Honzíkovy vláčky

Výlet do Kolína za mašinkami

Dnes, 19. června by měl táta 91 roků. Taky pan prezident Klaus dneska slavil narozeniny. Hodně podivná shoda náhod spočívá v tom, že jeho dědeček a moje babička spolu pár let žili, když už oba ovdověli. Babička prý ale od pana Karla po několika letech utekla. Vzpomněl jsem si na tátu a na tuhle rodinnou story nevím proč cestou do Kolína, kde dneska začala mezinárodní výstava železničních modelů – fotogalerie ZDE. Nejspíš proto, že jsem za tátou po této silnici jezdil každý týden na Vysočinu, když ještě žil.

Přečíst celé…

Počet přečtení: 4 068 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Pátek s Honzíkem

Dnešní den byl neplánovaný od časného probuzení. Dcera zavolala, že její požehnaný stav jí nedovoluje postarat se o synka a zda-li bych nezaskočil. Pár minut po osmé už seděl vnouček Honzík v mém Picassu a směřovali jsme ku Praze, a ani nebylo potřeba detailně probírat, jak moc bylo mamince po ránu špatně. Hlavní naší starostí bylo, co všechno spolu za ten (neplánovaný) den stihneme. Přečíst celé…

Počet přečtení: 5 195 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Třetí workshop v režii Modely.biz

„Workshop 3“, uskutečněný 12. 6. v kinosále Království železnic v Praze na Smíchově, byl opět věnován povrchové úpravě krajiny, ale přece jenom s trošku jiným obsahem. Stejní byli jen lektoři – Michal Dalecký a Daniel Buchtela (Model Scene). Právě výrobky této firmy (ale nejen ty) sloužily k prezentaci. Přečíst celé…

Počet přečtení: 9 560 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Kampak se přes prázdniny schová bůžek ochraňující modeláře?

Docela rád chodím na výměnná setkání modelářů do Opletalky. Vládne tam jakýsi genius loci¹⁾. Dneska (12. 6.) tam sice bylo díky současným vedrům k nedýchání už po osmé, skoro jako před vánocemi, byť mám pocit, že kromě špičky tam bylo dnes volněji jak jindy. O to lépe se dalo procházet mezi stoly. Bohužel, postrádal jsem také pár tradičních vystavovatelů, třeba slovensky mluvícího pána, který mi minule prodal N-kové nárazníky za bezkonkurenční cenu. Přečíst celé…

Počet přečtení: 4 362 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Ankety

Před týdnem jsem na webu otevřel novou rubriku – ANKETY. Mým cílem je zmapovat některé problematiky související s železničním modelářstvím, tedy to, co zajímá nejen mne, ale na co se bohužel neptají jiní, mnohem zavedenější a zkušenější producenti odborných časopisů, nebo především webových prezentací. 
 

Přečíst celé…

Počet přečtení: 4 307 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Poděkování technické podpoře WordPressu

Děkuji pánové z Fóra podpory WordPressu!
Nastala situace, že se mi „kousnul“ web a potřeboval jsem pomoct, poradit, vysvětlit… A stalo se přesně tak, jak je uvedeno v podtitulu webu Fóra podpory WordPressu, ve kterém produkuji (a programuji) – mimo jiné – web Honzikovyvlacky.cz: „Pomůžeme, poradíme, vysvětlíme…“. Pro ty, kteří jako já připravují web ve WordPressu, by mohlo být užitečné mít odkaz na webovou stránku „podpory“ mezi svými oblíženými položkami – ZDE. A kdo se chce pravidelně dozvídat o novinkách na webu autorů oficiální češtiny pro WordPress, pro toho může být užitečný tento odkaz – Separatista. Oba odkazy budou nadále trvale dostupné vpravo pod titulkem ODKAZY.

Přečíst celé…

Počet přečtení: 4 718 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

MDD na nádraží v Braníku

Své dvě dcery, když byly malé, jsem na MDD vodil na akce pořádané vojáky. V té době se snad ani nic jiného dětem neukazovalo. Jejich NE-nadšení k bojové technice, sloužící k ochraně socialismu, jsem moc nechápal, stejně jako jejich matka nedovedla pochopit, že tanky a BVP jsou stroje, kde se její holčičky dokázaly ušmudlat, jak kdybychom navštívili peklo. Naštěstí dnes se dětem ukazuje v den jejich mezinárodního svátku jiná technika, i když ušmudlání zůstalo na stejné úrovni. Ani nevím kdo pořádal – a inkasoval – MDD na pražském nádraží Braník (v tom inkasování jest od minulosti změna, leč naprosto zasloužená). Vnouček byl u vytržení. „Dědo, ještě jsem nebyl v „Zamračené“, „dědo, pojedeme ještě jednou s parní lokomotivou“… Cestou vlakem z Braníku do Modřan, taženým stařičkou „434“, jsme málem ztratili kšiltovku; pan průvodčí měl mezi maličkými pasažéry očividně větší autoritu, jak paní učitelka ve školce. Branické pivo v nádražní restauraci bylo za cenu, kterou v centru Prahy nenajdeš. Eisenboňáci starších ročníků na palubách lokomotiv by se rozdali… „Co ti říkal ten pán,“ ptám se vnoučka, když slezl z paluby „stopasátky“. „Ukazoval mi páku, kterou se vlak přibrzdí, když přijíždí k přejezdu“ zněla odpověď čtyřletého kluka, kterého jsem po třech hodinách mezi lokomotivami nemohl dostat zpátky do reality. Moc pěkná akce pro děti i dospěláky. Patří se za ni poděkovat. Nejen proto, že jsem třeba měl možnost poprvé zalézt do motorového prostoru „Bardotky“. Pár fotek z akce snad dokumentuje atmosféru na nádraží v Braníku, dnes, poslední den měsíce května.

Počet přečtení: 10 166 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Dětský den s mašinkami

Mezinárodní den dětí bude v řadě míst naší vlasti plný akcí pro děti. V neděli (30. 5.) bude jezdit mezi pražskými nádražími Braník a Modřany vlak tažený téměř sto let starou parní lokomotivou Čtyřkolák, jezdit bude také motoráček Hurvínek, Na nádraží v Braníku bude k vidění nejen historická, ale i současná železniční technika. První vlak odjíždí do Modřan v 10 hodin, v hodinových intervalech zde bude pendlovat asi do půl čtvrté. Zpáteční jízdenka pro dospěláka vyjde na osmdesát korun, děti do patnácti let platí polovic.
Zdroj: Novinky.cz, 28. 5. 2010

Počet přečtení: 11 052 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Výlet do Jílového Posázavským pacifikem

Na dnešní, druhý den hlídání vnoučka Honzíka byl naplánován celodenní výlet. Už loni na podzim jsem organizoval cestu Posázavským Pacifikem, ale nějak z toho sešlo. Jelikož jsem zachytil zprávu, že v Regionálním muzeu v Jílovém u Prahy probíhá výstava o této železniční dráze staré 110 let, bylo rozhodnuto. Odjezd motoráčku z „Hlaváku“ byl sice až v 10:21 hod., ale Honzík na mne ťukal už v 5:50 hod. Nejspíš se nemohl dočkat (anebo ho jen trápilo čurání ). Mezi Zbraslaví a Vraným byla výluka, takže se přesedalo na autobus (ostatně, dnes bylo třináctého), což bylo také jediné zpestření jinak poklidné cesty na stráních nad řekou.
  Horší byla cesta z nádraží do Jílového. Nějak nerozumím těm dnešním kapitalistickým metodám cestování, jak nám je servírují „modří ptáci“, tedy že autobusy navazující k vlaku jezdí na jaře a ve středu. Člověk se pak nediví, že se lidi železnici vyhýbají. Se čtyřletým klukem za ruku po okraji dosti frekventované silnici bez chodníku do kopce – to nebyla žádná legrace a už bych to nezopakoval. Zajímalo by mne, jak cestu mezi nádražím a obcí dlouhou více jak kilometr řeší domorodci.
  V muzeu jsme viděli zdařilou výstavu. Člověk se až diví, kolik starých předmětů ze železnice se dochovalo. Jistě nebylo snadné je soustředit a sestavit do expozice. Jsou tady připravení i na malé návštěvníky. Mít více času, stálo by za to si prohlédnout další exponáty, zejména připomínající těžbu zlata, se kterou se v Jílovém váže i poněkud morbidní příběh středověkého alchymisty Eduarda Kelleyho, jenž působil u dvora císaře Rudolfa, následně byl císařem zatracen, aby po mnohých peripetiích spolkl roku 1597 jed.
  Cestou domů se Honzík seznámil s panem výpravčím na nádraží v Jílovém až tak důvěrně, že se s ním loučil pozdravem „ahoj“. Ve vlaku mi pak usnul a doma babičce odříkal „sláva, nazdar, výletu, nezmokli jsme už jsme tady..“ (místo „tu“). Jelikož jsem podcenil přípravu svého drahého fotopřístroje na akci, mám jen jediný obrázek z restaurace na náměstí, když jsme čekali na oběd (mimochodem velmi chutný). Pak mi klekla baterie. Však říkám, bylo třináctého…

Počet přečtení: 11 755 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Místo království železnic „lego-sklep“

Velmi smíšené pocity mám z dnešní návštěvy Království železnic a jsem naštvaný na provozovatele. Už jsem tam byl několikrát a přiznávám, že jsem byl dosud spíše na straně těch, co projekt chválili. Nějak jsem uvěřil tomu, že se stav bude zlepšovat. Dnes jsem tam byl znovu s vnoučkem, kterého dva dny hlídám. Nemohu říct, že jsme tam zavítali jen tak, náhodou, neplánovaně, protože by to nebyla pravda. Na Radio Blaník už nějaký čas běží reklama o fantastickém a nevídaném projektu v oblasti modelové železnice, tak jsem si říkal, že se tam už asi něco zásadního opravdu stalo. A tak když jsme se vraceli ze Smíchovského nádraží, zastavili jsme se. Budu stručný. V horním patře přibyly pouze dvě pouťové atrakce pro děti na tahání desetikorun z kapes rodičů (a drobič mincí!!!). Na třech kolejištích tráva nevyrostla, leč už hodně zapadaly prachem. Vlaků jezdí polovina a kdoví jestli?
  Daleko horší stav je ve spodním patře. Z něho se stal jakýsi „Lego-sklep“. K jedinému slušně osvětlenému kolejišti s populárními mašinkami „Tomáš“ přibyly kreace na téma Lego. Kdyby to bylo v Domě hraček, neřeknu. Ale v Království železnic? Aby toho nebylo málo, tak mezi panely a vitrínami s krabicemi a „špalíčky“ Lega po návštěvnících z plakátů pošilhávají politici obou hlavních stran, kteří v současnosti čeří předvolební atmosféru. Děsné, kde všude a za co se dají rejžovat prachy!
  Nechci dělat, že jsem si v tom napůl neosvětleném sklepě nevšiml kolejiště v měřítku H0 demonstrující Ústecký kraj. Kritické recenze odborníků už byly publikovány. Nemám co dodat, ale takhle nějak bych své kolejiště nechtěl zbudovat. Vím, kritizuje se snadno… Nicméně, dvě třetiny z tohoto kolejiště jsou ale doslova neviditelné pro děti do 1 metru (proto asi mají slevu), neboť prostě okolo nich není stupínek, ze kterého by na mašinky viděli.
  A proč mne provozovatel dokonale naštval? Protože stejně jako ostatní návštěvníci (bylo jich tam okolo 18 hodiny tak do deseti i s dětmi) jsme bloudili v pološeru a ani na ty krabice od Auhagenu či Busche ve vitrínách (zdůrazňuji, že nikoliv modely staveb od těchto firem), ani na kolejiště firmy Merkur a dvě či tři další „hračkové záležitosti“ prostě nebylo vidět, protože se v celém sklepě pořádně nesvítí. Nechtěl jsem to psát, ale musím. Bylo to naprosto vyhozených 90 (důchodci) plus 20 korun (dítě do 1 metru) plus 2x atrakce „vrtulník“ po 10 Kč plus bublifuk za 20 Kč!
  Vůbec nejde o ty prachy, zvláště když by měly posloužit dětské radosti. Jde o ten podvod na platících návštěvnících, který se tady koná!

Počet přečtení: 12 914 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Nový katalog od Micro-Mark

Dneska mi přišel tištěný katalog firmy Micro-Mark na jaro 2010, užívající podtitul Specialista na malé nářadí. Párkrát jsem už u této americké firmy nakoupil a proto asi dostávám jejich katalog. Obsahuje oproti podzimu 53 nových položek. A tak v něm teď převracím stránky a jak se lidově říká – „slintám“ si nad ním. Tolik všelijakého užitečného nářadí, strojů, udělátek, materiálů a dokonalých nápadů na 80 stranách se hned tak nevidí. Ostatně, lze se o tom přesvědčit i v nabídce e-shopu firmy. Nejspíš se zase neudržím a utratím pár desítek dolarů, protože práce s pořádným „vercajkem“ je prostě radost.

Počet přečtení: 9 835 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Modely Zdeňka Krušinského

Na webu Petra Litomyského jsou už hodně dlouho zveřejněny některé modely lokomotiv a vagonů v měřítku N zhotovené Zdeňkem Krušinským. Byl jsem se na jeho dokonalé výtvory podívat v sobotu na 1. máje. Z výletu do Českých Budějovic byl nakonec takový malý „bytový seminář“. Přišel i Miroslav Roubíček (jeho kolejiště představuji zde) a tak jsme si dlouhé hodiny povídali o všem, co souvisí se stavbou železničních modelů. Pánové jsou svými zkušenostmi značně vepředu, takže to byla spíš pro mne taková jednostranná „nalejvárna“. „Všechny zhotovené modely mám rád, ale nejvíc se pyšním tady tím Papouškem,“ ukazuje Zdeněk na modrou parní lokomotivu řady 477 a hned ji nese na zkušební kolej, aby jí provětral. Panel na kolejiště v jeho modelářském pokojíku je již sice připraven ve sklopené poloze u zdi, ale jeho budování je teprve v plánu. Probrali jsem ve třech výměnu dvojkolí na atrapách lokomotiv, spřáhla a jejich konstrukce, osvětlení vagonů, stříkání barev (Zdeněk má zbudovaný agregát z ledničkového kompresoru a staré láhve na sifon), lepení obtisků a jejich výrobu, stavbu modelů z leptů a odlitků a fůru dalších zajímavých věcí. Dalo by se říci, že svátek práce jsme oslavili řádně, tedy intenzivní prací. Foto Zdeněk Krušinský.

Počet přečtení: 13 233 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Obchůdek s železničními modely v kočárkárně

Včera jsem objevil obchůdek s železničními modely až na druhém konci Prahy (z pohledu bydliště), který ovšem zkušeným modelářům není neznámý. Majitel pan Ševčík  (modelloko), na kterého mi dal kontakt Lukáš Košťál (dk-model), mi na námitku, že to mám k němu daleko, opáčil, že k němu jezdí nakupovat lidi i z Popradu. Čímž mi padla brada poprvé. Podruhé jsem zůstal konsternován, když jsem se po krámku vytvořeném v kočárkárně paneláku porozhlédl. Tolik mašinek a vagónků (hodně z nich z malosériové výroby) všech velikostí v přepočtu na čtvereční metr jsem zatím nikde neviděl. Pravda, když jsem chtěl kovová dvojkolí pro vozy „Z“, kvůli čemuž jsem sem vlastně přijel, pan obchodník několik dlouhých minut usilovně hledal a pak konstatoval (stejně jako já, když se mi to nedaří): „Však až budu hledat něco jiného, narazím na ně!“ A pak mi došlo, že takhle nějak podobně vypadá jedna prodejna na Újezdě, jenž má v průčelí nápis Vetešnictví. Přesto (anebo právě proto) jsem neodešel z Lehovce s prázdnou. Koupil jsem si spřáhla od Fleischmanna a docela pěkné tříbarevné návěstí od RM Rotter Model z Litoměřic. Pěkná ruční práce, jen web této firmy neposkytuje dost informací. Ve vitrínce jsem také zahlédl lampy Dominik, které se obtížně shání a prý jsou k sehnání jen zde. Zajímavé poznání, ten „modelloko“ jen ty ceny zboží se mi zdály vyšší až předražené (třeba ve srovnání s „bursou“). Ale zase – kamenný obchod je kamenný obchod, že?

Počet přečtení: 11 587 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Dubnové výměnné setkání v Opletalce

Dnešní (dubnové) vzájemné výměnné setkání v Menze Jednota v Opletalově ul. v Praze mělo opět velmi slušnou účast. Po osmé hodině se tam nedalo dýchat, natož chodit mezi stoly. Když už nemohou být tato jedinečná setkání organizovaná v důstojnějším (větším) prostředí, škoda, že tam aspoň pořadatelé nezavedou jednosměrný provoz okolo stolů , protože když se proti sobě hrnou uličkou dva sto (a více) kiloví baťůžkáři, kde na každé straně uličky vadí ve volném průchodu vystrčené zadky chlapů předkloněných nad stolky, jenž studují nabízené zboží, provoz se ucpe a hotovo. Škoda, že mezi modeláři není více žen, které by se tam s námi mačkaly…
  Obdivoval jsem taky trpělivost nabízejících. U pana Šátka zdržoval jeden člověk, který možná věděl co chce, ale podle všeho měl v peněžence 30 Kč. Vybral si dvě kolečka, nechal si je popsat a porovnat se svými součástkami, které vyhrabal z pytlíku, a když už to vypadalo, že konečně vypadne, položil otázku na cenu; pak půl minuty kalkuloval (a fronta narůstala). Načež kolečka vrátil do krabičky s tím, že si to ještě rozmyslí a zavolá. A tohle udělal třikrát po sobě s různými součástkami! Už dlouho jsem nebyl při nakupování tak nabuzený; naposledy, když jsem někdy na konci 70. let nakupoval dětem v nekonečné frontě mandarinky a zbyly na mne tři nahnilé kousky.
  U pana Šátka (Pečky) jsem si objednal maličká dvojkolí pro drezínu, u pana Žitného (DETAIL) jsem si koupil nějaké dvojkolí pro podvozky atrap a u pana Pohořelého (Pojezdy.EU) maličké servo, ve kterém by mohl být hodně mrňavý motorek. U pana Štěpničky (Stavebnice technika TT a N) jsem si koupil další resinový model, tentokrát Tatry 111 s plachtou. Taky jsem s Béďou Rotreklem (Chrudim) a Radkem Wimmerem (Žďár n/S.) trošku pokecali o mašinkách a mazal jsem domů, kde na mne čekal vnouček Honzík. Měl slíbené ježdění na kole, což je teď jeho největší zábava.

Počet přečtení: 9 946 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Pragotrony z dílny Jirky Sládka

Odjezdové tabule – Pragotrony – z dílny Jirky Sládka. Šikovnost našich lidí je nekonečná. To se rozhodně netýká politiků. Před týdnem zveřejnil Jirka Sládek na Diskuzním fóru Modelové železnice svůj „vynález“ na svítící odjezdové tabule (viz obr). Sklidil zasloužilý obdiv kolegů: „Užasný, jen jsem valil oči,“ píše TTmili. „…úžasné! To už zavání nanotechnologií,“ míní Radekkrupka. „Tohle by mne nenapadlo,“ přiznává Rizoto když v diskusi zjistí, jaký materiálový polotovar Sládek použil. Autor zatím jen naznačuje princip svého nápadu: „Je to několik motivů nalepených přes sebe a přilepených na optické prostředí, prosvěcované SMD LED. Trochu byl problém zajistit, aby to neprosvítalo mezi sebou a ven, ale i to se celkem zdařilo. Návrh motivů jsem dělal na PC.“ Na dotaz, co to je „optické prostředí“, vysvětluje, že použil plexisklo, které obsahuje jako dělicí vložku každá krabice s CD-čky. Pro osvětlení „pragotronů“ použil boční osvětlení LED SMD; šíření a rozptyl světla popisuje stručně, bez detailního popisu či obrázku to moc jasné není. Říká jen, že boční hrany polepil bílou odrazivou fólií z displeje monitoru. Napadá mne, že použití přesné mikrofrézky (vedené strojem) k vytvoření nápisů do povrchu plastu by mohlo být řešení pro naprosto dokonalé nápisy.
  Ale to není všechno, co uvádí autor. Nejpodstatnější nejspíš bude, že Jirka přemýšlel dál. Ještě jednou ho budu citovat: „Tabule jsou doplňkem k informačnímu zařízení pro cestující ve stanici „Skalice“. To si umí samo poznat, zda jedoucí vlak je osobní a bude zastavovat. Pokud ano, pak rozsvítí na příslušné koleji „pragotrony“ a při dojezdu vlaku k nástupišti spustí hlášení staničního rozhlasu. Po odjezdu vlaku ze stanice „pragotrony“ u příslušné koleje zhasnou. Pokud vlak čeká ve stanici u peronu a mezitím ho další vlaky předjíždějí nebo křižují, pak „pragotrony“ u této koleje stále svítí až do odjezdu příslušného vlaku.“ Dokonalé a blahopřeju.

Počet přečtení: 11 981 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Další várka Brejlovců na obzoru

Jakoby nestačilo, že se na model ČD Cargo „Brejlovec“ v měřítku H0 od firmy Rivarossi čekalo téměř  tři čtvrtě roku. Někdo odpovědný, zastupující v Česku firmu  Rivarossi, resp. Hornby Group, nedokázal kvalifikovaně odhadnout zájem našeho trhu a u výrobce objednal nedostatečný počet modelů lokomotiv. Naštěstí žádná firma na světě by si nenechala ujít kšeft, zvláště v době krize, kdy lidé nemají peníze na zbytečnosti, když se ví, že je u nás velký zájem o Brejlovce od Rivarossi, mající špičkovou kvalitu a ve srovnání s modely jiných firem je prostě lepší. Dalo se ovšem čekat, že druhá série už nebude za stejnou cenu – i když…
Zajímavou nabídku dnes rozeslala firma BEN International svým zákazníkům, kteří si u ní již dříve objednali lokomotivu Rivarossi ČD Cargo „Brejlovec“ HR2255 (dříve HR2912) a nedostalo se na ně, cit.:
Z důvodu velkého zájmu o výše uvedený model připravujeme ve spolupráci s firmou Rivarossi výrobu další série. Lokomotiva bude mít  číslo 753 755-8 s předpokládaným termínem dodání  v 1. čtvrtletí 2011. Kvůli restrukturalizaci společnosti Hornby Group, bude přistoupeno k úpravě ceny. Cena nového modelu bude proto činit 4680,- Kč, včetně DPH (dle aktuálního kurzu).
Zákazníci, kteří měli u BEN International lokomotivu objednanou a ještě ji neobdrželi, mají nyní jedinečnou možnost zakoupit model za stejnou cenu, která platila v době originální objednávky, pokud nyní potvrdí svůj zájem o model z nové série. Všechny objednávky na předcházející model HR2255, které nebudou znovu potvrzeny na model HRS2290, budou následně zrušeny. Doufáme, že tato možnost cenové kompenzace Vám vynahradí delší čas čekání na nový model. Se srdečným pozdravem, Team Ben Model.

Počet přečtení: 11 603 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Včera zahájil Ampér 2010

Velký zájem o Veletrh Ampér 2010 byl patrný už v metru cestou do Letňan. Po deváté hodině směřoval z konečné metra k výstavišti nepřetržitý had návštěvníků. „Samej elektrikář,“ okomentoval ten průvod mladík v partičce kluků s baťůžky na zádech pádících kolem nás přes louku. „A pak že je nás málo…,“ zaslechl jsem ještě. Přilehlá parkoviště byla také zaplněná. Nevím, kolik elektrikářů i ne-elektrikářů (jako já) na veletrh přijelo, ale naštěstí v rozsáhlých výstavních halách jsme se vcelku bezproblémově vešli. Ochota většiny asistentů u jednotlivých stánků mi byla chvílemi nepříjemná. Jen jsem se zakoukal na nějaký exponát, už mne někdo oslovil tradiční otázkou „mohu vám nějak pomoci?“ Nedokážu posoudit zda-li jde o posun ve slušnosti mezi lidmi, nebo je to jen další důsledek krize; nejspíš ale bude platit, že kdo není aktivní, neprodává. Nejsem elektrikář, takže u většiny exponátů mi unikaly souvislosti, leč několik zajímavých stánků z pohledu modeláře jsem na „Ampéru“ objevil. Rozhodně v mém hodnocení bodovala Dioptra, a. s., Turnov (a nejen ta). Po brouzdání na německých aj. webech jsem nějak pozapomněl, že doma umíme stále vyrobit špičkové a užitečné věci. Můj zrak je léta špatný a bohužel stále horší a horší, takže lupy, brýlové pomůcky a optické výrobky jsou pro mne nezbytné. Hned večer jsem přes e-shop udělal objednávku na adrese, kterou mi nabídla obchodní zástupkyně firmy Dioptra Jana Röhnischová.

Počet přečtení: 13 121 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Výlet do Nučic

Ještě včera jsem netušil, že v okolí Prahy jsou nějaké Nučice. Omlouvám se místním za tuto neznalost; nemohu znát všechno. Po dnešku můžeme s Honzíkem tvrdit, že už jsme v Nučici byli – aspoň na nádraží. Nutno podotknout, že nově upravená budova ČD je obrazně i fakticky jediným světlým bodem na trati z Prahy-Smíchova do Nučic. Dovezl nás sem na dnešním výletě do jarní přírody motoráček přezdívaný Orchestrion (řada 810.086-9). Čekal na nás spolu s panem mašinfírou a průvodčím na konci Smíchovského nádraží. Kromě nás přistoupila už jen jedna blonďatá slečna a vyrazili jsme. Z počátku vcelku svižně, po pár kilometrech jsme se už proplétali Prokopským údolím, kde – nato, že se stále jedná o Prahu – to chvílemi kolem trati vypadá jak v pohraničí po válce. Milionová čtyřkolka u polorozpadlé barabizny mi připomněla televizní reportáž, ve které ukazovali, jak si v jednom severočeském městě jezdí cikáni pro sociální dávky audinami a jinými nejdražšími auty. Trať ze Smíchova do Nučic je krátká, nicméně modelář toužící po originálním ztvárnění svého kolejiště na ní nic motivačního nenajde. Snad jen praktická poznámka, že v přilehlých starých opuštěných lomech v Prokopském údolí, dostupných z lesních pěšinek, se dá posbírat opravdový vápenec, ze kterého lze pořídit odlévací formy pro modelové skály, anebo při trošce námahy i štěrk pro zasypání pražců. Pár snímků jsem umístil do fotogalerie.

Počet přečtení: 9 842 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Ben-Model.cz rozšiřuje sortiment

Firma Ben-Model.cz oznámila rozšíření svého sortimentu o zboží z produkce německé firmy Hornby International, resp. jejich značek Rivarossi, Jouef, Arnold, Lima, Electrotren aj. Tímto krokem zásadním způsobem rozšířila svoji nabídku železničních modelů a stává se tak jednou z největších prodejen modelářského zboží u nás, současně provozující e-obchod. Team Ben-Model současně potvrdil, že lokomotiva „Brejlovec“ ČD Cargo od firmy Rivarossi v měřítku H0 (po jejíž první dodávce se jen zaprášilo) bude znovu vyrobena a několik dalších verzí této lokomotivy a také českých vagónů se objeví na našem trhu a v prodejně Ben-Model v Ledařské ulici v Praze. Více na www.ben-model.cz.

Počet přečtení: 11 083 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Nepřehlédněte nabídku firmy Conrad.de

Na webové stránce firmy Conrad.de se již třetí týden drží exkluzivní nabídka na prodej dieselové lokomotivy v měřítku N BR V60/260/360 s označením DB Cargo (kat. č. 248790, resp. 246048, 246049), jejímž výrobcem je Hobbytrain, Německo. Za cenu 59,95 € lze získat dva modely třínápravové posunovací lokomotivy zařazené do V. epochy (liší se od sebe pouze jiným evidenčním číslem). Při přepočtu stojí jedna lokomotiva bezkonkurenčních 775 Kč. Model je vybaven rozhraním NEM pro dekodér. Blíže ZDE.

Počet přečtení: 10 550 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Výstava v Novém Jičíně měla úspěch

Docela mne mrzí, že jsem nebyl minulý víkend v Novém Jičíně na výstavě železničních modelů, kterou v zdejší Městské knihovně pořádala Východočeská Společnost přátel železničního modelářství železnice a Městské kulturní středisko Nový Jičín. „Mezikrajská“ spolupráce neni zase tak obvyklá, anebo se o ní moc nepíše, nicméně funguje. Jak napsal Novojičínský deník.cz, Železniční výstava měla úspěch. Přišlo 885 platících návštěvníků ze širokého okolí. Pořadatelům se sázka na železniční tématiku bezesporu vyplatila. „Výstava s takovou návštěvnosti během pouhých dvou dnů tady ještě nebyla,“ pochvalovala si vedoucí bibliotéky Renáta Domoráková. Neni třeba pochybovat, že za zorganizováním výstavy je třeba vidět práci řády velmi moc zapálených lidí, kteří si nepochybně zaslouží poděkování a uznání. Byť je nejspíš z anonymity nikdo na světlo nevytáhne. Ani medaile na Hradě je samozřejmě nečekají, na to jsou vyvolení jiní. Jestli bych ale měl přesto někoho navrhnout „alespoň“ na „česné uznání“ (byť vim, že na něj rozhodně nečeká), tak by jím určitě byl Jirka Sládek z Chocně, provozující Jirkovo kolejiště. Pánové, blahopřeji vám!   

Počet přečtení: 10 576 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Ježíšek přece jenom poslal Honzíkovi Brejlovce

V sobotu jsem byli na otočku za Honzíkem. Celou cestu jsem vymýšlel legendu, Jjk mu vysvětlit, že ačkoliv nejsou vánoce, Ježíšek se na něho nevykašlal a poslal mu Brejlovce, kterého marně hledal pod stromečkem. Přitom mi bylo jasné, že mu nemohu motat hlavu tim, že nějací pánové od Rivarossi si z nás udělali prču, když nám slibovali, že mašiny budou na vánoce, a nestihli je dodělat ani do prvního jarního dne. Tak jsem na něho spustil takové ty úplně blbé řečičky jestli byl hodný, že mi Ježíšek napsal, že když nebyl hodný, tak že mu nemám dávat tu lokomotivu, co tak chtěl, a mával jsem mu přitom před očima fakturou od Franse van der Bena (kterou jsem dovezl tátovi pro případ reklamace). Honzík nakoukl na ten papír a snad si i myslel, že je to dobropis od Ježíška, ale stejně jsem v jeho klukovských očích viděl, že si v duchu říká: „Dědo, co mne tady lakuješ, tak už mi tu krabici dej…“. No, tak jsem mu tu krabici dal, táta Péťa se jal ometat kolejiště od prachu, což mi signalizovalo, že už dlouho nejezdili, pokusil se mašině přidělit adresu, abychom ji mohli vyzkoušet, ale jaksi mu to nešlo, takže Honzík se začal věnovat jiným věcem než vláčkům. Zatímco jsme se snažili s tátou pochopit systém programování v ROCO metodou Parkinsona (návod se používá až tehdy, kdy selžou všechny možné pokusy), Honzík se začal zajímat o to, kdy dostane masíčko s brambůrkami a špenátem, co mu přivezla babička k večeři. Dlužno dodat, že špenát od babičky miluje. Máma Eva mu řekla, že je ještě čas, že večeře bude až az odjede děda s babičkou. Tak za pět minut ke mně přišel a povídá: „Dědo, uz byste měli jet domů, už je večer ..“ což jsem bez znalosti jeho předešlé diskuse s mámou nejdříve nepochopil, ale když dodal, že už má hlad, bylo všechno jasné. Tak mu ženské daly ten špenát s brambůrkami a masíčkem, táta Péťa oživil Brejlovce a my s babičkou jsem jeli domů.    

Počet přečtení: 10 809 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Kde koupit „Křišťálovou pryskyřici“?

Dostávám dotazy stran „Křišťálové pryskyřice“, kterou jsem ZDE  prezentoval. Nejspíš informace o této bezkonkurenční odlévací hmotě pro modeláře zaujala. Jsem tomu rád. Bohužel zdroj, na který jsem odkázal, má potíže s dodávkami. Požádal jsem proto o vysvětlení Martina Bestajovského, provozujícího web www.ceske-tradice.cz. Kromě toho, že mi sdělil, že právě spouští nový web, resp. e-obchod na adrese www.decomania.cz, kde je rovněž „Křišťálová pryskyřice“ v nabídce, upřesnil mi, že cit.: „Křišťálová pryskyřice je na cestě od našeho německého dodavatele (francouzský dodavatel neni bohužel moc spolehlivý). Poté, co nám nedorazila ani v třetí dodávce zboží, rozhodli jsme se objednat konkurenční variantu. Zároveň v současné době jednáme s českým zástupcem firmy Axson (Most) ohledně dodávek pryskyřice a dalšího sortimentu (věřím, že v nejbližší době budeme mit tento materiál v nabídce).“ Takže, čeští modeláři mají nepochybně šanci. A to je dobře.    

Počet přečtení: 10 908 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Návštěva Martina Pinty v Písku

Dneska jsem zajeli s Honzou Merhautem do Písku navštívit Martina Pintu a vyzpovídat ho především na téma RailCo. Moc užitečné setkání to bylo. Zatímco páni kolegové si špitali o dělení kolejiště na úseky, o tom, jak se pomocí software řídí jízda vlaků, nebo jak se kalibrují lokomotivy, tiše jsem přihlížel a mlčel. Tak daleko jsem zatím nedospěl. Chytal jsem se akorát když se řeč stočila na osvětlení vagonů pomoči světlovodů nebo Nn miniaturní diody o průměru 1 mm, které jsem přivezl ukázat a jejichž svítivost jsme hned vyzkoušeli. Shodli jsem se taky na tom, že atrapy lokomotiv, o kterých jsem psal předevčírem, jsou moc pěkné a že je škoda, že jich neni k sehnání více druhů. Martin mi proměřil elektrické zapojení osvětleného vagonu, které jsem „slepil“ podle jeho návodu a konstatoval, že je to dobré, takže mohu pustit vůz na koleje. Ještě jsme ze záznamu shlédli pondělní reportáž TV NOVY z Království železnic, konstatovali, že elektrické lokomotivy při jízdě by měly mit vztyčené pantografy, byť by se nedotýkaly troleje a vydali jsem se na cestu domů. Dohodli jsem se ještě na jedne věcí, ale to je zatím tajné .    

Počet přečtení: 11 432 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Konečně jsme se dočkali

Po několikaměsíčním zpoždění se na našem trhu objevil model české lokomotivy řady 753 Cargo, které se přezdívá Brejlovec. V měřítku H0 ji v Čině vyrobila italská firma Rivarossi spadající do sdružení Hornby z Německa. Dnes jsem si ji dovezl z firmy Holanďana Franse van der Bena, kde jsem ji měl objednanou od loňského léta.
  První pohled na lokomotivu je velice sympatický. Karosérie je vyvedena ve dvou odstínech modré barvy, štředně tmavé a tmavé. Rám podvozku je natřený tmavě šedou barvou. Bílé české nápisy jsou velmi dobře čitelné. Na čelech a bocích je velký nápis „ČD Cargo“. Dokonale zasklená okna jsou orámovaná stříbrnými proužky. V jedné kabině sedí dvojice strojvedoucích. Všechny detaily (kliky, držadla, stupačky, větrací mřížky, podvozky atd.) jsou velmi precizně propracované. Lokomotiva je zabalena do fólie a je uložena v polystyrenovém výlisku v pevné krabičce. Ve zvláštním sáčku jsou uloženy drobné doplňky (spřáhlo aj.), které jE třeba na lokomotivu dodatečně osadit. Na tuto lokomotivu se vyplatilo počkat. Honzík bude mit radost. Bližší POPIS modelu ZDE.    

Počet přečtení: 12 050 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat: