Autor: admin
Vydáno: 20.4.2010
Jakoby nestačilo, že se na model ČD Cargo „Brejlovec“ v měřítku H0 od firmy Rivarossi čekalo téměř tři čtvrtě roku. Někdo odpovědný, zastupující v Česku firmu Rivarossi, resp. Hornby Group, nedokázal kvalifikovaně odhadnout zájem našeho trhu a u výrobce objednal nedostatečný počet modelů lokomotiv. Naštěstí žádná firma na světě by si nenechala ujít kšeft, zvláště v době krize, kdy lidé nemají peníze na zbytečnosti, když se ví, že je u nás velký zájem o Brejlovce od Rivarossi, mající špičkovou kvalitu a ve srovnání s modely jiných firem je prostě lepší. Dalo se ovšem čekat, že druhá série už nebude za stejnou cenu – i když…
Zajímavou nabídku dnes rozeslala firma BEN International svým zákazníkům, kteří si u ní již dříve objednali lokomotivu Rivarossi ČD Cargo „Brejlovec“ HR2255 (dříve HR2912) a nedostalo se na ně, cit.:
Z důvodu velkého zájmu o výše uvedený model připravujeme ve spolupráci s firmou Rivarossi výrobu další série. Lokomotiva bude mít číslo 753 755-8 s předpokládaným termínem dodání v 1. čtvrtletí 2011. Kvůli restrukturalizaci společnosti Hornby Group, bude přistoupeno k úpravě ceny. Cena nového modelu bude proto činit 4680,- Kč, včetně DPH (dle aktuálního kurzu).
Zákazníci, kteří měli u BEN International lokomotivu objednanou a ještě ji neobdrželi, mají nyní jedinečnou možnost zakoupit model za stejnou cenu, která platila v době originální objednávky, pokud nyní potvrdí svůj zájem o model z nové série. Všechny objednávky na předcházející model HR2255, které nebudou znovu potvrzeny na model HRS2290, budou následně zrušeny. Doufáme, že tato možnost cenové kompenzace Vám vynahradí delší čas čekání na nový model. Se srdečným pozdravem, Team Ben Model.
Rubrika: ZPRÁVY
Počet přečtení: 11 047 | Vložit komentář | Tisknout: 
| Poslat: 
Autor: admin
Vydáno: 15.4.2010
Velký zájem o Veletrh Ampér 2010 byl patrný už v metru cestou do Letňan. Po deváté hodině směřoval z konečné metra k výstavišti nepřetržitý had návštěvníků. „Samej elektrikář,“ okomentoval ten průvod mladík v partičce kluků s baťůžky na zádech pádících kolem nás přes louku. „A pak že je nás málo…,“ zaslechl jsem ještě. Přilehlá parkoviště byla také zaplněná. Nevím, kolik elektrikářů i ne-elektrikářů (jako já) na veletrh přijelo, ale naštěstí v rozsáhlých výstavních halách jsme se vcelku bezproblémově vešli. Ochota většiny asistentů u jednotlivých stánků mi byla chvílemi nepříjemná. Jen jsem se zakoukal na nějaký exponát, už mne někdo oslovil tradiční otázkou „mohu vám nějak pomoci?“ Nedokážu posoudit zda-li jde o posun ve slušnosti mezi lidmi, nebo je to jen další důsledek krize; nejspíš ale bude platit, že kdo není aktivní, neprodává. Nejsem elektrikář, takže u většiny exponátů mi unikaly souvislosti, leč několik zajímavých stánků z pohledu modeláře jsem na „Ampéru“ objevil. Rozhodně v mém hodnocení bodovala Dioptra, a. s., Turnov (a nejen ta). Po brouzdání na německých aj. webech jsem nějak pozapomněl, že doma umíme stále vyrobit špičkové a užitečné věci. Můj zrak je léta špatný a bohužel stále horší a horší, takže lupy, brýlové pomůcky a optické výrobky jsou pro mne nezbytné. Hned večer jsem přes e-shop udělal objednávku na adrese, kterou mi nabídla obchodní zástupkyně firmy Dioptra Jana Röhnischová.
Rubrika: ZPRÁVY
Počet přečtení: 12 541 | Vložit komentář | Tisknout:
| Poslat:
Autor: admin
Vydáno: 13.4.2010
Ještě včera jsem netušil, že v okolí Prahy jsou nějaké Nučice. Omlouvám se místním za tuto neznalost; nemohu znát všechno. Po dnešku můžeme s Honzíkem tvrdit, že už jsme v Nučici byli – aspoň na nádraží. Nutno podotknout, že nově upravená budova ČD je obrazně i fakticky jediným světlým bodem na trati z Prahy-Smíchova do Nučic. Dovezl nás sem na dnešním výletě do jarní přírody motoráček přezdívaný Orchestrion (řada 810.086-9). Čekal na nás spolu s panem mašinfírou a průvodčím na konci Smíchovského nádraží. Kromě nás přistoupila už jen jedna blonďatá slečna a vyrazili jsme. Z počátku vcelku svižně, po pár kilometrech jsme se už proplétali Prokopským údolím, kde – nato, že se stále jedná o Prahu – to chvílemi kolem trati vypadá jak v pohraničí po válce. Milionová čtyřkolka u polorozpadlé barabizny mi připomněla televizní reportáž, ve které ukazovali, jak si v jednom severočeském městě jezdí cikáni pro sociální dávky audinami a jinými nejdražšími auty. Trať ze Smíchova do Nučic je krátká, nicméně modelář toužící po originálním ztvárnění svého kolejiště na ní nic motivačního nenajde. Snad jen praktická poznámka, že v přilehlých starých opuštěných lomech v Prokopském údolí, dostupných z lesních pěšinek, se dá posbírat opravdový vápenec, ze kterého lze pořídit odlévací formy pro modelové skály, anebo při trošce námahy i štěrk pro zasypání pražců. Pár snímků jsem umístil do fotogalerie.
Rubrika: ZPRÁVY
Počet přečtení: 9 313 | Vložit komentář | Tisknout:
| Poslat:
Autor: admin
Vydáno: 9.4.2010
Firma Ben-Model.cz oznámila rozšíření svého sortimentu o zboží z produkce německé firmy Hornby International, resp. jejich značek Rivarossi, Jouef, Arnold, Lima, Electrotren aj. Tímto krokem zásadním způsobem rozšířila svoji nabídku železničních modelů a stává se tak jednou z největších prodejen modelářského zboží u nás, současně provozující e-obchod. Team Ben-Model současně potvrdil, že lokomotiva „Brejlovec“ ČD Cargo od firmy Rivarossi v měřítku H0 (po jejíž první dodávce se jen zaprášilo) bude znovu vyrobena a několik dalších verzí této lokomotivy a také českých vagónů se objeví na našem trhu a v prodejně Ben-Model v Ledařské ulici v Praze. Více na www.ben-model.cz.
Rubrika: ZPRÁVY
Počet přečtení: 10 534 | Vložit komentář | Tisknout:
| Poslat:
Autor: admin
Vydáno: 1.4.2010
Docela mne mrzí, že jsem nebyl minulý víkend v Novém Jičíně na výstavě železničních modelů, kterou v zdejší Městské knihovně pořádala Východočeská Společnost přátel železničního modelářství železnice a Městské kulturní středisko Nový Jičín. „Mezikrajská“ spolupráce neni zase tak obvyklá, anebo se o ní moc nepíše, nicméně funguje. Jak napsal Novojičínský deník.cz, Železniční výstava měla úspěch. Přišlo 885 platících návštěvníků ze širokého okolí. Pořadatelům se sázka na železniční tématiku bezesporu vyplatila. „Výstava s takovou návštěvnosti během pouhých dvou dnů tady ještě nebyla,“ pochvalovala si vedoucí bibliotéky Renáta Domoráková. Neni třeba pochybovat, že za zorganizováním výstavy je třeba vidět práci řády velmi moc zapálených lidí, kteří si nepochybně zaslouží poděkování a uznání. Byť je nejspíš z anonymity nikdo na světlo nevytáhne. Ani medaile na Hradě je samozřejmě nečekají, na to jsou vyvolení jiní. Jestli bych ale měl přesto někoho navrhnout „alespoň“ na „česné uznání“ (byť vim, že na něj rozhodně nečeká), tak by jím určitě byl Jirka Sládek z Chocně, provozující Jirkovo kolejiště. Pánové, blahopřeji vám!
Rubrika: ZPRÁVY
Počet přečtení: 10 023 | Vložit komentář | Tisknout:
| Poslat:
Autor: admin
Vydáno: 28.3.2010
V sobotu jsem byli na otočku za Honzíkem. Celou cestu jsem vymýšlel legendu, Jjk mu vysvětlit, že ačkoliv nejsou vánoce, Ježíšek se na něho nevykašlal a poslal mu Brejlovce, kterého marně hledal pod stromečkem. Přitom mi bylo jasné, že mu nemohu motat hlavu tim, že nějací pánové od Rivarossi si z nás udělali prču, když nám slibovali, že mašiny budou na vánoce, a nestihli je dodělat ani do prvního jarního dne. Tak jsem na něho spustil takové ty úplně blbé řečičky jestli byl hodný, že mi Ježíšek napsal, že když nebyl hodný, tak že mu nemám dávat tu lokomotivu, co tak chtěl, a mával jsem mu přitom před očima fakturou od Franse van der Bena (kterou jsem dovezl tátovi pro případ reklamace). Honzík nakoukl na ten papír a snad si i myslel, že je to dobropis od Ježíška, ale stejně jsem v jeho klukovských očích viděl, že si v duchu říká: „Dědo, co mne tady lakuješ, tak už mi tu krabici dej…“. No, tak jsem mu tu krabici dal, táta Péťa se jal ometat kolejiště od prachu, což mi signalizovalo, že už dlouho nejezdili, pokusil se mašině přidělit adresu, abychom ji mohli vyzkoušet, ale jaksi mu to nešlo, takže Honzík se začal věnovat jiným věcem než vláčkům. Zatímco jsme se snažili s tátou pochopit systém programování v ROCO metodou Parkinsona (návod se používá až tehdy, kdy selžou všechny možné pokusy), Honzík se začal zajímat o to, kdy dostane masíčko s brambůrkami a špenátem, co mu přivezla babička k večeři. Dlužno dodat, že špenát od babičky miluje. Máma Eva mu řekla, že je ještě čas, že večeře bude až az odjede děda s babičkou. Tak za pět minut ke mně přišel a povídá: „Dědo, uz byste měli jet domů, už je večer ..“ což jsem bez znalosti jeho předešlé diskuse s mámou nejdříve nepochopil, ale když dodal, že už má hlad, bylo všechno jasné. Tak mu ženské daly ten špenát s brambůrkami a masíčkem, táta Péťa oživil Brejlovce a my s babičkou jsem jeli domů.
Rubrika: ZPRÁVY
Počet přečtení: 10 272 | Vložit komentář | Tisknout:
| Poslat:
Autor: admin
Vydáno: 28.3.2010
Dostávám dotazy stran „Křišťálové pryskyřice“, kterou jsem ZDE prezentoval. Nejspíš informace o této bezkonkurenční odlévací hmotě pro modeláře zaujala. Jsem tomu rád. Bohužel zdroj, na který jsem odkázal, má potíže s dodávkami. Požádal jsem proto o vysvětlení Martina Bestajovského, provozujícího web www.ceske-tradice.cz. Kromě toho, že mi sdělil, že právě spouští nový web, resp. e-obchod na adrese www.decomania.cz, kde je rovněž „Křišťálová pryskyřice“ v nabídce, upřesnil mi, že cit.: „Křišťálová pryskyřice je na cestě od našeho německého dodavatele (francouzský dodavatel neni bohužel moc spolehlivý). Poté, co nám nedorazila ani v třetí dodávce zboží, rozhodli jsme se objednat konkurenční variantu. Zároveň v současné době jednáme s českým zástupcem firmy Axson (Most) ohledně dodávek pryskyřice a dalšího sortimentu (věřím, že v nejbližší době budeme mit tento materiál v nabídce).“ Takže, čeští modeláři mají nepochybně šanci. A to je dobře.
Rubrika: ZPRÁVY
Počet přečtení: 10 354 | Vložit komentář | Tisknout:
| Poslat:
Autor: admin
Vydáno: 23.3.2010
Dneska jsem zajeli s Honzou Merhautem do Písku navštívit Martina Pintu a vyzpovídat ho především na téma RailCo. Moc užitečné setkání to bylo. Zatímco páni kolegové si špitali o dělení kolejiště na úseky, o tom, jak se pomocí software řídí jízda vlaků, nebo jak se kalibrují lokomotivy, tiše jsem přihlížel a mlčel. Tak daleko jsem zatím nedospěl. Chytal jsem se akorát když se řeč stočila na osvětlení vagonů pomoči světlovodů nebo Nn miniaturní diody o průměru 1 mm, které jsem přivezl ukázat a jejichž svítivost jsme hned vyzkoušeli. Shodli jsem se taky na tom, že atrapy lokomotiv, o kterých jsem psal předevčírem, jsou moc pěkné a že je škoda, že jich neni k sehnání více druhů. Martin mi proměřil elektrické zapojení osvětleného vagonu, které jsem „slepil“ podle jeho návodu a konstatoval, že je to dobré, takže mohu pustit vůz na koleje. Ještě jsme ze záznamu shlédli pondělní reportáž TV NOVY z Království železnic, konstatovali, že elektrické lokomotivy při jízdě by měly mit vztyčené pantografy, byť by se nedotýkaly troleje a vydali jsem se na cestu domů. Dohodli jsem se ještě na jedne věcí, ale to je zatím tajné .
Rubrika: ZPRÁVY
Počet přečtení: 10 858 | Vložit komentář | Tisknout:
| Poslat:
Autor: admin
Vydáno: 21.3.2010
Kdyby měl tento model lokomotivy – jejíž originál je ZDE – jen trošku lépe propracovaný pantograf, byl by od funkčního modelu v prodeji k nerozeznání. Takhle se na obrázku prezentuje ATRAPA. Odhaduji, že její užití muže být několikeré – buď může zdobit vitrínku, nebo může stát v depu nějakého modelového kolejiště, anebo se může jednat o hezký dárek kamarádovi. Pro upřesnění: Série funkčních modelů francouzských lokomotiv řády 8100 ze starší produkce ROCO je ZDE, nebo ZDE. Od 1. února je jedna rovněž v nabídce eBay. Dá se najít i jinde.
Atrapy prodává (do vyprodání zásob) majitel e-shopu vlacky.biz Josef Richter.
Rubrika: ZPRÁVY
Počet přečtení: 10 111 | Vložit komentář | Tisknout:
| Poslat:
Autor: admin
Vydáno: 20.3.2010
Dnešní bursa v Opletalce, vlastně výměnné setkání modelářů, se mi líbila, i když tam ze začátku opět nebylo k hnutí. Potkal jsem tam pár zajímavých lidí a dozvěděl se od nich hodně praktických rad (díky, pánové). Dostalo se mi také ponaučení, kde hledat miniaturní motorky pro drezínu Tatra, jejíž lept jsem koupil minule od dk-model. U stánku Václava Šátka mi slíbili vyrobit dvojkolí pro drezínu na míru (4,4 mm). Petr Litomyský mi donesl pár mosazných profilů a plechů – za tisíc Kč (a přitom to byl balíček do kapsy ) – taky pro drezínu. Jo, a neodolal jsem a koupil si tam jeden pivní vagonek a dva posypy o Nocha za dvacku.
Nakonec mne zaujali pánové skromně nabízející resinové modely nákladních aut – jak jinak než značky TATRA! TT-éčkařům a N-kařům by rozhodně mělo stát za to prostudovat jejich nabídku na webové stránce ttauta.wz.cz. Rozhodně, v pojmu TATRA je nostalgie, přiznávám. Vždyť i první automobil, který jsem si koupil, byl Tatraplán. A značka Tatra (stejně jako Praga) je pro mne pojem, který z mapy světa nesmažou ani Američani, kteří pod záminkou privatizace přišli zlikvidovat pro ně neporazitelnou konkurenci… Ale to je jiná kapitola.
Rubrika: ZPRÁVY
Počet přečtení: 11 569 | Vložit komentář | Tisknout:
| Poslat:
Autor: admin
Vydáno: 13.3.2010
Obdivuji švýcarské železnice (a nejen železnice). Na této alpské zemi je pozoruhodné, že přes netradiční konfederativní uspořádání státu, kde se navíc (z našeho pohledu) ke každé „hlouposti“ konají referenda, se lidé dohodnou na všem, co je pro ně a pro přírodu výhodné. Projel jsem s poznávacím zájezdem velký kus Švýcarska (vřele doporučuji každému). Zažil jsem Zermatt bez aut, vyjel horskou železnicí až na Gornergrat ve výšce 3 130 metrů n. m., viděl jsem autobusy a kamiony na vagonech, ochutnal jsem nefalšovaný sýr i čokoládu.
Kamarád Honza Merhaut mi dnes poslal mail z Zürichu. Píše, že navštívil dvě modelářské prodejny. „V té jedné jsem neobjevil nic zajímavého, ta druhá byla zajímavější. Za prvé, ještě se mi nestalo, že by uprostřed rozlehlé prodejny byl velký stůl a první, co následovalo po příchodu, že mi pan majitel nabídl kávu. Pak mi ukázal, kde je zboží za 50% ceny. Podle vzhledu jsem ale usoudil, že zboží pocházelo ze skladu či prodejny, kde hořelo – krabičky i sáčky byly pokryté jemným černým povlakem. Koupil jsem si nějaké posypy, protože těm absolutně nemůže nic být, a také přípravek na montáž flexi kolejí.“ Honza už toho sjezdil a viděl hodně (a nejen co se mašinkářského zboží týče), takže jeho slovům na závěr mailu je možné věřit: „…ale zkušenost ukazuje, že se vyplatí kupovat přes internet. V kamenném krámě jsou ceny vždy tak o 30 % vyšší.“
Rubrika: ZPRÁVY
Počet přečtení: 10 513 | Vložit komentář | Tisknout:
| Poslat:
Autor: admin
Vydáno: 11.3.2010
Neskutečné. I v Česku fungují slušné firmy s kvalitní výrobou. Čím víc se člověk poohlíží kolem a získává nové a nové informace o oboru, který ho zajímá, má díky už „jen“ druhému nejbohatšímu muži planety (Bill Gates letos víc rozdal jak vydělal ) stále více starostí s tím, jak ty informace z prostředí internetu zpracovat a zapamatovat si je. Jak jsem tak po večerech studoval weby a pročítal, co je kde nového, zaujal mne článek předsedy Klubu železničních modelářů Zababov Zdeňka Waltera s názvem „Představujeme výrobce AL technologies, s. r. o.“, který publikoval web Výtopna.hekttor.biz.
Zrovna se mi hodilo (po nákupu leptů a řešení pojezdů k nim), že jsem se mohl s produkcí firmy seznámit. Objednal jsem si podle intuice (více méně na zkoušku) pár ozubených koleček, šneků a dalších součástek a… a třikrát po sobě mi padla brada až ke kolenům. Poprvé proto, že zboží došlo 4. den po objednání! Podruhé, že pan majitel mi k nákupu za cca 800 Kč přidal hned dva užitečné bonusy. Zatřetí, že i v Česku snad ještě fungují slušné firmy! Bližší seznámení s firmou AL technologies, s. r. o., mi stálo za napsání příspěvku pro užitek ostatních modelářů. (P. S. Omlouvám se za trošku ironie v titulku. Ale stačí mi, když ve zprávách uslyším Topolánky a uvidím Langery a zuřím při pomyšlení, jak lidé tohoto typu dostali naši zem na pokraj státního bankrotu a ještě se přitom nafukují jak holubi a svalují vinu na jiné – děkujeme vám, holoubkové! Vás tedy volit nebudu!)
Rubrika: ZPRÁVY
Počet přečtení: 11 334 | Vložit komentář | Tisknout:
| Poslat:
Autor: admin
Vydáno: 6.3.2010
Když u nás byl vnouček Honzík naposledy, večer se osypal a jelo se na pohotovost. Naštěstí asi jen nějaká alergická reakce. Dneska opět přijel „bydlet“ k dědovi a babičce. Už mezi dveřmi mi hlásil, která pražská nádraží musíme o víkendu navštívit. Z ruksáčku pak vysypal 28 dílů mašinky Tomáše a jeho kamarádů. Seřazeni za sebou měří 2 metry. Jeho máma sbírala „céčka“, což mne přišlo levněji… . Po obědě se pro dnešek nechal přemluvit, že návštěvu některého nádraží necháme na příště, dnes že půjdeme ven, protože do Prahy se vrátila zima. Během noci a dopoledne napadala pěkná peřina, 
která opět přikryla pražskou špínu a psí hovínka, kterých zde máme na rozdávání. Dnes sice v mrazu ztvrdla a tak nebyla tak nebezpečná, jako miny v Kambodži, ale přesto jít po zasněžených chodnících a teprve pak po zasněžené louce bylo dosti riskantní. Vysvětlete to ale dítěti. Vnouček se naštěstí v žádném psím exkrementu schovaném pod sněhem nevyválel, takže jsem měl štěstí, protože bych to v naší rodině stejně odnesl já… Sídlišťoví chovatelé psů jsou vesměs prasata (a nejen v Praze) a nikdo mi to nevymluví!
Rubrika: ZPRÁVY
Počet přečtení: 11 697 | Vložit komentář | Tisknout:
| Poslat:
Autor: admin
Vydáno: 28.2.2010
Jenom tři kolejiště, ale ve vitrínách desítky lokomotiv. To čeká na návštěvníky výstavy železničních modelů ve Chrudimi. Zdejší modeláři připravují ve spolupráci s tamní Besedou výstavu, která se uskuteční ve víkendových dnech 5. – 7. 3. a následující víkend 12. – 14. 3. 2010 vždy od 9 do 17 hodin. V prostorách kavárny divadla Karla Pippicha v ul. Čs. partyzánů budou k prohlídce tři kolejiště v měřítku H0, TT a N. Měl jsem možnost si výstavu prohlédnout týden dopředu. Odvážím si poznání, že v Česku je „improvizace z nedostatku“ nedostižitelná. Pojezd z americké lokomotivy zkrácený o několik milimetrů a doplněný několika drobnými odlitky z vlastní dílny, na který se nasadí dentakrylový odlitek karoserie p. Číže = Ragulin (nebo Sergej?). Je to úplně jedno. Nejspíš nikdo na světě neumí tímto způsobem vytvářet neskutečně pěkné modely železničních vozidel v měřítku 1 : 160. Český modelář, který nezavítá do Norimberku o nic nepřijde. Všechno najde v katalozích nebo na internetu. Modelář, který nepřijede do Chrudimi však přijde o hodně. O motivaci, inspiraci a pocit, že je doma.
Rubrika: ZPRÁVY
Počet přečtení: 9 930 | Vložit komentář | Tisknout:
| Poslat:
Autor: admin
Vydáno: 22.2.2010
Mezi Prahou a Tokyem je vzdušnou čarou 9 095 km. Kdyby jel po této hypotetické trase Šinkanzen svojí obvyklou rychlostí, tj. 300 km/hod., cesta by mu trvala asi 30:20 hodin, to je den a čtvrt. Kdyby Šinkanzen přidal a jel svojí rekordní rychlostí (581 km/hod.), byl by v Praze za necelých 16 hodin. Jsou to hlouposti, vím. Ale o moc déle netrvalo dodání zboží, které jsem si objednal v firmy Hobby Search v Tokyu minulé úterý v noci. Dnes je pondělí a nervózní pošťák na mne vyzváněl už ráno chvilku po osmé. To je fofr ve srovnání se všemi tuzemských, evropskými i americkými dodavateli modelářského zboží! Tedy až na výjimky – podle mé zkušenosti Japoncům směle konkuruje pouze Lukáš Košťál z dk-model, který vyřizuje objednávky druhý den. A ptáte se kolik stálo balné a poštovné z Tokya? Obchodník mi naúčtoval 2400 jenů, což je pod 500 Kč, zatímco za zboží z USA se běžně platí okolo 35 dolarů (cca 600 Kč) a na zboží se obvykle čeká mnoho týdnů.
Rubrika: ZPRÁVY
Počet přečtení: 8 856 | Vložit komentář | Tisknout:
| Poslat:
Autor: admin
Vydáno: 17.2.2010
Od tvůrčí práce na webu mne v současné době trošku zdržuje ta zimní olympiáda ve Vancouveru. Stíhám tak akorát o přestávkách mezi rychlobruslením, lyžováním a hokejem cpát na web Fan klubu Zadov – ZDE – články a fotky od kamarádů, kteří tam přece jenom vyjeli.
A jen ve zbytku času studuji lepty, pojezdy, pájení a všechno co s tím souvisí, protože mne tato technologie tvorby modelů zaujala. Při poctivém čtení příspěvků zejm. na webu výtopna.cz a dk-model.cz (aj.) jsem našel i upozornění na nejvhodnější pájecí stanici. Ačkoliv Mistři mi tvrdí, že pájí obyčejnou českou trafopájkou, někteří připouštějí, že špičkou je WellerWS-81.
A tak jsem prošel pár webů a zjistil, že zatímco v Česku lze koupit tento přístroj za cca 6 700 Kč, v Německu (v přepočtu) za 6 000 a v Anglii za 5 200 Kč – podotýkám, že u stejného značkového obchodu! Dále raději bez komentáře. Tak jsem nad Wellerem mávnul rukou a zajel do jedné prodejny na Žižkov (dneska ji výjimečně nebudu dělat reklamu) a koupil si pájecí stanici BaseTech ZD-99 48 W (za 498 Kč). Na dotaz, jaký je rozdíl mezi Wellerem WS-81, kterou měli v tomtéž regálu za (tuším) 7 666 Kč, mi prodavač řekl, že Weller je značkový výrobek, ta páječka co si kupuji má o 20ºC vyšší tavnou teplotu, a že i toho Wellera nepochybně dělají v Číně, jako všechno, tak že to vyjde na jedno. Tak už jsem se raději dál na nic neptal, zaplatil a šel. Teď mi ale vrtá hlavou, v čem je tedy ten Weller jiný? No, nejspíš to asi bude stanice s vodotryskem.
Rubrika: ZPRÁVY
Počet přečtení: 13 280 | Vložit komentář | Tisknout:
| Poslat:
Autor: admin
Vydáno: 14.2.2010
A podle toho se mi taky dařilo . Vzpomenu jen jednu epizodu, která nechť je varováním ostatním, kteří také chtějí ušetřit. Provozuji tiskárnu Canon Pixma iP4500. Už když při nákupu jsem byl upozorněn, že je to žrout inkoustů a že jí chutnají jen inkousty stejné značky. Asi dva roky jsem tuto zásadu dodržoval a nakupoval jsem jen originální zásobníky (cartridge). Jenže, v Datartu a i jinde už nevědí, co si za ně mají říct. Poslední zlodějská cena je 510 Kč/kus. Skutečně přemýšlím nad tím, jestli jsme v Česku potřebovali tyhle „skvělé“ velkoobchody, které stejně obvykle nemají, co člověk potřebuje, a proto vnucují něco jiného. A pokud jde o ceny? Škoda mluvit. Člověk si ale nepomůže, ani když chce jít opačnou cestou. Koupil jsem zásobníky zn. InkTec od jednoho internetového ochodu. Po včerejší zkušenosti varuji každého, kdo mne chce následovat. Už když jsem odlamoval pojistnou zátku, pocákal jsem se. Tohle zásobník od Canonu nikdy neudělal. Mělo to být varování. Nebylo. Za půl dne provozu mi barva přestala tisknout. Honem jsem ji vyměnil a zbytek dne jsem čistil tiskárnu. Ještě nevím, jak moc jsem byl úspěšný. Prostě, Hanzlíkovo ironické „nekupte to, když to bylo tak výhodné…“ (Slavnosti sněženek) stoprocentně platí!
Rubrika: ZPRÁVY
Počet přečtení: 8 697 | Vložit komentář | Tisknout:
| Poslat:
Autor: admin
Vydáno: 10.2.2010
Hned ráno jsem byl povolám do služby. Jednalo se o výměnu pračky v bytě dcery. Zeťák byl na cestách a tak děda přišel vhod. Už když jsem zazvonil, slyšel jsem vnoučka jak křičí: „Děda přijel.“ Jen co jsem sundal bundu, odtáhl mne do pokojíku a zkontrolovali jsem všechny jeho „Tomáše“ a ostatní lokomotivy. Jelikož jsem mu přivezl pár prospektů a katalogů v Norimberku, další hodinu jsme vybírali lokomotivy a vagony, které ještě nemá. Vždycky mu při tom listování v knihách a katalozích povídám o mašinkách a vagoncích na obrázcích nějaké povídačky, pravda občas si musím i vymýšlet… V jednu chvíli jsem se jen na chvilku začetl do textu v katalogu Roco a Honzík povídá: „Dědo, proč nic nepovídáš?“ A tak jsem mlel dál…
Dalším mým úkolem bylo opravit lokotku řady 1800 NL. Krásná žlutá mašina (H0), kterou přinesl Ježíšek, prý drncá a skučí. Z vyprávění dcery jsem usoudil, že drhnou převody. Ačkoliv nejsem žádný odborník na opravy modelových lokomotiv, tak jsem lokotku vzal do ruky, obrátil vzhůru nohama, zkusil, zda-li se protáčí kolečka (neprotáčela se, takže byla v záběru), trošku jsem s ní zahrkal… postavil na koleje a … mašina jezdila jako z učebnice. Honzík to okomentoval nějak jako „No vidíš…!“ A když už bylo vše vykonáno a nová pračka byla na svém místě, přišel vnouček, nasadil smutný kukuč a povídá: „A dědo, až opravíš tu pračku, tak pojedeš domů za babičkou?“ Řekněte vnoučkovi, že už jsem pračku opravil…
Rubrika: ZPRÁVY
Počet přečtení: 9 329 | Vložit komentář | Tisknout:
| Poslat:
Autor: admin
Vydáno: 8.2.2010
Konečně jsem se dočkal. Po pěti týdnech mi pošta doručila balíčky z Ameriky. A hned dva. V prvním bylo již avizované poměrové odpichovátko (proportional divider), který mi poslala firma Canyongold z Arizony. Překvapil mne velký podíl ruční práce na odpichovátku z mosazi s ocelovými hroty. Mimochodem, bylo dodáno v dřevěné krabičce zabaleno a bylo v sedmi vrstvách obalů. Dvě perličky k tomuto zboží: zatímco cena odpichovátka byla pouhých 26,15 $ (jiné e-shopy v USA totéž zboží prodávají za cca 100 a více dolarů), za poštovné a balné jsem zaplatil 32,50 $! Lepší ale bylo, že jedna firma v USA mi odmítla odpichovátko poslat se zdůvodněním bezpečnosti letecké dopravy . Ten Bin Láďa ty Amíky ale vyděsil… Ve druhém balíčku jsem dostal další nářadí od firmy Micro-Mark – měřítka, svorky, diamantové výstružníky a velmi levné modelářské špachtličky z nerezové oceli. Postupně je představím a popíšu v rubrice Dílna. Zdroj: Tucson Arizona 85641-2351 – Mapy Google.
Rubrika: ZPRÁVY
Počet přečtení: 9 764 | Vložit komentář | Tisknout:
| Poslat:
Jakoby nestačilo, že se na model ČD Cargo „Brejlovec“ v měřítku H0 od firmy Rivarossi čekalo téměř tři čtvrtě roku. Někdo odpovědný, zastupující v Česku firmu Rivarossi, resp. Hornby Group, nedokázal kvalifikovaně odhadnout zájem našeho trhu a u výrobce objednal nedostatečný počet modelů lokomotiv. Naštěstí žádná firma na světě by si nenechala ujít kšeft, zvláště v době krize, kdy lidé nemají peníze na zbytečnosti, když se ví, že je u nás velký zájem o Brejlovce od Rivarossi, mající špičkovou kvalitu a ve srovnání s modely jiných firem je prostě lepší. Dalo se ovšem čekat, že druhá série už nebude za stejnou cenu – i když…
Na webové stránce firmy Conrad.de se již třetí týden drží exkluzivní nabídka na prodej dieselové lokomotivy v měřítku N BR V60/260/360 s označením DB Cargo (kat. č. 248790, resp. 246048, 246049), jejímž výrobcem je Hobbytrain, Německo. Za cenu 59,95 € lze získat dva modely třínápravové posunovací lokomotivy zařazené do V. epochy (liší se od sebe pouze jiným evidenčním číslem). Při přepočtu stojí jedna lokomotiva bezkonkurenčních 775 Kč. Model je vybaven rozhraním NEM pro dekodér. Blíže 
Nejmodernější vlaková souprava provozovaná na našem území Českými dráhami, a. s., elektrická jednotka řady 620 – Pendolino stále přitahuje pozornost veřejnosti. Ne každý v něm ale už cestoval. Právě proto vznikly další nové virtuální prohlídky interiéru soupravy. Se svolením firmy 
Před veletrhem v Norimberku jsem se dotázal u Euroforce.cz, která u nás zastupuje mj. firmu Liliput, kdy lze na našem trhu očekávat ohlášenou novinku na rok 2010 – elektrickou soupravu Flirt L163990 SBB-CFF v měřítku N. Podle katalogu Liliput 2010 budou flirty vyvedeny hned v několika barvách a také v měřítku H0. Josef Vraný mi po návratu z Bavorska sdělil s odkazem na jednání se zástupci firmy, že dodávky flirtů se předpokládají až v posledním kvartále roku 2010. Novinky na tento roku jsou na stránkách 
Řetězec modelářských známostí začínající u Martina Pinty (
Jako mašinkář a obdivovatel moderních vlaků jsem se rozhodl, že ke služební cestě do Paříže využiju vlak. Snažil jsem se vybírat taková spojení, abych si vyzkoušel co nejvíce typů vlaků. Měl jsem tedy v úmyslu jet cestou tam po trase Praha – Drážďany běžný rychlík, Drážďany – Frankfurt nad Mohanem ICE, odtamtud dalším ICE do Kolína nad Rýnem a pak Thalysem do Paříže. 
Vnouček Honzík dostal od táty model elektrické lokomotivy řady 1800 nizozemské železnice v měřítku H0. Když vnouček přijede k dědovi, který si hraje s N-ky, vidí zde jiné lokotky a ve věku svých čtyř let k tomu má příslušné průpovídky . Povedlo se mi ale pro něho připravit překvapení – díky chytrosti pánů konstruktérů od Trixe. Sehnal jsem stejný model elektrické lokomotivy v měřítku N. Docela jsem byl překvapen, jak snadná byla 
Nahrávání ...
