Honzíkovy vláčky

Dvakrát přes Furkapass

Autor: Jan Hlaváček Vydáno: 8.9.2011

Průsmyk Furkapass leží v nadmořské výšce 2436 m. Je důležitým místem při cestě švýcarskými Alpami, zhruba uprostřed země, blíže k jižní hranici. Od východu stoupá silnice bezpočtem serpentin, silnice je úzká. Když se mají potkat dva autobusy, obvykle jeden musí couvat do místa určeného k vyhýbání. Turisté šílí strachem při pohledu do propasti pod nimi.

Silniční průsmyk Furka vede v nadmořské výšce 2436 m. Je v pořadí čtvrtým nejvyšším místem ve Švýcarsku, kde se dá auty přejíždět horský masiv. Spojuje kantony Uri na východě a Valis na západě. Pár kilometrů pod vrcholem průsmyku tímto směrem, ve výšce 2272 m. n m., končí ledovcový plaz, ze kterého vytéká řeka Rhona. Poblíž stojí již několik let zavřený hotel Belvedere. Před dvěma sty lety prý ledovec dosahoval až dolů k městečku Gletsch. V posledních letech díky oteplování ovzduší planety odtává velmi rychle a ztrácí se vysoko v horách.
Železniční přechod stejného místa je o pár stovek metrů níže, v nadmořské výšce 2160 m. n m. Železnice, která tudy prochází, má celkovou délku něco přes 100 km. De facto spojuje východní a západní část země přímo v alpské oblasti. Od 1. ledna 2003 je součástí Matterhorn Gotthard Bahn. Trať začíná v Disentis v kantonu Graubünden, kde je připojení na Rhätische Bahn (RhB). Odtud vede přes Oberalppass Andermatt v kantonu Uri. Tunelem Furka přejíždí do okresu Goms v kantonu Valais až do městě Brig, kde se připojuje k BVZ Zermattbahn.
Furka-Oberalp-Bahn je úzkorozchodná horská železnice s rozchodem kolejí 1000 mm a je napájená střídavým napětím 11 kV/16,7 Hz. V horských částech je železnice s ozubnicí systému Abt. Sklon v těchto částech trati je mezi 110 až 179 promilemi.
Historie zejm. této části trati je dlouhá a hodně zajímavá. Nemám však ambice ji dešifrovat a detailně popsat. Bohužel, na zájezdu jsem se žádné velké detaily nedozvěděl. Z dostupných pramenů jsem se poučil jen o něčem. Zůstaly tedy jen prožité dojmy a vzpomínky. Třeba se najde někdo, kdo zná faktografii detailně a podělí se o ni.
Mně se podařilo zjistit, že v roce 1914 byla založena francouzská společnost Brig-Furka-Disentis Bahn (BFD). Po vybudované trati ale mohly vlaky jezdit z Brigu jen k úpatí hory, do obce Gletsch. Výstavba druhé části trati přes Furkapass a Oberalp dál na východ zastavila v roce 1915 válka. Společnost šla v r. 1923 do konkurzu. O dva roky později měla železnice nového majitele a dostala název Furka-Oberalp-Bahn. Pravidelné spojení mezi Brig – Disentis začalo s podporou federálních investic dne 4. 7. 1926. Záhy byla trať elektrifikovaná, zpočátku systémem 1,2 kV DC, v roce 1941 pak došlo ke změně napájení na 11 kV AC.
Turisticky nejzajímavější část trati je mezi stanicí Oberwlad ve výšce 1365,9 m. n m. na západní straně masivu a stanicí Realp na východní straně. Po železnici to je vzdálenost pouhých 18,4 km, ale do velkého kopce a zase dolu – byl zážitek se po ní svézt.
Dodám už jen, že pochopitelně právě tento úsek trati byl nejkritičtějším místem. Horská část trati přes vrchol Furka bývala během zimy uzavřená kvůli lavinám. Proto byla hora prokopána tunelem délky 15422 m (některé prameny uvádějí 15381 m), který byl zprovozněn v roce 1982. Ostatně, ani silniční přechod nebývá v zimě kvůli sněhu otevřen a automobilová doprava je směrována do průsmyku Grimsel.
Skutečnou zajímavostí je, že železniční nadšenci založili v roce 1983 klub, jehož cílem je sponzorovat provoz parního vlaku společnosti Furka AG (DFB). Funguje to tak, že společnost vydala katalog náhradních dílů lokomotiv a každý si může koupit to, co mu dovolí kapsa. Nějaká drobná součástka stojí např. 100 CHF, jiná několik tisíc. Tak se získávají nezbytné prostředky pro jízdy parního vlaku.