Honzíkovy vláčky

Moduly dvou modelových měřítek zaplnily tělocvičnu v Zákupech (2)

Ve sportovním středisku v obci Zákupy na severu Čech se ve dnech 9. – 13. 3. 2011 uskutečnilo setkání modelářů sdružených v zababovských sekcích TT a N. Na první pohled byly moduly N-kařů v obklíčení modulů TT-čkařů. Odpovídá to faktickému poměru modelářů věnujících se těmto dvěma modelovým železničním měřítkům v Česku (přesně počty ale stejně nikdo neví). Při povrchním hodnocení by tedy bylo možné konstatovat, že zatímco podle počtu modulů „zvítězili“ TT-čkaři, z hlediska jejich modelové dokonalosti a propracovanosti měli navrch N-kaři.

TT 

Hledisko kvantity modulů ale rozhodně nebylo hlavním kritériem setkáni v Zákupech a tak spravedlivější bude konstatování, že zvítězili všichni, kdož se zúčastnili. Pravda je ovšem taková, že moduly v měřítku 1:120 na vysokých nohách, tvořené pouze překližkou s kolejemi, vlastně byly nutné, aby spojily do dlouhého hada dvakrát okolo tělocvičny „ostrůvky“ tvořené stanicemi, továrnami, luhy a háji (abych byl taky trošku poetický) a dalšími modelovými výjevy. Přece jenom v měřítku TT se tvoři jinak než v měřítku o třetinu menším. Moji pozornosti neušel již téměř dokončený cukrovar od Honzy Jáchymstála, o jehož stavbě na webu Honzíkovy vláčky pravidleně referujeme. Od autora mám slíbený technologický popis činnosti skutečného cukrovaru, což může být užitečné nejen studentům.
  Snad nejmenším a pěkně svižně jezdícím modelem na TT-čkovém kolejišti bylo modré Prasátko od dalšího Honzy (Šticha). On sám jej už dostatečně představil na webu Výtopna.cz.

N

  N-kaři sestavili do zajímavého layoutu své osvědčené moduly, mezi kterými moc novinek nebylo. Podle mne hodně zbytečných emocí se dlouho před setkáním v Zákupech odehrálo kolem nového více méně technologického modulu „čistička“ (kol trakčních vozidel) od Honzy Merhauta. Naštěstí tato diskuse neproběhla veřejně, takže ani nemá cenu ji komentovat. Každopádně ale urychlila dotvoření návrhu novely „elektronormy“, na kterou se čekalo hodně dlouho. Jako vždy tedy platí, že všechno zlé je k něčemu dobré. Bude zajímavé sledovat už jen to, jak se čistička osvědčila.
  Obdiv a veřejné uznání rozhodně opětovně zaslouží moduly Dana Buchtely, které už sice nepatří k nejmladším (rozuměj moduly), ale jsou dokonalé a stále inspirující. Je to tím, že je na nich na rozdíl od ostatních „přetlak“ nejrůznějších foliáží, stromů a dalších modelových objektů, nejen z produkce Danovy firmy Model Scene. Krásné jsou ale i N-kové moduly dalších členů sekce N-scale, které už byly dostatečně popsány a prezentovány.
  Stejně si ale myslím – podle hesla, že opakování je matka moudrosti – že v rámci Zababova chybí výchova nováčků. Napsat tohle do diskuse na „pandoře“, tak by mne skalní členové roznesli v zubech, jako loni. Na svém webu si ale troufám, protože tady si řídím diskusi sám… 🙂 Vím totiž jen z vyprávění (sám jsem to jako bažant už nezažil), že dříve se v rámci byť virtuálního Zababova konala všelijaká faktická pracovní školení či semináře k tvorbě modulů, modelování krajiny atd. Rozhodně by nikomu neuškodilo i proškolení zmíněné elektronormy, o programování dekodérů snad není třeba pochybovat. Škoda, že ani v N-scale tato metodická činnost nepokračuje, přestože by to možná přitáhlo nové (tolik chybějící) členy. Ale tento můj názor byl, jak už jsem zmínil,  již jednou s velkým pokřikem a netaktně odmítnut, takže i nadále musím zastávat pozici „pozorovatele“, protože ve skutečnosti nevím jak na to… (tedy jak stavět moduly).
  Jelikož navíc prý modulové kolejiště fotit neumím (jak mi kdosi řekl na jiném setkání), tak jsem se tentokrát v Zákupech zaměřil jen na detaily (bez ohledu na měřítko) a jsa poučen už nikomu tyto snímky nenabízím na CD-čkách. Snad budou vyfotografované modelové skvosty alespoň částečně prezentovat um Pánů Modelářů ze Zababova a současně i třeba inspirovat jiné, se Zababovem nespojené modeláře. Mně se některé detaily opravdu moc líbily.

[Show as slideshow]

123►

Foto hlav

Počet přečtení: 24 974 | Tisknout: | Poslat: