Honzíkovy vláčky

Víte, co to jsou porejonyma?

Autor: Jan Hlaváček Vydáno: 6.10.2021

Nejsem tak chytrý a už vůbec ne jazykově vzdělaný, abych to věděl. Omlouvám se proto hned ve druhé větě tohoto kratičkého příspěvku, že v titulku s tímto pojmem „machruju“. Nestalo by se tak, kdybych při sestavování jiného článku, týkajícího se Slovenské strely, naprostou náhodou (jako obvykle) nenarazil na literární odkaz, který mne dovedl k diplomové práci studentky Ústavu českého jazyka Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně Bc. Michaely Ficnarové. A co to má společného se železničním modelářstvím? Pokusím se to vysvětlit.

  Nejdříve k té diplomce. Michaela Ficnarová ji napsala v závěru svého studia v r. 2012. Nese název „Vlastní jména vlakových spojů (porejonyma) na území ČR v letech 1993–2011“. Má (i s přílohami) neskutečných 416 stran. Už v názvu diplomky je ovšem tajenka rozluštěná. Porejonyma jsou v jazykovědě jména dopravních spojů, konkrétně jména vlakových spojů. Jak jednoduché, že? Autorka se zaměřila na výčet porejonym, jež se vyskytla na území České republiky v letech 1993–2011, tedy od vzniku samostatné ČR až do roku, ve kterém práce vznikala. A napočítala jich celkem 294. Jejich strukturovaný popis zabírá 305 stran A4.

  Samotná diplomová práce ale samozřejmě má značný obsahový přesah. Jinak by asi nešla napsat. Pokud pomineme fakt, že cílem autorky bylo nejen shromáždit všechna v roce 2011 známá porejonyma, ale také provést jejich rozbor a charakterizovat je z hlediska jazykovědného, konkrétně způsobu jejich tvoření, samozřejmě s využitím poznatků předešlých badatelů, velké poučení z její práce podle mne najde i člověk jiného zaměření, a když opět zjednodušíme obrovskou množinu železničářů či fandů železnice jako takové, tak i dejme tomu železniční modelář.

  Jak se dostala k 294 názvům dopravních spojů? Prostudovala všechny jízdní řády Českých drah z let 1993–2011(!) a další, zejména elektronické zdroje. Obdivuhodné! Stěžejním výsledkem její práce je, cit.: „Slovník porejonym a na něj navazující shrnutí výsledků klasifikace porejonym, vytvořené na základě motivačních a strukturních modelů, jež se v rámci této skupiny vlastních jmen uplatňují.“ (s. 7) Prvním dvěma slovům rozumím a myslím si, že slovník má značný obecný význam; zbytek věty moc nechápu, ale jeho obsah taky není určen nevzdělanci mimo obor jazykové vědy.

  Jelikož, jak jsem uvedl, na tuto diplomku jsem narazil v souvislosti se studiem podkladů pro článek o motorovém vozu M290.0, zaujalo mne, že právě název vlakového spoje Slovenská strela (z roku 1936) byl podle některých autorů první porejonym, který se v prvorepublikovém ČSR objevil. (s. 15)

  Pro laika je zajímavé čtení o důvodech vzniku porejonymů. Prý při pohledu do historie cit.: „byly nejdříve pojmenovávány ty vlakové spoje, které nad ostatními vynikaly svým významem. Mezi takové patří luxusní vlaky či vlaky spojující kontinenty a vzdálené země (Orient-Express, Balt-Orient), ale také vybrané mezinárodní a dálkové spoje (Hungaria, Vindobona). Důvodem je v tomto případě snaha po zřetelném označení vlaku, jenž má mezi ostatními výlučné postavení ať už z důvodu kvality, komfortu, rychlosti, spolehlivosti atd.“ (s. 17-18)

  Zajímavé také je, že cit.: „Jména spojů jsou také mnohem lépe zapamatovatelná, fungují jako pomůcka pro cestující (pomáhají při rezervaci jízdenek a místenek), ale jsou výhodná i pro pracovníky železnice. Dalším důvodem vedoucím ke vzniku porejonym je shodný úzus v zahraničí. Tím, kdo v tomto ohledu udává směr, jsou státy jako např. Rakousko a Německo.“ (s. 17-18)

  Upřímně řečeno – to je tak asi všechno, co může v diplomce zaujmout NE-jazykovědce, tedy lépe česky řečeno nás, železniční nadšence a modeláře. I když jedním dechem dodávám, že kvůli tomu asi M. Ficnarové svoji diplomku nepsala. Jinými slovy, její práce určitě byla přínosem pro jazykové bádání, protože jak sama uvádí, cit.: „Ačkoli názvy vlakových spojů existují na našem území poměrně dlouhou dobu, zůstávaly zpočátku stranou soustavnějšího jazykového bádání. Pozornost jazykovědců byla v oblasti železničních názvů soustředěna spíše na jména lokomotiv a pojmenování slangová.“ (s. 19)

  Tak a nyní už jen odkaz na zajímavou diplomovou práci Michaely Ficnarové – ZDE.

 *     *     *

Poznámka: Recenzi textu a věcná doporučení k němu mi poskytla profesorka PhDr. Jitka Radimská, Dr. z Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (ZDE), za což jí upřímně děkuji. Rád s ní spolupracuji. Asi jsem ji i trochu potěšil upozorněním na diplomku M. Ficnarové, protože napsala: „Díky za diplomku, je skvostně provedená, tak by to mělo vypadat! Je i průkopnická – mnozí teď mohou navázat a zkoumat jiná časová období nebo zvolit jiný úhel lingvistického pohledu každopádně je největším přínosem to teoreticko-metodologické uchopení a systémové precizní provedení – jak výzkumu (heuristika), tak analýze a klasifikaci. Taky se mi líbí, jak je vidět, že bez jazyka (slov), není možná žádná smysluplná (nejen) mezioborová komunikace.“ To je myslím pro M. Ficnarovou i po letech velmi hezké ocenění práce od paní profesorky, pro kterou je vedení diplomových prací „denním chlebem“. Ovšem, i já se můžu chlubit: „Váš text je povedený, našla jsem tam pár drobností…“ Paní profesorka byla včera večer zřejmě dobře naladěná, když nešetřila chválou i u mne… 🙂

Ilustrační obrázek v perexu převzat z internetu. In: Wikipedie.cz – Reklamní plakát ČSD na spoj Slovenská strela (Atelier Rotter a nakladatelství Melantrich, 1936)

.

 

Rubrika: ZNÁŠ TO?, ZPRÁVY
Počet přečtení: 4 094 | Tisknout: | Poslat: