Honzíkovy vláčky

Kvalitní atrapy Lokomotiv v měřítku N

Kdyby měl tento model lokomotivy – jejíž originál je ZDE – jen trošku lépe propracovaný pantograf, byl by od funkčního modelu v prodeji k nerozeznání. Takhle se na obrázku prezentuje ATRAPA. Odhaduji, že její užití muže být několikeré – buď může zdobit vitrínku, nebo může stát v depu nějakého modelového kolejiště, anebo se může jednat o hezký dárek kamarádovi. Pro upřesnění: Série funkčních modelů francouzských lokomotiv řády 8100 ze starší produkce ROCO je ZDE, nebo ZDE. Od 1. února je jedna rovněž v nabídce eBay. Dá se najít i jinde.
  Atrapy prodává (do vyprodání zásob) majitel e-shopu vlacky.biz Josef Richter.

Počet přečtení: 10 636 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Březnové výměnné setkání v Opletalce

Dnešní bursa v Opletalce, vlastně výměnné setkání modelářů, se mi líbila, i když tam ze začátku opět nebylo k hnutí. Potkal jsem tam pár zajímavých lidí a dozvěděl se od nich hodně praktických rad (díky, pánové). Dostalo se mi také ponaučení, kde hledat miniaturní motorky pro drezínu Tatra, jejíž lept jsem koupil minule od dk-model. U stánku Václava Šátka mi slíbili vyrobit dvojkolí pro drezínu na míru (4,4 mm). Petr Litomyský mi donesl pár mosazných profilů a plechů – za tisíc Kč (a přitom to byl balíček do kapsy ) – taky pro drezínu. Jo, a neodolal jsem a koupil si tam jeden pivní vagonek a dva posypy o Nocha za dvacku.
  Nakonec mne zaujali pánové skromně nabízející resinové modely nákladních aut – jak jinak než značky TATRA! TT-éčkařům a N-kařům by rozhodně mělo stát za to prostudovat jejich nabídku na webové stránce ttauta.wz.cz. Rozhodně, v pojmu TATRA je nostalgie, přiznávám. Vždyť i první automobil, který jsem si koupil, byl Tatraplán. A značka Tatra (stejně jako Praga) je pro mne pojem, který z mapy světa nesmažou ani Američani, kteří pod záminkou privatizace přišli zlikvidovat pro ně neporazitelnou konkurenci… Ale to je jiná kapitola.     

Počet přečtení: 12 355 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Mail z Zürichu

Obdivuji švýcarské železnice (a nejen železnice). Na této alpské zemi je pozoruhodné, že přes netradiční konfederativní uspořádání státu, kde se navíc (z našeho pohledu) ke každé „hlouposti“ konají referenda, se lidé dohodnou na všem, co je pro ně a pro přírodu výhodné. Projel jsem s poznávacím zájezdem velký kus Švýcarska (vřele doporučuji každému). Zažil jsem Zermatt bez aut, vyjel horskou železnicí až na Gornergrat ve výšce 3 130 metrů n. m., viděl jsem autobusy a kamiony na vagonech, ochutnal jsem nefalšovaný sýr i čokoládu.
  Kamarád Honza Merhaut mi dnes poslal mail z Zürichu. Píše, že navštívil dvě modelářské prodejny. „V té jedné jsem neobjevil nic zajímavého, ta druhá byla zajímavější. Za prvé, ještě se mi nestalo, že by uprostřed rozlehlé prodejny byl velký stůl a první, co následovalo po příchodu, že mi pan majitel nabídl kávu. Pak mi ukázal, kde je zboží za 50% ceny. Podle vzhledu jsem ale usoudil, že zboží pocházelo ze skladu či prodejny, kde hořelo – krabičky i sáčky byly pokryté jemným černým povlakem. Koupil jsem si nějaké posypy, protože těm absolutně nemůže nic být, a také přípravek na montáž flexi kolejí.“ Honza už toho sjezdil a viděl hodně (a nejen co se mašinkářského zboží týče), takže jeho slovům na závěr mailu je možné věřit: „…ale zkušenost ukazuje, že se vyplatí kupovat přes internet. V kamenném krámě jsou ceny vždy tak o 30 % vyšší.“    

Počet přečtení: 11 179 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

I v Česku fungují slušné firmy s kvalitní výrobou

Neskutečné. I v Česku fungují slušné firmy s kvalitní výrobou. Čím víc se člověk poohlíží kolem a získává nové a nové informace o oboru, který ho zajímá, má díky už „jen“ druhému nejbohatšímu muži planety (Bill Gates letos víc rozdal jak vydělal ) stále více starostí s tím, jak ty informace z prostředí internetu zpracovat a zapamatovat si je. Jak jsem tak po večerech studoval weby a pročítal, co je kde nového, zaujal mne článek předsedy Klubu železničních modelářů Zababov Zdeňka Waltera s názvem „Představujeme výrobce AL technologies, s. r. o.“, který publikoval web Výtopna.hekttor.biz.
  Zrovna se mi hodilo (po nákupu leptů a řešení pojezdů k nim), že jsem se mohl s produkcí firmy seznámit. Objednal jsem si podle intuice (více méně na zkoušku) pár ozubených koleček, šneků a dalších součástek a… a třikrát po sobě mi padla brada až ke kolenům. Poprvé proto, že zboží došlo 4. den po objednání! Podruhé, že pan majitel mi k nákupu za cca 800 Kč přidal hned dva užitečné bonusy. Zatřetí, že i v Česku snad ještě fungují slušné firmy! Bližší seznámení s firmou AL technologies, s. r. o., mi stálo za napsání příspěvku pro užitek ostatních modelářů. (P. S. Omlouvám se za trošku ironie v titulku. Ale stačí mi, když ve zprávách uslyším Topolánky a uvidím Langery a zuřím při pomyšlení, jak lidé tohoto typu dostali naši zem na pokraj státního bankrotu a ještě se přitom nafukují jak holubi a svalují vinu na jiné – děkujeme vám, holoubkové! Vás tedy volit nebudu!)    

Počet přečtení: 12 263 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Do Prahy se vrátila zima

Když u nás byl vnouček Honzík naposledy, večer se osypal a jelo se na pohotovost. Naštěstí asi jen nějaká alergická reakce. Dneska opět přijel „bydlet“ k dědovi a babičce. Už mezi dveřmi mi hlásil, která pražská nádraží musíme o víkendu navštívit. Z ruksáčku pak vysypal 28 dílů mašinky Tomáše a jeho kamarádů. Seřazeni za sebou měří 2 metry. Jeho máma sbírala „céčka“, což mne přišlo levněji… . Po obědě se pro dnešek nechal přemluvit, že návštěvu některého nádraží necháme na příště, dnes že půjdeme ven, protože do Prahy se vrátila zima. Během noci a dopoledne napadala pěkná peřina, která opět přikryla pražskou špínu a psí hovínka, kterých zde máme na rozdávání. Dnes sice v mrazu ztvrdla a tak nebyla tak nebezpečná, jako miny v Kambodži, ale přesto jít po zasněžených chodnících a teprve pak po zasněžené louce bylo dosti riskantní. Vysvětlete to ale dítěti. Vnouček se naštěstí v žádném psím exkrementu schovaném pod sněhem nevyválel, takže jsem měl štěstí, protože bych to v naší rodině stejně odnesl já… Sídlišťoví chovatelé psů jsou vesměs prasata (a nejen v Praze) a nikdo mi to nevymluví!    

Počet přečtení: 12 645 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Vršovické lokomotivní depo

Po obědě konečně vysvitlo v Praze sluníčko, což jsem pochopil jako výzvu k výjezdu za novými snímky. Už dlouho jsem se chystal okouknout vršovické lokomotivní depo. Na Googlu Earth jsou detailně vidět zaparkované lokomotivy, ale bude možné depo vyfotit ze stráně na východní straně? Dojel jsem autem na dohled a spustil se z ulice Ke křivce směrem k depu. Na zádech ruksak s foťáky, v ruce stativ. Desetileté a starší duby už shodily listy, po kterých to pěkně klouzalo, navíc šlahouny s ostružiní se pletly pod nohy. Pomyslel jsem si, co bych asi dělal, kdybych si zde třeba zlámal nohu … a přesně to se málem stalo. Můj pravý vyviklaný kotník opět povolil a přivodil jsem si výron. Povolilo i operované koleno. Situace jako z filmu… Po pěti minutách skučení jsem se dobelhal na dohled depa, ale stejně mi vzrostlé stromy zkazily plány. S oteklým kotníkem a bolavým kolenem upravuji (nic-moc) pořízené snímky a píši tyto řádky…    

Počet přečtení: 9 913 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Další virtuální prohlídky Pendolina

Nejmodernější vlaková souprava provozovaná na našem území Českými dráhami, a. s., elektrická jednotka řady 620 – Pendolino stále přitahuje pozornost veřejnosti. Ne každý v něm ale už cestoval. Právě proto vznikly další nové virtuální prohlídky interiéru soupravy. Se svolením firmy Panoramas.cz je prezentuji i na tomto webu – ZDE. Firma Panoramas.cz, se kterou spolupracuji, nabízí zhotovení virtuálních prohlídek nebo celých virtuálních procházek, velkoplošných panoramatických fotografií kolejišť, kluboven, obchodů, provozoven či výstav.     

Počet přečtení: 10 672 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Výstava železničních modelů ve Chrudimi

Jenom tři kolejiště, ale ve vitrínách desítky lokomotiv. To čeká na návštěvníky výstavy železničních modelů ve Chrudimi. Zdejší modeláři připravují ve spolupráci s tamní Besedou výstavu, která se uskuteční ve víkendových dnech 5. – 7. 3. a následující víkend  12. – 14. 3. 2010 vždy od 9 do 17 hodin. V prostorách kavárny divadla Karla Pippicha v ul. Čs. partyzánů budou k prohlídce tři kolejiště v měřítku H0, TT a N. Měl jsem možnost si výstavu prohlédnout týden dopředu. Odvážím si poznání, že v Česku je „improvizace z nedostatku“ nedostižitelná. Pojezd z americké lokomotivy zkrácený o několik milimetrů a doplněný několika drobnými odlitky z vlastní dílny, na který se nasadí dentakrylový odlitek karoserie p. Číže = Ragulin (nebo Sergej?). Je to úplně jedno. Nejspíš nikdo na světě neumí tímto způsobem vytvářet neskutečně pěkné modely železničních vozidel v měřítku 1 : 160. Český modelář, který nezavítá do Norimberku o nic nepřijde. Všechno najde v katalozích nebo na internetu. Modelář, který nepřijede do Chrudimi však přijde o hodně. O motivaci, inspiraci a pocit, že je doma.    

Počet přečtení: 10 471 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Flirty od Liliput budou na trhu až před vánocemi

Před veletrhem v Norimberku jsem se dotázal u Euroforce.cz, která u nás zastupuje mj. firmu Liliput, kdy lze na našem trhu očekávat ohlášenou novinku na rok 2010 – elektrickou soupravu Flirt L163990 SBB-CFF v měřítku N. Podle katalogu Liliput 2010 budou flirty vyvedeny hned v několika barvách a také v měřítku H0. Josef Vraný mi po návratu z Bavorska sdělil s odkazem na jednání se zástupci firmy, že dodávky flirtů se předpokládají až v posledním kvartále roku 2010. Novinky na tento roku jsou na stránkách http://www.liliput.cz/, spolu s ceníkem Liliput 2010. Předpokládá se, že maloobchodní cena modelu (vč. DPH) by u nás mohla být pod 5 000 Kč.    

Počet přečtení: 10 763 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Šinkenzenem do Prahy?

Mezi Prahou a Tokyem je vzdušnou čarou 9 095 km. Kdyby jel po této hypotetické trase Šinkanzen svojí obvyklou rychlostí, tj. 300 km/hod., cesta by mu trvala asi 30:20 hodin, to je den a čtvrt. Kdyby Šinkanzen přidal a jel svojí rekordní rychlostí (581 km/hod.), byl by v Praze za necelých 16 hodin. Jsou to hlouposti, vím. Ale o moc déle netrvalo dodání zboží, které jsem si objednal v firmy Hobby Search v Tokyu minulé úterý v noci. Dnes je pondělí a nervózní pošťák na mne vyzváněl už ráno chvilku po osmé. To je fofr ve srovnání se všemi tuzemských, evropskými i americkými dodavateli modelářského zboží! Tedy až na výjimky – podle mé zkušenosti Japoncům směle konkuruje pouze Lukáš Košťál z dk-model, který vyřizuje objednávky druhý den. A ptáte se kolik stálo balné a poštovné z Tokya? Obchodník mi naúčtoval 2400 jenů, což je pod 500 Kč, zatímco za zboží z USA se běžně platí okolo 35 dolarů (cca 600 Kč) a na zboží se obvykle čeká mnoho týdnů.   

Počet přečtení: 9 415 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

V sobotu jsem viděl modelářské skvosty

Řetězec modelářských známostí začínající u Martina Pinty (LokoPin), pokračující přes  Honzu Sticha (Výtopna-Hekktor) dospěl minulý týden k Lukáši Košťálovi z dk-model.cz.  Celý týden jsem s ním vedl velmi zajímavou mailovou debatu týkající se leptů. Prozatím jsem si u něho koupil „na zkoušku“ lept drezíny Tatra ve velikosti N. Když koncem týdne přišla obálka a já zjistil, že model bude velký asi jako polovina krabičky na sirky, vyměkl jsem a objednal pro začátek tentýž lept ve velikosti H0. Na sobotní burze v Opletalce měl řetězec nových modelářských známostí pokračování. Od Košťála jsem dostal tip na Zdeňka Krušinského, jehož modelářská díla jsem znal z webu Petra Litomyského. Teď jsem ho poznal osobně. A tak jsme s Misterem modelářem trošku podebatovali o leptech a úskalích měřítka N. Zdeněk tvrdí, že hlavní problém je v pojezdech. Ukázal mi již dokončený model Vindobony a dalších modelů. Jsou to jedním slovem skvosty. Škoda, že v Česku není jediná profesionální firma typu Roco, Fleischmann aj.,  která by tyto (a samozřejmě další) prototypy od nejschopnějších modelářů byla schopná vyrábět ve větších sériích.   

Počet přečtení: 11 335 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Pájecí stanice BaseTech ZD-99 48 W

Od tvůrčí práce na webu mne v současné době trošku zdržuje ta zimní olympiáda ve Vancouveru. Stíhám tak akorát o přestávkách mezi rychlobruslením, lyžováním a hokejem cpát na web Fan klubu Zadov – ZDE – články a fotky od kamarádů, kteří tam přece jenom vyjeli.
  A jen ve zbytku času studuji lepty, pojezdy, pájení a všechno co s tím souvisí, protože mne tato technologie tvorby modelů zaujala. Při poctivém čtení příspěvků zejm. na webu výtopna.cz a dk-model.cz (aj.) jsem našel i upozornění na nejvhodnější pájecí stanici. Ačkoliv Mistři mi tvrdí, že pájí obyčejnou českou trafopájkou, někteří připouštějí, že špičkou je WellerWS-81.
  A tak jsem prošel pár webů a zjistil, že zatímco v Česku lze koupit tento přístroj za cca 6 700 Kč, v Německu (v přepočtu) za 6 000 a v Anglii za 5 200 Kč – podotýkám, že u stejného značkového obchodu! Dále raději bez komentáře. Tak jsem nad Wellerem mávnul rukou a zajel do jedné prodejny na Žižkov (dneska ji výjimečně nebudu dělat reklamu) a koupil si pájecí stanici BaseTech ZD-99 48 W (za 498 Kč). Na dotaz, jaký je rozdíl mezi Wellerem WS-81, kterou měli v tomtéž regálu za (tuším) 7 666 Kč, mi prodavač řekl, že Weller je značkový výrobek, ta páječka co si kupuji má o 20ºC vyšší tavnou teplotu, a že i toho Wellera nepochybně dělají v Číně, jako všechno, tak že to vyjde na jedno. Tak už jsem se raději dál na nic neptal, zaplatil a šel. Teď mi ale vrtá hlavou, v čem je tedy ten Weller jiný? No, nejspíš to asi bude stanice s vodotryskem.   

Počet přečtení: 14 219 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Martina Sáblíková má zlato!

Mašinkáři, víte o tom, že Martina Sáblíková je nejrychlejší rychlobruslařkou na světě na distanci 3 kilometry? Česká republika má první zlatou olympijskou vítězku v této disciplíně. Nejlepší ze 70 registrovaných sportovců v této zemi získala zlato na 21. zimní olympiádě jsem Vancouveru. Před 40 lety jsem k rychlobruslařům patřil, trénoval mne Jarda Doubek. Vlastně nic moc se od té doby nezměnilo. Jediná přírodní dráha v republice ve Svratce už zanikla, Martina trénuje na Pilském rybníku u Žďáru nad Sázavou. Porevoluční zlatokopové podporovaní zákonodárci sice zatím stačili rozkrást národní bohatství, ale na rychlobruslařskou dráhu nezbylo. Zatímco média každý večer referující o těchto „hrdinech“, za pár roků po nich ani pes neštěkne. Olympijští vítězové ale budou nesmrtelní! Martino, blahopřejeme!   

Počet přečtení: 9 566 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Včera bylo třináctého

A podle toho se mi taky dařilo . Vzpomenu jen jednu epizodu, která nechť je varováním ostatním, kteří také chtějí ušetřit. Provozuji tiskárnu Canon Pixma iP4500. Už když při nákupu jsem byl upozorněn, že je to žrout inkoustů a že jí chutnají jen inkousty stejné značky. Asi dva roky jsem tuto zásadu dodržoval a nakupoval jsem jen originální zásobníky (cartridge). Jenže, v Datartu a i jinde už nevědí, co si za ně mají říct. Poslední zlodějská cena je 510 Kč/kus. Skutečně přemýšlím nad tím, jestli jsme v Česku potřebovali tyhle „skvělé“ velkoobchody, které stejně obvykle nemají, co člověk potřebuje, a proto vnucují něco jiného. A pokud jde o ceny? Škoda mluvit. Člověk si ale nepomůže, ani když chce jít opačnou cestou. Koupil jsem zásobníky zn. InkTec od jednoho internetového ochodu. Po včerejší zkušenosti varuji každého, kdo mne chce následovat. Už když jsem odlamoval pojistnou zátku, pocákal jsem se. Tohle zásobník od Canonu nikdy neudělal. Mělo to být varování. Nebylo. Za půl dne provozu mi barva přestala tisknout. Honem jsem ji vyměnil a zbytek dne jsem čistil tiskárnu. Ještě nevím, jak moc jsem byl úspěšný. Prostě, Hanzlíkovo ironické „nekupte to, když to bylo tak výhodné…“ (Slavnosti sněženek) stoprocentně platí!     

Počet přečtení: 9 178 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Vlakem do Paříže

Jako mašinkář a obdivovatel moderních vlaků jsem se rozhodl, že ke služební cestě do Paříže využiju vlak. Snažil jsem se vybírat taková spojení, abych si vyzkoušel co nejvíce typů vlaků. Měl jsem tedy v úmyslu jet cestou tam po trase Praha – Drážďany běžný rychlík, Drážďany – Frankfurt nad Mohanem ICE, odtamtud dalším ICE do Kolína nad Rýnem a pak Thalysem do Paříže. Přečíst celé…

Počet přečtení: 10 182 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Pračka, Honzík a lokomotivy

Hned ráno jsem byl povolám do služby. Jednalo se o výměnu pračky v bytě dcery. Zeťák byl na cestách a tak děda přišel vhod. Už když jsem zazvonil, slyšel jsem vnoučka jak křičí: „Děda přijel.“ Jen co jsem sundal bundu, odtáhl mne do pokojíku a zkontrolovali jsem všechny jeho „Tomáše“ a ostatní lokomotivy. Jelikož jsem mu přivezl pár prospektů a katalogů v Norimberku, další hodinu jsme vybírali lokomotivy a vagony, které ještě nemá. Vždycky mu při tom listování v knihách a katalozích povídám o mašinkách a vagoncích na obrázcích nějaké povídačky, pravda občas si musím i vymýšlet… V jednu chvíli jsem se jen na chvilku začetl do textu v katalogu Roco a Honzík povídá: „Dědo, proč nic nepovídáš?“ A tak jsem mlel dál…
  Dalším mým úkolem bylo opravit lokotku řady 1800 NL. Krásná žlutá mašina (H0), kterou přinesl Ježíšek, prý drncá a skučí. Z vyprávění dcery jsem usoudil, že drhnou převody. Ačkoliv nejsem žádný odborník na opravy modelových lokomotiv, tak jsem lokotku vzal do ruky, obrátil vzhůru nohama, zkusil, zda-li se protáčí kolečka (neprotáčela se, takže byla v záběru), trošku jsem s ní zahrkal… postavil na koleje a … mašina jezdila jako z učebnice. Honzík to okomentoval nějak jako „No vidíš…!“ A když už bylo vše vykonáno a nová pračka byla na svém místě, přišel vnouček, nasadil smutný kukuč a povídá: „A dědo, až opravíš tu pračku, tak pojedeš domů za babičkou?“ Řekněte vnoučkovi, že už jsem pračku opravil…  

Počet přečtení: 9 828 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

„Žlutá“ začala jezdit

Vnouček Honzík dostal od táty model elektrické lokomotivy řady 1800 nizozemské železnice v měřítku H0. Když vnouček přijede k dědovi, který si hraje s N-ky, vidí zde jiné lokotky a ve věku svých čtyř let k tomu má příslušné průpovídky . Povedlo se mi ale pro něho připravit překvapení – díky chytrosti pánů konstruktérů od Trixe. Sehnal jsem stejný model elektrické lokomotivy v měřítku N. Docela jsem byl překvapen, jak snadná byla digitalizace tohoto modelu při srovnání s tím, co jsem si užil, když jsem digitalizoval „malého Arnoldka“. Zbylo mi ještě tolik času, že jsem to všechno stačil při televizních zprávách a „Růžové zahradě“ sepsat a publikovat ZDE.   

Počet přečtení: 9 207 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Balíčky z Ameriky

Konečně jsem se dočkal. Po pěti týdnech mi pošta doručila balíčky z Ameriky. A hned dva. V prvním bylo již avizované poměrové odpichovátko (proportional divider), který mi poslala firma Canyongold z Arizony. Překvapil mne velký podíl ruční práce na odpichovátku z mosazi s ocelovými hroty. Mimochodem, bylo dodáno v dřevěné krabičce zabaleno a bylo v sedmi vrstvách obalů. Dvě perličky k tomuto zboží: zatímco cena odpichovátka byla pouhých 26,15 $ (jiné e-shopy v USA totéž zboží prodávají za cca 100 a více dolarů), za poštovné a balné jsem zaplatil 32,50 $! Lepší ale bylo, že jedna firma v USA mi odmítla odpichovátko poslat se zdůvodněním bezpečnosti letecké dopravy . Ten Bin Láďa ty Amíky ale vyděsil… Ve druhém balíčku jsem dostal další nářadí od firmy Micro-Mark – měřítka, svorky, diamantové výstružníky a velmi levné modelářské špachtličky z nerezové oceli. Postupně je představím a popíšu v rubrice Dílna. Zdroj: Tucson Arizona 85641-2351 – Mapy Google.   

Počet přečtení: 10 290 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

61. ročník Veletrhu hraček v Norimberku

Na tradičním již 61. ročníku Veletrhu hraček v Norimberku se představili vedle snad tisíců výrobců a prodejců hraček všeho druhu rovněž všichni přední výrobci železničních modelů a příslušenství. V rozsáhlém areálu výstaviště měli vyhrazen celý jeden pavilon. Při prvním pohledu měly zabranou největší plochu firmy Trix-Märklin, Roco-Fleischmann, Busch, Noch a také Bachmann. Sympatické se mi jevily stánky anglické firmy Peco a belgického výrobce osvětlení osobních vozů Brelec, protože zcela přehledně upozorňovaly na novinky pro letošní rok. U ostatních poznal novinky jen odborník. Prakticky nic nebylo k vidění ve stánku firmy Piko, tato firma neměla ani k zakoupení katalog velikosti N. Vystavovány byly modely všech velikostí. Úctu vzbuzovalo několik kouřících, funících a „zvučících“ parních lokomotiv rozměru O. Jestliže v prosvětlených skříňkách a na kolejištích bylo nejvíce modelů v měřítku H0, těžko říci, zda-li stříbro patří velikosti N nebo TT. Pravidelní návštěvníci veletrhu ocenili jakousi „otevřenost“ jednotlivých stánků. Návštěvník mohl i dovnitř stánků, kde si mohl nerušeně prohlížet vystavené exponáty. Dokonce u Fallerů bylo možné si modely staveb vzít do ruky a detailně si je prohlédnout. Větší katalogy byly požádání za cca 5 EUR, statní zadarmo. K veletrhu se ještě vrátím několika dalšími postřehy.   

Počet přečtení: 9 982 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Nabídky videí vláčků a mašinek z internetu

Také dostáváte od kamarádů a přátel videa a pps soubory (PowerPoint) s fotografiemi vlaků a lokomotiv z celého světa? Ty nejlepší budu postupně shromažďovat v této kapitole webu.

Vánoční vlak do stanice 2010

Železniční romance

Tisíc mil

Viadukty

Železnice v Kanadě

Švýcarské vlaky

Train festival 2009

Veterani

Vlak jede krajinou

Nejsem autorem výše uvedených videí, ani nevím kdo tato díla vytvořil, sestavil a poslal po internetu. Nepoužívám je ke komerčnímu účelu, pouze je šířím dál, k čemuž ostatně nepochybně byly i vytvořeny. hlav.

Počet přečtení: 3 666 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Návštěva u Martina Pinty

Návštěva u Martina Pinty. Cestou z Českých Budějovic jsem se dnes zastavil v Písku. Pozval mne Martin Pinta, se kterým jsme se poznal teprve nedávno přes internet. Na to, že jsme se viděli poprvé v životě, se mi po půl hodině zdálo, že se známe odjakživa. Martina a jeho LokoPin naštěstí nemusím představovat. Jeho praxí nabytá moudra dnes využívají všichni, kdo zabředli do digitalizace modelové železnice. Vskutku je u něho možné vidět leccos. Serva za stovku, která chodí pomalu („modelově“) a tiše, návěstidla svítící podle tuzemských drážních předpisů, a hlavně vlaky, které jezdí sami – vlastně řízené softwarem TrainController, ver. 5.8 (od firmy Railroad&CO). Více jak přečtení stohu návodů pro mne bylo vidět na vlastní oči, jak se provádí kalibrace digitalizované lokomotivy v praxi.   

Počet přečtení: 10 408 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Plány nám pokazila vyrážka

Včera jsem si od mladých převzal na hlídání vnoučka Honzíka. Bylo domluveno, že ze soboty na neděli u nás přespí, takže bude dost času na ježdění s vláčky. Do terénu jsem nemohli kvůli viróze, kterou prodělává. „Kobercové kolejiště“ jsem připravil s předstihem, jen jsem se zase nervoval s připojováním vodičů od „centrály“ ke kolejišti pomocí standardní kolejové příchytky tvořené dvěma mrňavými samosvornými plíšky s ještě mrňavější dírkou. Kdo tohle vymyslel..! To mne konečně donutilo k naletování dvou kousků vodičů na nejkratší kolejový díl, která jsem našel v šuplíku; příště už bude připojování kolejí snazší, jak o tom píšu jinde.
  Večer se ale vnouček osypal, jako by se o něho pokoušely nějaké spalničky či jiná dětská nemoc. Poplach. Byl odvezen na pohotovost, kde pan doktor usoudit, že to může být projev virózy. Zůstal už ale doma na Kladně.
  Když jsme projížděli lokomotivy, včetně dvou nových od Kroise z Vídně, všimnul jsem si, že kola náprav parní lokomotivy BR 24 se neprotáčí korektně, ale chvílemi se zastavená smýkají po kolejích. Tato lokomotiva má motorek v uhláku, takže „zbytek“ lokomotivy je tlačen. Musím se někde někoho zeptat, čím maže kolečka modelů. Usuzuji, že není oleje jako olej… Taky asi budu muset zatížit přední dvojkolí pojezdových kol, protože vyskakují z kolejí, směřuje-li například lokomotiva na obloukové výhybce do vnitřního okruhu.  

Počet přečtení: 10 511 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Malý výpravčí s „Tomáši“

Ještě jedna vzpomínka na letošní vánoce mi přišla na mysl. Mohu ji doložit fotkou našeho malého výpravčího s „Tomáši“. Každá generace dětí má své oblíbené hračky nebo hrdiny. Moje dcery prodělaly období „céček“ a „Barbín“, dnešní děti mají mašinky Tomáše a jako kamarády. Chtěl bych být malý kluk, anebo ten britský kněz, co Tomáše a kol. vymyslel. Jak už jsem napsal, Honzíkovi se rodinka Tomášů o vánocích rozrostla. V naší rodině to funguje tak, že když chce někdo přispět do sbírky, musí se nejdříve zeptat správkyně depa (dcery), který „Tomáš“ je na řadě. Neomylně poradí. Před vánocemi se nemluvilo o jedné, ale hned o několika mašinkách. Tak jsme vzali papír a namalovali Ježíškovi, které – cit. vnuka: „nutně potřebujeme!“ Pod stromečkem v Praze byly čtyři nové exempláře. Kladenský Ježíšek ještě donesl ruksak na „Tomáše“.  Už vidím, že to bude nejdůležitější zavazadlo, až v létě pojedeme k Balatonu.  

Počet přečtení: 9 762 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Spanilá jízda po německých a francouzských kolejích

Kamarád Honza Merhaut za nějakých 6 hodin odjíždí na spanilou jízdu po našich, německých a francouzských kolejích. Vydal se s ženou na čumendu do Paříže, ale zvolil k tomu stylově jízdu rychlovlaky. V Drážďanech nasedne do ICE3, v Kolíně pak přesedne do Thalyse (TGV), který ho přiveze do Paříže. Tam má připravený bohatý kulturní a společenský program, který ale přede mnou tajil. Já když jsem s manželkou a přáteli vyrazil před pár lety s jednou pražskou cestovkou do Paříže, tak nás ubytovali v hotelu hned vedle Muzea sexu na Boulevard de Clichy, jen co by kamenem dohodil k Moulen Rouge. Kousek od nás byla světoznámá Pigalle. Nejenom z vybavení chambre séparée v hotelu mi bylo jasné, že bydlíme v bývalém (?možná funkčním?) bordelu. Ostatně, Čechům to mělo stačit. Odtud jsme vyráželi za pařížskými pamětihodnostmi. Když jsme se večer vraceli utrmácení z poznávacích výletů, den bohužel nekončil. Okolo jedenácté (v noci) začala dole v baru hrát kapela, což se rozléhalo celým hotelem, jako když řvali Kabáti na Vypichu a celý Břevnov nespal. Paříž je ale krásná, jen nevím, jak to tam funguje, když mrzne. To mi snad bude Honza vyprávět. Nazpátek se prý sveze TGV směrem na jih a pak ICE do Norimberku, odkud se vrátí autobusem do Prahy. Tož, šťastnou cestu.  

Počet přečtení: 3 875 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Brejlovec v H0

Brejlovec (T 478.3, 4) je jedna z nejpopulárnější českých lokomotiv. V reálu i v modelech. Váže se k ní historka s pravdivým základem o jejím pestrém barevném ztvárnění. Když byly v 70. letech min. st. rozhodnutím FMD natřeny všechny lokomotivy jednotně, uniformně, a pak se ukázalo, že nejsou vidět v kritických situacích v přírodě, vyšlo v r. 1982 další nařízení FMD, že čela lokomotiv musí být opatřena žlutým nebo oranžovým pruhem. Jak se lze dočíst v „Malém atlasu lokomotiv 2009“, tato uniformita se vyhnula jen Brejlovcům (ř. T 478.3, 4) a ještě el. jednotkám ř. SM 488.0. Pod záminkou nedostatku barev je železničáři v depu Brno dolní vlastními silami natírali pestrými barvami.
  V loňském roce se na modelářském trhu objevily Brejlovci v barvách slovenských i českých drah od firmy Roco. Na konec roku byla ohlášena další novinka od sdružení Hornby (pod kódem 2912) Dieselová lokomotiva řady 753 „Brejlovec“, ČD Cargo. Prodejci začali brát objednávky v domnění, že využijí vánoční šílenství, modeláři a děti se těšili. Brejlovci od Rivarossi ale do konce roku nepřišly. Zřejmě to je k nám z Číny moc daleko. Jak mi včera potvrdil Petr Tichý z BEN International, i dnes paní Musilová z Classic Model, poslední zpráva říká, že Brejlovci ČD Cargo v měřítku H0 budou na pultech modelářských prodejen nejspíš až koncem února 2010. Tak snad se dočkáme. Mají prý být totiž ještě lepší jak mašinky od Roco. Honzík už se nemůže dočkat.   

Počet přečtení: 9 520 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Flirty v N-ku do ČR

Dotázal jsem se v českém zastoupení německé firmy Bachmann/Liliput, zda-li nemají informaci o tom, kdy firma Liliput dodá do ČR letos avizované novinky v měřítku N – tří, resp. čtyřvozové elektrické soupravy FLIRT. Jak už jsem uvedl předevčírem, mám zájem o model Rabe 521 typ FLIRT, SBB-CFF z V. éry, který nese kódové značení L163990. Pan Josef Vraný z EUROFORCE-CZ mi obratem sdělil, že maloobchodní cena tohoto modelu včetně 20% DPH se předpokládá pod 5 tisíc Kč. Ale, pokud jde o zahájení dodávek, víc bude vědět po Norimberském veletrhu hraček, který začíná příští týden (4. – 9. 2. 2010). Tak uvidíme, co v Norimbergu uvidíme a uslyšíme…        

Počet přečtení: 9 777 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Rychlovlaky SAPSAN

Koncem loňského roku, přesně 28. prosince, se rozjely v oficiálním provozu mezi Moskvou a Sankt Peterburgem rychlovlaky SAPSAN. Je to poprvé v historii ruské železnice, kdy se zde budou prohánět rychlostí přes 200 km/hod. moderní elektrické jednotky typu Velaro RUS, které vyrobila firma Siemens. Dvě největší ruská města vzdálená od sebe 650 kilometrů budou prozatím Sapsany spojovat jen třikrát denně, což je sice zanedbatelné s ohledem na fakt, že mezi těmito městy jsou denně vypravovány tři desítky vlaků, avšak komfort, který Sapsan cestujícím poskytne, se výrazně zvýší. Nejspíš to ale bude komfort jen pro lidi z vyšší společnosti, protože jízdenka bude stát 5 300 (busin. tř.), resp. 3 500 (turist. tř.) rublů (v přepočtu 3 200, resp. 2 100 Kč). Pro srovnání, letenka na téže trase je i třikrát levnější. Když vlak nezastaví, projede trasu za 3:45 hod., se čtyřmi zastávkami jede vlak o půl hodiny déle. Doba cesty letadlem z centra do centra zabere minimálně 4 hodiny (když to ovšem „jede“ z letiště do centra..). Letos by se měly vydat další Sapsany též z Moskvy do Nižného Novgorodu. Prozatím ale Ruská železniční dráha vlastní jen sedm souprav. Zdroj: internet a ŽP 12/2010; další obrázky např. ZDE.

Počet přečtení: 10 116 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Lednové výměnné setkání v Oplatalce

Dnešní návštěva burzy v Menze Jednota v Opletalově ulici v Praze 1 se mi zdála nacpanější, jako ta předvánoční. Když jsem tuto úvahu polohlasně sděloval příteli, se kterým jsme se tam vypravili, přitakal nám jeden kolega, který se tam mezi stoly mačkal s námi. Chtít po organizátorech změnu ve smyslu získání většího sálu nejspíš nejde. A bylo by krajně nespravedlivé je za to kritizovat; určitě dělají všechno, co je v jejich silách. Zaplať pánbůh, že se tyto výměnné akce konají. Neodolal jsem a koupil si tam pivní vagon ROCO (25935) v barvách Budvaru, který sice piju jen výjimečně, ale vagonek je povedený. A taky jsem si donesl domů publikační novinku, která se mi zdá po prvním prolistování výborná: „Malý atlas lokomotiv 2009“. 

Počet přečtení: 10 276 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat: