Firma ALSracing, která před nedávnem představila novou převodovku pro TT, o níž jsme referovali ZDE, přichází s dalšími velmi užitečnými doplňky pro železniční modeláře (a nejen pro ně).
Rubrika: ZPRÁVY
| Poslat: 
Ve třech rozlehlých sálek Domu dětí a mládeže v Kolíně je k vidění hodně usilovné práce modelářů nejen z Kolína a Peček, ale také z dalších českých klubů a rovněž i přátel z Německa. Vzpomenu-li nejdříve exponáty hostů, tak například u parních lokomotiv Jiřího Dvořáka nebo jeřábů Petra Zýky z Českých Budějovic zůstane modelářský fanda postávat déle, prostě proto, že jsou naprosto dokonalé. Modely modelářů z Lipska a jiných německých měst měly rovněž vysokou kvalitu. Nejspíš proto zaujímají místo v čele expozice. Přečíst celé…
| Poslat:
Dnes, 19. června by měl táta 91 roků. Taky pan prezident Klaus dneska slavil narozeniny. Hodně podivná shoda náhod spočívá v tom, že jeho dědeček a moje babička spolu pár let žili, když už oba ovdověli. Babička prý ale od pana Karla po několika letech utekla. Vzpomněl jsem si na tátu a na tuhle rodinnou story nevím proč cestou do Kolína, kde dneska začala mezinárodní výstava železničních modelů – fotogalerie ZDE. Nejspíš proto, že jsem za tátou po této silnici jezdil každý týden na Vysočinu, když ještě žil.
| Poslat:
Dnešní den byl neplánovaný od časného probuzení. Dcera zavolala, že její požehnaný stav jí nedovoluje postarat se o synka a zda-li bych nezaskočil. Pár minut po osmé už seděl vnouček Honzík v mém Picassu a směřovali jsme ku Praze, a ani nebylo potřeba detailně probírat, jak moc bylo mamince po ránu špatně. Hlavní naší starostí bylo, co všechno spolu za ten (neplánovaný) den stihneme. Přečíst celé…
| Poslat:
Dnešní návštěva ve Vršovicích byla hodně neplánovaná, jak referuji v rubrice MY, ale o to zajímavější. Na zdejším nádraží je opravdu živo, takže vnouček byl nadšen. Nebylo problém si tipnout, že pojede Pendolino, což ovšem malý kluk bere tak, že děda umí naplánovat všechno 🙂 .
| Poslat:
Ve chvíli, kdy kamarád organizoval společný nákup čisticích lokomotiv (v N-ku), tak jsem coby pravidelný odběratel produktů firmy CONRAD obdržel nabídku na minivysavač za pouhých 109 Kč. Předesílám, že obvykle levné asijské zboží nekupuju, tentokrát jsem udělal výjimku ze zvědavosti. Pocit „jistoty a bezpečí“ jsem svěřil značce Conrad. I prodejce ale určitě tuší, že nenabízí kdoví co. Překvapivě – vysavač vysává. Dneska přišel balíček a tak jsem vysvač hned vyzkoušel. Přečíst celé…
| Poslat:
„Workshop 3“, uskutečněný 12. 6. v kinosále Království železnic v Praze na Smíchově, byl opět věnován povrchové úpravě krajiny, ale přece jenom s trošku jiným obsahem. Stejní byli jen lektoři – Michal Dalecký a Daniel Buchtela (Model Scene). Právě výrobky této firmy (ale nejen ty) sloužily k prezentaci. Přečíst celé…
| Poslat:
Docela rád chodím na výměnná setkání modelářů do Opletalky. Vládne tam jakýsi genius loci1). Dneska (12. 6.) tam sice bylo díky současným vedrům k nedýchání už po osmé, skoro jako před vánocemi, byť mám pocit, že kromě špičky tam bylo dnes volněji jak jindy. O to lépe se dalo procházet mezi stoly. Bohužel, postrádal jsem také pár tradičních vystavovatelů, třeba slovensky mluvícího pána, který mi minule prodal N-kové nárazníky za bezkonkurenční cenu.
Přečíst celé…
| Poslat:
Třetí díl věnovaný stožárům vvn popisuje konstrukce stožárů, které jsou odvislé především od přenášeného napětí elektrického vedení a dále pak různých morfologických a klimatických podmínek. Tento díl bude pro modeláře zřejmě nejzajímavější, protože přináší konkrétní měrné údaje o jednotlivých typech stožárů. Přečíst celé…
| Poslat:
Druhým pokračování na téma stožáry velmi vysokého napětí je věnovaný typům stožárů. Typ stožárů je charakterizován především parametry vedení (výkon, napětí, systém, vodiče a zemnicí lana, izolátory), dále geometrií, včetně uspořádání vodičů, zatížením závislým především na vodičích, funkci v trase, větrové a námrazové oblasti, statické soustavě a na konstrukci prvků, použitém materiálu a na způsobu spojování. Přečíst celé…
| Poslat:
Před týdnem jsem na webu otevřel novou rubriku – ANKETY. Mým cílem je zmapovat některé problematiky související s železničním modelářstvím, tedy to, co zajímá nejen mne, ale na co se bohužel neptají jiní, mnohem zavedenější a zkušenější producenti odborných časopisů, nebo především webových prezentací.
| Poslat:
Stožáry velmi vysokého napětí (vvn) vytváří kostru přenosové sítě venkovního vedení. V závislosti na napětí (110 kV, 220 kV, 400 kV nebo 750 kV) a požadovaných výkonech se odvozují určité parametry jak na počet vodičů (dnes převládají AlFe – ocelová duše a hliníkový plášť) a počet zemnicích lan, které musí bezpečně tyto napětí a výkony přenést, ale sekundárně z toho plynou i požadavky na konstrukci stožárů. Na stožárech totiž může být vedení jednoduché, ale i zdvojené či vícesystémové. Přečíst celé…
| Poslat:
V druhé části seriálu článků o elektrické přenosovou soustavě jsem vyhledal podklady k problematice železniční napájecí soustavy (trakční soustava). Rozumí se tím soubor technických zařízení, které slouží k přenosu elektrické energie ze stabilní soustavy do drážních vozidel. Přečíst celé…
| Poslat:
Děkuji pánové z Fóra podpory WordPressu!
Nastala situace, že se mi „kousnul“ web a potřeboval jsem pomoct, poradit, vysvětlit… A stalo se přesně tak, jak je uvedeno v podtitulu webu Fóra podpory WordPressu, ve kterém produkuji (a programuji) – mimo jiné – web Honzikovyvlacky.cz: „Pomůžeme, poradíme, vysvětlíme…“. Pro ty, kteří jako já připravují web ve WordPressu, by mohlo být užitečné mít odkaz na webovou stránku „podpory“ mezi svými oblíženými položkami – ZDE. A kdo se chce pravidelně dozvídat o novinkách na webu autorů oficiální češtiny pro WordPress, pro toho může být užitečný tento odkaz – Separatista. Oba odkazy budou nadále trvale dostupné vpravo pod titulkem ODKAZY.
| Poslat:
Nedávno jsem se zamýšlel nad stavbou „pravé venkovské trafostanice“ v modelovém měřítku. Inspirací mi byl obrázek, který jsem náhodně shlédl. Jak jsem tak hledal na internetu to, co už jsem dávno z dob studia průmyslovky zapomněl, narážel jsem na další souvislosti. Nejvíce mne přitom zajímala konstrukce sloupů a stožárů vysokého napětí (vn) a velmi vysokého napětí (vvn). Nakonec jsem si dal práci a z veřejných zdrojů sestavil seriál příspěvků vztahujících se zejm. k přenosu elektrické energie, které se mohou hodit dalším modelářům – ne-elektrikářům. Elektrikáře bych poprosil o event. doplnění či upozornění na nepřesnosti. Přečíst celé…
| Poslat:
Luděk Aschenbrenner zveřejnil na svém webu ALSracing informaci o rozšíření sortimentu jeho firmy o miniaturní šnekovou převodovku, která svými rozměry vyhovuje především modelům v měřítku TT. S jeho souhlasem příspěvek přetiskujeme mj. i s ohledem na informaci, že ve vývoji je podobná převodovka pro modely v měřítku N. „N-ková převodovka bude velmi brzy,“ potvrdil mi šéf firmy. „Potřebuju ji totiž sám k dokončení MUV 69 TT a chtěl bych tuhle stavebnici mít po prázdninách v prodeji. Bude s převody v modulu 0,15,“ říká. Jak dále uvedl, časem plánuje další sortiment pro modeláře malých velikostí, protože svoji továrnu vybavil velkým švýcarským CNC strojem a k tomu přikoupil i software 3D CAD-CAM. A slibuje, že přijde čas i na výrobu forem na plasty. Už jenom dodávám, že převodovka TT je nabízena za 349,- Kč, což je bezpochyby velmi příznivá cena. Přečíst celé…
| Poslat:
Stále hledám materiál, který by lépe jak stáčené drátky nebo sisal svinutý mezi dvěma dráty imitoval kostru jehličnanu (smrku). Ostatně, na toto téma jsem založil rubriku na diskusním fóru Modely.biz. Je tam už hodně moudrostí zkušených modelářů i dotazů začátečníků, ale o metodě, kterou dále popíšu tam nikdo nemluví. Nejspíš jsem asi objevil ideální materiál pro kostru smrků, především pro velikosti N. Přečíst celé…
| Poslat:
Své dvě dcery, když byly malé, jsem na MDD vodil na akce pořádané vojáky. V té době se snad ani nic jiného dětem neukazovalo. Jejich NE-nadšení k bojové technice, sloužící k ochraně socialismu, jsem moc nechápal, stejně jako jejich matka nedovedla pochopit, že tanky a BVP jsou stroje, kde se její holčičky dokázaly ušmudlat, jak kdybychom navštívili peklo. Naštěstí dnes se dětem ukazuje v den jejich mezinárodního svátku jiná technika, i když ušmudlání zůstalo na stejné úrovni. Ani nevím kdo pořádal – a inkasoval – MDD na pražském nádraží Braník (v tom inkasování jest od minulosti změna, leč naprosto zasloužená). Vnouček byl u vytržení. „Dědo, ještě jsem nebyl v „Zamračené“, „dědo, pojedeme ještě jednou s parní lokomotivou“… Cestou vlakem z Braníku do Modřan, taženým stařičkou „434“, jsme málem ztratili kšiltovku; pan průvodčí měl mezi maličkými pasažéry očividně větší autoritu, jak paní učitelka ve školce. Branické pivo v nádražní restauraci bylo za cenu, kterou v centru Prahy nenajdeš. Eisenboňáci starších ročníků na palubách lokomotiv by se rozdali… „Co ti říkal ten pán,“ ptám se vnoučka, když slezl z paluby „stopasátky“. „Ukazoval mi páku, kterou se vlak přibrzdí, když přijíždí k přejezdu“ zněla odpověď čtyřletého kluka, kterého jsem po třech hodinách mezi lokomotivami nemohl dostat zpátky do reality. Moc pěkná akce pro děti i dospěláky. Patří se za ni poděkovat. Nejen proto, že jsem třeba měl možnost poprvé zalézt do motorového prostoru „Bardotky“. Pár fotek z akce snad dokumentuje atmosféru na nádraží v Braníku, dnes, poslední den měsíce května.
| Poslat:
Své dvě dcery, když byly malé, jsem na MDD vodil na akce pořádané vojáky. V té době se snad ani nic jiného dětem neukazovalo. Jejich NE-nadšení k bojové technice, sloužící k ochraně socialismu, jsem moc nechápal, stejně jako jejich matka nedovedla pochopit, že tanky a BVP jsou stroje, kde se její holčičky dokázaly ušmudlat, jak kdybychom navštívili peklo. Naštěstí dnes se dětem ukazuje v den jejich mezinárodního svátku jiná technika, i když ušmudlání zůstalo na stejné úrovni. Ani nevím kdo pořádal – a inkasoval – MDD na pražském nádraží Braník (v tom inkasování jest od minulosti změna, leč naprosto zasloužená). Vnouček byl u vytržení. „Dědo, ještě jsem nebyl v „Zamračené“, „dědo, pojedeme ještě jednou s parní lokomotivou“… Cestou vlakem z Braníku do Modřan, taženým stařičkou „434“, jsme málem ztratili kšiltovku; pan průvodčí měl mezi maličkými pasažéry očividně větší autoritu, jak paní učitelka ve školce. Branické pivo v nádražní restauraci bylo za cenu, kterou v centru Prahy nenajdeš. Eisenboňáci starších ročníků na palubách lokomotiv by se rozdali… „Co ti říkal ten pán,“ ptám se vnoučka, když slezl z paluby „stopasátky“. „Ukazoval mi páku, kterou se vlak přibrzdí, když přijíždí k přejezdu“ zněla odpověď čtyřletého kluka, kterého jsem po třech hodinách mezi lokomotivami nemohl dostat zpátky do reality. Moc pěkná akce pro děti i dospěláky. Patří se za ni poděkovat. Nejen proto, že jsem třeba měl možnost poprvé zalézt do motorového prostoru „Bardotky“. Pár fotek z akce snad dokumentuje atmosféru na nádraží v Braníku, dnes, poslední den měsíce května.
| Poslat:
Před časem jsem brouzdal po webu „Výtopna.cz“ a zaujal mne zde příspěvek prezentující aplikátor lepidla a tmelů vyrobený až v dalekém Japonsku. Jedná se o tři pracovní nástroje (tyčky s různým zakončením – ostrý hrot, „dlátko“, „břichatý skalpel“) a misku na lepidlo. Přečíst celé…
Rubrika: DÍLNA, Materiál, Nářadí
| Poslat:
Mezinárodní den dětí bude v řadě míst naší vlasti plný akcí pro děti. V neděli (30. 5.) bude jezdit mezi pražskými nádražími Braník a Modřany vlak tažený téměř sto let starou parní lokomotivou Čtyřkolák, jezdit bude také motoráček Hurvínek, Na nádraží v Braníku bude k vidění nejen historická, ale i současná železniční technika. První vlak odjíždí do Modřan v 10 hodin, v hodinových intervalech zde bude pendlovat asi do půl čtvrté. Zpáteční jízdenka pro dospěláka vyjde na osmdesát korun, děti do patnácti let platí polovic.
Zdroj: Novinky.cz, 28. 5. 2010
| Poslat:
Malá obec severovýchodně od Holice (Pardubický kraj) přeměnila tento víkend svůj obecní úřad na „Veliny – hl. nádraží“. Ve dvou velkých místnostech v patře budovy připravili pánové ze Společnost přátel železničního modelářství a železnice výstavu železničních modelů všech hlavních velikostí. Většina funkčních panelů ovládaných převážně kluky školního věku byla v měřítku TT. Vedle toho zde bylo k vidění zdařilé kolejiště Tomáš Brzybohatého v měřítku N. Kdo chtěl, mohl se pokochat americkou železnicí v měřítku O. Výstavu doplňovala řada rerálných předmětů ze železnice. Jiří Sládek s Chocně se na svém ještě nedokončeném kolejišti pochlubil pragotrony, o kterých nedávno referoval na diskusním fóru Modely.biz. Delegaci starých pánů (polovina z Českých Budějovic, polovina z Prahy) ukázal i zákulíïsí svého analogového kolejiště. Pozornost některých z nich byla zaměřena na obyčejný blikající přejezd. Stručné zhodnocení výstavy: malé, vkusné, zajímavé.
| Poslat:
Když jsem se pustil do digitalizace mého ICE-T (výrobek Fleischmann, velikost N), napadlo mne, že by bylo hezké realizovat i ozvučení. Využil jsem proto nabídku rakouského prodejce Krois Modellaisenbahn, který je schopen dodat zvukový dekodér rakouského výrobce cTelektronik již s nahranými zvuky podle výběru z bohatého katalogu. Přečíst celé…
Rubrika: Analog - digitál, Lokomotivy, MODELY, TECHNIKA
| Poslat:
Na dnešní, druhý den hlídání vnoučka Honzíka byl naplánován celodenní výlet. Už loni na podzim jsem organizoval cestu Posázavským Pacifikem, ale nějak z toho sešlo. Jelikož jsem zachytil zprávu, že v Regionálním muzeu v Jílovém u Prahy probíhá výstava o této železniční dráze staré 110 let, bylo rozhodnuto. Odjezd motoráčku z „Hlaváku“ byl sice až v 10:21 hod., ale Honzík na mne ťukal už v 5:50 hod. Nejspíš se nemohl dočkat (anebo ho jen trápilo čurání ). Mezi Zbraslaví a Vraným byla výluka, takže se přesedalo na autobus (ostatně, dnes bylo třináctého), což bylo také jediné zpestření jinak poklidné cesty na stráních nad řekou.
Horší byla cesta z nádraží do Jílového. Nějak nerozumím těm dnešním kapitalistickým metodám cestování, jak nám je servírují „modří ptáci“, tedy že autobusy navazující k vlaku jezdí na jaře a ve středu. Člověk se pak nediví, že se lidi železnici vyhýbají. Se čtyřletým klukem za ruku po okraji dosti frekventované silnici bez chodníku do kopce – to nebyla žádná legrace a už bych to nezopakoval. Zajímalo by mne, jak cestu mezi nádražím a obcí dlouhou více jak kilometr řeší domorodci.
V muzeu jsme viděli zdařilou výstavu. Člověk se až diví, kolik starých předmětů ze železnice se dochovalo. Jistě nebylo snadné je soustředit a sestavit do expozice. Jsou tady připravení i na malé návštěvníky. Mít více času, stálo by za to si prohlédnout další exponáty, zejména připomínající těžbu zlata, se kterou se v Jílovém váže i poněkud morbidní příběh středověkého alchymisty Eduarda Kelleyho, jenž působil u dvora císaře Rudolfa, následně byl císařem zatracen, aby po mnohých peripetiích spolkl roku 1597 jed.
Cestou domů se Honzík seznámil s panem výpravčím na nádraží v Jílovém až tak důvěrně, že se s ním loučil pozdravem „ahoj“. Ve vlaku mi pak usnul a doma babičce odříkal „sláva, nazdar, výletu, nezmokli jsme už jsme tady..“ (místo „tu“). Jelikož jsem podcenil přípravu svého drahého fotopřístroje na akci, mám jen jediný obrázek z restaurace na náměstí, když jsme čekali na oběd (mimochodem velmi chutný). Pak mi klekla baterie. Však říkám, bylo třináctého…
Rubrika: ZPRÁVY
| Poslat:
Velmi smíšené pocity mám z dnešní návštěvy Království železnic a jsem naštvaný na provozovatele. Už jsem tam byl několikrát a přiznávám, že jsem byl dosud spíše na straně těch, co projekt chválili. Nějak jsem uvěřil tomu, že se stav bude zlepšovat. Dnes jsem tam byl znovu s vnoučkem, kterého dva dny hlídám. Nemohu říct, že jsme tam zavítali jen tak, náhodou, neplánovaně, protože by to nebyla pravda. Na Radio Blaník už nějaký čas běží reklama o fantastickém a nevídaném projektu v oblasti modelové železnice, tak jsem si říkal, že se tam už asi něco zásadního opravdu stalo. A tak když jsme se vraceli ze Smíchovského nádraží, zastavili jsme se. Budu stručný. V horním patře přibyly pouze dvě pouťové atrakce pro děti na tahání desetikorun z kapes rodičů (a drobič mincí!!!). Na třech kolejištích tráva nevyrostla, leč už hodně zapadaly prachem. Vlaků jezdí polovina a kdoví jestli?
Daleko horší stav je ve spodním patře. Z něho se stal jakýsi „Lego-sklep“. K jedinému slušně osvětlenému kolejišti s populárními mašinkami „Tomáš“ přibyly kreace na téma Lego. Kdyby to bylo v Domě hraček, neřeknu. Ale v Království železnic? Aby toho nebylo málo, tak mezi panely a vitrínami s krabicemi a „špalíčky“ Lega po návštěvnících z plakátů pošilhávají politici obou hlavních stran, kteří v současnosti čeří předvolební atmosféru. Děsné, kde všude a za co se dají rejžovat prachy!
Nechci dělat, že jsem si v tom napůl neosvětleném sklepě nevšiml kolejiště v měřítku H0 demonstrující Ústecký kraj. Kritické recenze odborníků už byly publikovány. Nemám co dodat, ale takhle nějak bych své kolejiště nechtěl zbudovat. Vím, kritizuje se snadno… Nicméně, dvě třetiny z tohoto kolejiště jsou ale doslova neviditelné pro děti do 1 metru (proto asi mají slevu), neboť prostě okolo nich není stupínek, ze kterého by na mašinky viděli.
A proč mne provozovatel dokonale naštval? Protože stejně jako ostatní návštěvníci (bylo jich tam okolo 18 hodiny tak do deseti i s dětmi) jsme bloudili v pološeru a ani na ty krabice od Auhagenu či Busche ve vitrínách (zdůrazňuji, že nikoliv modely staveb od těchto firem), ani na kolejiště firmy Merkur a dvě či tři další „hračkové záležitosti“ prostě nebylo vidět, protože se v celém sklepě pořádně nesvítí. Nechtěl jsem to psát, ale musím. Bylo to naprosto vyhozených 90 (důchodci) plus 20 korun (dítě do 1 metru) plus 2x atrakce „vrtulník“ po 10 Kč plus bublifuk za 20 Kč!
Vůbec nejde o ty prachy, zvláště když by měly posloužit dětské radosti. Jde o ten podvod na platících návštěvnících, který se tady koná!
| Poslat:
Už jsem psal o tom, že jsem si od Josefa Richtera – www.vlacky.biz – koupil za pár korun atrapu modelu starší francouzské elektrické lokomotivy řády BB 8105 – (viz rubrika MY, 21. 3. 2010). Samozřejmě, že po vyzkoušení jízdních vlastností na kolejích jsem usoudil, že tahle atrapa je určená do vitrínky (kterou nemám), nebo by maximálně mohla stát na opuštěné koleji kilometr za depem, ale to by se mým kamarádům z Francie určitě nelíbilo. Nemluvě o tom, že vlastně žádné kolejiště stále nemám.. Přečíst celé…
| Poslat:
Jak předevčírem uvedla ČTK, České dráhy uzavřely smlouvu na dodávku 17 nových vlaků Regio-Shuttle RS1 pro regionální tratě na Vysočině. Jejich výrobcem je firma Stadler Pankow, člen švýcarské skupiny Stadler Rail. Cestující na Vysočině se s nimi začnou vozit koncem roku 2011. Stejné vlaky budou posléze jezdit také v Libereckém kraji. Celkem by jich mělo být pro České dráhy nakoupeno třicet tři. Přečíst celé…
Rubrika: FOTOGALERIE, Skutečná železnice
| Poslat:
| Poslat:
