Honzíkovy vláčky

Most se spodním obloukem v měřítku N

Autor: Jan Hlaváček Vydáno: 18.4.2011

K vytvoření modelu mostu z leptu jsem se nechal inspirovat jedinou fotografií skutečného mostu přes nějakou řeku. Fotografii jsem náhodně našel na internetu, ale bohužel neznám jejího autora, čímž se mu omlouvám. Rád doplním jeho jméno dodatečně, pokud se mi ozve. Na modelu v měřítku N jsem některé v praxi zajisté důležité prvky mostu zjednodušil. Ostatně, při transformaci reality do měřítka 1 : 160 to ani jinak nejde. Také jsem nepočítal nýty..

Možná, že některé detaily by šlo řešit jinak, ale v daném případě mi ani zdaleka nešlo o věrnost s originálem, jako o zvládnutí vytvoření předlohy pro lept v Corelu, což byl pro mne ještě před nedávnem naprosto neznámý program.
Pro ty, kteří by si chtěli stavebnici modelu mostu sestavit (k zakoupení ZDE), nabízím několik praktických poznámek a doporučení. Nejdříve ale základní technické údaje: Díly stavebnice mostu jsou vyleptané z mosazného plechu tl. 0,16 mm. Dílčí sestavy tvoří mostovka a nosný oblouk, které jsou spojené dvěma páry podpěr. Délka mostovky je 185 mm, šířka 45 mm, převýšení (od hlavy kolejí k nejnižšímu bodu oblouku) je 40 mm. Středem mostovky je zářez pro koleje (PECO code 55), pochozí chodníčky jsou nad rovinou dotýkající se hlavy kolejí v souladu s normou NEM 102, resp. 301, takže vagonům nehrozí ulamování stupátek a jiných dílů.

Nejdříve

Vzhledem k velkému počtu dílů jsou tyto vyleptány na dvou formátech A4. Na aršíků A jsou díly pro mostovku, na aršíku B pro oblouk. Díly se vystříhají a zbytky spojovacích můstků se začistí jemným pilníkem (jejich dokonalou likvidaci lze ověřit bříškem prstu – pozor, neříznout se!). Díly se odmastí, např. v jarové vodě a vysuší.

Stavba mostovky

Díly mostovky tvoří rošt (1x), žebra (9x), chodníky (2x), bočnice (2x), zábradlí (2x) a nosníky (2x). Nejdříve se sestaví na sucho rošt se všemi žebry (kromě dvou okrajových) spolu s oběma bočnicemi. Šířka drážek je sice minimální (0,22 mm), ale zaručuje dostatečnou vůli dílů při jejich sestavování. Proto je ale nutné při pájení hlídat pozici jednotlivých dílů, zejm. aby byla zachovaná kolmost dílů na sebe.
Sestavené díly mostovky se převrátí na ruby a položí na podložku tak, aby na ní ležel jen rošt. Žebra a bočnice „visí“ volně. Místa pájení se potřou tavidlem. Nejdříve doporučuji „přibodovat“ některá střední žebra k roštu, aby se sestava zpevnila. Kvůli pnutí v materiálu způsobené ohřevem je potřeba pájet od středu k okraji. Kdo si chce ušetřit práci s broušením a čistěním, bude pájet jen zevnitř konstrukce, kde i spoje s větší kapkou cínu nebudou vidět. Při pájení je vhodné používat hrotovou pájku, se kterou je dobrý přístup do rohů. Zkušenější jistě použijí horkovzdušnou páječku (fén) a pájecí pastu.
Po přibodování dílů a srovnání sestavy se postupně spájí všechny svislé hrany – žebra s roštem a v následujícím kroku se spájí žebra s bočnicemi. Stále je třeba kontrolovat kolmost dílů.
Poznámka: Jestliže se něco nepovede, teoreticky lze díly odpájet. Obvykle se to podaří, nikoliv však bez poničení dílů, jejich zapatlání cínem atd. Proto jako vždy – pomalu, rozvážně, dvakrát měř a jednou řež!
V ohýbačce se připraví k dalšímu připájení chodníky a nosníky; tyto díly mají předleptané ohybové drážky. Drážky jsou po ohybu uvnitř! Není nezbytné je propájet, jak se doporučuje třeba u mechanicky exponovaných dílů na karoseriích a pojezdech vozidel.
Poznámka: Pokud jde o chodníky, pochozí plochy jsou proleptané tak, že na většině míst jsou vytvořené otvory skrz, někde jen do poloviny plechu. Je to dáno kvalitou výroby leptu, nikoliv nekvalitou návrhu. Tak či onak, tohle je stejně marginální, protože už při nanášení základové barvy (primeru) je nanejvýš pravděpodobné, že část otvorů bude zalita barvou. Konečně, i v reálu mají podobné pochozí rošty ucpané dírky. Odborníci ale říkají, že takové nebezpečí nehrozí, když se stříká s větším tlakem vzduchu v pistoli.
Nasazení chodníků na žebra (zevnitř ven) jde bez problémů. Pokud byla žebra správně připájena k roštu, dosedne chodník téměř vodorovně k horní hraně žebra. Říkám-li téměř, tak je tam počítáno s velmi mírným sklonem chodníků směrem k okraji mostu, čehož je docíleno výškou vnitřní ohybové hrany (cca + 0,2 mm). Ale – a to bude zřejmě velmi individuální – bude záležet na nasazení ohýbačky na ohybovou rysku.
Chodník doporučuji nejdříve přibodovat k roštu a pak ho připájet po celé délce. Potom obrátit mostovku na rouby a pod mírným tlakem (aby chodník zapadl do žeber) připájet jej zevnitř k bočním výstupkům žeber.
Poznámka: Opatrně s cínem a pohybem páječky, aby nedošlo ke zbytečnému zalepení dírek v chodníku cínem. Taková nehoda už nelze napravit.
V této etapě stavy doporučuji připájel obě boční žebra – tady více jak na slova spoléhám na improvizaci každého „stavitele mostů“.
Nyní je potřeba připájet dva podélné nosníky mostovky; jinak než v poloze na ruby to nejde. Nosník je konstruován ve tvaru písmenu „U“. Snad bude každému staviteli jasné, že nosník se „zacvakne“ svými bočními hranami do výřezů v žebrech a opatrně se k žebrům připájí. Připájení nosníků k sestavě je nutné stále kontrolovat („účko“ má po zahřátí tendenci vyskakovat z drážky v žebrech). Stačí vždy jen kapička cínu k žebru (z obou stran).
Nakonec přijde připevnit zábradlí. Ale to fakt doporučuji udělat až úplně nakonec. Je otázkou zda-li před nabarvením, nebo až po nabarvení. Zábradlí je totiž dosti fajnový díl a jeho deformování se přímo nabízí. Stojky zábradlí mají zarážky, které zábradlí ustanoví do přesné (vodorovné) polohy. Pokud se bude barvit přes sestavením, barva může dírky v chodníku zanést a pak může být připevnění zábradlí problém. Zda-li pájet nebo lepit – to už nechávám na váženém modeláři.

Spodní oblouk

Předesílám, že konstrukce spodního oblouku je sice funkční, ale je tam pár chybiček, na které raději předem upozorňuji. Když se sestaví oblouky a žebra, ne zcela dokonale na ně pasuje horní příhradová konstrukce. Naštěstí po kompletaci mostu tato chyba není vidět.
Díly spodního oblouku jsou: vnější oblouk (2x), vnitřní oblouk (2x), žebra (11x), horní příhradová konstrukce (1x), dolní podhledy (2x), stojka velká (2x), stojka malá (2x).
Nejdříve doporučuji sestavit oba vnitřní oblouky s jedním (prostředním) žebrem, následně pak přidal dvě krajní žebra a postupně dodat ostatní žebra (opět kromě obou zcela krajních). Pozor na ohnutí či promáčknutí dílů při manipulaci. Tato fáze stavby je prubířský kámen trpělivosti. Příprava dílů pro pájení tavidlem je již popsána výše.
Pak je třeba opatrně přibodovat některé prostřední žebro k oběma vnitřním obloukům. Přitom velmi bedlivě kontrolovat pravoúhlost konstrukce. (Pozor na změnu polohy dílů při chladnutí cínu.) Postupně se musí přibodovat další žebra. Pokud vše sedí (a není nutné některý díl opravit odpájením o novým připájením), je třeba zpevnit konstrukci spájením všech žeber k oběma vnitřním obloukům.
Vnější oblouky zapadají do žeber jen s místech svislých (soustředných) drážek. Nasazení oblouků je nutné opět dělat od středu. Při této fázi stavby se pozná, jak přesně jsou spájena žebra s vnitřními oblouky, jinými slovy, jak byla dodržena kolmost dílů. Drobné korektury jsou ale možné, např. mírným napružením žebra pinzetou, aby zapadlo do drážky.
Poznámky: Vždy je nutné, aby vnější oblouk dokonale zapadl až na “dno“ výstupku žebra. Jinak bude pohledová plocha vnějšího oblouku křivá.
Opakovaně zdůrazňuji, že i vnější oblouk je třeba pájet zevnitř, a to jen takovým množstvím pájky, které je nezbytné ke spojení dílů.
Horní příhradová konstrukce má rub a líc. Na rubu jsou podélné drážky určené k lepšímu připasování k obloukům. Před pájením je vhodné mezi prsty příhradovou konstrukci ohnout přibližně podle rádiusu oblouku. Pájení je nutné začít z prostředku, až po dokonalém zapadnutí hrany vnějšího oblouku do vnější drážky příhradové konstrukce. Pěkně pomaličku po kouskách pak přidávat cín a současně opatrně vtlačovat konstrukci do drážky. Je dobré, když cín je po celé délce drážky kontinuálně zalitý, a přitom nikde ho není více, než je nutné. Ušetří se tím čas při čištění. Stejně se připájí příhradová konstrukce na druhé straně.
Zbývá připájet oba dolní podhledy, které je také potřeba nejdříve vytvarovat podle rádiusu a postupně připájet podobně, jako je popsáno výše.
Nakonec je nutné upravit konce spodního oblouku. Slouží k tomu event. zbývající žebra, která se ale musí tvarově upravit. Není to však nezbytně nutné, a to proto, že tato část mostu bude stejně zapuštěna do nějaké patky (imitace betonu, kamene apod.). Patky nejsou součástí stavebnice mostu.

Dokončení

Oba díly mostu je třeba kvůli zbavení zbytků pájky hned po dokončení pájení dokonale umýt v horké vodě s jarem. Zubní kartáček se nedostane všude, takže třepat, třepat, a třepat…
Poznámka: Vyzkoušel jsem umytí spájených dílů v myčce na nádobí. Nejsme si ale jistý, jestli to je to „pravé ořechové“. Zdálo se mi, že na povrchu se vytvořila jakási vrstvička – možná od leštícího přípravku. Při stříkání barvou byly problémy. Takže, na dokonalé odmaštění asi bude nejvhodnější starý dobrý izopropylalkohol.
Teprve po zbavení povrchu dílů od zbytků pájky a tavidla doporučuji dokonalé zabroušení a začistění pohledových částí mostu (zbytky se nerozmazávají leštícími nástroji). K tomu jsou ideální brousící a leštící štětinové kotoučky 3M, anebo silikonové kotoučky (nebo obojí). A k dočištění nedostupných míst jsou pak ideální ruční brousící a leštící tyčinky. Tyto nástroje nabízíme v N-šopíku – ZDE.
Konečné, dokonalé očištění obou spájených sestav, zábradlí a podpěr mostovky opětovným umytím v jarovém roztoku (s dokonalým oplachem), nebo nástřikem ředidla, či jinou obvyklou „odmašťovací“ chemikálií (izopropylalkohol), a to bezprostředně před barvením, nemůže ničemu uškodit. Barvením a lakováním se dá – jak známo – hodně vylepšit, ale třeba taky všechno zkazit.
K sestavení mostovky a oblouku slouží dva páry stojek. Jejich aplikace je však věcí názoru. Tím, že jsou zhotovené z tenkého plechu, rozhodně nejsou ideální z modelového hlediska. Proto je možné stojky vyrobit z profilů Evergreen, nebo je vyřezat z plastové desky, přičemž lepty mohou sloužit jako předloha.

Návod na sestavení leptu (HL-LEP07) v pdf je ZDE.
Tento výrobek bude dodán jen na základě zvláštní objednávky.

V tomto místě si dovoluji poděkovat Jiřímu Šafářovi (MINIATUR) za nezištnou pomoc při přípravě návrhu leptu.

Obrazová příloha