Honzíkovy vláčky

Výstava ve Velinách

Malá obec severovýchodně od Holice (Pardubický kraj) přeměnila tento víkend svůj obecní úřad na „Veliny – hl. nádraží“. Ve dvou velkých místnostech v patře budovy připravili pánové ze Společnost přátel železničního modelářství a železnice výstavu železničních modelů všech hlavních velikostí. Většina funkčních panelů ovládaných převážně kluky školního věku byla v měřítku TT. Vedle toho zde bylo k vidění zdařilé kolejiště Tomáš Brzybohatého v měřítku N. Kdo chtěl, mohl se pokochat americkou železnicí v měřítku O. Výstavu doplňovala řada rerálných předmětů ze železnice. Jiří Sládek s Chocně se na svém ještě nedokončeném kolejišti pochlubil pragotrony, o kterých nedávno referoval na diskusním fóru Modely.biz. Delegaci starých pánů (polovina z Českých Budějovic, polovina z Prahy) ukázal i zákulíïsí svého analogového kolejiště. Pozornost některých z nich byla zaměřena na obyčejný blikající přejezd. Stručné zhodnocení výstavy: malé, vkusné, zajímavé.

[Show as slideshow]

123456►

Počet přečtení: 36 689 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Vůz pro regionální dopravu od firmy Stadler se představil v Česku

Jak předevčírem uvedla ČTK, České dráhy uzavřely smlouvu na dodávku 17 nových vlaků Regio-Shuttle RS1 pro regionální tratě na Vysočině. Jejich výrobcem je firma Stadler Pankow, člen švýcarské skupiny Stadler Rail. Cestující na Vysočině se s nimi začnou vozit koncem roku 2011. Stejné vlaky budou posléze jezdit také v Libereckém kraji. Celkem by jich mělo být pro České dráhy nakoupeno třicet tři. Přečíst celé…

Počet přečtení: 8 861 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Roubíčkovo kolejiště

V podkroví rodinného domku Miroslava Roubíčka v Českých Budějovicích jsem viděl modelářský skvost v podobě kolejiště ve velikosti N. Kolega Roubíček říká, že ho staví asi 4 roky a skromně zdůrazňuje, že ještě není hotové. Nicméně, i při podrobné rekognoskaci nenacházím nic, co by šlo ještě vylepšit, snad až na jedno či dvě místa na nejvyšším bodě kolejiště, kde vyrůstá chatařská osada a v pozadí okolo horské stanice jsou ještě místa, která by snesla lepší osázení porostem. Přečíst celé…

Počet přečtení: 27 089 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Pár obrázků z Ampéru

Na Veletrh Ampér jsem nešel s cílem pořídit tam reportáž pro web. Šel jsem tam jen tak, ze zvědavosti, i když mne to stálo dvě stovky, protože žádné důchodcovské vstupné se nekonalo. K tomu pivo a párek za 70 Kč plus dva lístky na metro po 13 Kč. Tak to ale dneska chodí. Už ani pětistovka není žádný peníz. Nakonec jsem tam pár snímků udělal, ale spíš takových „námětových“. Na veletrhu bylo tolik světýlek a elektrických zařízení, že se stejně všechny vyfotit nedají. V halách se díky jim nemuselo topit a tepla tam bylo až moc. Když jsem odcházel, bleskla mi hlavou takovou hloupá myšlenka, jaké by to asi bylo, kdyby nás přece jenom potkal onen totální výpadek elektrické enerigie, kterému se začalo říkat Blackout. To by byla „show“!

[Show as slideshow]

Počet přečtení: 7 811 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Vlakem Prokopským údolím

Cesta vlakem z pražského Smíchovského nádraží do Rudné u Prahy a Nučic vede Prokopským údolím. Tvrdí se, že to je tady oáza klidu. Proč ne? Romantické skály, potůček, lesní porosty. Z okna motoráčku to ale chvílemi kolem trati vypadá jako v pohraničí po válce.

[Show as slideshow]

Počet přečtení: 9 451 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Zastavení v Lužné

V Železničním muzeu v Lužné u Rakovníka je chvilku před zahájením sezony. Již o Velikonocích je pro návštěvníky připraven zajímavý program. Budou prý jezdit i parní lokomotivy. Pár snímků tamních skvostů jsem pořídil tento týden.

[Show as slideshow]

Počet přečtení: 8 656 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Drezína Tatra-Vm 52

Firma dk-model Lukáše Košťála nabízí lepty nákladních drezín¹⁾ Tatra. Ve velikosti N má jedna drezína širokou budku (kat. č. 0512) a druhá s označením Tatra-Vm má úzkou budku (kat. č. 0511). Tytéž výrobky jsou nabízeny i v měřítku TT a H0.

  Drezína Tatra-Vm 52 váží 1 830 kg, má nosnost 4 000 kg, je poháněna čtyřdobým vzduchem chlazeným zážehovým motorem Tatra s výkonem 27,4 ks při 2 500 ot/min., převodovka má dva stupně vpřed i vzad, max. dovolená rychlost je 45 km/hod.
  V balení od dk-model (měřítko N) je lept velikosti 65 x 75 mm, na kterém jsou všechny díly karoserie, včetně polotovarů pro kola, která se musí nainstalovat na osičku o průměru 0,5 mm. Dále je v plastovém sáčku přiloženo schéma s grafickým pracovním postupem a dvě fotografie drezíny.
  Pro eventuální zájemce o stavbu drezíny z leptu dk-model nabízím další fotografie tohoto vozidla pořízené v Železničním muzeu v Lužné u Rakovníka.
______________________________
 1) Drezína je malé železniční vozidlo užívané k přehlížení a udržování trati, dříve i ke služebním jízdám vyšších železničních úřadníků. Může být šlapací nebo motorová. Název byl odvozen ze jména vynálezce, mannheimského lesmistra von Draise. Baron K. F. Drais (zemřel 1851) vymyslel a nechal zhotovit dvoukolku podobnou dnešnímu jízdnímu kolu, jezdec se však odrážel nohama od země a tak se po jedné kolejnici pohyboval dopředu. Zdroj: Klimeš, L.: Slovník cizích slov. SPN Praha, 1981.

[Show as slideshow]

Počet přečtení: 14 287 | komentářů 6 | Tisknout: | Poslat:

Lokomotivní depo Praha-Vršovice

Na Google Earth si lze prohlédnou vršovické lokomotivní depo se dvěma točnami vyfocené z letedla. Vyfotit objekty depa z nadhledu je prakticky nemožné, protože všude kolem je již dosti vzrostlý listnatý les (stejně jako zevnitř, protože vás tam nepustí). Pro fotografování lze proto využít jen zimní měsíce, kdy stromy shodily listí. I tak ale není mezi obě rotundy pořádně vidět. A tak jsem si dnes, 4. 3. 2010, pořídil aspoň pár snímků z okolí depa.

Vršovické lokomotivní depo a jeho zákulisí

[Show as slideshow]

Televizní věž na Žižkově a vlaky směřující na hlavní nádraží

[Show as slideshow]

Motorový vůz řady 854 čeká na připojení vagonů, které mu přivezla posunovací lokomotiva řady 704

[Show as slideshow]

Posunovací motorová lokomotiva řady 703 jakoby schovaná před světem

[Show as slideshow]

Elektrická lokomotiva řady 111 (aneb v Honzíkově terminologii „škaredá“)

[Show as slideshow]

Fotografie byly pořízeny dne 4. 3. 2010 – hlav

Počet přečtení: 12 517 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Výstava Klubu železničních modelářů v Chrudimi

Ve víkendových dnech 7. – 8. a 13. – 14. března 2010 se uskuteční v prostorách divadla v Chrudimi výstava Klubu železničních modelářů. Měl jsem možnost prohlédnout si exponáty týden před zahájením výstavy, po jejich instalaci. Na třech kolejištích v měřítcích H0, TT a N pojíždějí desítky lokomotiv a vagonů, většinou z rukodělné výroby členů klubu. Další desítky modelů jsou ve vitrínkách. Na snímcích pořízených z předpremiéry jsou vidět aktéři v čele s Bedřichem Rotreklem, jejich děti a hosté. Mezi nimi třeba Honza Merhaut z Prahy nebo Radislav Wimmer ze Žďáru nad Sázavou.

[Show as slideshow]

1234►

Počet přečtení: 23 479 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

I tramvaje jezdí po kolejích

Když za mnou přijede Honzík, tak obvykle vyžaduje nějaké svezení. Někdy mu stačí svezení autem, ale obvykle mi naplánuje v přesném pořadí tramvaj, metro, autobus. Občas musím smlouvat, jestli mohu pořadí prostředků MHD přehodit, protože bychom se nedostali tam, kam chceme. Pravda, nakonec mi to vždycky dovolí. Ale metro nesmí při naší projížďce Prahou chybět. Fascinují ho nejspíš „jezdící schody“. Stejně jako jeho tetu Ivetu (30+). Když byla tak malá jako on (4) a přijela s rodiči do Prahy, strávili jsme dlouhé hodiny v podzemí a projeli snad všechny tehdejší stanice metra. Nevím proč ten „krtek“ děti tak fascinuje? Jeden podzimní víkend jsme ale s Honzíkem vynechali metro a popojeli jen pár stanic od nás autobusem a zašli do Muzea městské dopravy v Praze-Střešovicích. Kupodivu se mu stařičké tramvaje docela líbily.

[Show as slideshow]

Počet přečtení: 6 684 | Komentáře nejsou povoleny | Tisknout: | Poslat:

Výstava Modulářů Praha-Bubny

Poslední říjnový víkend se v prostoru nádraží Praha–Smíchov konala moc pěkná výstava modelářů, kteří nosí na tričkách nápis „Moduláři Praha–Bubny“. Jejich doménou jsou vlaky velikosti H0. V menší míře zde bylo vidět o stupeň menší měřítko, ale jen pokud jde o rozchod. Modely velkosti HOe jejich autor zasadil do prostředí starého lomu a věru se trefil do reality. Tolik nepořádku v modelové velikosti jsem ještě neviděl. Zatímco já fotil a chvilku si povídal s Mirkem Hrůzou, kterého je mj. dost často vidět za pultem obchodu Království železnic na Smíchově, Honzíka uchvátil přejezd v jedné části trati. Stál u něho dlouhé minuty a pozoroval přijíždějící vlaky, které automaticky spouštěly signalizaci. Také velký most přilákal jeho pozornost. Původně jsem šli vyprovodit pár vlaků na Smíchovské nádraží, aniž bychom tušili, že tam bude výstava modelů, ale dobře, že jsme tam šli…

[Show as slideshow]

12►

Počet přečtení: 19 536 | Komentáře nejsou povoleny | Tisknout: | Poslat:

Rychlovlaky na veletrhu v Norimberku

Po Japonsku a Francii, které patří k průkopníkům rychlé železniční dopravy, vyvinuli své vlastní soupravy inženýři v Německu, Španělsku, Itálii i jinde. Také v Česku už několik let jezdí po páteřní trase republiky Pendolino. Bouřlivý rozvoj této dopravy probíhá v Číně, také z Moskvy do St. Peterburgu začal jezdit Sapsan. A co modely? Jen několik firem se věnuje modelům nejmodernějších rychlovlaků a regionálních vlaků brázdících evropské železnice. Na stáncích v Norimberku tradičně dominovala firma Kato (v měřítku N) – viz obr. 1 – 7. Krok s ní drželo – zejména pokud jde o regionální vlaky – sdružení firem fungujících pod označením Bachmann (také ve velikosti N) – viz obr. 8 – 12. Podobně i sdružení Hornby (většinou v měřítku H0) – viz obr. 13 – 19. Sem tam byl vidět rychlovlak i v jiných stáncích. Pominu-li skutečnost, že naše Pendolino hned tak asi nikdo nevyrobí, tak jsem u Bachmannů postrádal „anglické Pendolino“, které už loni oznámila firma Graham Farish.

[Show as slideshow]

Počet přečtení: 15 003 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Výrobci modelů zřejmě objevili krásu našeho Brejlovce

Již vloni se na trhu objevily v měřítku H0 hezké modely (Roco) u nás vyráběné dieselové lokomotivy původní řady T 478.2, 478.3 (posléze řady 750, 752, 752.6, 753, 753.7, 754, 755), známější pod přezdívkou Brejlovec. Recenze na modely od firmy Roco v českých i slovenských barvách byly vesměs příznivé. Část modelářů ale stále čeká na model od firmy Rivarossi, spadající do skupiny Hornby. Model Brejlovce ohlášený na poslední týden minulého roku bude možná nabídnut do prodeje až koncem února 2010. V Norimberku sice bylo ve vitrínkách i na kolejích hned několik brejlovců, ale ten v celomodrém provedení, s nápisem Cargo, na kterého s Honzíkem čekáme, tak ten tam k vidění nebyl. Škoda. A ještě větší škoda, že si nemohu koupit Brejlovce z měřítku N. Jak ovšem zjistili zvědové v Paříži, Jirka Heráček už má (snad dokonce 2 roky) čela brejlovce v malém měřítku hotová, ale čas prý není…

[Show as slideshow]

Počet přečtení: 11 642 | 1 komentář | Tisknout: | Poslat:

V Peco nespí a myslí na své zákazníky

Anglická firma Peco se stala mezi našimi modeláři značně oblíbenou. A nejen mezi těmi, kteří se zhlédli ve velikosti N. Koleje code 55 (v N-ku vysoké cca 1,4 mm) se považují za modelovější než jiné. Možná, že už to brzy nebude platit, protože se objevilo ještě hezčí kolejivo, ale to bych bral vítr z plachet kolegovi, který mi s důvěrou ukázal rukopis článku, kde popisuje výrobek konkurence. Výrobky Peco mají dvě dobré vlastnosti – jsou kvalitní a současně levné. A možná lze dodat, že i konstrukčně jednoduché. Něco se ale také občas nepovede. Třeba již před časem avizovaná asymetrická třícestná výhybka ve velikosti N. Pod kódem SL-E399 bude k dispozici až během roku 2010. Firma Peco ale nejsou jen koleje. Jelikož má pod svými křídly též firmy Ratio, Model Scene či Wills-Kits, oznámila i několik dalších novinek, jako jsou vagony, stavby či příslušenství.

[Show as slideshow]

Počet přečtení: 9 719 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Výrobci modelů zřejmě objevili krásu našeho Brejlovce

Již vloni se na trhu objevily v měřítku H0 hezké modely (Roco) u nás vyráběné dieselové lokomotivy původní řady T 478.2, 478.3 (posléze řady 750, 752, 752.6, 753, 753.7, 754, 755), známější pod přezdívkou Brejlovec. Recenze na modely od firmy Roco v českých i slovenských barvách byly vesměs příznivé. Část modelářů ale stále čeká na model od firmy Rivarossi, spadající do skupiny Hornby. Model Brejlovce ohlášený na poslední týden minulého roku bude možná nabídnut do prodeje až koncem února 2010. V Norimberku sice bylo ve vitrínkách i na kolejích hned několik brejlovců, ale ten v celomodrém provedení, s nápisem Cargo, na kterého s Honzíkem čekáme, tak ten tam k vidění nebyl. Škoda. A ještě větší škoda, že si nemohu koupit Brejlovce z měřítku N. Jak ovšem zjistili zvědové v Paříži, Jirka Heráček už má (snad dokonce 2 roky) čela brejlovce v malém měřítku hotová, ale čas prý není…

[Show as slideshow]

Počet přečtení: 5 303 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Faller vyrábí modely staveb pomocí laseru

Ve stánku německé firmy Faller bylo na Veletrhu hraček v Norimberku 2010 vystaveno několik modelů budov v měřítku N, které bylo možné si tzv.“osahat“ – sundat střechu, vzít si model do ruky, podívat se zblízka. Všechny modely staveb byly zhotoveny z tvrdého papíru (prospekty hovoří o kartonu, ale při bližším pohledu se stavební hmota jeví spíše jako známý sololit). Zdá se, že tímto směrem půjde další vývoj při výrobě modelových staveb. Plast – v současnosti nejpoužívanější materiál pro modelové stavby – bude nejspíš vytlačen ekologičtějším „kartonem“. Osobně silně pochybuji, že onen „karton“ bude díky chemických plnidlům a výrobě skutečně ekologičtější. Ale jestliže se zeleným podařilo v zájmu betonového lobby (pod záminkou ochrany pěti mloků a deseti žab) uhnout dálnici, kvůli čemuž se musel vybudovat za miliardu tunel (viz jeden známý kopec u Plzně), proč by se jim nepodařilo zlikvidovat plasty při stavbě železničních modelů. Faktem ovšem je, že díly vyřezané laserem jsou bezkonkurenčně přesné a mají dokonale přesnou strukturu podle originálu (což v modelovém měřítku působí až neskutečně, ne-li kýčovitě). Jejich patinováni proto považuji za nezbytné.
 

[Show as slideshow]

Počet přečtení: 9 208 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Praha hl. nádraží

Představovat hlavní nádraží v Praze je nejspíš zbytečné. Po nedávné rekonstrukci samotného nádraží, dostavbě a modernizace přilehlých tratí a po vydání Jízdního řádu 2010 výrazně nabylo na významu. Byly sem nyní převedeny všechny tranzitní vlaky kategorie EuroCity jedoucí mezi Německem, ČR a Rakouskem, resp. Slovenskem či Maďarskem. Začínají zde a končí také rychlíky mezi Prahou a Děčínem, přijíždí sem mnoho příměstských vlaků. Pražské hlavní nádraží je dnes největším železničním přepravním uzlem v České republice. Během pracovního dne sem přijede nebo odjede přes tisíc vlaků, ráno ve špičce to je každou minutu jeden. (Zdroj: ČD pro vás – magazín ČD, 01/2010)
Chodíme sem s Honzíkem rádi. Vždycky čekáme až přijede Pendolino, projdeme se kolem City Elefanta a pozdravíme Žehličky, pracovité, leč „ošklivé“ (jak tvrdí vnouček) mašinky.

Praha hlavní nádraží

[Show as slideshow]

Lokomotiva řady 111 E458.1 Žehlička

[Show as slideshow]

Lokomotiva řady 151 E499.2 – Banán, Princezna

[Show as slideshow]

Lokomotiva řady 162 Dvojkový-pershing, Bzučák, Patriot

[Show as slideshow]

Lokomotiva řady 163 E499.3 – Bzučák, Trojkový pershing

[Show as slideshow]

Lokomotiva řady 363 ES499.1 – Eso, Pershing

[Show as slideshow]

Lokomotiva řady 682 – Pendolino

[Show as slideshow]

12►

Lokomotiva řady 749 T478.1, T478.2 – Bardotka, Zamračená

[Show as slideshow]

Lokomotiva řady 810 M152.0, M152.5 – Orchestrion, Bafík, Akvárko, Kredenc

[Show as slideshow]

Lokomotiva řady 854 M296.1, M296.2 – Hydra, Smraďoch

[Show as slideshow]

Lokomotiva řady 971 – City Elefant

[Show as slideshow]

Počet přečtení: 16 292 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Železniční muzeum Lužná u Rakovníka

Depo historických železničních vozidel Lužná u Rakovníka se stará o všechna historická vozidla Českých drah. Jsou tam ke shlédnutí nejen parní, ale i motorové lokomotivy, drezíny, opravené jídelní vozy a jiné staré drážní zařízení.
Z mnoha set parních lokomotiv, které jezdily po kolejích Československa, jich zbylo plně funkčních už jen něco přes dvacet. Nepochybně jen díky usilovné práci obětavců, fandů ocelových kolosů. Vlajkovou lodí muzea v Lužné je Albatros s číslem 498.022.
Naše návštěva muzea s vnoučkem Honzíkem se uskutečnila koncem června 2009. V plném provozu tam jezdilo hned několik lokomotiv, které jsme si vyfotili.

Lužná – 387.043

[Show as slideshow]

Lužná – 464.053

[Show as slideshow]

Lužná – 464.102

[Show as slideshow]

Lužná – 464.202

[Show as slideshow]

Lužná – 477.013

[Show as slideshow]

Lužná – 477.043

[Show as slideshow]

12►

Honzík mezi kolejemi

[Show as slideshow]

Další exponáty

[Show as slideshow]

Počet přečtení: 14 287 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Železniční stavby v měřítku H0

Několik domečků pro vnoučkovo kolejiště jsem slepil ze stavebnic Auhagen. Je radost s těmito výrobky pracovat. Jsou to naprosto přesné výlisky, nikdy jsem na nich nenašel sebemenší kaz (zatím), v krabičkách je všechno, co tam má být. Popis i v ne-českém jazyce je doplněný obrázky, podle kterých lze snadno pochopit postup stavby. Do modelů instaluji (nebo budu instalovat) osvětlení z LED diod. Patinování nechávám „na potom“, až vnoučkův táta začne s budováním kolejiště. Zatím spolu honí vlaky na několika okruzích položených na prkně…

[Show as slideshow]

Počet přečtení: 9 506 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Boží muka ve velikosti N

Cestou do Vinoře k firmě 5pHobby jsem si všimnul, že nalevo v polích tam stojí boží muka. Vyfotil jsem si tuto maličkou a nejspíš právě zrekonstruovanou stavbičku, protože se mi líbila. Až když jsem viděl na jednom DVD od firmy Peco pána, jenž si postavil několik modelů staveb podle snímků, které si nafotil v jižní Francii, tak mne napadlo vyzkoušet si tuto metodu taky. Podle snímků jsem si narýsoval skicu, vzal kousky polystyrenových desek Evergreen tloušťky 1,5 mm (od firmy Litomyský), díly vyřezal a slepil. Na střechu přišly 3D tašky z nabídky Noch. Následovalo vykytování hran a vymodelování arkády a kříže (z Milliputu). Až budou boží muka zakomponované do kolejiště, ještě je natřu a napatinuji.

[Show as slideshow]

Počet přečtení: 9 593 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Železniční stavby ve velikosti N

Když jsem před časem slepil první domeček v měřítku N, shodou okolností to byl asi jeden z nejmenších z nabídky Auhagen, byl jsem překvapen jeho velikostí. Vlastně „malostí“. Nevěřícně jsem přepočítával rozměry domečku v měřítku 1 : 160. Od Peco jsem si dokonce koupil ocelová měřítka, abych to měl jednodušší. Ale stejně, kdykoliv vezmu do ruky ty „prcky“, nechce se mi věřit rozměrům. Několik slepených profi-domečků mi pomohlo dostat rozměr N do oka. Lépe se mi teď „poměřují“ modely, které si vymýšlím. Třeba pila.

[Show as slideshow]

Počet přečtení: 9 852 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Kladno

[Show as slideshow]

Počet přečtení: 7 845 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Žďár nad Sázavou

[Show as slideshow]

Počet přečtení: 8 060 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Nové Město na Moravě

[Show as slideshow]

Počet přečtení: 8 052 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Nádraží Praha Holešovice

Honzík má období, kdy by nejvíce času nejraději trávil na nádražích a sledoval přijíždějící a odjíždějící vlaky. Začátkem října 2009 jsme na Holešovickém nádraží zastihli rychlík tažený rakouským Taurusem, který směřoval do Vídně. V mém N-kovém vozovém parku je taky jeden Taurus, ale vidět ho na vlastní oči a ještě se s ním vyfotit – to byl pro vnoučka zážitek. A taky tam byla jedna „ošklivá“, ale pracovitá mašinka, které se říká Žehlička (řada 111, E 458.1), a kterou na pražských nádražích používají na posun. Přijela taky Princezna (řada 350, ES 499.1) ve slovenských barvách, kterou pan strojvůdce před spaním pěkně umyl… Pohádka o mašinkách in natura tak neměla chybu…

Praha Holešovice

[Show as slideshow]

Nádraží Praha Holešovice – posun

[Show as slideshow]

Nádraží Praha Holešovice – řada 350 ES499.0

[Show as slideshow]

Nádraží Praha Holešovice – Taurus

Rakouský Taurus zajíždí až do Čech. V čele vlaku směřoval zpátky do Vídně.

[Show as slideshow]

Počet přečtení: 8 626 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Muzeum železničních modelů Trmice, okr. Ústí nad Labem

Muzeum se nachází v zámku v Trmici (Zámecká ul. 12), poblíž Ústí nad Labem. Na mnoha panelech jsou zde k vidění funkční ukázky modelových železnic ve všech známých měřítcích. Pan Souček má u každého panelu připravený zajímavý výklad. Mezi sběratelské zajímavosti patří například model železnice vyráběný v SSSR, nebo vláčky z produkce tuzemské firmy Merkur. Vedle digitalizovaných, ozvučených a kouřících parních lokomotiv je zde třeba i hit posledních let – mašinky Tomáš na 16 mm kolejích. Nejen malé děti, ale i „seriózní“ modeláři zde najdou inspiraci. Rozhodně stojí za to se jednou za čas vydat na výlet do Trmice. Povídání s panem Součkem u šálku kávy je příjemný zážitek. Přečíst celé…

Počet přečtení: 16 206 | komentářů 5 | Tisknout: | Poslat:

Modely stromů a keřů

Přírodu kolem jsem odjakživa vnímal jen jaksi pasivně. Neměl jsem čas ani zájem ji studovat. Samozřejmě, krásné a škaredé dny vnímám, stejně jako hezké a nepěkné jevy a předměty kolem sebe. Ale teprve až když jsem chtěl udělat první model stromečku, zjistil jsem, že vlastně pořádně nevím, jak vypadají jednotlivé druhy stromů, co je pro ně charakteristické, a co víc, řadu stromů jsem nebyl schopen poznat vůbec. Do školy se už vracet nemůžu, takže nezbylo než si koupit lexikon stromů a studovat. Drahé knihy jsem nebral, stejně je všechno na internetu. V knihovničce mám nyní po ruce knížku označenou jako „nový průvodce přírodou“: Spohn, M. – Spohn R.: Welcher baum ist das?, česky Stromy – nový průvodce přírodou, vyd. Knižní klub, Praha 2008, ISBN 978-3-440-10794-2 . A podle této knihy (byť dneska už bych navrhnul některé obrázky v ní vyměnit) se snažím stromy nejen poznávat, ale taky do ní občas nakouknu, když kroutím drátky, nanáším Pappmaché smíchané s Herkulesem, či barvím kmen a větve, lepím foliáže a patinuju.

Borovice H0

[Show as slideshow]

Borovicí, které u nás rostou, je několik druhů. Hrozně se mi líbí borovice, které rostou okolo dálnice za řekou Moravou směrem k Bratislavě. Jsou tam rozlehlá písčitá pole, kde se borovicím daří. Pamatuji, když je tam po otevření dálnice sázeli. Dneska jsou to vzrostlé borovice lesní. Staly se mi modelem. Ještě „nevyčouhlá“ borovice lesní má trošku jiný tvar (hází plnější stín). A to, co vypadá jako „strom různý“, by mohla být i borovice haberská.

Bříza H0

[Show as slideshow]

Bříza je plevelný strom, proto je všude. Je ale krásná díky své bílé barvě kůry a svěží zelené barvě listů, na podzim krásně žloutnoucích. Nepochopil jsem, proč přírodovědci nazvali strom, který má kmen i větve téměř bílé břízou užitečnou, zatímco tu, která moc bíle nevypadá pojmenovali bříza bělokorá. Moje modely jsou něco mezi oběma druhu… Každopádně ten, kdo natře kmen i větve na bílo a zapomene je dobarvit šedou, tmavě šedou až černou barvou, aspoň trošku podle reality, aniž si to uvědomí vyrobí kýč, který je hned na první pohled vidět (jako třeba smrky zhotovené ze štětky na láhve sestříhané do pravidelného kužele).

Dub letní H0

[Show as slideshow]

Ze školy jsem si pamatoval, že existuje dub letní a dub zimní. Dnes už vím, že dubů je velké množství druhů. Jako topolů. Už na dubovém náletu na kraji lesa je patrné, že větvičky se kroutí. Z těchto dřevin se upravují senzační bonsaie. Středně velké a velké duby letní (křemeláky) mají rozdělené kmeny a pokroucené větve, rozložitou nepravidelnou korunu. Efekt pokroucených větví je ještě výraznější u dubu korkového, který u nás ale asi neroste. Pro toho kdo zapomněl známou mnemotechnickou pomůcku připomínám, že dub má důlky v listech a žaludy.

Dub pýřitý, nebo taky javor (H0)

[Show as slideshow]

Jinou korunu a tvar větví má tzv. dub pýřitý. Sám mám potíž se přiklonit k volbě, zda-li model stromu na obrázku je spíš dub pýřitý, nebo javor. Javor má větví víc, tvoří hustší korunu.

Keř H0

[Show as slideshow]

Jestliže nemám dostatečně jasno mezi stromy, o keřích to platí dvojnásobně. Okolo železničních tratí je jich tolik, že ani nemá cenu zkoumat jejich druhy. Keř se „staví“ lehce. Stačí smotat do nepravidelného tvaru chuchvalec tenkých drátků a polepit je foliáží. Na kolejiště se ale vejde malých keřů nepočítaně. A jak známo, všeho moc škodí…

kostra H0

[Show as slideshow]

Do galerie jsem zařadil je jeden snímek drátěné kostry stromu, protože jsem „opisoval“ zkušeností jiných – třeba Houmra.

Počet přečtení: 14 051 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Bechyňská duha (most přes Lužnici)

[Show as slideshow]

12►

Počet přečtení: 14 609 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat: