Honzíkovy vláčky

Kurs základů airbrush techniky a co se s ní dá dělat

Autor: Jan Hlaváček Vydáno: 12.6.2016

Člověk si nikdy nesmí myslet, že už ví všechno, a to i tehdy, když to o něm tvrdí jiní, tvrdím já. Na věku nezáleží. A tak se část členů „Modelářské besedy Nagano“ tentokrát vydala do Airbrushcentra.cz – ZDE -, kde pro nás Martin Kořínek připravil několik hodin povídání o technice stříkání barev na modely, pochopitelně i s praktickými ukázkami a s možností si to všechno vyzkoušet.

Nabídka několika druhů kursů patří k jedněm z četných služeb, které Airbrushcentrum.cz nabízí, samozřejmě vedle prodeje (a servisování) airbrush techniky, barev, štětců a dalšího příslušenství. Dlužno podotknout, že Martin patří v tomto oboru ke špičce u nás a navíc dovede o své práci podložené letitými zkušenostmi zajímavě vyprávět. A ještě jedna poznámka úvodem: Mnozí si možná ještě pamatují, když firma sídlila v Galerii Butovice (ostatně některé odstavce na jejich webové stránce ještě na tuto starou adresu odkazují). Skutečnost je ale jiná – nový stánek firmy je v přízemí panelového domu čp. 16 v ulici Volutové v Praze 5 – Stodůlkách.

„Jak jsem byl informován, každý z vás vlastní airbrushovou pistoli s kompresorem a hlavně nějaké stříkání už máte za sebou, takže se už nemusíme zabývat skutečnými začátky,“ konstatoval v úvodu kursu Martin. I tak zopakoval základní rozdíly mezi pistolemi jednočinnými a nezávisle a závisle dvojčinnými. A hned bylo co ukazovat a o čem diskutovat. Dělení pistolí podle plnění nebo velikosti trysky už je známější. Byli jsme upozorněni, že neplatí jednoduchá přímá úměra mezi velikostí trysky a jemností stříkané plochy, ale že do hry vstupují další faktory, jako je druh barvy, tlak vzduchu, vzdálenost pistole od stříkané plochy aj.

Pochopitelně, řeč se stočila i na dělení pistolí podle výrobců (zjednodušeně řečeno na hodnocení výrobků z Německa vs. Číny). Ale není to tak, že všechno čínské (= levné) je nepoužitelné. Nicméně, zorientovat se v současné nabídce airbrush pistolí není nic jednoduchého. Pro někoho bude důležitá cena (ty lepší stojí i několik tisíc korun), pro jiného univerzálnost použití či naopak specifičnost užitných vlastností.

Kategoričtější soudy však Martin Kořínek měl k některým čínským kompresorům, především pak ke značce Fengda. A měl k tomu pádné argumenty, které i doložil ukázkami vadné a neopravitelné techniky. Proto také Airbrushcentrum.cz nabízí svým zákazníků jako rozumné řešení jiný čínský produkt, a to kompresory značky Tagore.

Samostatnou kapitolou samozřejmě jsou populární maličké vibrační vzduchové pumpy, např. Mini Airbrush Kit model TG216, který popisujeme ZDE. Anebo mezi modeláři velmi oblíbené „ledničáky“, tj. kompresory „made in doma“ z ledničkového kompresoru, z nádoby od hasičského přenosného přístroje, regulačního ventilu, tlakového spínače a několika dalších komponentů (viz video na YouTube – ZDE).

Pokud jde o tlak vzduchu, který se nastavuje na regulačním ventilu kompresoru, a který se pouští do pistole, ten závisí na tom, jestli je stříkána plocha (pistole je dál od plochy, tlak je nižší než 1 bar), anebo jestli je potřeba stříkat tenkou linku (pistole je co nejblíže od plochy a tlak se nastavuje vyšší jak 1 bar).

U kompresorů s tlakovou nádobou je potřeba kontrolovat odkalovací nádobku, zda už v ní není příliš mnoho kondenzátu ze vzdušné vlhkosti. Stejně tak je potřeba čas od času „vyfouknout“ nečistoty, které se usazují v tlakové nádobě. K tomu slouží odkalovací šroub ve spodní části nádoby.

Hadice spojující kompresor s pistolí by neměla „táhnout“ za ruku, což je neblahá vlastnost černých kroucených hadic. V poslední době se proto hojněji používání opletené a dostatečně dlouhé hadice. Na konci u pistole jsou opatřené rychlospojkou.

Velkým přínosem pro všechny byla ukázka – metodou krok za krokem – kompletní demontáže pistole, její kontrola, údržba, seřízení, vč. jejího dokonalého vyčištění, zpětné montáže a nakonzervování. „Opravdu, než všechny možné diskuse na internetu je lepší jeden workshop,“ shrnul nově získané poznatky Richard. To samé lze konstatovat o rozdílu mezi přečteným návodem k použití a praktickou ukázkou s výkladem.

Dvakrát to platí o ukázce běžné údržby pistole, k čemuž patří třeba seřízení jehly, vyčištění trysky speciální čisticí jehlou (o které neměl do té doby nikdo z účastníků kursu ani ponětí), nebo výměna těsnění trysky nebo jehly.

Dozvěděli jsme se také, jak moc by měl být utažen šroub těsnění jehly (aby se jehla volně posunovala směrem k trysce a naopak), jak se dá jemně regulovat odpor spouště (pomocí aretačního šroubu), anebo jestli je nutné používat kryt trysky (difuzor) nebo násadku (není). A také, že je za každých okolností potřeba dávat pozor na hrot jehly, tzn. že při sejmutém difuzoru a krytu jehly by měla být jehla uvolněná (aretačním šroubem) a maličko zastrčená dozadu (aby nevyčnívala z trysky). To platí i pro dobu, kdy bude pistole delší čas uložena.

Konečně, že po každém kompletním vyčištění pistole, zejm. když k tomu bude v závěru použito třeba i ultrazvukové čističky, která vše dokonale odmastí, je nutné jehlu a čep spouště velice jemně namazat speciálním olejem na airbrush pistole, např. Airbrush Lubricant (zn. Badger).

A začala praxe metodou „škola hrou“. Každý dostal „svoji“ pistoli, „svůj“ kompresor a veškeré další potřebné příslušenství. Barvu jsme si dolévali z větší nádobky a pro zajímavost je třeba konstatovat, že se začalo stříkat s potravinářskými barvami. Proč? „Protože jsou dostatečně naředěné,“ vysvětlit lektor. Čímž se opět rozhořela diskuse na téma jaké barvy, jak a čím je ředit, v jakém poměru? Atd. Ale to už přesahuje rámec této stručné reportáže.

Poznámka: V této souvislosti aktuální informace – ZDE.

Možná ale bude pro milovníky různých druhů barev zajímavý poznatek, že v současnosti jsou mezi airbrushovými odborníky považovány za skutečnou špičku barvy Mr. PAINT, vyráběné na Slovensku. Nejsou levné, protože jsou bohužel adjustované v příliš velkých nádobkách, takže běžný modelář je hned tak nespotřebuje. Ale pravděpodobně jsou v nich velice jemné pigmenty a i chemické složení je dobře vymyšlené. Měli jsme možnost si je vyzkoušet a můžeme potvrdit, že např. na nesavých površích (plast) výborně kryjí, a že i světlý odstín (žlutá) velmi dobře překryje barvy tmavých odstínů.

Hned na dalším místě (z hlediska kvality i oblíbenosti) jsou podle Martina Kořínka španělské barvy Vallejo, prodávané pod značkou Model Air, nebo Model COLOR. Každá z těchto sérií má jiné vlastnosti, což je potřeba vědět. Rozhodně se doporučuje je ředit originálními ředidly a nespoléhat na slogan, že tyto akrylové barvy jsou ředitelné vodou. A ještě jeden detail, který prozradil lektor: „Barvy Vallejo ředím tzv. „zpomalovačem“ (Airbrush Flow Improver Vallejo – Art. 71.562), což je vynikající prostředek zabraňující usychání barvy bezprostředně po jejím vypuštění z trysky pistole,“ vysvětlil Kořínek.

Slovy nelze popsat všechno, co bylo za bezmála pět hodin kursu probráno. Faktem ale je, že se naplnilo to, co Airbrushcentrum.cz slibuje v nabídce kursu: „Naučíme vás základní funkce a ovládání airbrush pistole tak, aby dělala to, co chcete.“

S tím je nutné souhlasit. Matinu Kořínkovi se sluší poděkovat. A spolu s ním: Střiku zdar!

Obrazová příloha