Honzíkovy vláčky

Drážďany mne nenadchly, ale jsem rád za poznání zdejšího veletrhu

Autor: Jan Hlaváček Vydáno: 19.2.2011

Nešlo odmítnout pozvání na výlet do Drážďan na 7. Erlebnis Modellbahn. Zvláště když jsem měl možnost opět strávit den s Pány Modeláři, Mírou a Honzou. Viděli jsme mašinky, zaskočili jsme i do několika modelářských obchodů ve městě, při té příležitosti jsme viděli přípravu manévrů policie na antifašisty, ano, došlo i na klobásy, pivo a guláš (já si dal plněný bramborový knedlík). Veletrh v Drážďanech tradičně pořádal Klub železničních modelářů „Theodora Kunze“ z Pirny. Tamní fandové opět vynaložili značné úsilí a sezvali do Drážďan mnoho zajímavých a pozoruhodných železničních modelových kolejišť z celého Německa a Dánska. Předesílám, že jestli vážený čtenář najde v následujícím textu kritiku, není míněna negativně.

Výstava nazvaná „Svět modelové železnice“ byla avízovaná jako velkolepá akce ve dvou halách drážďanského výstaviště na rozloze 6000 m². Nepřeměřovali jsme rozlohu, nicméně hala s kolejišti a relativně malým počtem prodejních stánků (proti podzimní akci v Lipsku a hlavně prý proti stejné akci předloni) byla jen jedna, ve druhé se vozily děti na modelech opravdu funících parních lokomotiv.
Řada kolejišť byla (aspoň pro mne) velice inspirující. Nepopisuji úctu k práci pánů modelářů, kteří zde svá díla představovali. To je samo sebou… Skutečně, tohle oceňuji, byť se jedná o „hloupý“ propustek, hezký smrček nebo fungující závory. Jelikož znám svou špatnou paměť a vím, že i kdybych se díval na jakoukoliv věc hodinu, že si stejně zapamatuju maximálně to, že jsem onu věc viděl, fotím. A v mých snímcích, které nabízím i zde, se zrcadlí všechno: jak um a dokonalost modelářské práce německých a dánských kolegů, kteří vystavovali v Drážďanech, tak ony inspirační detaily, a možná i nebývalý zájem zdejší občanské veřejnosti, která mne hodně překvapila. Proto asi ještě obětuji čas a připravím z Drážďan fotogalerii. Že se do Drážďan přijedou podívat modeláři i z Česka (taky jsme tam některé potkali), to jsem jaksi přepokládal, ale že bude výstaviště plné návštěvníků nejrůznějšího věku, včetně důchodového, rodin s dětmi, vozíčkářů, a k tomu fandů železnic atd., to jsem fakt nějak nečekal. Bylo to velmi milé s ohledem na to, že si člověk uvědomí, jak moc v Německu modely táhnou zájem veřejnosti. Pravda, ono je zřejmě něco jiného 6 € vstupného pro Němce (5 € pro důchodce), a něco jiného je 170 Kč pro Čecha v nějaké srovnatelné „atrakci“ v Česku.
V hale, kterou bych přál českým a moravským modelářům mačkajícím se každý měsíc při svých setkáních v Menze v Opletalce, bylo možné obdivovat snad tři desítky kolejišť všech možných měřítek a velikostí. Bohužel, tradiční nedostatek všech vystavovatelů v Česku i Německu na podobných akcí (v přeneseném smyslu včetně vzpomenuté „burzy“ v Opletalce) spočívá v tom, že se divák na první pohled nedozví v jakém měřítku jsou prezentované vlaky, jak je kolejiště velké, jestli je analogové nebo digitální a kdo je jeho autor či majitel (pro případ, že by se chtěl dodatečně na něco zeptat). Přitom by stačila jediná (univerzální) cedule od vystavovatele na tyčce v rohu kolejiště, jak je to běžné na všech jiných veletrzích. Tohle mi tedy nesmírně vadí. Nevím jak kdo, ale já nepoznám na první pohled rozdíl mezi úzkorozchodnou v měřítcích TT či H0, a už vůbec ne v N nebo Z, zvláště když u těch úzkorozchodek máme ještě ony „klony“ označené „m“ „e“ a dokonce i „i“.¹⁾
A kupodivu, těchto kolejišť jsme viděli v Drážďanech hned několik. Minimálně dva kamarádi, kteří tady u nás doma staví podobné „dvourozchodové“ kolejiště, by určitě nechali oči na spílkách, kterých tam bylo ztvárněno hned několik. Proto jsem jim je raději vyfotil.
Od měřítka 0 (nula) a možná i větších až po měřítko Zm (1:220) s šířkou kolejí ne 6, ale 4,5 mm (pozor nezaměňovat s novým měřítkem „T“, tedy 1:450) bylo možné vidět všechno. Víc než slova ukazují obrázky. Procpat se ale davem návštěvníků k pořízení dobrého záběru nebylo zase až tak jednoduché.
Své výrobky zde nabízelo několik věhlasných modelářských firem (Auhagen, Viessmann-Kibri), několik menších firem (či živnostníků), jejichž prezentace lze najít na internetu, ale taky jsem zde viděl několik pro mne dosud neznámých výrobců zajímavých věcí. Jestli mi v Drážďanech něco chybělo, tak snad jen „hrabáky“, kterými jsem se nechal unést loni v Lipsku. Ale aspoň jsem tam nic neutratil.
Snad aby moje reportáž nevyzněla negativně, byť nějaké výrazné nadšení se skutečně nedostavilo, budu konstatovat, že na 7. ročník výstavy Svět modelové železnice v Drážďanech je nutné nahlížet jako na propagační akci pro nejširší veřejnost a zřejmě také pro pobavení děti. Kdo zde hledal setkání odborníků (Norimberk) nebo super-burzu (Lipsko), anebo setkání fandů modulové železnice (Fremo), odjel s nenaplněnými touhami. Trvalo mi chvilku, než jsem si zážitek z Drážďan takto přetlumočil…
_____________________________________
Domovská stránka pořadatele veletrhu: www.mec-pirna.de
1) Mahel, I,: Měřítka a velikosti železničních modelů. In: http://www.parostroj.net/modely/meritka/meritka.htm

Fotopříloha: