Honzíkovy vláčky

Povodeň dostihla i kamaráda (4)

Ačkoliv již dva nemám žádné zprávy z Vísky od Luďka Aschenbrennera, ani od koordinátora pomoci Zdeňka Valtera, věřím že jsou v pořádku. Nevím také, jesti se někdo z pánů modelářů ozval  na výzvu pomoci uklidit po potopě v Aschenbrennerově fïrmě ALSracing.

Požádal mne ale Viktor Pohořelý (www.pojezdy.eu),  který je toho času na dovolené v zahraničí, abych na tomto webu zveřejnil, že pojede pomoci do Vísky na dva až tři dny již tuto neděli, 15. 8. 

Má dvě volná místa v autě.

Bude odjíždět z Prahy – Holešovic mezi 8 až 9 hodinou. Pokud by se někdo chtěl přidat, nechť mu pošle SMS na mobil +420 777 676 575 a dohodne s ním podrobnosti, především co je třeba vzít s sebou.  

hlav, 12. 8. 2010 22:00 hod.

Počet přečtení: 5 919 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Povodeň dostihla i kamaráda (3)

V úterý 10. 8. 2010 po 16 hodině zavolal Zdeněk Valter, že dává dohromady brigádu několika chlapů, kteří zítra ve středu pojedou k Aschenbrennerovi do Vísky vytahovat stroje z bahna. Začala jejich záchrana.

  Volám Luďkovi. „Jo, potřebuju pár chlapů, máme konečně elektrický proud, nahodili nám tady diesel-agregát, občas to sice vypadne, ale aspoň něco,“ sděluje mi do telefonu Luděk. „Musíme zachránit aspoň ty nejdůležitější mašiny,“ říká. Luděk to vymyslel tak, že bude postupně vytahovat z bahna prosyceného oleji a jiným svinstvem stroje, ty bude postupně čistit vodou a okamžitě konzervovat přípravky typu Concor.
  A proto potřebuje co nejdříve pár dobrovolníků, kteří mu pomohou vynášet stroje ze zatopené chalupy. Kdyby měl někdo z pánů modelářů čas, sílu a odhodlání jít do velmi těžké akce, může zavolat buď přímo Luďku Aschenbrennerovi – 602 647 272, případně Zdeňku Valtrovi – 733 142 225, který jede do Vísky (Višňová) u Frýdlantu zítra, ve středu.
  Podle Aschenbrennera lze do Vísky dojet z opačné strany, přes Višňovou (severně od Vísky), než byl směr z Frýdlantu do Vísky, protože tam na silnici chybí mosty. Všude od Liberce k Frýdlantu a dál organizují dopravu policisté, každý den je to jinak, podle toho, jak se daří opravovat silnice.
  Pokud by někdo z čtenářů našeho webu mohl nabídnout pomoc, je potřeba s sebou vzít všelijaké čistící prostředky, čistící nářadí, kýble, konzervační prostředky Concor, ochranné prostředky a taky balenou vodu. Vodovod totiž stále není opravný. A také je třeba mít pro sebe dobré oblečení, holínky, dostatek hygienických potřeb, léky na drobná ošetření.

Hlav, 10. 8. 2010 17:30 hod.

Počet přečtení: 3 928 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Povodeň dostihla i kamaráda (2)

Před hodinou mi volal Luděk Aschenbrenner. Postěžoval si, že největší problém ve Vísce dnes, v pondělí 9. 8., dva dny po povodni, je v tom, že dosud jim nepřivezli litr čisté vody na mytí. A samozřejmě čistící prostředky k tomu. Prý snad zítra. Dopoledne odchytil hasiče a přemluvil je, aby mu tlakovou vodou ostříkali Picomax 80 CNC od věhlasné švýcarské firmy Fehlmann (blíže ZDE), kterou považuje za nejcennější stroj ve firmě. Hodiny práce se zprovozněním vyřazeného stroje, s čímž mu pomáhal Zdeněk Valter, odnesla voda. „Mašina i dílna jsou vystříkané, ale všechno rezne před očima,“ líčil v telefonu Luděk. „Až to pořádně vyschne, tak uvidíme, jestli tu potopu přežila elektronika.“ Přečíst celé…

Počet přečtení: 3 526 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Povodeň dostihla i kamaráda!

V pátek, 6. srpna 2010 jsme navštívili Luďka Aschenbrennera, majitele firmy ALSracing. Několik hodin po našem odjezdu se nad Frýdlantským výběžkem a okolím přehnala průtrž mračen. O důsledcích už dva dny referují média… „Spadlo nám tady 160 litrů na metr čtvereční,“ řekl mi do telefonu dnes v noci Luděk, který si nabil mobil z autobaterie, aby měl spojení se světem. „Víska je zatopená a bez proudu, ale jsme v pořádku,“ dodal. Jeho chalupou, bývalým mlýnem, se prohnala řeka. „V přízemí, kde mám stroje, bylo okolo 1,5 metru vody. Všechno je zničené,“ posteskl si Luděk bez toho, že bych v jeho hlase cítil zoufalství nebo depresi. Naopak. Po vyjasnění, že momentálně nic nepotřebuje, začal spřádat plány jak znovu a co nejrychleji firmu zprovoznit. Obdivuji jeho vitalitu! Přečíst celé…

Počet přečtení: 3 834 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Černý pátek – a to nebylo třináctého

Není každý den posvícení. To zná každý. Vydal jsem se do Zbečna, obce na břehu Berounky, kde jsem před dovolenou objevil stavebně velmi zajímavou železniční budovu (sklad – silo) z roku 1925. Dnes je v zuboženém stavu, stejně jako převážná většina jiných železničních objektů, zřejmě je i nevyužívaná. Leč už když jsem ji spatřil poprvé, byl jsem fascinován její konstrukční členitostí. A tak jsem to vzal jako výzvu. Přemýšlím o tom, že si ji postavím v měřítku 1:160. Ačkoliv jsem si minule budovu nafotil ze všech stran i s detaily, jakmile jsem začal rýsovat, uvědomil jsem si, že mi chybí alespoň základní míry. Proto ta opakovaná návštěvě. A tak jsem hned při té příležitosti pořídil dvě virtuální prohlídky, které jsou ZDE. Potud nic zajímavého. Ale pak to přišlo. Přečíst celé…

Počet přečtení: 9 719 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

V Maďarsku vlaky nemají, myslí si můj vnouček

Po týdnu lenošení u Balatonu v těch největších letošních vedrech usoudil vnouček Honzík, že v Maďarsku žádné velké lokomotivy nemají. Pravda, i když jsme z Györu do Balatonfüredu přejížděli několik přejezdů, žádný opravdový vlak jsme neviděli. Těžko ale vysvětlovat 4 a půlletému kloučkovi, který je vlaky posedlý, že to byla jen náhoda. Jediný „vlak“, který tedy v Maďarsku viděl byl turistický vláček na pneumatikách, kterým jsme jezdili navečer od hotelu do přístavu (mimochodem, cca 500 metrů za 600 forintů na osobu!). No, ale zkuste to vnoučkovi odepřít… Přečíst celé…

Počet přečtení: 3 989 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Léto budiž pochváleno!

Přeju všem příznivcům mého webu příjemné léto; těm co mají nárok na dovolenou – ať mají možnost si ji užít; těm co mají neschopenku – ať je nechytne kontrola; těm co mají prázdniny – ať se jim nekrátí; a nám důchodcům – ať vás ráno nebolí záda.

A všem co modelaří – dejte si na chvíli pokoj od mašinek!

.

Počet přečtení: 7 156 | 1 komentář | Tisknout: | Poslat:

Při vší úctě k Vám, páni modeláři!

Nedělal jsem si velké ambice se spoluprací na získání přehledu o stavu v oblasti železničního modelářství v Česku formou anket, které už nějaký týden zveřejňuji na svém webu. Ostatně, stejnou zkušenost (s antipatií k důležitým informacím) nabyl před pár měsíci i Martin Pinta (LokoPin), kterého jsem na spuštění ankety navedl v souvislosti s přípravou odborných seminářů na téma „digi“. Martin si nakonec vyřešil semináře po svém a na další ankety se asi vykašlal; mně ale stále leží v hlavě, že nikdo není schopen odpovědně říct, jak to s modelařením u Česku opravdu vypadá. Přečíst celé…

Počet přečtení: 4 815 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

O svatbě, nedostavěné dálnici a velkém projektu žďárských modelářů

Tentokrát jsme s vnoučkem o víkendu nevypravovali vlaky, protože jsme byli na svatbě neteře v Hradci Králové. Sice i tam mají železnici a nádraží, ale utíkat ze svatební oslavy koukat se na vlaky mi nepřipadalo rozumné.
  Vždycky když jedu do Hradce, tak se za volantem dost nahlas a sprostě podivuju, jak tam ještě po letech nemají kvůli jedné kverulantce, vydávající se statkářku, dálnici. Absurdita celého mediálně vděčného příběhu, na jehož konci jsou desetitisíce naštvaných, vydíraných a bezmocných občanů okolí východočeské metropole a bezpočet motoristů, jen odráží neschopnost státu udělat si ve svých věcech pořádek. Jenomže tam, kde je právní systém deformovaný špinavými penězi, tam je to prostě zlé. K tomu ještě pár velkohubých tupců s křivým úsměvem a nesmíme se divit, že jsme pro posměch jiným… Přečíst celé…

Počet přečtení: 4 208 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

ALSracing nabízí další čtyři užitečné novinky

Firma ALSracing, která před nedávnem představila novou převodovku pro TT, o níž jsme referovali ZDE, přichází s dalšími velmi užitečnými doplňky pro železniční modeláře (a nejen pro ně).

Přečíst celé…

Počet přečtení: 4 088 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Výlet do Kolína za mašinkami

Dnes, 19. června by měl táta 91 roků. Taky pan prezident Klaus dneska slavil narozeniny. Hodně podivná shoda náhod spočívá v tom, že jeho dědeček a moje babička spolu pár let žili, když už oba ovdověli. Babička prý ale od pana Karla po několika letech utekla. Vzpomněl jsem si na tátu a na tuhle rodinnou story nevím proč cestou do Kolína, kde dneska začala mezinárodní výstava železničních modelů – fotogalerie ZDE. Nejspíš proto, že jsem za tátou po této silnici jezdil každý týden na Vysočinu, když ještě žil.

Přečíst celé…

Počet přečtení: 3 887 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Pátek s Honzíkem

Dnešní den byl neplánovaný od časného probuzení. Dcera zavolala, že její požehnaný stav jí nedovoluje postarat se o synka a zda-li bych nezaskočil. Pár minut po osmé už seděl vnouček Honzík v mém Picassu a směřovali jsme ku Praze, a ani nebylo potřeba detailně probírat, jak moc bylo mamince po ránu špatně. Hlavní naší starostí bylo, co všechno spolu za ten (neplánovaný) den stihneme. Přečíst celé…

Počet přečtení: 4 988 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Třetí workshop v režii Modely.biz

„Workshop 3“, uskutečněný 12. 6. v kinosále Království železnic v Praze na Smíchově, byl opět věnován povrchové úpravě krajiny, ale přece jenom s trošku jiným obsahem. Stejní byli jen lektoři – Michal Dalecký a Daniel Buchtela (Model Scene). Právě výrobky této firmy (ale nejen ty) sloužily k prezentaci. Přečíst celé…

Počet přečtení: 9 350 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Kampak se přes prázdniny schová bůžek ochraňující modeláře?

Docela rád chodím na výměnná setkání modelářů do Opletalky. Vládne tam jakýsi genius loci¹⁾. Dneska (12. 6.) tam sice bylo díky současným vedrům k nedýchání už po osmé, skoro jako před vánocemi, byť mám pocit, že kromě špičky tam bylo dnes volněji jak jindy. O to lépe se dalo procházet mezi stoly. Bohužel, postrádal jsem také pár tradičních vystavovatelů, třeba slovensky mluvícího pána, který mi minule prodal N-kové nárazníky za bezkonkurenční cenu. Přečíst celé…

Počet přečtení: 4 166 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Ankety

Před týdnem jsem na webu otevřel novou rubriku – ANKETY. Mým cílem je zmapovat některé problematiky související s železničním modelářstvím, tedy to, co zajímá nejen mne, ale na co se bohužel neptají jiní, mnohem zavedenější a zkušenější producenti odborných časopisů, nebo především webových prezentací. 
 

Přečíst celé…

Počet přečtení: 4 123 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Poděkování technické podpoře WordPressu

Děkuji pánové z Fóra podpory WordPressu!
Nastala situace, že se mi „kousnul“ web a potřeboval jsem pomoct, poradit, vysvětlit… A stalo se přesně tak, jak je uvedeno v podtitulu webu Fóra podpory WordPressu, ve kterém produkuji (a programuji) – mimo jiné – web Honzikovyvlacky.cz: „Pomůžeme, poradíme, vysvětlíme…“. Pro ty, kteří jako já připravují web ve WordPressu, by mohlo být užitečné mít odkaz na webovou stránku „podpory“ mezi svými oblíženými položkami – ZDE. A kdo se chce pravidelně dozvídat o novinkách na webu autorů oficiální češtiny pro WordPress, pro toho může být užitečný tento odkaz – Separatista. Oba odkazy budou nadále trvale dostupné vpravo pod titulkem ODKAZY.

Přečíst celé…

Počet přečtení: 4 489 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

MDD na nádraží v Braníku

Své dvě dcery, když byly malé, jsem na MDD vodil na akce pořádané vojáky. V té době se snad ani nic jiného dětem neukazovalo. Jejich NE-nadšení k bojové technice, sloužící k ochraně socialismu, jsem moc nechápal, stejně jako jejich matka nedovedla pochopit, že tanky a BVP jsou stroje, kde se její holčičky dokázaly ušmudlat, jak kdybychom navštívili peklo. Naštěstí dnes se dětem ukazuje v den jejich mezinárodního svátku jiná technika, i když ušmudlání zůstalo na stejné úrovni. Ani nevím kdo pořádal – a inkasoval – MDD na pražském nádraží Braník (v tom inkasování jest od minulosti změna, leč naprosto zasloužená). Vnouček byl u vytržení. „Dědo, ještě jsem nebyl v „Zamračené“, „dědo, pojedeme ještě jednou s parní lokomotivou“… Cestou vlakem z Braníku do Modřan, taženým stařičkou „434“, jsme málem ztratili kšiltovku; pan průvodčí měl mezi maličkými pasažéry očividně větší autoritu, jak paní učitelka ve školce. Branické pivo v nádražní restauraci bylo za cenu, kterou v centru Prahy nenajdeš. Eisenboňáci starších ročníků na palubách lokomotiv by se rozdali… „Co ti říkal ten pán,“ ptám se vnoučka, když slezl z paluby „stopasátky“. „Ukazoval mi páku, kterou se vlak přibrzdí, když přijíždí k přejezdu“ zněla odpověď čtyřletého kluka, kterého jsem po třech hodinách mezi lokomotivami nemohl dostat zpátky do reality. Moc pěkná akce pro děti i dospěláky. Patří se za ni poděkovat. Nejen proto, že jsem třeba měl možnost poprvé zalézt do motorového prostoru „Bardotky“. Pár fotek z akce snad dokumentuje atmosféru na nádraží v Braníku, dnes, poslední den měsíce května.

Počet přečtení: 9 630 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Dětský den s mašinkami

Mezinárodní den dětí bude v řadě míst naší vlasti plný akcí pro děti. V neděli (30. 5.) bude jezdit mezi pražskými nádražími Braník a Modřany vlak tažený téměř sto let starou parní lokomotivou Čtyřkolák, jezdit bude také motoráček Hurvínek, Na nádraží v Braníku bude k vidění nejen historická, ale i současná železniční technika. První vlak odjíždí do Modřan v 10 hodin, v hodinových intervalech zde bude pendlovat asi do půl čtvrté. Zpáteční jízdenka pro dospěláka vyjde na osmdesát korun, děti do patnácti let platí polovic.
Zdroj: Novinky.cz, 28. 5. 2010

Počet přečtení: 10 296 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Výlet do Jílového Posázavským pacifikem

Na dnešní, druhý den hlídání vnoučka Honzíka byl naplánován celodenní výlet. Už loni na podzim jsem organizoval cestu Posázavským Pacifikem, ale nějak z toho sešlo. Jelikož jsem zachytil zprávu, že v Regionálním muzeu v Jílovém u Prahy probíhá výstava o této železniční dráze staré 110 let, bylo rozhodnuto. Odjezd motoráčku z „Hlaváku“ byl sice až v 10:21 hod., ale Honzík na mne ťukal už v 5:50 hod. Nejspíš se nemohl dočkat (anebo ho jen trápilo čurání ). Mezi Zbraslaví a Vraným byla výluka, takže se přesedalo na autobus (ostatně, dnes bylo třináctého), což bylo také jediné zpestření jinak poklidné cesty na stráních nad řekou.
  Horší byla cesta z nádraží do Jílového. Nějak nerozumím těm dnešním kapitalistickým metodám cestování, jak nám je servírují „modří ptáci“, tedy že autobusy navazující k vlaku jezdí na jaře a ve středu. Člověk se pak nediví, že se lidi železnici vyhýbají. Se čtyřletým klukem za ruku po okraji dosti frekventované silnici bez chodníku do kopce – to nebyla žádná legrace a už bych to nezopakoval. Zajímalo by mne, jak cestu mezi nádražím a obcí dlouhou více jak kilometr řeší domorodci.
  V muzeu jsme viděli zdařilou výstavu. Člověk se až diví, kolik starých předmětů ze železnice se dochovalo. Jistě nebylo snadné je soustředit a sestavit do expozice. Jsou tady připravení i na malé návštěvníky. Mít více času, stálo by za to si prohlédnout další exponáty, zejména připomínající těžbu zlata, se kterou se v Jílovém váže i poněkud morbidní příběh středověkého alchymisty Eduarda Kelleyho, jenž působil u dvora císaře Rudolfa, následně byl císařem zatracen, aby po mnohých peripetiích spolkl roku 1597 jed.
  Cestou domů se Honzík seznámil s panem výpravčím na nádraží v Jílovém až tak důvěrně, že se s ním loučil pozdravem „ahoj“. Ve vlaku mi pak usnul a doma babičce odříkal „sláva, nazdar, výletu, nezmokli jsme už jsme tady..“ (místo „tu“). Jelikož jsem podcenil přípravu svého drahého fotopřístroje na akci, mám jen jediný obrázek z restaurace na náměstí, když jsme čekali na oběd (mimochodem velmi chutný). Pak mi klekla baterie. Však říkám, bylo třináctého…

Počet přečtení: 11 014 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Místo království železnic „lego-sklep“

Velmi smíšené pocity mám z dnešní návštěvy Království železnic a jsem naštvaný na provozovatele. Už jsem tam byl několikrát a přiznávám, že jsem byl dosud spíše na straně těch, co projekt chválili. Nějak jsem uvěřil tomu, že se stav bude zlepšovat. Dnes jsem tam byl znovu s vnoučkem, kterého dva dny hlídám. Nemohu říct, že jsme tam zavítali jen tak, náhodou, neplánovaně, protože by to nebyla pravda. Na Radio Blaník už nějaký čas běží reklama o fantastickém a nevídaném projektu v oblasti modelové železnice, tak jsem si říkal, že se tam už asi něco zásadního opravdu stalo. A tak když jsme se vraceli ze Smíchovského nádraží, zastavili jsme se. Budu stručný. V horním patře přibyly pouze dvě pouťové atrakce pro děti na tahání desetikorun z kapes rodičů (a drobič mincí!!!). Na třech kolejištích tráva nevyrostla, leč už hodně zapadaly prachem. Vlaků jezdí polovina a kdoví jestli?
  Daleko horší stav je ve spodním patře. Z něho se stal jakýsi „Lego-sklep“. K jedinému slušně osvětlenému kolejišti s populárními mašinkami „Tomáš“ přibyly kreace na téma Lego. Kdyby to bylo v Domě hraček, neřeknu. Ale v Království železnic? Aby toho nebylo málo, tak mezi panely a vitrínami s krabicemi a „špalíčky“ Lega po návštěvnících z plakátů pošilhávají politici obou hlavních stran, kteří v současnosti čeří předvolební atmosféru. Děsné, kde všude a za co se dají rejžovat prachy!
  Nechci dělat, že jsem si v tom napůl neosvětleném sklepě nevšiml kolejiště v měřítku H0 demonstrující Ústecký kraj. Kritické recenze odborníků už byly publikovány. Nemám co dodat, ale takhle nějak bych své kolejiště nechtěl zbudovat. Vím, kritizuje se snadno… Nicméně, dvě třetiny z tohoto kolejiště jsou ale doslova neviditelné pro děti do 1 metru (proto asi mají slevu), neboť prostě okolo nich není stupínek, ze kterého by na mašinky viděli.
  A proč mne provozovatel dokonale naštval? Protože stejně jako ostatní návštěvníci (bylo jich tam okolo 18 hodiny tak do deseti i s dětmi) jsme bloudili v pološeru a ani na ty krabice od Auhagenu či Busche ve vitrínách (zdůrazňuji, že nikoliv modely staveb od těchto firem), ani na kolejiště firmy Merkur a dvě či tři další „hračkové záležitosti“ prostě nebylo vidět, protože se v celém sklepě pořádně nesvítí. Nechtěl jsem to psát, ale musím. Bylo to naprosto vyhozených 90 (důchodci) plus 20 korun (dítě do 1 metru) plus 2x atrakce „vrtulník“ po 10 Kč plus bublifuk za 20 Kč!
  Vůbec nejde o ty prachy, zvláště když by měly posloužit dětské radosti. Jde o ten podvod na platících návštěvnících, který se tady koná!

Počet přečtení: 12 116 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Nový katalog od Micro-Mark

Dneska mi přišel tištěný katalog firmy Micro-Mark na jaro 2010, užívající podtitul Specialista na malé nářadí. Párkrát jsem už u této americké firmy nakoupil a proto asi dostávám jejich katalog. Obsahuje oproti podzimu 53 nových položek. A tak v něm teď převracím stránky a jak se lidově říká – „slintám“ si nad ním. Tolik všelijakého užitečného nářadí, strojů, udělátek, materiálů a dokonalých nápadů na 80 stranách se hned tak nevidí. Ostatně, lze se o tom přesvědčit i v nabídce e-shopu firmy. Nejspíš se zase neudržím a utratím pár desítek dolarů, protože práce s pořádným „vercajkem“ je prostě radost.

Počet přečtení: 9 281 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Modely Zdeňka Krušinského

Na webu Petra Litomyského jsou už hodně dlouho zveřejněny některé modely lokomotiv a vagonů v měřítku N zhotovené Zdeňkem Krušinským. Byl jsem se na jeho dokonalé výtvory podívat v sobotu na 1. máje. Z výletu do Českých Budějovic byl nakonec takový malý „bytový seminář“. Přišel i Miroslav Roubíček (jeho kolejiště představuji zde) a tak jsme si dlouhé hodiny povídali o všem, co souvisí se stavbou železničních modelů. Pánové jsou svými zkušenostmi značně vepředu, takže to byla spíš pro mne taková jednostranná „nalejvárna“. „Všechny zhotovené modely mám rád, ale nejvíc se pyšním tady tím Papouškem,“ ukazuje Zdeněk na modrou parní lokomotivu řady 477 a hned ji nese na zkušební kolej, aby jí provětral. Panel na kolejiště v jeho modelářském pokojíku je již sice připraven ve sklopené poloze u zdi, ale jeho budování je teprve v plánu. Probrali jsem ve třech výměnu dvojkolí na atrapách lokomotiv, spřáhla a jejich konstrukce, osvětlení vagonů, stříkání barev (Zdeněk má zbudovaný agregát z ledničkového kompresoru a staré láhve na sifon), lepení obtisků a jejich výrobu, stavbu modelů z leptů a odlitků a fůru dalších zajímavých věcí. Dalo by se říci, že svátek práce jsme oslavili řádně, tedy intenzivní prací. Foto Zdeněk Krušinský.

Počet přečtení: 12 515 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Obchůdek s železničními modely v kočárkárně

Včera jsem objevil obchůdek s železničními modely až na druhém konci Prahy (z pohledu bydliště), který ovšem zkušeným modelářům není neznámý. Majitel pan Ševčík  (modelloko), na kterého mi dal kontakt Lukáš Košťál (dk-model), mi na námitku, že to mám k němu daleko, opáčil, že k němu jezdí nakupovat lidi i z Popradu. Čímž mi padla brada poprvé. Podruhé jsem zůstal konsternován, když jsem se po krámku vytvořeném v kočárkárně paneláku porozhlédl. Tolik mašinek a vagónků (hodně z nich z malosériové výroby) všech velikostí v přepočtu na čtvereční metr jsem zatím nikde neviděl. Pravda, když jsem chtěl kovová dvojkolí pro vozy „Z“, kvůli čemuž jsem sem vlastně přijel, pan obchodník několik dlouhých minut usilovně hledal a pak konstatoval (stejně jako já, když se mi to nedaří): „Však až budu hledat něco jiného, narazím na ně!“ A pak mi došlo, že takhle nějak podobně vypadá jedna prodejna na Újezdě, jenž má v průčelí nápis Vetešnictví. Přesto (anebo právě proto) jsem neodešel z Lehovce s prázdnou. Koupil jsem si spřáhla od Fleischmanna a docela pěkné tříbarevné návěstí od RM Rotter Model z Litoměřic. Pěkná ruční práce, jen web této firmy neposkytuje dost informací. Ve vitrínce jsem také zahlédl lampy Dominik, které se obtížně shání a prý jsou k sehnání jen zde. Zajímavé poznání, ten „modelloko“ jen ty ceny zboží se mi zdály vyšší až předražené (třeba ve srovnání s „bursou“). Ale zase – kamenný obchod je kamenný obchod, že?

Počet přečtení: 10 853 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Dubnové výměnné setkání v Opletalce

Dnešní (dubnové) vzájemné výměnné setkání v Menze Jednota v Opletalově ul. v Praze mělo opět velmi slušnou účast. Po osmé hodině se tam nedalo dýchat, natož chodit mezi stoly. Když už nemohou být tato jedinečná setkání organizovaná v důstojnějším (větším) prostředí, škoda, že tam aspoň pořadatelé nezavedou jednosměrný provoz okolo stolů , protože když se proti sobě hrnou uličkou dva sto (a více) kiloví baťůžkáři, kde na každé straně uličky vadí ve volném průchodu vystrčené zadky chlapů předkloněných nad stolky, jenž studují nabízené zboží, provoz se ucpe a hotovo. Škoda, že mezi modeláři není více žen, které by se tam s námi mačkaly…
  Obdivoval jsem taky trpělivost nabízejících. U pana Šátka zdržoval jeden člověk, který možná věděl co chce, ale podle všeho měl v peněžence 30 Kč. Vybral si dvě kolečka, nechal si je popsat a porovnat se svými součástkami, které vyhrabal z pytlíku, a když už to vypadalo, že konečně vypadne, položil otázku na cenu; pak půl minuty kalkuloval (a fronta narůstala). Načež kolečka vrátil do krabičky s tím, že si to ještě rozmyslí a zavolá. A tohle udělal třikrát po sobě s různými součástkami! Už dlouho jsem nebyl při nakupování tak nabuzený; naposledy, když jsem někdy na konci 70. let nakupoval dětem v nekonečné frontě mandarinky a zbyly na mne tři nahnilé kousky.
  U pana Šátka (Pečky) jsem si objednal maličká dvojkolí pro drezínu, u pana Žitného (DETAIL) jsem si koupil nějaké dvojkolí pro podvozky atrap a u pana Pohořelého (Pojezdy.EU) maličké servo, ve kterém by mohl být hodně mrňavý motorek. U pana Štěpničky (Stavebnice technika TT a N) jsem si koupil další resinový model, tentokrát Tatry 111 s plachtou. Taky jsem s Béďou Rotreklem (Chrudim) a Radkem Wimmerem (Žďár n/S.) trošku pokecali o mašinkách a mazal jsem domů, kde na mne čekal vnouček Honzík. Měl slíbené ježdění na kole, což je teď jeho největší zábava.

Počet přečtení: 9 389 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Pragotrony z dílny Jirky Sládka

Odjezdové tabule – Pragotrony – z dílny Jirky Sládka. Šikovnost našich lidí je nekonečná. To se rozhodně netýká politiků. Před týdnem zveřejnil Jirka Sládek na Diskuzním fóru Modelové železnice svůj „vynález“ na svítící odjezdové tabule (viz obr). Sklidil zasloužilý obdiv kolegů: „Užasný, jen jsem valil oči,“ píše TTmili. „…úžasné! To už zavání nanotechnologií,“ míní Radekkrupka. „Tohle by mne nenapadlo,“ přiznává Rizoto když v diskusi zjistí, jaký materiálový polotovar Sládek použil. Autor zatím jen naznačuje princip svého nápadu: „Je to několik motivů nalepených přes sebe a přilepených na optické prostředí, prosvěcované SMD LED. Trochu byl problém zajistit, aby to neprosvítalo mezi sebou a ven, ale i to se celkem zdařilo. Návrh motivů jsem dělal na PC.“ Na dotaz, co to je „optické prostředí“, vysvětluje, že použil plexisklo, které obsahuje jako dělicí vložku každá krabice s CD-čky. Pro osvětlení „pragotronů“ použil boční osvětlení LED SMD; šíření a rozptyl světla popisuje stručně, bez detailního popisu či obrázku to moc jasné není. Říká jen, že boční hrany polepil bílou odrazivou fólií z displeje monitoru. Napadá mne, že použití přesné mikrofrézky (vedené strojem) k vytvoření nápisů do povrchu plastu by mohlo být řešení pro naprosto dokonalé nápisy.
  Ale to není všechno, co uvádí autor. Nejpodstatnější nejspíš bude, že Jirka přemýšlel dál. Ještě jednou ho budu citovat: „Tabule jsou doplňkem k informačnímu zařízení pro cestující ve stanici „Skalice“. To si umí samo poznat, zda jedoucí vlak je osobní a bude zastavovat. Pokud ano, pak rozsvítí na příslušné koleji „pragotrony“ a při dojezdu vlaku k nástupišti spustí hlášení staničního rozhlasu. Po odjezdu vlaku ze stanice „pragotrony“ u příslušné koleje zhasnou. Pokud vlak čeká ve stanici u peronu a mezitím ho další vlaky předjíždějí nebo křižují, pak „pragotrony“ u této koleje stále svítí až do odjezdu příslušného vlaku.“ Dokonalé a blahopřeju.

Počet přečtení: 11 362 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat: