Pošli příspěvek 'Chráním, chráníš, chráníme, aneb Na co často zapomínáme' známému
Vydáno: 12.1.2012Pošli kopii příspěvku 'Chráním, chráníš, chráníme, aneb Na co často zapomínáme' známému

Pošli kopii příspěvku 'Chráním, chráníš, chráníme, aneb Na co často zapomínáme' známému
13.1.2012 at 21:11
Když jsem byl požádán o recenzi na tento článek, tak jsem rychle pochopil, že je to přesně to, co by měl mít každý modelář na paměti, pokud nemá vláčky na klíček. A hlavně by si to měli pamatovat ti, kteří jsou o sobě přesvědčení, že všechno znají a všechno vědí, protože ti pak dělají nejvíce chyb.
Správce těchto stránek by měl zajistit, aby článek byl stále „na očích“.
Protože v obchodech se vodiče prodávají dle průměru a nikoliv podle průřezu, tak na závěr malá tabulka. Pro volně vedené bodiče je proudová hustota cca 5A/mm2, tak:
do 1A je průměr 0,5 mm
do 3A je průměr 1,0 mm
do 6A je průměr 1,5 mm
Tyto průměry se týkají napájecích vodičů, datové vodiče jsou podstatně tenčí, cca 0,35 mm.
13.1.2012 at 23:00
Výborný a srozumitelný článek, byl potřeba. Je nutno důsledně vše jistit. Já jsem se taky navyměňoval spoustu skleněných pojistek, než jsem začal doplňovat elektronické jištění. A skleněné pojistky jsou tam stále. Pro jistotu…
15.1.2012 at 16:20
Děkuji oběma pánům za hodnocení. Jen bych chtěl doplnit, že vodiče podle průměru lze koupit v obchodech s elektronickými součástkami, naopak v elektroinstalačních prodejnách zase podle průřezu. Proto jsem na svůj web doplnil převodovou tabulku i s doporučenými proudy. Viz http://masinky.info/Napady-rady-a-zkusenosti/Napajeci-vodice-prurezy-a-barvy (K dispozici i jako Excel se vzorečky).
B. Partyk
6.2.2012 at 07:20
Rád bych uvedl jeden příspěvek k jištění – na svém dnes již zrušeném kolejišti jsem používal jako jištění obyčejnou automobilovou žárovku 12 V (příkon si už nepamatuji, snad kolem 15 – 20 W), kterou jsem měl zapojenou do serie s napájeným zařízením (kolejištěm). Žárovka se rozsvítila pouze při zkratu na kolejišti a přitom nebránila provozu. Toto jištění vycházelo ze skutečnosti, že studené vlákno žárovky nemá žádný odpor. Bylo to jednoduché a spolehlivé. Jinak článek o jištění považuji za opodstatněný.
S pozdravem Jiroch.
7.2.2012 at 17:55
Omlouvám se, že jsem na tuto starou a osvědčenou metodu zapoměl. Funguje pro stejnosměrný i střídavý proud a je nenáročná. Princip je ten, že pokud žárovka není rozžhavená, má poměrně malý odpor. Pokud stoupá odběr (tedy klesá odpor zátěže), žárovka se postupně nažhavuje a její odpor se zvyšuje. To vyvolává pokles výstupního proudu i napětí. Jedinou nevýhodu vidím v tom, že nelze celkem jednoznačně spočítat, jakou žárovku použít. Závislost odporu vlákna od tekoucího proudu je silně nelineární. Chce to experimentovat, jak s příkonem tak i s typem žárovek (jinak se chová „klasická“ a jinak halogenová žárovka). Mezi železničními modeláři se „ochrana žárovkou“ používá např. na srdcovkách výhybek proti krátkodobým zkratům při přejezdu náprav po výhybce.