na imitaci skal, kterou je „Fels-Spachtel“ NOCH 60890 (dělají se ve dvou barevných odstínech – „granit“ a „sandstein“, nebo-li žula a pískovec). Prášek z pytlíku se opět velmi snadno rozmíchá ve vodě a nanáší se špachtličkou na podklad ze styroduru, sádry, čehokoliv. Hmota obsahuje plnidlo, které na povrchu vytvoří nepravidelné hrbolky. Hodí se do spár mezi dvěma odlitky skal, ale i na volné plochy, kde má být skalisko. Po vytvrdnutí se dá barvit.
* * *
Stromečky z Merlíku
Přišla řeč i na výrobu stromečků z Merlíku. Noch nabízí velkou krabici nasušeného Merlíku (počet nezjištěn) – cena přes 600 Kč (NOCH 60818). Stará známá věc je, že modeláři se Merlík pěstují sami. Postupy jsou běžně dostupné na internetu. Při „zalisťování“ je důležitá správná volba lepidla a laku. I když jsem už slyšel řadu zaručených návodů s levnými laky na vlasy, stejně jako s drahými lepidly UHU aj., zde popíšu jen to, co jsme v Pečkách viděli. Franta používá „Sprühkleber ´Haftfix´“ (NOCH 61151), kterým korpus stromečku z Merlíku postříká ze všech stran. Je vřele doporučeno stříkat lepidlo nad nějakou větší kartonovou krabicí. Následuje pocukrování větviček obarvenou molitanovou drtí, kterých NOCH nabízí přehršel. Samozřejmě, použít lze i foliáže jiných firem. Nakonec se doporučuje vše zafixovat fixačním prostředkem „Haft and Fixierspray“ NOCH 61152. Při diskusi nad těmito stromečky „jedna paní povídala“, že Noch sklizené rostlinky máčí nějaký čas v mořské vodě, aby nebyly tak křehké. Těmto stromečků rozhodně nelze upřít tvarovou rozmanitost a jemnost. Přesto ale právě křehkost tohoto přírodního materiálu je velká a při údržbě kolejiště to může dělat problémy. Při cenovém srovnání se mi stále ještě jeví výhodnější stromky od Číňana.- ZDE.
Ačkoliv v Pečkách jsem byl už několikrát, vždycky tam objevím něco nového. Ony totiž ty maličké modely nejsou hned na první pohled vidět :-).
Foto hlav
Rubrika: DÍLNA, FOTOGALERIE, Ze života (reportáže), Zpracování, ZPRÁVY
4.11.2012 at 20:25
Dobrý den, vy máte nějaké špatné zkušenosti s dentální sádrou? Můžete se o ně případně podělit, prosím?
4.11.2012 at 20:42
Ne, ne. Právě naopak. S dentální sádrou (ať už bílou nebo modrou) mám velice dobré zkušenosti a používám ji pro fajnové odlitky stále. Dokonce jsem ji čas nabízel v N-šopíku, ale nikdo ji nekupoval, protože byla dražší než ta obyč. Moje zmínka v článku o semináři v Pečkách byla míněna tak, že tam jsem argumentoval její kvalitou (jako argument proti Nochovým výrobkům), ale jelikož lektor přiznal, že ji nepoužívá, víc jsme to nerozebírali. Když už je řeč o dentální sádře, na jednom veletrhu zubařů na Výstavišti Juldy Fuldy jsem nedávno viděl fantastické hmoty, které zubaři používají k nejrůznějším odlitkům. Ale jejich ceny byly také z říše snů a pohádek. Bohužel, modelářům nepřispívají zdravotní pojišťovny a ani nemají jak získat Kalouskovy třicátky… hlav.
4.11.2012 at 20:59
Nevíte někdo, jesti některý modelář, příp. malovýrobce vyrábí modely osobních aut TATRA v N-kovém měřítku? Třeba Tatraplán, T603, příp. i starší modely? Standa