Honzíkovy vláčky

Zajímavá úvaha o užívání pojmů rozchod (gauge) a měřítko (scale)

Zdůrazňovat, že se dnes čeština hemží anglikanizmy a slovy převzatými z dalších jazyků, je zbytečné. Nedávno jsem náhodně poslouchal šéfa Ústavu pro jazyk český, který tento jev vysvětloval na můj vkus hodně benevolentně, nějak jako vynucený vývoj jazyka, který je nutné akceptovat. Jsem ze staré školy, takže už delší čas mi podobný volný přístup k „prznění mateřštiny“ není po vůli. Jenže, jak lze občas vystopovat, i lidé, pro které je angličtina jazykem mateřských, řeší problémy s užíváním správných termínů. Třeba když diskutují nad výrazy gauge a scale v souvislosti s nejmenším měřítkem na trhu – „T-gauge“.

  Nechci dělat z webu Honzíkovy vláčky jazykovou poradnu, nicméně zaujal mne náhodně objevený příspěvek Davida K. Smitha publikovaný na jednom blogu věnovaném modelové železnici v měřítku 1:450. Autor se zde v souvislosti s nejmenším komerčně vyráběným modelovým měřítkem současnosti označeným T-gauge (ve skutečnosti měřítkem 1:450) zamýšlí nad správností používání pojmů gauge a scale. Už v této větě je patrné těm, kdo vědí, že anglické slovo gauge je do češtiny překládáno jako rozchod a scale jako měřítko, že něco není dobře.
  Pomiňme fakt, že zpravidla z komerčních důvodů se u nás někdy benevolentně přebírají pro označení věcí zcela jiného významu ona originální anglická slova (gauge a scale), nejspíš proto, abychom vypadali světově, chytřeji než ostatní, vtipně (opravdu?), či jinak. To je ale něco jiného. Na druhou stranu, co není dnes, může být zítra. Kolik anglických slov už v češtině doslova zdomácnělo, řekl bych přirozeným způsobem, a hledat za každou cenu či dokonce vymýšlet slovo české není nutné. Nejstrašnější je, když se patlá jedno s druhým…
  To, nad čím se ale zamýšlí David K. Smith, má jinou pointu. Budu jeho názory citovat (v některých pasážích kráceno – pozn. J. H.):

T-gauge or T-scale? (aneb rozchod nebo měřítko v případě modelové velikosti T) ¹⁾
  „Je to prastará diskuse – rozchod versus měřítko. Který z těchto pojmů je správný? Akceptuji a nechci nijak měnit nebo doplňovat existující obecné výklady na internetu, které definují rozchod (gauge) jako vzdálenost mezi kolejnicemi, měřítko (scale) jako poměr velikosti modelu k velikosti předmětu ve skutečnosti. Když ale aplikuji tyto obecně platné pravdy na téma tohoto blogu (tj. modelové měřítko T – pozn. J. H.), platí, že rozchod T je tři milimetry; to znamená, že kolejnice jsou vůči sobě vzdáleny 3 mm a měřítko je 1:450. Tzn., že skutečný nákladní vůz je tedy 450krát větší než odpovídající model v měřítku T.
  Ve skutečnosti jsou tyto dva termíny na sobě nezávislé. Jenže, v modlářském světě má jakékoli dané měřítko více rozchodů. A daný rozchod může být použitý v různých měřítcích. V reálném životě také existují železniční tratě s různými rozchody kolejí. Za „standard“ (přinejmenším z pohledu USA) je považován rozchod 4 stopy a 8,5 palců (tj. 1 435 mm – tedy i standard platný v řadě evropských zemí, vč. u nás – pozn. J. H.). Existují ale mnohé  úzkorozchodné železnice – 3 stopy (přesně 0,9144 m), 2 stopy (0,6096 m) – a další. A dokonce i širokorozchodné železnice (~ 5 stop, tj. 1 524 mm).
  Modelování nestandardního rozchodu v jednom měřítku lze někdy dosáhnout použitím kolejiva určeného pro jiná měřítka; například pomocí kolejiva měřítka Z lze modelovat úzkorozchodné tratě v měřítku N.
  Když se ale k různým rozchodům kolejí přidají různé varianty měřítek, začátečník může být zmaten. Například modelové měřítko N je v USA (ale i u nás – pozn. J. H.) 1:160, zatímco v Japonsku je to 1:150 (v Británii 1:148 – pozn. J. H.). Důvodem je rozměr tratí ve skutečné velikosti. Nejčastěji používaný rozchod kolejí v Japonsku totiž není tentýž, jako standardní rozchod v USA. Aby nebylo nutné vyrábět pro železniční modely kompletní soubory kolejiva ve dvou různých rozchodech, byla místo toho změněna měřítka modelů, které jsou na nich provozovány. Ale protože je kolejivo rozchodu N (9 mm) pro obě měřítka stejné, název měřítka se zdědil. Výsledkem jsem dvě různá měřítka N (podle mne tři – pozn. J. H.).
  Nyní zpět k měřítku T. Jako ten, kdo plně chápe a uznává rozlišování mezi pojmy rozchod a měřítko, byl jsem dotazován, proč se odvolávám na T-gauge (= rozchod T), místo na T-scale (= měřítko T)? (Pozorný čtenář jistě zaregistroval, že nové modelové vláčky „T“ jsou skutečně prezentovány a inzerovány jako T-gauge, zatímco v jiných měřítcích jsme zvyklí např. na „N-scale“, „měřítko H0“ apod. – pozn. J. H.) ²⁾
  Zaprvé, ať už správně nebo špatně, výrobce označuje své modely výrazem T gauge, tj. rozchod T. Termín rozchod T používá nejspíš proto, aby upoutal pozornost lidí hledajících na internetu informace o tomto výrobku. Přesvědčte se sami: Zadejte ve vyhledávači google „T Gauge“, a potom „T Scale“. Výsledky prvního hledání budou nesrovnatelně lepší než výsledky toho druhého.
  Je pravda, že neustálé používání „nesprávného“ termínu pravděpodobně posiluje jeho další „nesprávné“ používání. Nicméně, vzhledem k malému rozsahu tohoto maličkého výrobku na modelářském trhu nevidím důvod pokoušet se každého opravovat. Jsem si vědom toho, že někteří modeláři mají tendenci dívat se přezíravě na ty z nás, kteří se odvažují hovořit o měřítku (scale) a používají přitom termín rozchod (gauge), protože to podle nich představuje ignorování světa železničních modelářů…
  Nuže, dost sémantiky. Když se ale hlouběji ponoříme do některých specifik měřítka T, proběhly určité diskuse založené na podobných úvahách, jako je tomu v případě měřítka N  1:160 versus 1:150. Diskutovalo se například, že při analogii by „americké měřítko T“ mohlo být lépe zobrazeno, jestliže by byl použit poměr 1:480 místo 1:450. Argumentovalo se například tím, že kolejivo v měřítku 1:480 by nejen lépe odpovídalo skutečnosti, ale že toto měřítko je běžně používáno architekty, což by potenciálně rozšiřovalo sortiment výrobků, které by byly  k dispozici pro naše kolejiště.
  Nejsem zcela přesvědčen o tom, že je to správná cesta, kterou se máme dát. Zaprvé, trh s modely „T“ je opravdu velmi malý a pravděpodobně takový zůstane. Za druhé, rozdíl mezi měřítkem 1:450 a 1:480 je pro oko jen stěží rozeznatelný. Za třetí, realizace podlé této úvahy by jen přidala další problém k již tak mnoha nejasnostem obklopujícím modelařinu. A čtvrtým argumentem je, že použití architektonických materiálů je velmi diskutabilní. Totiž, to málo, co architekti mají kdispozici, není použitelné v železničním modelářství. Stavební prvky jsou často velmi stylizované nebo hrubé a nejsou tak  realistické, jak železniční modeláři očekávají.
  Upřímně řečeno, vidím velmi malý smysl pokoušet se odchylovat se od již jednou zavedeného systému pojmenování nového výrobku, jen v zájmu docílení „pravdy za každou cenu“. Ale to je jen můj názor. Pokud chce někdo opravdu modelařit v „ušlechtilém měřítku T“, jsem přesvědčen, že je to fantazie!
  Takže závěrem – který termín je správný, rozchod T (T-gauge) nebo měřítko T (T-scale)? Zde by mělo platit pravidlo, které můžete použít (není to závazné, ale obecně to funguje): Pokud máte na mysli trať, používejte výraz rozchod (gauge), pokud máte na mysli modely, používejte pojem měřítko (scale). Ale bez ohledu na to, který z pojmů budete používat, slibuji, že nebudu nikoho opravovat.

David K. Smith“

K článku byl v diskusi připojen jediný komentář od niku siltec. Ten napsal: 

  „Jak jsem pochopil, s výjimkou vysokorychlostních vlaků je standardní rozchod kolejí v Japonsku  3 stopy 6 palců, neboli 1 067 mm. Takže, jestliže je rozchod kolejí měřítka T  3 mm, pak by správné měřítko v Japonsku mělo být 1:355. Obdobně by skutečné měřítko N pro Japonsko mělo být 1:120. Nezapomínejme ale, že u měřítka 00, tj. 1:76, má kolejivo rozchod 16,5 mm, což odpovídá skutečnému rozchodu 1 254 mm, neboli 4 stopy 1 palec, což už je ale problém jen pro puntičkáře…“

Závěr

  Nejdříve musím poděkovat Honzovi Merhautovi za dokonalou revizi překladu původního textu článku a současně i za řadu podnětných úvah, které k originálnímu textu vyjádřil. Musím ale přiznat, že ne se všemi souhlasím. Honza například tvrdí, že cit.: „ztrácí smysl polemizovat s tím, zda je správnější používat pojmy rozchod nebo měřítko“. Má k tomu vcelku zajímavý argument, že cit.: „v některých souvislostech je správné používat rozchod (třeba když jde o rozchod 9 mm pro HOe v měřítku 1:87), a v jiných měřítko, třeba když jde o to popsat, zda je model v měřítku 1:160, 1:148, či 1:150. Vysvětlovat že „gauge“ je rozchod a „scale“ měřítko, to snad každý, kdo se podívá do slovníku, pochopí.“ O to mi samozřejmě v této stati nešlo.
  No, s trochou fantazie by asi šlo akceptovat, že se někde (v inzerci?) a navíc v popisné formě budou tato modelová vozidla označovat N-gauge (rozchod N), byť písmenné označení modelových měřítek se jak podle norem NMRA, tak i NEM, podle mne vztahuje k měřítku, nikoliv k rozchodu kolejí. Ostatně, sám Honza si uvědomuje, že cit.: „u domečků by to byl nesmysl, tam by mělo být užíváno scale (měřítko), protože domečky po kolejích nejezdí.“

  Pro lepší pochopení proč jsem se rozhodl tuto stať zveřejnit (nejen na vysvětlení Honzovi Merhautovi):

• především mi šlo o upozornění, že vedle malého N-ka a ještě menšího Z-tka je realitou dne T-čko (sice jsem ještě nepřišel na to, proč se jeho autoři nezvolili jiné písmeno, když už v NDR vymysleli „TT“, ale třeba to taky vypátrám… Konečně, o T-čku jsem už přinesl zprávu v reportáží z Norimberku – ZDE, čímž neříkám, že si ho pořídím. Ale jelikož nikdy neříkej nikdy… dále:
• všímavější čtenář se jistě zamýšlel, proč je T-čko prezentováno (např. v Norimberku, na různých webových stránkách apod.) jako „T-gauge“ (a nikoliv T-scale). Teď už to konečně vím;
• a to s tím měřítkem 1:450, resp. 1:480 bylo pro mne také nové, protože já se ještě nedávno do krve hádal, že T-čko má měřítko 1:400 (Jarda Vorlíček to zajisté může dosvědčit)!

  Nepovažuji za nutné zdůvodňovat, proč tuto informaci o „T-gauge“ publikují na webu Honzíkovy vláčky, zaměřeném na měřítko N. A i kdyby byla určena jen pro jediného modeláře, který si chce „T-gauge“ pořídit, tak jsem to rád udělal, čímž odpovídám na poslední otázku přítele Honzy Merhauta. Dodám jen, že toho zájemce o T-čko znám osobně (a už jsem výše prozradil i jeho jméno). A opravdu věřím, že Jaroslav u nás nebudu sám. A až tito šikovní modeláři s podporou Japonců pokročí s vývojem součástek pro T-gauge, budeme z toho těžit i my, vyznavači (gigantického) N-ka.
  Abych ale dotáhl vášnivou debatu Hlaváček – Merhaut do konce: Nesouhlasím s tím, že cit.: „…ten článek je věnován zájemcům o T-éčko, ostatním toho moc nepřináší.“ Na druhou stranu přemýšlím o Honzově úvaze, cit.: „Mimochodem, pořád si myslím, že je jednodušší používat v diskusích o modelařině pojmy „rozměr N“, „rozměr T“ (zvýrazněno J. H.) atd., a netrápit se tím, zda by se mělo správně užívat spíš rozchod nebo měřítko.“
  Docela by mne zajímaly názory ostatních kolegů-modelářů. Diskuse je otevřená všem…

___________________________

1) In: http://1-450.blogspot.com/

2) např.: In: http://t-gauge.net/

Použitá literatura:
http://davidksmith.com/modeling.htm

————————————————-

Poznámka autora: Děkuji, že článek studujete a hlavně, že jste mne upozornili na chyby a chybičky, které se mi do něho vloudily. Na psaní i na čtení je to taková složitější stať :-). Dosti podstatné korektury ke svému překladu mi včera poslal jeho autor a dnes mne upozornil Honza Štich na chybu v řádu u přepočtu palců na metry. Děkuji a omlouvám se.

Počet přečtení: 9 982 | Tisknout: | Poslat: