Honzíkovy vláčky

Merkur povýšil mezi opravdové vláčky, aneb Kolejiště plná Brejlovců

Autor: Jan Hlaváček Vydáno: 5.2.2011

Neodolal jsem a v pátek 4. února jsem znovu vyjel do Norimberku na Speilwarenmesse Nürmberg 2011. Vidět mezinárodní veletrh hraček je zážitek. Velikost této akce se vymyká představám o zdejších veletrzích ať už v Brně nebo v Praze. Stihnout za jeden den všechno se nedá. Prošel jsem důkladně halu specializovanou na železniční modely, do haly s letadly, vrtulníky, autíčky a loděmi jsem jen nakouknul a přibrzdil pouze u stánků výrobců nářadí a doplňků. Opravdovou radost jsem měl ze stánku naší firmy MERKUR, který se ještě loni mačkal mezi plyšáky a dudlíky, a to nejen proto, že jsem tam dostal ochutnat piva z jejich domácího pivovaru. Můj vztah k Merkuru je čistě nostalgický, nikoliv věcný. I tak počítám s tím, že budu umravněn Pány Modeláři.

Jenže, jelikož se zase až tak moc nepovažuji za obchodníka a modelové epochy mám na háku stejně jako počet nýtů na pravé straně za komínem, tak mne nechávají klidným i některé další věci, které dogmatikům (a zaplať pánbůh, že je máme) připadají jako nepochopitelné. Takže, na některé věci, které jsem postřehl na tomto obřím setkání výrobců hraček a modelů mohu mít jiný náhled. A taky ho mám. Navíc, díky své jazykové nedokonalosti si nemohu povídat s vystavovateli, abych z nich vypáčil novinky a názory, což zajisté uskuteční jiní přátelé co tam byli. O to více se musím spoléhat na jiné smysly. Pravda, letos jsem se nenechal až tak moc unášet sortimentem výrobců „gigantických“ měřítek. Možná to byl jen subjektivní pocit, ale zdálo se mi, že N-kových produktů letos na veletrhu přibylo. A to by bylo dobře. Možná však jen notná část této nové kvantity připadá na modely autíček, traktůrků, bagrů a lidiček. Třeba takové PIKO alias SAI (vyrábějící už zcela veřejně pro francouzský trh) naplnilo několik skleněných vitrínek N-kovými citroeny a renaulty a moje srdce plesalo…

Citroeny v provedení PIKO (SAI)

Samozřejmě, bylo by hloupostí se domnívat, že na obrovském výstavišti plném především německých modelářských firem bude někdy hrát nějaká česká firma (myslím teď na vláčky) dominantní postavení. Ke vzteku ale je, že právě firmy které mám na mysli si hrají jen na svém písečku a „sochají“ především vlaky, které u nás většinou nikdy nejezdily. Nevím, kolik německých lokomotiv a vagonů jim ještě zbývá zmenšit do modelových měřítek H0 a TT (asi hodně), než přijde řada na N-kaře. Připadají mi dost trapné argumenty německých producentů, pokud jsou pravdivé ty povídačky o problémech s odbytem výrobků do Česka, které přináší naši obchodníci (a já nemám důvod jim nevěřit). Ať mi nikdo z nich ale nepovídá, že takový Brejlovec v českých barvách v N-ku by se neprodávat stejně dobře u nás, jako v Německu (a jinde). Na kolejištích s kolejemi o širších rozchodech bylo možné právě Brejlovce vidět u řady vystavovatelů.

Brejlovec – no není to krásná mašinka? Bohužel v H0

U Fleischmannů měli několik kolejišť. Neporovnával jsem loňské a letošní fotky, ale nejspíš byla stejná. Nevzpomínám si ale, jestli jsem u nich loni viděl kolejiště (v H0) postavené do výšky – hotové Alpy to byly. Ano, po obvodu fiktivní hory jezdily v prudkém stoupání soupravy tlačené „zubačkou“ – nebo-li Zahnradbahnlok. V N-kovém měřítku mám tuhle lokomotivu zrovna rozloženou před sebou na stole a snažím si ji po chvilkách digitalizovat a současně rozsvítit vepředu i vzadu. Chvílemi ztrácím naději, že se mi to povede. U Fleischmannů také měli hodně vitrínek s modely, které se mi líbily. A taky jsem tam potkal pana Daleckého a jeho spolupracovníky ze smíchovského království železnic, který nám jistě připraví další modelářská překvapení.

Tady zrovna tlačí vagonky pára, ale za horou jede elektrická lokotka

  Kolejiště firmy TRIX už jsem myslím taky viděl, navíc mne tam ani nic moc nezaujalo. Stejně tak jako u firmy Bachmann, kde jsem byl skoro zklamaný. Nejspíš zchudli. Daleko větší pokoukáníčko bylo na společných stáncích Hornby nebo HobbyTrain, kam patří všechny ty báječné firmy jako Arnold (moc fajn modely), Kato (taky), Lemke, Rivarossi a další (čert aby se vyznal  v tom kam kdo patří 🙂 – blíže viz diskuse Dan Buchtela).

  PECO nám opět slibuje asymetrickou třícestnou výhybku, vystavovanou prý už třetí rok, tak uvidíme. Katalog měli stejný jako loni, za sklem ale měli fůru všelijakých drobných doplňků. Jak mi dodatečně vysvětlitl Dan Buchtela (viz diskuse níže), který byl v Norimemberku ve stejný den a jenž vypátral řadu akutálních infomrací, které snad také někde zveřejní, cit.: „Ty drobné doplňky nejsou Peco, ale Weinert. Možná Tě zmátlo to, že měli stánky vedle sebe a dále že tam trůnilo veliké logo Peco. To ale proto, že Weinert v Německu firmu Peco zastupuje. Ale všechny ty drobné leptané doplňky jsou Weinert.“ Díky Dane. Stejně si ale myslím, že třeba parkové lavičky ten Weinert snad okopírovali od Viktora Pohořelého. Připadaly mi úplně stejné, akorát větší :-).

V PECO se pustili do mraňavých doplňků z leptů

Pět Japonců (nebo Číňanů? – omlouvám se, ale neumím rozlišovat Asiaty) potřebovalo na prezentaci vláčků v měřítku 1:450, označovaných písmenem jedno „T“, dva stolky velikosti školní lavice a jednu maličkou vitrínku. Přestože byli dost činorodí, řada návštěvníků s horším zrakem si jich snad ani nevšimla, ani toho, co jim jezdí po kolejích. Vlaky o něco větší než blechy lítaly po oválech rozhodně ne měřítkovou rychlostí, což byl další handicap pro poloviční slepce, mezi které se počítám. Petr Litomyský ironicky poznamenal, že loni tihle Asiati vystavovali tři mašinky, tedy jednu ve třech barvách, letos se mu zdálo, že jedna přibyla. Taky u nich bylo vidět jedno německé ICE, ale prý je to také „starý“ model. Osobně si však myslím, že těch v současnosti nejmenší železničním modelů už je vyrobeno na počet více. I kolejiva a různých doplňků se mi zdálo dostatek. Od vystavovatelů jsem dostal leták s několika URL adresami, ale když jsem si ty webové stránky spustil, v „rozsypaném čaji“ jsem si toho moc nepřečetl. Až na YouTube jsem mašel pár pěkných ukázek vláčků s rozchodem 3,5 mm. Na stánku Modellbahn Union měli hned několik těchto maličkých modelů zabalených v blistrech, přičemž se všechny bez problémů vešly na jeden malý panel. Mít prodejnu jenom s „Téčky“, stačila by mi na to zřejmě polovina kočárkárny v paneláku…

Téčkové ICE tahalo po kolejích tentýž rychlovlak v H0, ale stejně nebylo vidět

Hodně pozornosti jsem věnoval firmám, co produkují doplňky kolejišť, alespoň některým, a pak firmám poskytujícím modelářům stroje, nářadí a potřební materiál. Ale o tom až v dalším článku.

Širší obrazovou dokumentaci připravuji… – 1. část je ZDE

 

Foto hlav

 

Rubrika: ZPRÁVY
Počet přečtení: 8 330 | Tisknout: | Poslat: