Honzíkovy vláčky

Trafostanice v měřítku N

Autor: Jan Hlaváček Vydáno: 11.6.2010

Už v jednom z minulých příspěvků věnovaných rozvodům elektrické energie jsem uvedl, že kdo na svém kolejišti používá elektrické lokomotivy, měl by přemýšlet o trafostanicích a měnírnách. Každý, kdo tam má vesničku, továrnu, pilu, lom, statek atd., měl by přemýšlet o trafostanici na sloupu nebo o věžové budově trafostanice. A taky tam jsem naznačil, že si takovou trafostanici udělám. Moc práce to nebylo, rozhodně méně než připravit tento článek 🙂 .

Průzkum modelářského trhu

  Jen velmi sporadicky se dá v nabídkách výrobců budov pro modelové železnice najít model věžové budovy trafostanice. Neříkám, že můj průzkum byl absolutní, ale to co jsem našel mne překvapilo. Navíc, v měřítku N, ve kterém pracuji, prakticky nic dostupného na trhu není (s výjimkou budov netypických pro naše prostředí, což dokumentuje obr. 1, na kterém je nabídka firmy Auhagen – kat. č. 12261). Na obr. 2. je pak výrobek české firmy Neu Model, leč v měřítku TT.

Obr. 1 – Model trafostanice firmy Auhagen (N)	Obr. 2 – Model trafostanice firmy Neu Modell (TT)

 
Modelářské zkušenosti 

  Jako obvykle mne nezklamal Jan „Houmr“ Vacek. Ten chlap snad umí všechno! A to je moc dobře. Honza má ve fotogalerii na serveru Rajče.cz skicu trafostanice, která je sice tvarem trošku netradiční (pracovně jsem si ji nazval „trafačka s chlívkem“), ale neocenitelným faktem jsou uváděné rozměry. Přepočítat je (a přizpůsobit) je do měřítka N už umím :-). Díky, Honzo.
  Jen tak mimochodem, kdo půjde po naznačených stopách, objeví na témže obrazovém serveru několik Houmrových plánků tzv. sloupové trafostanice. Podivuji se nad tím, že se nikdo z výrobců leptů nechytil iniciativy připravené Houmrem a nenabízí ji modelářům (možná že ano, všechno nemohu vědět 🙂 ).

Obr. 3 – Skica trafostanice s „chlívkem“ publikovaná na webu Houmra 

Trafostanice v realitě

  Osvědčenou metodou, kterou používám při hledání obrázků nejrůznějších objektů, strojů, vozidel atd. jsem ve vyhledávači google našel asi dvě desítky existujících věžových budov trafostanic. Ty nejvíce charakteristické a z mého pohledu nejhezčí bez dalšího komentáře uvádím níže.   

Obr. 4 – 12 – Věžové budovy trafostanic

 

Stavba modelu trafostanice

  Na začátku každé stavby modelu dávám přednost zhotovení plánku, nebo alespoň skicy (obr. 13). V tomto případě jsem si přesný plánek v měřítku 2 : 1 udělal, protože u tak malých objektů hraje někdy velkou roli jeden jediný milimetr. Když model rozměrově lahodí oku, byť maličko pokulhává za realitou, spokojeně usínám.

Obr. 13 – Původní skica „mé“ trafostanice (hlav)

  Ono jde totiž o to, že je mnohem snadnější je použít okna či dveře z nějaké firemní sady, třeba Auhagen 48 653 apod., než se s nimi patlat v měřítku N. Profi výrobky sice mají své rozměry, kterým se prostě musí model přizpůsobit, ale je to jednodušší. Sem tam lze něco upilovat, ale jinak je třeba pracovat hlavou.
  Jako materiál pro stavbu modelu jsem použil Evergreen tl. 1,2 mm. Základ stavby tvoří čtyři obdélníčky 19 x 50 mm. V čelní stěně je otvor pro dveře, v přilehlých bočních stěnách jsou jen větrací okénka pod střechou, v zadní stěně je v ose větší okénko. Při vyměřování větracích okének jsem si naznačil, kde budou konzoly pro uchycení izolátorů, aby se mi tam nepletly okna. Před zasazením a zalepením oken do vypilovaných okenních otvorů (zevnitř) jsem je „zasklil“ fólií. Do čelní stěny jsem zalepil i dveře. Teprve pak jsem stěny slepil vteřiňákem. Vzhledem ke způsobu lepení stěn není průřez budovy čtvercový, ale obdélníkový (19 x cca 21,5 mm).
  Strop jsem zhotovil z kartonu (stejně tak může být zhotoven rovněž z Evergreenu), přesahuje obrys budovy o 3 mm na všechny strany, takže má rozměry cca 25 x 27,5 mm.
  Stavba střechy byla trošku složitější. Původní sedlovou střechu (viz skica) jsem nakonec udělal jinak – viz obr. 15. Trošku jsem si přitom zopakoval geometrii a technické kreslení :-). Výstřižek všech čtyř trojúhelníkových části jsem rovněž udělal z kartonu. Na lomech jsem jej nařízl skalpelem a přesně přeložil. Na spojení styčných hran jsem použil tenkou lepicí pásku. Vznikl čtyřhranný jehlan. Pravda, jehlany vznikly dva či tři, než jsem byl spokojen s dokonalým tvarem a rozměry. Pro toho, kdo bude stavbu trafostanice zkoušet podle tohoto návodu dodávám, že jako optimální mi vyšel jehlan, který má výšku v ose trojúhelníků 19 mm.
  Jelikož jsem si před časem udělal díky dodávkách prodejny manželů Valterových z Kladna zásobu všelijakých stavebních (3D) samolepicích fólií od Nocha pro měřítko N, nebyl problém se rozhodnout. Volba padla na červené tašky (kat. č. 57348 (N)). Přiložil jsem korpus střechy na rubovou stranu fólie a obkreslil si tvar jednotlivých trojúhelníků (neb jsem nevěřil vlastní šikovnosti při slepení střechy, a udělal jsem dobře…), a postupně jsem na korpus nalepil vystřižené trojúhelníčky fólie s taškami. Hrany jsem přesně zaříznul skalpelem, aby nevznikla mezera.
  Z další fólie (kat. č. 57340), imitující jiný druh tašek, jsem uříznul proužek, který jsem nalepil na hrany střechy coby „hřebenáče“. Je to efektní, ale pěkně jsem se při lepení vyzuřil. Ono je potřeba tu vzdorovitou fólii (která po odříznutí má cca 2 mm) ohnout podél hrany střechy a přilepit ji oběma stranami ke střeše, aby do škvíry nelítali holubi, protože ty dovedou nadělat pod střechou neskutečný humus!
  Zaříznutí okrajů střechy a její špičky přišlo na řadu až druhý den, když lepidlo pořádně uschnulo. Podotýkám, že vteřiňák zklamal, „hřebenáče“ ne a ne přilnout ke střeše, tak jsem se tedy obrátil o pomoc na moji záchranu č. 1, která mne ještě nikdy nezklamala – lepidlo UHU „Na Všechno“. I tak jsem byl z lepení zcela vyčerpán a musel jsem se odměnit slivovičkou od Dobešů z Valašského Meziříčí!
  Fajnový vzhled získala stavbička po nalepení fólie imitující kamenné zdivo (základy budovy) (kat. č. 57451) a cihelné zdivo (rohy) (kat. č. 57445).. Zde musím přiznat, že kdyby nás nepozval Jirka Sládek na výstavu do Velin (fotogalerie ZDE), určitě bych tak pěkný model trafačky nevyrobil. Ve Velinách totiž mají nejhezčí věžovou trafostanici, na kterou jsem zatím narazil. No posuďte sami – viz obr. 14.

 

Obr. 13 a 14 – Trafostanice ve Velinách – foto hlav

  A pak začal doslova horror, protože bylo potřeba přivézt k budově dráty vysokého napětí a odtud odvést 380 V obyvatelům vesnice, kterou ještě nemám. A ty dráty bylo nutné bezpečně uložit do izolátorů. Kdybych měl teď popisovat kolik všelijakých materiálů jsem prověřoval a zkoušel, vydalo by to na román. Nicméně, musím se v rámci historické pravdy zmínit o nebývalé ochotě paní Renaty Rösslerové z firmy Glass Sphere, s. r. o., v Jablonci nad Nisou, která trpělivě snášela moje nápady a poslala mi několik pytlíků všelijakých kuliček – od rozměru 0,1 mm až po několik milimetrů (mimochodem, jako vedlejší produkt objednávky jsem v Jablonci pořídil celý pytlík skleněných kuliček pro vnoučka – a hned jsem tento dárek k MDD vyzkoušeli; cvrnkání viděl poprvé v životě :-)).
  Když jsem si vyzkoušel, že jsem schopný přilepit kuličku ke kuličce (rozměrů cca 0,9 mm), byť speciálním lepidlem a samozřejmě pod lupou, a to tak, že vytvářejí zdání porcelánových izolátorů, bylo vyhráno. Cením si slov paní Rösslerové, které jsem se omluvil za nečekanou zakázku a jež napsala: „Neomlouvejte se. Jste jeden z mála, od koho se dozvíme jaký osud měly naše kuličky. Že jich budete mít na mnoho životů do zásoby, to jsem předpokládala…“. V zásilce tzv. „na váhu“ je ve skutečnosti opravdu snad několik milionů kuliček! Z čehož vyplývá nabídka, že se mohu podělit. Jo, a kdyby někdo měl „lepší“ nápad a chtěl použít korálky, tak ho zchladím konstatováním, že nejmenší vyráběné korálky mají průměr necelé dva milimetry, mají všechny možné barvy, jenom ne bílou, a hlavně – jsou to spíš válečky jak kuličky. Dobrou radou jedné zkušené švadleny bylo vytvarovat maličké milimetrové kuličky z nějaké samotvrdnoucí modelovací hmoty a ocelovým drátkem do nich udělat dírky… Tak na to jsem se už vykašlal, protože jsem usoudil, že skutečné dráty od trafačky stejně nepovedou, protože … bez komentáře (kdo má na kolejišti dráty nad kolejemi, ví o čem mluvím).
  Kuličky alias izolátory jsem přilepil ke konzolám, které jsem schrastil v nějakém zbytku auhagenové sady. Jo, a ještě výstražné tabulky…

  Následovat by mělo barvení a patinování domečku, leč. V tomto stavu jsem stavbu přerušil, neboť tahle první trafostanice poputuje jako dárek ke kamarádovi, který stříká a patinuje mnohem lépe jak já. On už si jistě poradí…

Obr. 15  – Výsledek… foto hlav

(Neoznačené obrázky převzaty z internetu)

Hlav, 10. 6. 2010 

 __________________

Dodatek

Mám radost, že trafostanice už našla své uplatnění. Mirek Roubíček už pro ní našel místečko a napsal mi: „Ahoj, posílám několik mizerných fotek … ale to trafo je boží. Mně tam stále něco chybělo a teď vím již co – jasně, musí se ještě dodělat okolí a vše co s tím souvisí, ale jinak moc díky. Je to fajn, sedlo to tam jako prd.. na hrnec. Ještě musím zjistit, co by se hodilo do okolí trafačky, jaký nepořádek mám udělat okolo…“  Což může být problém, protože bývalé „RBR“ (ani už nevím, čeho to byla zkratka), co tady v dobách minulých rozváděly elektrický proud do všech chaloupek, měly obvykle okolo trafaček a dalších svých objektů uklizeno. Alespoň u nás na Vysočině. No, snad jen nějaká ta poničená obrovská špulka na kabely se někdy válela za plotem, ale s takovými JZD nebo STS nebo OPBH nebo ČSD nebo (ale to je konečně jedno) se srovnávat (pokud jde o bordel) nemohly. Jak ale Míru znám, on už tam okolo trafačky něco pěkného nainstaluje. A bude to jako žívé…

Foto M. Roubíček

hlav, 22. 6. 2010

___________________________

Dodatek 2

I druhý kamarád usoudil, že by potřeboval trafostanici :-). Měl ale vcelku realistický požadavek, že střecha by mohla být méně špičatá, aby to nevypadalo jako věžičky na hradě Kokořín. Vznikla tedy druhá varianta trafostanice, jejíž obrázek je níže.

Mezi tím jsem objevil zajímavý a levný software, který umožňuje kreslení v 2D a přitom není ani zdaleka tak složitý a drahý jako např. Corel aj. Umí ale totéž (pokud jde o kreslení v 2D). Připravuji informaci o tomto produktu, který zajisté přivítá každý modelář, který potřebuje čas od času narýsovat nějaký plánek budovy, stožáru, nebo nějaký podklad pro lept. Zatím přináším plánek trafostanice, který jsem vytvořil tímto programem.

A propos. Kdyby snad někdo pojal nápad, že by si chtěl udělat trafostanici taky a tento plánek by se mu hodit (jsem schopen ho nabídnout v jakémkoliv měřítku), nechť se ozve na mail colonel(et)mybox(tečka)cz. Určitě se dohodneme…

hlav, 3. 8. 2010

 

 

Rubrika: Budovy, STAVBY
Počet přečtení: 10 871 | Tisknout: | Poslat: