Honzíkovy vláčky

Už vím co to je Modell Hobby Spiel Leipzig

Autor: admin Vydáno: 3.10.2010

Minimálně pět kilometrů jsme k výstavišti v Lipsku popojížděli krokem. Byla sobota 2. října, něco po desáté, a připadalo mi, že celé (zejm. východní) Německo se přijelo podívat na „15. veletrh modelových hraček“. Plochu parkoviště odhaduji na 10 Strahovů. Davy lidí, které proudily do čtyř hal lipského výstaviště se zdály nekonečné. A přesto jsme čekali u pokladen snad jen deset minut. Důchodcovské vstupné = 6,50 €.

  V hale č. 3 s vláčky to ale bylo maso. Nicméně, žádná nervozita typická na českých výstavách, kde do sebe lidí vráží a očividně si cloní ve výhledu, a kdyby mohli – vrazili by i kudlu do zad. Nelituju, že jsem se do Lipska vydal. Kromě koukání zde bylo i bohaté nakupování. Jen mít ta jejich prokletá eura v množství, jaká dostávají měsíčně na účet zdejší důchodci. Tak tedy – aspoň ještě jedno srovnání úvodem: Asi 100x větší množství stánků, než které míváme na „výměnných setkáních“ v Opletalce. A „hrabáků“ zde bylo tak 50x více :-).
  Radil mi loni jeden Velmi Zkušený Modelář (dále jen VZM), že jet do Lipska je ztráta času. Že všechno podstatné se děje v únoru v Norimberku. Byl jsem zviklán touto odbornou vizí VZM a tak jsem ani do Lipska zájezd důchodců neorganizoval. Až mladík Honza Štich¹⁾ mi připomenul, že kdo nebude v Lipsku, neví, co se děje ve světě modelářů. Neměl sice až tak pravdu, protože novinky modelářských firem mi doslova a do písmene zaclonily davy dychtivých návštěvníků, leč jen opravdu několik málo odborných informací si z Lipska odvážím.
  Třeba to, že firma Liliput nedodá už ¾ roku avízovaného FLIRTa v N-ku na trh v prosinci letošního roku, ale až (možná) v lednu roku následujícího. Řekla nám to ochotná paní u stánku Hornby po nahlédnutí do jakéhosi svazku tiskopisů, které po chvilce hledání vyndala z pod pultu. Na připomínku, že to je druhé odložení novinky jen pokrčila rameny.
  Maličký byl ve srovnání s mohutností značky stánek společné firmy Fleischmann-Roco situovaný hned u vchodu do haly. Byl ovšem v tak velkém obležení návštěvníků, že jsme se k nim prostě neprobojovali zeptat, proč kašlou na N-kaře a nepřipravují výrobu Brejlovce. Tímto se omlouvám Oldovi Kopeckému, který v týž den bojoval za Brejlovce na jiné frontě.
  Když se s troškou nadsázky ohlédnu za sobotní šlapanicí v Lipsku, tak mám dojem, že dominantní roli na veletrhu měly spíš firmy věnující se výrobě domečků a stromečků, než mašinkám a vagonkům. No, není to určitě tak docela pravda, ale rozhodně firmy Noch, Faller, Busch, Auhagen či Kibri měly navrch nad firmami typu Fleischmann-Roco aj. A to nemluvím o maličkých firmách, které zase tak moc nikdo nezná, ale které jsou ve světě „laser-cut“ doslova štikami. Těch zde bylo několik.
  Snad jen mašinkářské Piko bylo rozlohou svého stánku trošku větší, ale zase jsem u nich nenašel nic obdivného z hlediska pohledu N-kaře (už delší dobu). Ale byla zde! To třeba firmu Trix-Märklin jsem zde vůbec nezaregistroval. Jako by Bavoři na východ nesměli. Ale nebyli zde ani další evropští výrobci, třeba Graham Farish (Bachmann ano) aj. To nemá cenu pitvat.
  U „stavebních“ firem bylo k vidění hodně zajímavého. Aniž bych chtěl předjímat budoucí moudré komentáře renomovaných (a akreditovaných) redaktorů zdejších odborných časopisů, zdálo se mi, že vedle více méně konzervativního Auhagenu, který měl ale moc pěkný stánek (na rozdíl od Norimberku) plný ještě hezčích modelových domečků, všichni ostatní odstupují od lisovaných technologií a přecházejí k „laser-cut“ technologiím, neboli k řezání dílů laserem. Moc pěkné. Přesné. Ideální? Ano, určitě – ale kýčové! Snad časem výrobce této vynikající technologie napadne, že do svých výrobků musí zanést obyčejné chyby zedníků, kteří všechny ty domečky stavějí v reálu – nic není ve skutečnosti tak přesně uříznuté, jako to umí laser. Ale že to je směr budoucí produkce domečků (atd.) – o tom není  žádných pochyb.
  Jelikož Modell Hobby Spiel skutečně není jen o vláčcích, bylo tam k vidění vskutku všechno, co se lidské šikovnosti týče. Úplně „opařen“ jsem postával u baterie modelů parních strojů. Až se podruhé narodím, tak je znovu vymyslím a budu se jim věnovat. Senzační bylo pozorovat dědky staré div ne jako tento vynález, jak nad modely živě diskutují. Coby jazykový křemen jsem jim nerozuměl ani slovo v jejich rodné mluvě, ale z gest jsem pochopil „vo co gou“. Samozřejmě, o rozvody, systém topení či výkon páry!
  Kluci i holky (někteří i s dudlíky) měli oči na vrch hlavy při sledování vláčků a autíček, které jezdily v hale č. 3. Snad ještě více nacpáno bylo v hale č. 5, kde byly vystavovány modely letadel, lodí a závodních aut. Tak tady to bylo doslova k zbláznění. Zatímco při zemi se v oceánech z laminátu hnaly za svými nepřáteli flotily křižníků a letadlových lodí, nad hlavami pod střechou haly kroužila výzkumná minimálně půldruha metrů dlouhá vzducholoď. Letadel s výsostnými znaky zejm. válečné německé luftwafe zde bylo neurekom. Docela jsem se bavil, když jsem si připomenul vášnění některých českých novinářů-panikářů právě minulý týden, když jim někdo prásknul, že modelářská firma Pecka prodává figurky Heydricha a jiných pohlavárů Říše. A když žvanili (oni novináři), že v SRN je tohle naprosto vyloučené :-). Hákenkrajců na trupech vystavovaných letadel bych se nedopočítal!
  Byl jsem spokojený i s účastí firem produkujících nářadí a materiály. Neopomněl jsem prošmejdit všechno, co zde nabízela berlínská firma Fohrmann. Moc rád u nich nakupuju. Neodolal jsem a koupil si pár „vercajků“. Aspoň nemusím platit „evropské“ poštovné.
  Také firma Bavaria, jenž nedávno zaujala mého přítele svojí nabídkou leptů, byla přítomna. A měla velmi navštěvovaný stánek. Bohužel, zapomněl jsem doma seznam věcí, které jsem chtěl sobě a kamarádům u nich objednat, tak jsem koupil jen dva lepty na zkoušku. Zbytek objednám z Prahy za poštovné 17 €!
  České výrobky firem Polák a Model-Scene byly vidět, ale bohužel jen na jediném stánku, a jak jsem tak sledoval, moc zájmu o ně nebylo. Nikoliv však proto, že by nebyly schopny konkurovat německým firmám – to naopak -, ale protože všechny ty krásné foliáže a trávy atd. byly instalovány v pozadí stánku na panelech, takže si je návštěvníci nemohli prohlédnout = osahat! Tohle knov-how bych si asi měl nechat zaplatit!
  Nikoho jiného s právem užívat „Made in CZ“ jsem už v Lipsku nezaregistroval. Naopak ale, Čechů (i s malými dětmi) zde bylo slyšet hodně.
  Lipský veletrh se mi moc líbil, a ať si kdo chce říká co chce, odvezl jsem si odtud nejen zajímavý zážitek, ale plný ruksak maličkých N-kových modelů nalezených v četných „hrabácích“. No, nekupte pivní vagony za 8 €? Nebo zubačku za 65 € (bez záruky, že vůbec jezdí!). Paragon za prodané zboží mí dali jen u Fehrmanna. Ostatní se chovali stejně, jako v Opletalce… 
  No ale upřímně: „Nekup to, když zde měli veletržní ceny…!“

___________________________

1) Je opravdu velmi paradoxní, že ten, kdo mne do Lipska vyhecoval, skončil na pouti na veletrh cca 5 km od svého bydliště, když se v časných ranních sobotních hodinách střetnul se srnou, která mu zničila předek auta. Bylo pro mne smutné, když jsem minutu po probuzení zvedal telefon zoufalého Honzy, který mi sděloval ještě v šoku, že rozbil auto a že do Lipska nemůže. A to se prý na veletrh připravoval tři roky. Hlavně, že přežil, říkám si (což mladíci ještě nedoceňují…)

Foto hlav; rev. textu 4. 10. 2010 v 10:45 hod. na základě připomínek čtenářů, kterým děkuju;

První obrazová příloha z Lipska je ZDE.

Na stejné téma (byť z pohledu jiného měřítka):
http://trainmania.info/
http://www.modelyasport.cz

 

Rubrika: ZPRÁVY
Počet přečtení: 5 623 | Tisknout: | Poslat: