Honzíkovy vláčky

Nádražní lampy v N-ku inspirované nostalgickou vzpomínkou

Autor: Jan Hlaváček Vydáno: 6.8.2012

Někde jsem viděl obyčejnou nádražní lampu v měřítku N. Strašně mi to připomenulo lampy, které v sychravých podzimních dnech problikávaly mlhou na novoměstské zastávce, když jsme v časných ranních hodinách čekali na vlak do Žďáru na průmyslovku. A někdy i vrzaly, jak se houpaly ve větru. Hned jsem věděl, že si je zkusím udělat pro svoje kolejiště.

Nejdříve jsem zadal Luďku Aschenbrennerovi výrobu stínítka (což už je pěkných pár pátků). Štíhlý tvar stínítka vychází ze vzpomínek, nikoliv z žádného výkresu. V dnešní době už jsou vidět podobné lampy jen s podstatně širším cylindrem. Možná proto je o má trošku netradiční stínítka zájem v N-šopíku – ZDE 🙂 . Když jsem tak o tom přemýšlel, říkám si, jestli jejich dávný konstruktér nezvolil uzavřenější kryt cylindru kvůli lepší ochraně žárovky před střelami z klučičích praků.
Ačkoliv dnes se k osvětlování modelových lamp většinou používají LED, do své lampy jsem se rozhodl použít miniaturní žárovku, protože přece jenom „starodávné“ světlo nedokáže imitovat žádná LEDka. Chvilku to trvalo, ale nakonec jsem je objevil v jedné specializované německé firmě, kterou vede paní Ching-Hsin Weng. Žárovky na 1,5, příp. 3V jsou vyráběny buď s jedním, nebo dvěma přívodními vodiči. Pro své lampy jsem použil ty s jedním vodičem. Druhý vodič samozřejmě žárovička má, ale jen takový kratičký, bez izolace, který se pájí v místě instalace žárovičky.
Lampy jsem vyrobil z měděné trubičky. V horní části je z boku vyvrtán otvor pro prostrčení vodiče, který je vyvedený v dolní části, druhý vodič je připájen přímo na trubičku v blízkosti otvoru. Nahoře je k trubičce připájen ohnutý měděný drátek (držák izolátorů).
Z cuprextitu (viz např. univerzální cuprextitový plošný spoj 100x160mm, vrtaný – nabízí GES pod katal. ozn. TA-ECI) jsem si nařezal obdélníčky, do kterých jsem po převrtání jednoho otvoru připájel sloup lampy (trubičku). Vodič procházejí trubičkou jsem připájel k druhému poli. Zespodu jsem k destičce připájel konektor se dvěma kolíky (male). (Používám konektory se zámkem z GME – např. typ PSH02-02PG/PFH02-02P)
Celou lampu jsem natřel hnědou a černou barvu, izolátory jsem pak naznačil kapkou bílé barvy. Žlutý bezpečnostní pruh vyrobím ze samolepicí fólie.

Až potud možná nic zajímavého. Leč každý majitel kolejiště mi dá za pravdu, že z nejrůznějších příčin je vhodné, když jsou lampy, semafory a jiné komponenty snadno oddělitelné od kolejiště. Problém býval s elektrickým zapojením, což ovšem dnes řeší bezpočet miniaturních konektorů (typu male/female).
S konektory je ale jedna drobná potíž – mají obvykle čtvercový či obdélníkový průřez. A čtvercové díry umí vrtat jen Japonci – např. ZDE. Proto jsem přemýšlel, jak si ulehčit práci a do panelu kolejiště vrtat díry s obvyklým kruhovým průřezem, a nikoliv jak např. doporučuje fa mtbbus, jež navrhuje vytvořit pro objímky Scom OS11 otvory čtvercové. To je moc pracné a nepřesné.
Vzal jsem tedy konektor (female), připájel k němu vodiče, ty protáhl plastovým „brčkem“ zkráceným na 45 mm. Okraj brčka jsem maličko převléknul přes okraj konektoru a kapkou vteřiňáku zafixoval. Jakmile spoj držel, zespodu jsem do brčka natlačil montážní tmel a nechal ho zatvrdnout. Nesmí se moc tlačit na píst aplikátoru, aby se tmel nenacpal do konektoru a nezničil jeho funkčnost. Druhý den, když tmel zatvrdnul okolo vyústění vodičů, jsem špičatým nástrojem udělal pár dírek v brčku, aby se dostal vzduch i ke tmelu uvnitř brčka a tím pádem měl šanci vytvrdnout.
Další den už by se mohly lampy montovat, kdybych měl kolejiště ve stavu, kdy je montáž žádoucí. Takhle šly lampičky do krabičky s označením „lampy“. Díry do styroduru vrtám přípravkem, který jsem popsal ZDE.

[Show picture list]