Honzíkovy vláčky

Honzíkovo kolejiště (36) – Na kolejišti mi chyběla kašna

Autor: Jan Hlaváček Vydáno: 12.10.2014

Dlouhé roky jsem v hlavě nosil projekt kašny. Dokonce jsem i věděl, že si ji na kolejiště postavím do parčíku vedle budovy nádraží, a to jsem ještě žádný parčík a nádraží neměl ani na papíře. A taky jsem věděl, kde vezmu mustr na kašnu, protože modely co jsem kdy viděl (byť od věhlasných firem), se mi vůbec, ale vůbec nelíbily. Ne proto, že byly jen v gigantickém měřítku, ale protože nebyly z Nového Města na Moravě, kde jsem se jak známo narodil. Dobře, že jsem s výrobou kašny nespěchal. Pomohly mi nové technologie, které se mezitím vyrojily.

Inspirace¹⁾

  V Novém Městě na Moravě (ZDE) máme kašny tři. Všechny mají podobný půdorys i rozměry, ač každá vznikala v jiné době. Přidanou hodnotou jsou sochy postavené na středovém podstavci. Nové Město na Moravě je označováno za sochařskou galerii pod širým nebem. Tato výjimečnost je dána tím, že město je rodištěm bezpočtu umělců, z nichž mnozí dosáhli světového věhlasu. Za všechny připomenu sochaře Vincence Makovského a jeho žáka Jana Štursu. Pro Nové Město ale z řady příčin tvořili i další umělci.

  Před novoměstským zámkem v parku za kostelem stojí první kašna, v jejímž středu je vztyčený sloup se sochou svaté Anny. Je to nejstarší sochařská výzdoba ve městě. Postavy ve spodní části sloupu, představující světce, vytvořil pražský sochař Karel Dvořák. Socha svaté Anny byla pro velké poškození nahrazena roku 1992 kopií a originál byl zapůjčen do Horácké galerie.

  Dávný majitel novoměstského panství Vratislav z Pernštejna, který vlastnil Nové Město od roku 1561 do roku 1582, byl příštími generacemi poctěn tím, že dnes postává na pilíři kašny na náměstí pojmenovaném po něm. V ruce drží svitek s výsadami, které roku 1580 udělil Novému Městu. Tuto sochu vytvořil rovněž Karel Dvořák na zakázku obce roku 1871; o rok později byla osazena na kašnu. Nápis na podstavci připomíná autora Karla Dvořáka a restaurování kašny v roce 1902 Janem Štursou.

  Z mého pohledu je nejhezčí třetí kašna na náměstí Palackého. Nese poetický název „Píseň hor“. Kašna samotná pochází z roku 1891, chlapce s ovečkou, což představuje alegorii rodného kraje, vytvořil v roce 1905 na náklady obce Jan Štursa. Originál sochy je umístěn ve vstupní síni Horáckého muzea.

  Za mého mládí jsme se v kašnách cachtali, ale prošly také dlouhé roky, kdy všechny kašny byly suché. A nebylo to tím, že bylo málo vody. V současnosti jsou kašny plné vody a jsou skutečnou okrasou parku před zámkem a na obou hlavních novoměstských náměstí.

Obr. 1, 2, 3 – Kašna před zámkem, kašna se sochou Pernštejna a „Píseň hor“ (obr. 1 a 2 byl focen „rybím okem“);

obr. 4, 5, 6 – Vratislav z Pernštejna, „Píseň hor“,  Pasáček

Virtuální prohlídky: http://www.virtualtravel.cz/nove-mesto-na-morave/kasna.html http://www.virtualtravel.cz/nove-mesto-na-morave/vratislavovo-namesti-kasna.html http://www.virtualtravel.cz/nove-mesto-na-morave/palackeho-namesti.html

.

Model kašny podle vzoru novoměstských kumštýřů

  Musím přiznat, že výkresy, které jsem si připravil coby podklady pro výrobu modelu kašny, nekopírují absolutně přesně ani první, ani druhou a ani třetí výše popsanou kašnu. Když jsem totiž kolem nich běhal s foťákem a pásmem, přičemž mi trošku asistoval vnouček Honzík (ten měl tenkrát asi 4 roky :-)), tak jsem usoudil, že u první je zajímavé posazení kašny na několika schodech, u druhé ten slavný Pernštejn, který půjde snadno vyrobit s pomocí figurek od Preisera (a když se to nepovede a figurku zprasím, tak budu klidně moci tvrdit, že to je Kalousek), no a u třetí mi připadal nejlepší tvar a rozměry.

  Nevím, jak architekti nazývají průnik čtverce kruhem (či opačně), ale i kdyby takový pojem existoval, stejně by to nebylo přesné pokud jde o půdorys novoměstských kašen. Kruhové části netvoří ucelený kruh, jak jsem si původně myslel, ale jsou to jen půlkruhy asymetricky vetknuté do stěn čtverce. Kdyby to snad přesto někoho zajímalo, tak vnější rozměr „mého“ čtvercového půdorysu kašny v měřítku N (zvnějšku) je 21 mm, půlkruhy mají průměr 14 mm. Síla stěny je 1 mm, ochoz kašny má 2,5 mm. Půdorys sloupu na dně kašny má rozměr 5×5 mm. Pod kašnou je platforma (schod) kopírující tvar kašny, čtverec má rozměry 30×30 mm, půlkruhy průměr 18 mm.

Obr. 7 – Podklad pro výkres modelu kašny, který následně posloužil k vytvoření souboru ve formátu .svg

.

Technologie výroby modelu kašny s pomocí 3D tisku

  Nejdříve jsem si myslel, že model kašny dokážu postavit s pomocí tradičních materiálů a modelářských postupů – balsy, plastů, kitování atd. Jak jsem ale začal vytvářet první vzorky, bylo jasné, že tak jednoduché to zase nebude.

  Hospodští kamarádi mi radili, abych si nechal vyřezat laserem jednotlivé vrstvy, které se po sestavení (slepení) opracují (vykitují), čímž vznikne master pro odlévání. Byli i tací, kteří pro výrobu masteru navrhovali NC stroj.

  Už před několika roky jsem měl možnost seznámit se s metodou 3D tisku. Poprvé jsem o 3D tisku psal ZDE. S vědomím toho, že „levný“ 3D tisk je v současnosti v bledě modrém na podobné úrovni, jako když jsme v polovině 80. let min. st. vyráběli plotry – nejdříve ze stavebnice MERKUR a později již z dílů vyrobených v nejrůznějších dílnách socialistických podniků -, začal jsem pátrat po někom, kdo pomůže. Internetový vyhledávač potvrdil, že za poslední dva tři roky přibylo nabídek „komerčního“ 3D tisku, ale bohužel drtivá většina těchto firem a uměleckých studií není ochotná přepracovvávat předlohy pro 3D tisk vytvořené tužkou na papíře, nebo v nějakém oblíbeném kreslicím software (Corel apod.). Dokonce mnozí odmítají i soubory vytvořené v nějakém programu typu CAD. Všichni chtějí dodat pouze a jenom soubor ve formátu .svg (Scalable Vector Graphics). Jinými slovy: Není žádný kumšt koupit si 3D tiskárnu za 20 či 50 tisíc a tisknout s ní všelijaké zbytné trpaslíky nebo zeměkoule, jak je vidět tam, kde tato studia vystavují. Podle mne současný boom přežijí jen ti, kteří zákazníkovi nabídnou ucelenou službu.

  S prosbou o pomoc s vytištěním kašny v 3D tiskárně jsem se obrátil na Laboratoř 3D tisku Fakulty informačních technologií ČVUT. Zdejší pracovníci mi poskytli cenné rady už na předloňském Model Hobby v Letňanech. Zavolal jsem jim a dostal jsem nabídku na exkurzi.

Obr. 8 – Na této tiskárně byl vytištěn model kašny

  Mezi tím mi ale David Švancar, který v okruhu mých známých patří k těm, co s 3D tiskem v oblasti železničního modelaření experimentuje už několik roků, nabídl další pomocnou ruku. Trošku ho i podezřívám, že můj požadavek přivítal, aby přišel na jiné myšlenky po jistě náročné svatební cestě :-). David mi překreslit moje grafické návrhy a vytvořil soubor v onom „zázračném“ formátu .svg.

Obr. 9 – Model kašny připravený k 3D tisku

.

  Když jsem pak přišel s fleškou na ČVUT za Martinem Žehrou, hned bylo veseleji. Dostalo se mi odborného vysvětlení, že „levná“ technologie 3D tisku není žádný zázrak, a že asi ani jím vytištěný model kašny (mimochodem doslova za „dvacku“) nebude z hlediska vizuálního provedení vhodný k přímé instalaci do kolejiště, ale jako podklad pro master bude zajisté použitelný.

Obr. 10 – Výtisk kašny z 3D tiskárny

  Čímž se de facto potvrdilo to, co jsem už před lety viděl u Jiřího Štěpánka (ZDE), když mne k němu vzal na konzultace Jirka Šafář (Miniatur). Tam jsme poprvé viděli onen jiný princip 3D tisku, založený na nanášení vrstev práškové substance, jejím seříznutí a zapečení. Výsledkem je pak výrobek kvalitou na hony vzdálený produktům z levných 3D tiskáren. Škoda, že nemám dostatek odborných znalostí, abych tuto kvalitativně lepší věcičku lépe popsal. Moc informací v češtině jsem na internetu nenašel. Je to pochopitelné. Ti co takovou tiskárnu vlastní ke komerčním účelům samozřejmě mlčí, aby nepřicházeli o technologický náskok před konkurencí. Ale to nebudu rozvádět.

  Výsledkem snažení Marka Žehry z ČVUT bylo cosi, co jen dávalo tušit kašnu, avšak s jistou dávkou představivosti. Byl jsem poučen, že z výtisku se nejdříve musí odstranit podpěrné můstky, které si tiskárna vymýšlí a tiskne při vrstvení, aby se nezbortily přesahující pasáže modelu v horní části, v daném případě ochoz kašny. V domnění, že plast, ze kterého byl zhotoven výtisk, je snadno opracovatelný, opřel jsem se do „nálitků“ svými oblíbenými nástroji OLFA. Ouha! Kalené špičky japonských nožů neodolaly. Jen obtížně se mi dařilo přebytky materiálu odlamovat při snaze nepoškodit povrch výtisku (pořád se mi chce říkat „odlitek“). I pilovat jde tento plast špatně. Je to pružné, ale tuhé a současně nepoddajné, prostě jak špatně uvařené hovězí. Nakonec jsem díky specifickému nástroji od MEDIN použil metodu, kterou známe my nástrojaři 🙂 a které se říká šábrování²⁾ (nepřesně škrabání). Postupně jsem malým šábrem zdolal vodorovné plochy výtisku kašny z 3D tiskárny. Naprosto jsem si však vylámal zuby při opracovávání bočních ploch výtisku. Je třeba si uvědomit, že tisková hlava de facto vrství roztavený plastový materiál vrstvu po vrstvě, přičemž v jedné vrstvě vine tenoučkou nitku roztaveného plastu těsně vedle sebe. Na bocích výtisku, po vychladnutí a vytvrdnutí plastu, pak jsou patrné tenoučké nitky materiálu. Stěna tedy není hladká, jako kdyby byly vyrobena třeba z Evergreenu. S tím se ale nedá nic dělat. Podle mne se taková plocha dá i obtížně kitovat, resp. vybrousit. Jestli ano, tak ať mi to někdo ukáže, jak se to při té velikosti modelu dělá.

  Prostě, vsadil jsem na dokonalost kitovacího spreje Günze 1000. Když jsem výtisk co nejlépe opracoval šábrem a očistil v ultrazvukové čističce, tak jsem na povrch modelu kašny nanesl v několika vrstvách zmíněný kitovací tmel. Ten částečně zalil prohlubně vzniklé vrstvením plastu. Po zaschnutí jsem model na viditelných plochách přebrousil smirkem zrnitosti 4000 a 6000.

Obr. 11 – Výtisk kašny po hrubém očištění

  Skoro dokonalý master jsem zaformoval do silikonu ZA04 (dodává ELCHEMCo) a ve formě jsem odlil několik odlitků modelu kašny z pryskyřice AXON F18 pro kamarády. Výsledky jsou patrné z fotografií.

Obr. 12 – Čerstvě zalitá polyueretanová pryskyřice AXON F18 do silikonové formy

Obr. 13 – Vlevo master, vpravo první odlitek

Obr. 14 – Několik prvních odlitků kašny  (vlevo nahoře výtisk z 3D tiskárny, pod ním upravený master; odlitky ještě nejsou vyčištěné a nabarvené)

Obr. 15 – Na tomto místečku bude kašna stát

.

__________________________________________

1) Kapitola napsána volně s využitím textu „Městská památková zóna Nové Město na Moravě“. In: http://www.nmnm.eu/mestska-pamatkova-zona-nove-mesto-na-morave.html-0

2) O šábrování např. ZDE.

 

Foto hlav; virtuální prohlídky in: www.virtualtravel.cz ; www.panoramas.cz 

.

Rubrika: DÍLNA, Doplňky, Honzíkovo kolejiště, STAVBY, Zpracování, ZPRÁVY
Počet přečtení: 9 043 | Tisknout: | Poslat: