Honzíkovy vláčky

Honzíkovo kolejiště (7)

Minule jsem povídání o stavbě svého kolejiště skončil v bodě, kdy jsem byl nucen na základě připomínek kamarádů přehodnotit připojení napájení ke kolejím. Páteřní dvojlinku, kterou jsem původně chybně spojil do smyčky, jsem vcelku jednoduše rozdělil a rozpojil do několika samostatných větví. Přitom jsem vodiče uvolněné ze svorek stáčel do spirály, kvůli eliminaci rušení. Ačkoli jsem počítal s tím, že budu pokračovat v elektroinstalaci, nějak mi pro tuto chvíli přešla chuť, a tak jsem se pustil do práce na kolejišti. Tam je práce hromada…

Musím předělat modul s remízou

  Nejdříve jsem myslel, že budu pokračovat na „pravoboku“, kde bude v „1. patře“ remíza s točnou. Ta se už občas na mých snímcích rozpracovaného kolejiště objevila. Nemohu ji ale do kolejiště zabudovat, protože se prohnula horní styrodurová deska. Už jsem s Pavlem Tvrzem – podle něhož tvořím kolejiště s převládajícím využitím styroduru – přišli na to, jak se to asi stalo. Styrodur je sice výborný stavební materiál (myšleno i pro kolejiště), ale vyžaduje dodržovat jisté zásady, jako třeba, že za všech okolností se musí dbát na dokonalé vyztužení, aby se horní plocha nekroutila nebo neprohnula. A k tomu stačí málo, třeba přilepení nesourodého materiálu. Mně se to povedlo tím, že jsem na vrchní plochu styroduru přilepil KAPA-desku. Proč?
Jelikož celou rotundu i s točnou jsem již dříve zabudoval na KAPA-desku (tl. 5 mm) a byl jsem líný tento „modul“ zapustit do styroduru, což znamenalo vydlabat zahloubení cca 5 mm na poměrně velké ploše, a protože moje udělátko s odporovým drátem se ukázalo jako málo účinné, rozhodl jsem se, že rovinu pro položení kolejí jednoduše vyrovnán tak, že okolo „modulu“ s remízou nalepím patřičně vyřezanou KAPA-desku. Což o to, tohle bylo dílem okamžiku. Ale přestože jsem lepené plochy pořádně zatížil, po dvou dnech došlo k prohnutí povrchu KAPA-desky i styroduru. A to tak výrazně, že „modul“ je nepoužitelný a musím ho předělat. Pravděpodobně povrchová vrstva KAPA-desky (z papíru) nasákla vlhkost a zapříčinila zkroucení.
Pokračovat na „pravoboku“ tedy budu až si znovu nařežu díly na tuto část kolejiště s remízou, tentokrát však už na zapůjčené řezačce styroduru.

Obr. 1 – Styrodurová deska zkroucená díky přilepení KAPA-desky

Násep se stoupací kolejí

  Na „levoboku“ jsem začal od předního levého rohu, kde bude na malém pahorku kaplička. Bude stát vedle náspu, který začíná vpravo jako jeden z výjezdu „angličáka“. Trať bude stoupat po náspu nejdříve rovně, posléze v pravém oblouku. Až přejede tunely (viz dále), tak už bude v rovině „1. patra“. Jak přesně se bude vinout dál je ještě ve hvězdách, ale ve výsledku to bude smyčka. Tzn., že kousek za tunely bude trať rozvětvená „Y“ výhybkou.
Ke stoupání jsem použil už dobře dva roky nakoupený molitanový klín od firmy Auhagen. Pokud ho někde nezná, tak v měřítku N je dlouhý 125 cm, na konci je vysoký 5 cm; široký je 3 cm. Bezvadně se s ním pracuje, rozhodně lépe jak kdybych měl stoupání řezat ze styroduru nebo jiného materiálu. Provází ho též reklamní údaj, že absorbuje hluk. Tomu ovšem nevěřím, protože po obložení, zasypání štěrkem a prosycení lepidlem bude stejně tvrdý, jako cokoliv jiného. Počítám s tím, že zepředu bude k náspu po celé délce připasován styrodur. Po dotvarování zde povede pěšinka ke kapličce. Z vnitřní strany bude násep jištěn kamennou zdí. Formu ze silikonu mám již hotovou z dřívějška. Na odlitek kamenné stěny jsem tentokrát nepoužil sádru, ale Axon F18, který velmi rychle tuhne (během cca 5 minut). Přišel jsem na to, že když se odlitek včas odfornuje, když je ještě dostatečně tvárný, dá se natvarovat přesně podle oblouku. Až zatvrdne, zaříznu a zabrousím ho podle výšky náspu.
Na konci náspu se právě tak akorát vešel tunelový portál a kousek ze ním ještě jeden. Portály jsou instalovány těsně před oběma obloukovými výhybkami. Všechno vyšlo na milimetr přesně :-).

Obr. 2 – Molitanový klín od Auhagen tvoří stoupání trati. Na jeho povrch jsem přilepil styrodurovou desku tl. 3 mm a šířky 33 mm, na ní bude nalepena kolej

Částečné otevření skrytého nádraží

  Původně mělo být všechno od tunelových portálů směrem vpravo až k modulu s remízou a točnou schováno ve skrytém nádraží. Naštěstí mne napadlo značnou část této části kolejiště „otevřít“ oku. Ačkoliv jsem byl nyní nucen instalovat příčně vlepenou styrodurovou desku, která má za cíl zpevnit konstrukci zadní opěrné stěny, tato „hladová stěna“ dozná tvarových změn, ale až někdy později. Nejspíš bude plynule přecházet od „nádražního náměstí“ (bude za budovou nádraží až k levým portálům) do svahu. Otázkou je, co bude za teplárnou.
Vím už ale, že celý tento blok kolejiště bude možné v případě nutnosti (např. havárie ve skrytém nádraží) zvednout (vyjmout). Jak to mám vymyšlené zatím nebudu popisovat.
V pravé části příčně vlepené pracovní stěny jsem zabudoval další tunelový portál, kde se budou sbíhat dvě koleje. Dále vpravo, kde jsou tři smyčky kolejí vycházející ze skrytého náraží, bude mírně změněno v souvislosti s návazností na „pravobok“ kolejiště.

Obr. 3 – Současný stav pravé části kolejiště

 Obrazová příloha

[Show as slideshow]

12►

Foto hlav

Počet přečtení: 19 047 | Tisknout: | Poslat: