Autor: admin
Vydáno: 30.4.2010
Čím hůř vidím, tím víc mne zajímá makrosvět a také si stále dokazuju, co v něm zvládnu s amatérskými prostředky. Nedávno jsem zase hledal nějaké malé LED (light emitting diode) a narazil jsem na webovou stránku firmy EZK Ing. Zdeňka Krčmáře z Rožnova pod Radhoštěm. A nestačil jsem se divit, co všechno se u něho dá koupit. Pro odborníky to jistě není neznámá adresa, pro mne odchovaného firmami Conrad, GES či GME, kde když mám trpělivost a pár týdnů si počkám, anebo štěstí a vystojím si frontu, mají obvykle polovinu z toho, co zrovna potřebuju. Do Rožnova jsem poslal přes e-obchod objednávku v pondělí večer a ve čtvrtek jsem měl balíček doma – a se vším, co jsem si tam objednal. Přečíst celé…
Rubrika: DÍLNA, Materiál
Počet přečtení: 9 246 | 1 komentář | Tisknout:
| Poslat:
Autor: admin
Vydáno: 28.4.2010
Včera jsem objevil obchůdek s železničními modely až na druhém konci Prahy (z pohledu bydliště), který ovšem zkušeným modelářům není neznámý. Majitel pan Ševčík (modelloko), na kterého mi dal kontakt Lukáš Košťál (dk-model), mi na námitku, že to mám k němu daleko, opáčil, že k němu jezdí nakupovat lidi i z Popradu. Čímž mi padla brada poprvé. Podruhé jsem zůstal konsternován, když jsem se po krámku vytvořeném v kočárkárně paneláku porozhlédl. Tolik mašinek a vagónků (hodně z nich z malosériové výroby) všech velikostí v přepočtu na čtvereční metr jsem zatím nikde neviděl. Pravda, když jsem chtěl kovová dvojkolí pro vozy „Z“, kvůli čemuž jsem sem vlastně přijel, pan obchodník několik dlouhých minut usilovně hledal a pak konstatoval (stejně jako já, když se mi to nedaří): „Však až budu hledat něco jiného, narazím na ně!“ A pak mi došlo, že takhle nějak podobně vypadá jedna prodejna na Újezdě, jenž má v průčelí nápis Vetešnictví. Přesto (anebo právě proto) jsem neodešel z Lehovce s prázdnou. Koupil jsem si spřáhla od Fleischmanna a docela pěkné tříbarevné návěstí od RM Rotter Model z Litoměřic. Pěkná ruční práce, jen web této firmy neposkytuje dost informací. Ve vitrínce jsem také zahlédl lampy Dominik, které se obtížně shání a prý jsou k sehnání jen zde. Zajímavé poznání, ten „modelloko“ jen ty ceny zboží se mi zdály vyšší až předražené (třeba ve srovnání s „bursou“). Ale zase – kamenný obchod je kamenný obchod, že?
Rubrika: ZPRÁVY
Počet přečtení: 11 000 | Vložit komentář | Tisknout:
| Poslat:
Autor: admin
Vydáno: 25.4.2010
Jdou dvě blondýnky k vlaku na nádraží a jedna se ptá průvodčího:
“Prosím vás, doveze mě ten vlak do Prahy?“
“Ne, slečno, lituji…,“ odpoví průvodčí.
Ta druhá našpulí pusu, napne hruď a zeptá se:
„A mě?“
Rubrika: ZPRÁVY
Počet přečtení: 3 675 | Vložit komentář | Tisknout:
| Poslat:
Autor: admin
Vydáno: 24.4.2010
Dnešní (dubnové) vzájemné výměnné setkání v Menze Jednota v Opletalově ul. v Praze mělo opět velmi slušnou účast. Po osmé hodině se tam nedalo dýchat, natož chodit mezi stoly. Když už nemohou být tato jedinečná setkání organizovaná v důstojnějším (větším) prostředí, škoda, že tam aspoň pořadatelé nezavedou jednosměrný provoz okolo stolů , protože když se proti sobě hrnou uličkou dva sto (a více) kiloví baťůžkáři, kde na každé straně uličky vadí ve volném průchodu vystrčené zadky chlapů předkloněných nad stolky, jenž studují nabízené zboží, provoz se ucpe a hotovo. Škoda, že mezi modeláři není více žen, které by se tam s námi mačkaly…
Obdivoval jsem taky trpělivost nabízejících. U pana Šátka zdržoval jeden člověk, který možná věděl co chce, ale podle všeho měl v peněžence 30 Kč. Vybral si dvě kolečka, nechal si je popsat a porovnat se svými součástkami, které vyhrabal z pytlíku, a když už to vypadalo, že konečně vypadne, položil otázku na cenu; pak půl minuty kalkuloval (a fronta narůstala). Načež kolečka vrátil do krabičky s tím, že si to ještě rozmyslí a zavolá. A tohle udělal třikrát po sobě s různými součástkami! Už dlouho jsem nebyl při nakupování tak nabuzený; naposledy, když jsem někdy na konci 70. let nakupoval dětem v nekonečné frontě mandarinky a zbyly na mne tři nahnilé kousky.
U pana Šátka (Pečky) jsem si objednal maličká dvojkolí pro drezínu, u pana Žitného (DETAIL) jsem si koupil nějaké dvojkolí pro podvozky atrap a u pana Pohořelého (Pojezdy.EU) maličké servo, ve kterém by mohl být hodně mrňavý motorek. U pana Štěpničky (Stavebnice technika TT a N) jsem si koupil další resinový model, tentokrát Tatry 111 s plachtou. Taky jsem s Béďou Rotreklem (Chrudim) a Radkem Wimmerem (Žďár n/S.) trošku pokecali o mašinkách a mazal jsem domů, kde na mne čekal vnouček Honzík. Měl slíbené ježdění na kole, což je teď jeho největší zábava.
Rubrika: ZPRÁVY
Počet přečtení: 9 513 | Vložit komentář | Tisknout:
| Poslat:
Autor: admin
Vydáno: 23.4.2010
Odjezdové tabule – Pragotrony – z dílny Jirky Sládka. Šikovnost našich lidí je nekonečná. To se rozhodně netýká politiků. Před týdnem zveřejnil Jirka Sládek na Diskuzním fóru Modelové železnice svůj „vynález“ na svítící odjezdové tabule (viz obr). Sklidil zasloužilý obdiv kolegů: „Užasný, jen jsem valil oči,“ píše TTmili. „…úžasné! To už zavání nanotechnologií,“ míní Radekkrupka. „Tohle by mne nenapadlo,“ přiznává Rizoto když v diskusi zjistí, jaký materiálový polotovar Sládek použil. Autor zatím jen naznačuje princip svého nápadu: „Je to několik motivů nalepených přes sebe a přilepených na optické prostředí, prosvěcované SMD LED. Trochu byl problém zajistit, aby to neprosvítalo mezi sebou a ven, ale i to se celkem zdařilo. Návrh motivů jsem dělal na PC.“ Na dotaz, co to je „optické prostředí“, vysvětluje, že použil plexisklo, které obsahuje jako dělicí vložku každá krabice s CD-čky. Pro osvětlení „pragotronů“ použil boční osvětlení LED SMD; šíření a rozptyl světla popisuje stručně, bez detailního popisu či obrázku to moc jasné není. Říká jen, že boční hrany polepil bílou odrazivou fólií z displeje monitoru. Napadá mne, že použití přesné mikrofrézky (vedené strojem) k vytvoření nápisů do povrchu plastu by mohlo být řešení pro naprosto dokonalé nápisy.
Ale to není všechno, co uvádí autor. Nejpodstatnější nejspíš bude, že Jirka přemýšlel dál. Ještě jednou ho budu citovat: „Tabule jsou doplňkem k informačnímu zařízení pro cestující ve stanici „Skalice“. To si umí samo poznat, zda jedoucí vlak je osobní a bude zastavovat. Pokud ano, pak rozsvítí na příslušné koleji „pragotrony“ a při dojezdu vlaku k nástupišti spustí hlášení staničního rozhlasu. Po odjezdu vlaku ze stanice „pragotrony“ u příslušné koleje zhasnou. Pokud vlak čeká ve stanici u peronu a mezitím ho další vlaky předjíždějí nebo křižují, pak „pragotrony“ u této koleje stále svítí až do odjezdu příslušného vlaku.“ Dokonalé a blahopřeju.
Rubrika: ZPRÁVY
Počet přečtení: 11 491 | Vložit komentář | Tisknout:
| Poslat:
Autor: admin
Vydáno: 20.4.2010
Jakoby nestačilo, že se na model ČD Cargo „Brejlovec“ v měřítku H0 od firmy Rivarossi čekalo téměř tři čtvrtě roku. Někdo odpovědný, zastupující v Česku firmu Rivarossi, resp. Hornby Group, nedokázal kvalifikovaně odhadnout zájem našeho trhu a u výrobce objednal nedostatečný počet modelů lokomotiv. Naštěstí žádná firma na světě by si nenechala ujít kšeft, zvláště v době krize, kdy lidé nemají peníze na zbytečnosti, když se ví, že je u nás velký zájem o Brejlovce od Rivarossi, mající špičkovou kvalitu a ve srovnání s modely jiných firem je prostě lepší. Dalo se ovšem čekat, že druhá série už nebude za stejnou cenu – i když…
Zajímavou nabídku dnes rozeslala firma BEN International svým zákazníkům, kteří si u ní již dříve objednali lokomotivu Rivarossi ČD Cargo „Brejlovec“ HR2255 (dříve HR2912) a nedostalo se na ně, cit.:
Z důvodu velkého zájmu o výše uvedený model připravujeme ve spolupráci s firmou Rivarossi výrobu další série. Lokomotiva bude mít číslo 753 755-8 s předpokládaným termínem dodání v 1. čtvrtletí 2011. Kvůli restrukturalizaci společnosti Hornby Group, bude přistoupeno k úpravě ceny. Cena nového modelu bude proto činit 4680,- Kč, včetně DPH (dle aktuálního kurzu).
Zákazníci, kteří měli u BEN International lokomotivu objednanou a ještě ji neobdrželi, mají nyní jedinečnou možnost zakoupit model za stejnou cenu, která platila v době originální objednávky, pokud nyní potvrdí svůj zájem o model z nové série. Všechny objednávky na předcházející model HR2255, které nebudou znovu potvrzeny na model HRS2290, budou následně zrušeny. Doufáme, že tato možnost cenové kompenzace Vám vynahradí delší čas čekání na nový model. Se srdečným pozdravem, Team Ben Model.
Rubrika: ZPRÁVY
Počet přečtení: 11 159 | Vložit komentář | Tisknout:
| Poslat:
Autor: admin
Vydáno: 15.4.2010
Na Veletrh Ampér jsem nešel s cílem pořídit tam reportáž pro web. Šel jsem tam jen tak, ze zvědavosti, i když mne to stálo dvě stovky, protože žádné důchodcovské vstupné se nekonalo. K tomu pivo a párek za 70 Kč plus dva lístky na metro po 13 Kč. Tak to ale dneska chodí. Už ani pětistovka není žádný peníz. Nakonec jsem tam pár snímků udělal, ale spíš takových „námětových“. Na veletrhu bylo tolik světýlek a elektrických zařízení, že se stejně všechny vyfotit nedají. V halách se díky jim nemuselo topit a tepla tam bylo až moc. Když jsem odcházel, bleskla mi hlavou takovou hloupá myšlenka, jaké by to asi bylo, kdyby nás přece jenom potkal onen totální výpadek elektrické enerigie, kterému se začalo říkat Blackout. To by byla „show“!
Rubrika: FOTOGALERIE, Ze života (reportáže)
Počet přečtení: 7 641 | Vložit komentář | Tisknout:
| Poslat:
Autor: admin
Vydáno: 15.4.2010
Velký zájem o Veletrh Ampér 2010 byl patrný už v metru cestou do Letňan. Po deváté hodině směřoval z konečné metra k výstavišti nepřetržitý had návštěvníků. „Samej elektrikář,“ okomentoval ten průvod mladík v partičce kluků s baťůžky na zádech pádících kolem nás přes louku. „A pak že je nás málo…,“ zaslechl jsem ještě. Přilehlá parkoviště byla také zaplněná. Nevím, kolik elektrikářů i ne-elektrikářů (jako já) na veletrh přijelo, ale naštěstí v rozsáhlých výstavních halách jsme se vcelku bezproblémově vešli. Ochota většiny asistentů u jednotlivých stánků mi byla chvílemi nepříjemná. Jen jsem se zakoukal na nějaký exponát, už mne někdo oslovil tradiční otázkou „mohu vám nějak pomoci?“ Nedokážu posoudit zda-li jde o posun ve slušnosti mezi lidmi, nebo je to jen další důsledek krize; nejspíš ale bude platit, že kdo není aktivní, neprodává. Nejsem elektrikář, takže u většiny exponátů mi unikaly souvislosti, leč několik zajímavých stánků z pohledu modeláře jsem na „Ampéru“ objevil. Rozhodně v mém hodnocení bodovala Dioptra, a. s., Turnov (a nejen ta). Po brouzdání na německých aj. webech jsem nějak pozapomněl, že doma umíme stále vyrobit špičkové a užitečné věci. Můj zrak je léta špatný a bohužel stále horší a horší, takže lupy, brýlové pomůcky a optické výrobky jsou pro mne nezbytné. Hned večer jsem přes e-shop udělal objednávku na adrese, kterou mi nabídla obchodní zástupkyně firmy Dioptra Jana Röhnischová.
Rubrika: ZPRÁVY
Počet přečtení: 12 661 | Vložit komentář | Tisknout:
| Poslat:
Autor: admin
Vydáno: 13.4.2010
Ještě včera jsem netušil, že v okolí Prahy jsou nějaké Nučice. Omlouvám se místním za tuto neznalost; nemohu znát všechno. Po dnešku můžeme s Honzíkem tvrdit, že už jsme v Nučici byli – aspoň na nádraží. Nutno podotknout, že nově upravená budova ČD je obrazně i fakticky jediným světlým bodem na trati z Prahy-Smíchova do Nučic. Dovezl nás sem na dnešním výletě do jarní přírody motoráček přezdívaný Orchestrion (řada 810.086-9). Čekal na nás spolu s panem mašinfírou a průvodčím na konci Smíchovského nádraží. Kromě nás přistoupila už jen jedna blonďatá slečna a vyrazili jsme. Z počátku vcelku svižně, po pár kilometrech jsme se už proplétali Prokopským údolím, kde – nato, že se stále jedná o Prahu – to chvílemi kolem trati vypadá jak v pohraničí po válce. Milionová čtyřkolka u polorozpadlé barabizny mi připomněla televizní reportáž, ve které ukazovali, jak si v jednom severočeském městě jezdí cikáni pro sociální dávky audinami a jinými nejdražšími auty. Trať ze Smíchova do Nučic je krátká, nicméně modelář toužící po originálním ztvárnění svého kolejiště na ní nic motivačního nenajde. Snad jen praktická poznámka, že v přilehlých starých opuštěných lomech v Prokopském údolí, dostupných z lesních pěšinek, se dá posbírat opravdový vápenec, ze kterého lze pořídit odlévací formy pro modelové skály, anebo při trošce námahy i štěrk pro zasypání pražců. Pár snímků jsem umístil do fotogalerie.
Rubrika: ZPRÁVY
Počet přečtení: 9 435 | Vložit komentář | Tisknout:
| Poslat:
Autor: admin
Vydáno: 13.4.2010
Cesta vlakem z pražského Smíchovského nádraží do Rudné u Prahy a Nučic vede Prokopským údolím. Tvrdí se, že to je tady oáza klidu. Proč ne? Romantické skály, potůček, lesní porosty. Z okna motoráčku to ale chvílemi kolem trati vypadá jako v pohraničí po válce.
Rubrika: FOTOGALERIE, Skutečná železnice
Počet přečtení: 9 181 | Vložit komentář | Tisknout:
| Poslat:
Autor: admin
Vydáno: 9.4.2010
Firma Ben-Model.cz oznámila rozšíření svého sortimentu o zboží z produkce německé firmy Hornby International, resp. jejich značek Rivarossi, Jouef, Arnold, Lima, Electrotren aj. Tímto krokem zásadním způsobem rozšířila svoji nabídku železničních modelů a stává se tak jednou z největších prodejen modelářského zboží u nás, současně provozující e-obchod. Team Ben-Model současně potvrdil, že lokomotiva „Brejlovec“ ČD Cargo od firmy Rivarossi v měřítku H0 (po jejíž první dodávce se jen zaprášilo) bude znovu vyrobena a několik dalších verzí této lokomotivy a také českých vagónů se objeví na našem trhu a v prodejně Ben-Model v Ledařské ulici v Praze. Více na www.ben-model.cz.
Rubrika: ZPRÁVY
Počet přečtení: 10 650 | Vložit komentář | Tisknout:
| Poslat:
Autor: admin
Vydáno: 2.4.2010
V Železničním muzeu v Lužné u Rakovníka je chvilku před zahájením sezony. Již o Velikonocích je pro návštěvníky připraven zajímavý program. Budou prý jezdit i parní lokomotivy. Pár snímků tamních skvostů jsem pořídil tento týden.
Rubrika: FOTOGALERIE, Skutečná železnice
Počet přečtení: 8 475 | Vložit komentář | Tisknout:
| Poslat:
Autor: admin
Vydáno: 2.4.2010
Firma dk-model Lukáše Košťála nabízí lepty nákladních drezín1) Tatra. Ve velikosti N má jedna drezína širokou budku (kat. č. 0512) a druhá s označením Tatra-Vm má úzkou budku (kat. č. 0511). Tytéž výrobky jsou nabízeny i v měřítku TT a H0.
Drezína Tatra-Vm 52 váží 1 830 kg, má nosnost 4 000 kg, je poháněna čtyřdobým vzduchem chlazeným zážehovým motorem Tatra s výkonem 27,4 ks při 2 500 ot/min., převodovka má dva stupně vpřed i vzad, max. dovolená rychlost je 45 km/hod.
V balení od dk-model (měřítko N) je lept velikosti 65 x 75 mm, na kterém jsou všechny díly karoserie, včetně polotovarů pro kola, která se musí nainstalovat na osičku o průměru 0,5 mm. Dále je v plastovém sáčku přiloženo schéma s grafickým pracovním postupem a dvě fotografie drezíny.
Pro eventuální zájemce o stavbu drezíny z leptu dk-model nabízím další fotografie tohoto vozidla pořízené v Železničním muzeu v Lužné u Rakovníka.
______________________________
1) Drezína je malé železniční vozidlo užívané k přehlížení a udržování trati, dříve i ke služebním jízdám vyšších železničních úřadníků. Může být šlapací nebo motorová. Název byl odvozen ze jména vynálezce, mannheimského lesmistra von Draise. Baron K. F. Drais (zemřel 1851) vymyslel a nechal zhotovit dvoukolku podobnou dnešnímu jízdnímu kolu, jezdec se však odrážel nohama od země a tak se po jedné kolejnici pohyboval dopředu. Zdroj: Klimeš, L.: Slovník cizích slov. SPN Praha, 1981.
Rubrika: FOTOGALERIE, Skutečná železnice
Počet přečtení: 13 986 | komentářů 6 | Tisknout:
| Poslat:
Autor: admin
Vydáno: 1.4.2010
Docela mne mrzí, že jsem nebyl minulý víkend v Novém Jičíně na výstavě železničních modelů, kterou v zdejší Městské knihovně pořádala Východočeská Společnost přátel železničního modelářství železnice a Městské kulturní středisko Nový Jičín. „Mezikrajská“ spolupráce neni zase tak obvyklá, anebo se o ní moc nepíše, nicméně funguje. Jak napsal Novojičínský deník.cz, Železniční výstava měla úspěch. Přišlo 885 platících návštěvníků ze širokého okolí. Pořadatelům se sázka na železniční tématiku bezesporu vyplatila. „Výstava s takovou návštěvnosti během pouhých dvou dnů tady ještě nebyla,“ pochvalovala si vedoucí bibliotéky Renáta Domoráková. Neni třeba pochybovat, že za zorganizováním výstavy je třeba vidět práci řády velmi moc zapálených lidí, kteří si nepochybně zaslouží poděkování a uznání. Byť je nejspíš z anonymity nikdo na světlo nevytáhne. Ani medaile na Hradě je samozřejmě nečekají, na to jsou vyvolení jiní. Jestli bych ale měl přesto někoho navrhnout „alespoň“ na „česné uznání“ (byť vim, že na něj rozhodně nečeká), tak by jím určitě byl Jirka Sládek z Chocně, provozující Jirkovo kolejiště. Pánové, blahopřeji vám!
Rubrika: ZPRÁVY
Počet přečtení: 10 141 | Vložit komentář | Tisknout:
| Poslat: