Pošli příspěvek 'Digitalizace čistící lokomotivy Fleischmann 7968' známému

Autor: Jan Hlaváček Vydáno: 31.3.2015

Pošli kopii příspěvku 'Digitalizace čistící lokomotivy Fleischmann 7968' známému

* Required Field






Separate multiple entries with a comma. Maximum 5 entries.



Separate multiple entries with a comma. Maximum 5 entries.


E-Mail Image Verification

Loading ... Loading ...
Rubrika: Analog - digitál, Digitalizace trakčních vozidel, MODELY, TECHNIKA, ZPRÁVY
Počet přečtení: 9 240 | Tisknout: Tisk | Poslat: Poslat

komentářů 7

  1. Jan napsal:
    1.4.2015 at 10:02

    Jak poznat předek a zadek symetrické mašiny? To je jednoduché. Zadek je ta část, kde při jízdě nesedí fíra… 😉

  2. Jindra napsal:
    1.4.2015 at 20:37

    Jan: Ale na parních lokotkách přece naopak sedí vzadu 🙂
    Levá ruka je ta, kde máme palec na pravé straně 🙂

    K poznámce po čarou 2): Někteří výrobci to hrdinně označují „optika“, jiní se drží skromnějšího „ochrané sklo“ (nebo akrylové sklo)

  3. brejsak napsal:
    1.4.2015 at 23:05

    Na originální karoserii je číslem 1 označeno přední stanoviště, 2 v tomto případě zadní stanoviště.
    Ale oboje není důležité, co je na čistící lokomotivě důležité je, že pokud bude trvale jezdit s vysavačem, potřebujeme nečistoty z čistících kotoučků odhazovat mezi obě koleje dovnitř, aby to mohl vysavač vysát! Pokud si loko otočíme, kotoučky nečistoty(třeba při broušení) odhazují ven na obě strany pražců a vysavač, ačkoli je dobrý, tak tajkový sací účinek nemá!
    Takže čistící lokomotivu nejdříve postavit a vyzkoušet, aby čelo lokomotivy bylo tam, kdy kotoučky nečistoty z obou kolejnic odklízejí do středu, tam to vysavač stoprocentně nasaje.
    Pokud Vám lokomotiva netočí takto, musíte otočit motorek o 180 stupňů v loži motorku.

  4. Honza (aka Jan) napsal:
    2.4.2015 at 08:06

    Jindra: Nojo, máš pravdu, není symetrie jako symetrie… 😉 Řekněme že v kontextu článku jsem měl na mysli spíš mašiny symetrické i podle příčného než jen podle podélného řezu… 🙂

    A pokud jde o tu ruku – všechno je relativní, moje levá ruka má palec nalevo i napravo… 🙂

  5. Bohouš napsal:
    2.4.2015 at 09:23

    S poznámkou pod čarou číslo 5 – poslední větou nesouhlasím. Pokud dáme do série dvě LED a budou obě polarizovány v závěrném směru (lidskou mluvou: bude na nich „opačné napětí“ a nebudou svítit) mohou se tímto napětím prorazit úplně stejně, jako jedna dioda. Proč? LED jsou stejné (jináč by to asi nemělo smysl) a tím pádem se napětí na nich rozělí v poměru 1:1, tedy na polovinu. Typické průrazné napětí LED v závěrném směru je několik voltů. Když tuto dvojici dáme na DCC, kde je podstatně vyšší napětí, bude na každé polovina DCC. Copak asi milá dioda udělá … (Určitě se zde najde alespoň jeden modelář, kterému to tak svítí a neshořelo – ono to průrazné napětí se udává jako nejhorší možné. Najdou se diody, které snesou více, ale je to bez záruky výrobce …).
    Řešení je jednoduché, za padesátník si koupit diodu 1N4148 a dát ji do serie s LED (Ta má max. napětí 75V).

  6. Jindra napsal:
    2.4.2015 at 20:16

    Jan: A k té relativitě – u nás většina strojvůdců sedá na zadku. Ať už ho má symetrickej a nebo nakopnutej.

  7. brejsak napsal:
    5.4.2015 at 21:26

    A ještě jednu technickou poznámku – čistící lokomotiva od Fleischmanna potřebuje při delším provozu ( provoz na školním kolejišti) pomoci s vnitřním větráním, tak je dobré dvě okénka v karoserii udělat jako částečně stažená, motorek se uvnitř podstatně lépe chladí a vznikající teplo má kam unikat!

Vložit komentář

Text komentáře: