Honzíkovy vláčky

Zázraky s Micro Kristal Klear

Autor: Jan Hlaváček, Jan Plutnar Vydáno: 22.7.2024

Ne nadarmo se říká, že nestačí mít skvělý produkt. Skvělým se stává teprve v rukou Mistra. O prostředku primárně vyvinutém a vyráběném pro zasklívání oken modelů od firmy Microscale Industries, Inc., jenž dostal označení Micro Kristal Klear, jsme na stránkách Honzíkových vláčků psali mnohokrát (výčet většiny příspěvků je v závěru). Však ho také k definovaným účelům používáme velmi často. Nicméně, o jedné dokonalé fintě spočívající v zasklívání velkých ploch, např. čelních oken modelů aut, píše Kevin Boogaard, zakladatel a majitel holandské firmy Panzer-shop.nl – ZDE. Spojili jsme síly…

Nejdříve kdo/co je Microscale Indutries, Inc.

Microscale Industries, Inc. je kalifornská firma (USA), která produkuje potřeby pro železniční a letecké modeláře už úctyhodných 75 let. Jejich hlavním portfoliem jsou obtisky na modely v různých měřítcích a provedeních a další produkty. K dokonalému aplikování obtisků a jejich výslednému estetickému vzhledu firma vyvinula a nabízí sérii (celkem 11) tzv. dokončovacích kapalin. Je vhodné poznamenat, že některé z nich zdejší modeláři nikdy neviděli, protože je jednoduše naše modelářské obchody nenabízejí. Možná je na vině i fakt, že americké obchodní předpisy některé „nebezpečné“ zboží vylučují z letecké přepravy, takže se do zahraničí neprodávají.

Sortiment obtisků od Microscale Ind. pro nás, české modeláře, asi není až tak zajímavý, pokud samozřejmě někdo nemodeluje právě nějaké americké letadlo nebo vlak. Naopak ony dokončovací kapaliny jsou vesměs užitečné i u nás, přestože některé evropské (i české) a asijské firmy nabízení jejich zdařilé obdoby. Nikde se ale modelář nedozví nic o jejich chemickém složení. Nelze tedy hovořit o jejich „chemické stejnosti“, byť plní stejnou (či obdobnou) funkci, a tudíž lze připustit, že některé mohou být z hlediska užitných vlastností lepší a jiné horší. Z tohoto pohledu tedy není možné tvrdit, že třeba MICRO KRISTAL KLEAR je nejlepší, anebo lepší než jiné obdobné prostředky.

Jeden z níže popisovaných prostředků z produkce Microscale Ind. však z našeho pohledu vyčnívá svými užitnými vlastnostmi nad ostatními, takže mu budeme věnovat trošku více pozornosti. Je to právě zmíněný MICRO KRISTAL KLEAR (dále jen „MKK“) určený zejm. pro zasklívání modelů. Nic na tom nemění fakt, že mezi našimi modeláři jsou známé a pro tytéž účely úspěšně používané prostředky jiných výrobců, namátkově např. tradiční ClearFix od Humbrolu, nebo Glue and Glaze od firmy Deluxe Materials (nabízí Pecka Modelář). Také jsme kdysi vyzkoušeli transparentní barvu na sklo¹⁾, ale nic moc to nebylo.

_____________________________________________

1) Zmínka ZDE

„Dokončovací kapaliny“ od Microscale Industries, Inc.

MI-1 MICRO SET SOLUTION (roztok pro přípravu usazení obtisků) – Micro Set ošetří povrch modelu speciálními smáčedly, které jednak naruší povrchové složky v novém laku a jednak chemicky ovlivní lepidlo na zadní straně obtisku, jež se stane přilnavějším a trvanlivějším. Micro Set současně mírně změkčuje obtiskovou fólii, aby byla pružnější a lépe se přizpůsobila povrchu modelu. Nanáší se jemným plochým štětečkem na místo, kde bude obtisk. Odstřižený obtisk na podkladovém papíru se namočí v kapce vody. Poté se obtisk stáhne z podkladového papíru pomocí malého kartáčku se syntetickými štětinami (jde to i párátkem apod.) a opatrně se umístí do správné polohy na modelu. Obtisk se osuší papírovým kapesníkem nebo utěrkou, přičemž se musí postupovat opatrně, aby nedošlo k narušení jeho povrchu a také polohy umístění. Po krátkém zaschnutí se na obtisk aplikujte přípravek MICRO SOL. Po zaschnutí druhého přípravku (přes noc) bude povrch modelu připraven na ochrannou vrstvu některého z laků Micro Coat Flat, Satin nebo Gloss. Micro Set u nás zdárně nahrazuje např. prostředek ADHESOL od firmy Agama (tzv. usazovací roztok).

MI-2 MICRO SOL (roztok pro úpravu povrchu obtisků). Rovněž obdobu tohoto roztoku u nás vyrábí firma Agama a označuje ho TENSOL – vypínací roztok na obtisky, resp. HYPERSOL – silný vypínací roztok na obtisky. Výrobce MICRO SOL uvádí, že jejich roztok změkčuje obtisk a usnadňuje jeho aplikaci na tvarově složité povrchy. Dokonale přizpůsobí obtisk povrchu modelu. Micro Sol ve skutečnosti dělá obtisk součástí lakovaného povrchu modelu. Složitý popis aplikace lze přetlumočit tak, že místo s nalepeným obtiskem se jednoduše natře Micro Sol a vše se nechá zaschnout.

MI-3 MICRO COAT FLAT (vytváří čirý plochý povrch). Jedná se o lak, který nanesený (jistě nejlépe airbrushovou pistolí nastříkaný) na obtisk vytvoří tvrdou povrchovou mikrovrstvičku a zajistí pěkný vzhled obtisku, resp. povrchu modelu. Chrání povrch modelů, se kterými se hodně manipuluje. Obdobu tvoří laky od evropských firem Vallejo, Revel, Agama aj., příp. japonských. P. S.: Nic nového pod sluncem.

MI-4 MICRO COAT GLOSS (vytváří lesklý povrch). Obdoba předešlého prostředku, výsledkem aplikace je lesklý povrch.

MI-5 MICRO COAT SATIN (vytváří tzv. saténový, tj. polomatný povrch). Obdoba předešlého prostředku s jinou formou povrchu.

MI-6 MICRO WELD – tento prostředek je vyloučen z letecké přepravy a tudíž ho nelze prodávat do zahraničí. Výrobce uvádí, že se jedná o prostředek na bázi styrenu, tedy nerozpouští některé druhy plastů, což jiná lepidla dělají. (Cit.: „Nezničí čirý plast ani nemá tendenci deformovat tenké plastové části, jako to mohou dělat jiné druhy cementu.“)

MI-7 Mikro MASK (maskovací kapalina). Rovněž u nás běžně známá (od jiných výrobců) a používaná kapalina pro maskování modelů tam, kde nejde aplikovat maskovací páska, anebo v kombinaci s ní. Nanáší se nejlépe štětcem, event. ostrou špičkou párátka apod. Po zaschnutí nastříkané barvy se z povrchu modelu odloupne.

TIP: Pokud se maskovací kapalina špatně nanáší (táhne), je to nezvratný signál, že je vyschlá. Takže, zahodit a koupit čerstvou.

MI-8 MICRO METAL FOIL ADHESIV (lepidlo na mikro kovovou fólii). Výrobce říká, že cit.: „faktem je, že nic nevypadá jako skutečný kov kromě skutečného kovu. Ale Micro Foil Adhesive je velmi snadný a levný způsob, jak na modely aplikovat skutečný kov ve formě kovové fólie.“ Nejběžnější používanou fólií je ta, které se u nás říká alobal.

MI-9 MICRO KRISTAL KLEAR – slogan výrobce tuto kapalinu představuje dosti tajemně: „Pokud někdy existovalo modelářské tajemství, pak je to právě toto.“ (Lze se domnívat, že to je narážka na utajované chemické složení.) Každopádně je faktem (a máme to ověřené), že MKK umí řadu věcí, které mohou mít velký vliv na vzhled modelů. Především, tato suspenze se používá k vytvoření velmi reálně vypadajících malých oken až do velikosti asi ¼ palce. Ale i větších – viz v závěru článku. Současně funguje i jako velmi kvalitní disperzní lepidlo vhodné mj. i pro montáž čirých plastových dílů, oken atd. na modely. (Jinými slovy – ono to ve skutečnosti vlastně disperzní lepidlo je, jenže husté a možná se specifickými přísadami.) Tento velmi zdařilý prostředek je snadno dostupný v řadě modelářských obchodů na západ od Aše. Pro zajímavost. V USA se prodává za 5 dolarů, v Evropě za 7 až 12 €.

MI-10 MICRO LIQUITAPE, což je – dalo by se říci – dočasné tekuté lepidlo. Poslouží ke „zkušebnímu“ sestavení modelu. Dostatečně přidrží jednotlivé díly ve zkušební pozici, ale díly lze opět rozebrat.

MI-12 MICRO LIQUID DECAL FILM (tekutý obtiskový film) je prostředek pro renovaci starých (i nevhodně uložených) obtisků. Takové obtisky se „oživí“ tak, že se před navlhčením natřou obtiskovým filmem, čímž se oživí jejich přilnavost. Pro zajímavost: Tento prostředek je také vyloučen z letecké přepravy.

Složení disperzních lepidel

Jaké má chemické složení disperzní lepidlo? Obecně to není žádné tajemství. Ale v čem se liší jednotlivé obchodní značky? To žádný výrobce pochopitelně neprozradí, takže lze pouze usuzovat v obecné rovině.²⁾

Disperzní lepidla jsou tekuté nebo pastovité konzistence. Jejich základem je disperze částic polymerů ve vodě. Vodou se i ředí. Po jejím vsáknutí do porézního materiálu a následném odpaření vody a tím zaschnutí lepidla již vodě velmi dobře odolávají. Neobsahují organická rozpouštědla, jsou nehořlavá a ekologická. Používají se k lepení papíru, dřeva, textilu, tapet, kůže aj. materiálů. Zásada je, že alespoň jeden z lepených dílů musí být savý. Vodní složky se potřebují vsáknout do jedné, ale nejlépe obou lepených ploch a teprve pak dochází k pevnému spojení. Disperzní lepidla nelze používat pro lepení skla, slepování plechů či plastů. Po vytvrdnutí většina z nich zprůhlední, spoje jsou pevné a houževnaté a také pružné.³⁾

______________________________________________

2) Disperze je termín používaný pro označení rozptylování (v chemii), nebo označování směsi látek, v nichž jedna je jemně rozptýlena ve druhé, označuje i šíření druhů v ekologii a biogeografii, v optice se tímto slovem označuje efekt lomu světla (rozklad bílého světla na barevné složky). Obecně se tedy jedná o synonymum pro rozptyl.
3) Podle Český kutil.cz (2013) – ZDE

Výrobců a obchodních názvů těchto lepidel je obrovské množství a jen stěží lze tvrdit, že to které lepidlo je lepší než ostatní. Spíše jde o osobní zkušenost uživatele. Nejznámějším českým výrobkem původem z Druchemy je lepidlo tradičně označené jako HERKULES.

Výrobce uvádí, že Herkules je disperzní lepidlo na bázi polyvinilacetátu. Bližší informace lze získat na stránce výrobce – ZDE. Pro zajímavost: Herkules byl schválen Státním zdravotním ústavem jako zcela nezávadné lepidlo vhodné pro styk s potravinami a je tak využíváno pro lepení sáčků mouky, cukru nebo čajů.

Vědecké okénko

Vrtala nám v hlavě vlastní úvaha, v čem může být MKK odlišný od jiného, např. u nás na trhu běžně dostupného disperzního lepidla, tj. Herkulesu. Cílem bylo zkusit najít rozdíly v mikroskopickém zobrazení obou disperzí. Učinili jsme tedy pokus s pozorováním vzorků obou lepidel pod kvalitním mikroskopem. Posloužil nám k tomu laboratorní mikroskop s objektivem zvětšujícím 60krát. Problém byl ovšem v tom, že vzorky disperzí reagovaly na teplo pocházející z osvětlení pozorované scény. Částice rozptýlené v lepidle se vlivem tepla (světla) pohybovaly směrem od zdroje světla a pohyb ustal v okamžiku, kdy lepidlo ztvrdlo. Tento proces se podařil zaznamenat na video – viz níže. Přestože pokusy s pozorováním byly samozřejmě několikrát opakované, bohužel, zásadní rozdíly v tvaru, velikosti či množství disperzních částic v obou vzorcích se nepodařilo prokázat. Takže se ani nepodařilo poodhalit tajemství složení testovaných lepidel.

Video I. – Herkules – ZDE
Video II. – Micro Krystal Klear – ZDE

* * *

MICRO KRISTAL KLEAR – aplikace

Vzhledem k tomu, že o MKK byl čtenář Honzíkových vláčků několikrát informován a určitě ho řada modelářů používá, nemělo by tedy nikoho překvapit co níže doplňujeme ze zkušeností Kevina Boogaarda.

MKK se doporučuje nanášet do okenního otvoru ve dvou fázích. Nejdříve se nabere kapička přípravku na špičku ostrého štětečku nebo párátka a opatrně se jím potřou všechny boční hrany okenního otvoru. Vzápětí, s větší nabranou kapkou, se vykryje krouživým (resp. elipsovým) pohybem štětcem/párátkem celý střed otvoru. Anebo, když je okenní otvor obdélníkový, tak se párátko s nabraným MKK přetáhne po rámu okna po úzké straně. Přípravek má tendenci vzlínat, a tak ochotně vytvoří blanku, byť v rozích je přípravku nahromaděno více.

Je otázkou cviku a zkušeností, kolik přípravku aplikovat, resp. jak silná má blanka být. Obvykle platí, že méně znamená více, ale občas je dobré s množstvím přípravku na hrotu párátka nešetřit. Bříškem prstu nebo roztřepeným rohem papírového kapesníku se setře event. přebytečný prostředek z okolí rámu okna a hotovo!

V žádném případě by se neměla dodatečně dokapávat další vrstva MKK na zasychající, nebo již zaschlou blanku. Stejně tak nedává smysl zkoušet stav zaschnutí např. pícháním do blanky. Přípravek zasychá několik hodin (podle okolní teploty a vlhkosti), dokonale vytvrdne během dvou dnů (i více). Bude záležet na více okolnostech, vč. množství aplikovaného MKK. Chce to trpělivost.

Při jeho zasychání se ale vyplatí proces zasychání kontrolovat. Vlivem gravitace se totiž dlouho pružná blanka prohýbá. V první fázi je proto možné nechat blanku prohýbat dovnitř interiéru modelu, ale v závěru naopak opačně, aby se srovnala a imitovala rovné sklo. Rozhodně není dobré postavit model s aplikovaným MKK tak, aby přípravek stékal k jedné straně okenního rámu. To se týká bočních oken. Z čehož vyplývá, že jednotlivé strany modelu je třeba zasklívat postupně, s přestávkou i několika hodin, klidně i dnů.

Zásadní ale je, že prostředek MKK se nesmí před použitím zamíchat či protřepat, protože tím se do disperze přimíchají jemné bublinky vzduchu, a ty jsou pak patrné v zaschlé okenní blance. A to je špatně. Prostředek samozřejmě zamíchat lze, ale pak je třeba nechat bublinky několik dní vybublat. Lze tomu pomoci v podtlakové nádobě. Na druhou stranu, proč MKK míchat? Ředit se rozhodně nedoporučuje, a když se stane časem hodně hustý, tak je lepší koupit čerstvý. Nic netrvá věčně…

A snad ještě jedna myšlenka, která může působit jako protimluv k doporučování MKK. Všechno má svá pro a proti. Tam kde to jde, je rozhodně jednodušší a i vzhlednější, když u modelů v měřítku N (a to zdůrazňujeme)⁴⁾ je zevnitř umístěna a přilepena tenká plastová průhledná fólie, která efekt zasklení evokuje nejlépe. (Není na škodu tuto fólii lepit právě MKK; destruktivní působení vteřinového lepidla je známé.)

V poslední době se ukazuje, že ještě lepší imitace oken v modelech spočívá v kombinaci 3D tisku a vakuování, jak o tom píšeme ZDE. To ale znamená mít k dispozici dosti nákladné prostředky. S profi-modelem je tato metoda velmi srovnatelná.

Obr. – Naše M240.0 s okny vytvořenými touto metodou

MICRO KRISTAL KLEAR – excelentní použití,
aneb Jak zasklít velká okna (např. modelu automobilu)

(podle Kevina Boogaarda)

Nejdříve si musíme vyjasnit, co to znamená velké okno? Výše uvádíme, že výrobce deklaruje, že MKK bezproblémově „zasklívá“ okna o ploše ¼ palce, což je dejme tomu plocha cca 12 x 12 mm. To je ale samozřejmě hrubý příklad, protože řada okenních otvorů je obdélníkových.

Kevin na své webové stránce – ZDE – doporučuje tento postup:

Jak na to, když potřebujeme zasklít velká okna například u aut, tj. čelní a zadní? Jak to udělat s MKK? Co k tomu potřebujeme? Samozřejmě MKK, do špičky seříznutou špejli nebo párátko a maskovací pásku. Až se to naučíte, aplikace této metody nezabere víc jak 2 minuty.

Obr. 1 – Vše potřebné k zasklívání čelních a zadní oken modelů autíček: MKK, párátka a maskovací páska. Přidejme ještě nůžky a papírovou utěrku či kapesník

Krok 1: Zalepení oken maskovací páskou

Pomocí maskovací pásky nejdříve musíte přelepit vnější stranu okenních otvorů modelu automobilu, abyste vytvořili základní tvar čelního skla pomocí pásky. MKK budete aplikovat zevnitř modelu. Dokonale zamaskujte přední i zadní okno. Ujistěte se, že jste pásku dobře přilepili kolem okrajů, aby nevznikly žádné mezery. Pokud se páska nějak nepřirozeně kroutí, ohýbá se a dělá hranky, vytvarujte ji zevnitř a obstřihněte ji jen o maličko více než je okenní otvor. Menší boční okna je nejlepší vyrobit běžným způsobem.

Poznámka J. H.: Okenní otvory u modelů autíček mají sílu od několika desetin někdy až skoro jeden milimetr. Je to rozhodně více než u oken modelů z mosazeného leptaného plechu. Po zapáskování se tedy vytvoří obrazně řečeno dosti hluboký „rybníček“ pro MKK. To ale není na škodu. Zaschne (pochopitelně za delší čas) i takový „rybníček“.

Obr. 2, 3 – Ukázka modelů autíček, u kterých jsou zvnějšku maskovací páskou oblepená přední a zadní okna

Krok 2: Nanášení MKK na maskovací pásku

Když si zkontrolujete, že maskovací páska je všude dokonale přilepena, naberte na špičku párátka trochu MKK. Nyní prostředek postupně po menších kapkách nanášejte na pásku zevnitř modelu, až zcela zakryjete celou plochu mezi okenními rámy. Nezapomeňte vyplnit i rohy! Těžko se dá stanovit, kolik MKK je třeba mezi okenní rámy nanést (viz poznámka výše). Platí zlatá střední. Zkušenost získáte po několika aplikacích. V nejhorším se dá celý proces opakovat do omrzení.

Obr. 4, 5 – Na snímcích je vidět čerstvě zcela vyplněné okenní otvory prostředkem MKK

Krok 3: Dokončení oken

Nyní počkejte, až MKK úplně zaschne. To může trvat několik hodin! I déle. Proces zasychání neurychlujte vlastní nedočkavostí, protože dokud nebude blanka z MKK dokonale zaschlá, resp. zcela vytvrzená, dojte při snímání maskovací pásky k jejímu poškození.

Po zaschnutí blanky se neděste, že získáte velmi „zamlžený“ výsledek. Povrch bude díky textuře pásky a lepidlu na ní hrubý neprůhledný a bude kopírovat texturu. Tento nehezký jev odstraníte velmi snadno tak, že vytvořenou blanku opatrně navlhčíte na povrchu štětečkem namočeným v čisté vodě. Vršek blanky se na chvíli opět stane tekutinou, a po oschnutí povrchu se „vyjasní“. Bude rovný a čistý, tak jak to má být.

Obr. 6 – Ošetření povrchu vytvořené imitace skla čistou vodou

Závěr: Není to nic složitého, že? Chce to jen trpělivost a párkrát si to zkusit, jak se říká „na nečisto“. Na přiložených snímcích je metoda dokumentovaná na modelu auta Opel Omega a jistě mi dáte zapravdu, že výsledek je velmi slušný.

Děkuji za pozornost a šíření mých zkušeností, končí svůj návod Kevin.

Poznámka J. H.: Autor této kapitoly je zakladatel a majitel e-shopu www.panzer-shop.nl . České modeláře jistě bude zajímat obrovská nabídka nejrůznějších osobních a nákladních vozidel a různých silničních strojů, včetně našich, které Kevin nabízí v měřítcích N, TT a též v omezené míře v H0. Rozhodně stojí za to si jeho nabídku podrobně prostudovat. Všechny modely jsou vyráběny v současnosti nejkvalitnějšími litografickými metodami 3D tisku. Kvalita modelů i cenová dostupnost je naprosto bezkonkurenční. Objednané a dopředu zaplacené zboží je tištěno on-line a doručováno je během několika dní v perfektně zabalených krabičkách. Ostatně, o všem se zájemce detailně dozví na stránkách Panzer-shop.nl – ZDE.