Honzíkovy vláčky

Nářadí – letování a pájení

Autor: Jan Hlaváček Vydáno: 13.1.2010

Elektrická páječka 230V, elektrická páječka Proxxon EL 12 , pájecí pero, síťový zdroj MICROMOT NG 2/S, plynový mikrohořák, keramická letovací destička, odsávačka

Elektrická páječka 230V

  V modelářská dílně se uplatní dobrá elektrická páječka na síťové napětí s výkonem okolo 40 W. Tento výrobek jsem již před časem koupil u firmy Conrad.

Elektrická páječka Proxxon EL 12

  Páječka na 12V (6 W) je dalším výrobkem od firmy Proxxon v mé dílně. Její zahřátí trvá asi 10 vteřin, teplotu pájecího hrotu reguluje termostat a nepřekročí 310° C. Nemělo by proto dojít k poškození pájených elektronických součástek (tranzistorů a čipů), k jejichž poškození dochází až při teplotách nad 350° C.
Páječka má na těle posuvný vypínač s aretací. V čelní ploše je malá žárovička, které osvětluje pájecí hrot. Hrot je na můj vkus dosti velký (asi 1 x 2 mm), takže se s ním ne zrovna dobře pájí na desce plošných spojů. Musel jsem ho opilovat do špičky.
Spirálový prodlužovací kabel je opatřen speciální zástrčkou MICROMOT pro připojení do všech síťových zdrojů MICROMOT (od 1,0 A). Páječku dodává firma RF Technik, s.r.o. Je možné zde koupit i náhradní pájecí hrot (za poloviční cenu pájky!).

Pájecí pero

  Miniaturní pájecí pero na 12 Vss (výkon cca 5W) používám k pájení elektronických součástek na plošném spoji, při digitalizaci lokomotiv apod. Bohužel, kvalita jeho hrotu není dobrá (není z mědi). Hrot se špatně čistí od nátavů nečistot a špatně přijímá cín. Někdy je práce s touto páječkou malé trápení, byť se snažím hrot čistit vším dostupným. Koupil jsem  ji u firmy Conrad.
Jako síťový zdroj používám MICROMOT NG 2/S (12Vss) – viz ZDE.
Na vodiče páječky jsem ale musel (po odstřižení svorek) připájet lamelové banánky o průměru 2,0 mm (označení MPI 2/0, kat. č. 088 017 05) zakoupené v GES Elektronics.

Síťový zdroj MICROMOT NG 2/S

Viz ZDE

Plynový mikrohořák

  Malý praktický plynový hořák je určen pro domácnost, hobby, kempování a rovněž i pro modelařinu. Plní se běžným plynem do cigaretových zapalovačů. Koupil jsem ho již před časem u firmy Conrad.

Keramická letovací destička

  Ještě před časem jsem vůbec netušil, že taková pomůcka existuje. Protože neodvádí teplo, ideálně se na ní pájí. Nebylo ale jednoduché sehnat jejího prodejce. Destičku jsem našel až v nabídce firmy Parexo, Pardubice, která dodává předměty pro hodináře a zlatníky. Destička stojí zanedbatelných 36 Kč.

Keramická letovací deska

  Časem se ukázalo, že například pro letování karoserií vagonů a lokomotiv z leptů bude potřeba letovací deska větších rozměrů, aby na ní šel polotovar pěkně položit. V jedné zahraniční publikaci autor doporučuje obyčejnou keramickou dlaždičku (s glazurou). Výhodu spatřuje v tom, že kromě tepelně izolačních vlastnostní ji lze po práci jednoduše otřít a je stále připravená k použití. Proč ne dlaždičku? Zkuste si ale koupit v OBI jednu dlaždičku.  „Nejméně metr čtvereční,“  tvrdil porodavač. Nestavím a nekradu, tak jsem nakonec zaskočil do prodejny Advantage v Soukenické ul. v Praze 1 a tam si koupil za tři stovky desku – viz obr.  Má rozměry 198 x 140 x 13 mm. Mají tam desky i jiných rozměrů.

 

Odsávačka

  Rovněž tento výrobek dodávají obchody s elektrotechnikou (Conrad, GES aj.). Jedná se de facto o pumpičku, u které se k odsání přebytečného roztaveného cínu, například z tištěného spoje, využívá efektu sání vyvolaného pístem. Píst odsávačky má aretaci, která se odjistí po nasazení hrotu na místo, odkud má být roztavený cín odsátý. Hroty jsou výměnné a odolné vůči teplu. Odsávačky se vyrábějí v různých velikostech s různě velkými hroty. Tento výrobek jsou koupil u firmy Conrad.

Pájecí stanice BaseTech ZD-99 48 W

Při poctivém čtení příspěvků zejm. na webu výtopna.cz a dk-model.cz (aj.) jsem našel i upozornění na nejvhodnější pájecí stanici. Ačkoliv Mistři mi tvrdí, že pájí obyčejnou českou trafopájkou, někteří připouštějí, že špičkou je WellerWS-81. A tak jsem prošel pár webů a zjistil, že zatímco v Česku lze koupit tento přístroj za cca 6 700 Kč, v Německu (v přepočtu) za 6 000 a v Anglii za 5 200 Kč – podotýkám, že u stejného značkového obchodu! Dále raději bez komentáře. A tak jsem nad Wellerem mávnul rukou a zajel k FKtechnics na Žižkově a koupil si pájecí stanici BaseTech ZD-99 48 W (za 498 Kč). Na dotaz, jaký je rozdíl mezi Wellerem WS-81, kterou měli v tomtéž regálu za (tuším) 7 666 Kč, mi bylo sděleno, že Weller je značkový výrobek (jako bych to nevěděl), a že ZD-99 má o 20º C vyšší tavnou teplotu. Těžko usuzovat o zemi původu obou výrobků(Čína?), takže jako všechno vyjde to na jedno. Stanice (zatím) funguje bezproblémově, analogové nastavování teploty se dá zvládnout, pociťuji ale negativně absenci ostřejšího pájecího hrotu, který se k tomuto typu pájčky údajně nevyrábí.

Horkovzdušný fén

Stále více se mezi kutily šíří povědomí o tom, že olovnatým pájkám zvoní umíráček. V průmyslové výrobě už to je zřejmé dávno. Bezolovnaté pájky ale vyžadují větší teplotu, což se projevilo v zavedení nových technologií pájení, materiálů i pájecích přístrojů. Vedle dosud tradičních trubičkových pájek se stále více používají pájecí pasty (směsi pájky, tavidla a dalších látek). Pravda, pájecí pastu lze tavit i hrotovými páječkami, dokonce i trafopájka leccos zvládne, ale cíleně byla pro jejich aplikace vyvinuta (mimo jiné) technologie pájení horkým vzduchem. Pro tyto účely se vyrábějí (pomineme-li výrobky pro průmyslové aplikace) tzv. horkovzdušné pájecí stanice nebo horkovzdušné fény (tento pojem ještě není jednoznačně ustálený). Že se masové výroby těchto zařízení chopily čínské firmy ale asi nikoho nepřekvapí.
Minimalisticky navržený a za cenu okolo 2 000 Kč nabízený je přenosný horkovzdušný fén (mikropájka) typ LT-5081B. Stejně jako celá série těchto čínských výrobků označených písmeny „LT“ (bohužel, skutečný výrobce se neuvádí) má obdivuhodný výkon obvyklý u stolních stanic, čehož je dosaženo použitím pulsního zdroje. Ovládání je plně digitální, provádí se několika tlačítky na krabičce, spojené s mikropájkou kabelem. Displej ukazuje nastavenou a aktuální teplotu horkého vzduchu na výstupu fénu a po přepnutí i množství hnaného vzduchu. Vypínání fénu je automatické – po cca 30 sekundách nečinnosti.
Turbínka s motorem pro vhánění vzduchu je umístěna v zadní části rukojeti. Zepředu je do rukojeti zasazen funkční nerezový tubus, ve kterém je topné těleso a čidla elektroniky. Na tubus se nasunují (a pootočením zajistí) nástavce pro usměrnění proudu vzduchu (průměru 2, 7, a 9 mm). Fén má rozměry 33 x 55 x 130 mm,  příkon 320 W, regulovatelná turbína zajistí průtok 7 – 22 litrů vzduchu za minutu, regulace teploty horkého vzduchu je v rozmezí 100 – 450° C. Součásti balení je i držák pro odložení fénu, který lze položit na pracovní stůl.
Některé z horkovzdušných páječek této série se vyrábějí i v kombinaci s hrotovou mikropáječkou, rovněž ovládanou digitálním kontrolním systémem.
Výrobek – typ LT-5081B – jsem koupil v akci za 1 400 Kč u firmy HotAir.cz v Ostravě.

 

rev. 17. 1. 2010; 13. 9. 2010; 28. 9. 2010 

Rubrika: DÍLNA, Nářadí
Počet přečtení: 12 109 | Tisknout: | Poslat: