Honzíkovy vláčky

Brigáda ve Vísce – odjezd ve středu odpoledne

Autor: admin Vydáno: 17.8.2010

Dobrovolnící na pomoc při čištění objektu ALSracing a konzervaci strojů ve Vísce – Višňové se během úterý našli. Pomohli lidé z Diakonie. „Dneska se nám podařilo vyčistit většinu odvalovek a tak už jsem na 99,9 procent přesvědčený, že výrobu ozubených koleček a šneků rozjedeme a možná to nebude trvat dlouho,“ řekl mi s radostí v hlase dnes navečer do telefonu Luděk Aschenbrenner. To je velmi dobrá zpráva pro všechny modeláře a možná méně radostné sdělení pro konkurenci. „Musím znovu poděkovat všem, kdo nás podporují i na dálku a zvláště těm, co mi poslali peníze, toho si moc vážím,“ řekl Luďěk. Není zač, říkám za sebe a pro „sichr“ opakuji číslo účtu firmy ALSracing, na které lze posílat finanční pomoc – 2401207001/5500.

Zdeněk Valter oznamuje, že odjíždí do Vísky zítra, ve středu 18. 8. 2010 odpoledne, a vrací se ve čtvrtek večer. Nabízí svezení dalším pomocníkům. Nyní se již nejedná o těžké manuální práce, ale o čištění dílem a strojního vybavení a stěhování různého vybavení. Pokud by někdo měl čas, volejte Zdeňka Valtera na tel. 733 142 225.

hlav, 17. 8. 2010 18:10 hod.

__________________________________

„Tak jsme zase o kousek blíž chvíli, kdy Luděk spustí výrobu,“ řekl mi dnes do telefonu Zdeněk Valter, který se po dvou dnech vrátil z Vísky, kde zase spolu s dalšími pomocníky odpracovat fůru hodin pro kamaráda a ve svých důsledcích pro všechny modeláře. „Musel jsem se vrátit, protože rodina volá.. Ještě teď večer jedu na Moravu pro dceru, kterou vezu do tábora,“ vysvětluje. „Mám radost, že jeden kolega ze Zababova se nabídl, že zajistí vyčištění a vysušení motorů, které jsme vymontovali ze strojů. To bude fakt moc důležitá pomoc,“ dodal Valter. Ještě že takoví lidé existují, říkám si vduchu.

Už odpoledne mi volal i Luděk Aschenbrenner, protože si vzpomněl na jednu skutečně velmi nepodstatnou a i rozměry titěrnou věcičku, o jejíž vývoj a výrobu jsem ho požádal při naší poslední návštěvě, pár hodin před povodní. „Večer, jak jste odjeli, tak jsem v dílně nabrousil nástroj a hned s ním údělal pár vzorků. Vzorky sice do sobotního rána odplavaly, ale nástroj jsem zachránil, takže jak se vzpamatujeme, rozjdedeme výrobu té věcičky,“ líčil mi Luděk radostně fakt, že ve změti vodou přerovnaného dilenského zařízení našel i ten nabroušený soustružnický nůž, zřejmě poslední nástroj vyrobený před povodní. Já byl zase překvapen, že po těch psychických a fyzických útrapách minulých dní si zapamatoval tak nepodstatnou věc. Toho si tedy vážim, i když s ohledem na „výrobní tajemství“ nemohu říct, co to bude až to bude :-).

„Člověče, snad se na nás začíná usmívat štěstí,“ pokračoval Luděk v horovu. „Přišli nám pomoct lidi z Diakonie – jsou to neskutečně slušní, pracovití a šikovní mladí lidé. Pomáhají nám čistit stroje a dílny. Kdybys viděl, jak už jendu dílnu vypulírovali? Je radost s nimi dělat,“ líčí s uznáním pomoc těchto mladých lidí. Diakonii znám jen podle toho, že do jejich sběrny už několik let naše rodina vozí obnošené šaty, ale i nádobí a věci, co už z různých důvodů doma nepotřebujeme. Dneska jsem si ověřil, že neděláme zbytečnou věc.

„Co voda ve zdech, vysychá to?“ ptám se. „Vůbec ne, zdi jsou nabouchané, asi se ještě nestáhla spodní voda. Nemá ani kam, vysychání bude asi trvat dlouho,“ říká s obavou v hlase. Ještě že nás snad čeká pár teplých letních a podzimních dní, které by mohly promáčeným objektům pomoci.

hlav, 19. 8. 2010 21:30 hod.