Honzíkovy vláčky

Nádraží Jindřichův Hradec

Autor: admin Vydáno: 29.8.2010

Do Jindřichova Hradce nás přilákala úzchorozchodka. Exkurzi s fotoaparátem na krku jsme ale začali na nádraží ČD. Přijíždějí a odjíždějí zde vlaky z Veselí nad Lužnicí dál přes Horní Cerkev a Jihlavu do Havlíčkova Brodu. Na úzké koleji se pak jezdí do Obrataně na severu (trať č. 228) nebo Nové Bystřice na jihu (trať č. 229), vlaky na této trati ale neprovozuje ČD, ale „JHMD“.

Nádraží Jindřichův Hradec leží na železniční trati označené v jízdním řádu číslem 225, která spojuje Havlíčkův Brod, Dobronín, Jihlavu, Kostelec u Jihlavy, Horní Cerekev, Jindřichův Hradec a Veselí nad Lužnicí. Provoz na trati byl zahájen v roce 1871 na úseku Havlíčkův Brod – Dobronín a v roce 1887 na zbývající části tratě. Jedná se o jednokolejnou elektrizovanou celostátní trať.
Jednoposchoďová nádražní budova je zrekonstruovaná, z venku má velmi vkusnou fasádu v červeno-žlutém provedení. Na straně nádražní budovy je rovněž sklad ve stejném barevném provedení s dřeveným přístavkem. Na protější straně kolejiště pak stojí několik drážních budov, z nichž moji pozornost zaujala stará vodárna. Svému původnímu účelu již pochopitelně neslouží, leč doby, kdy zde parní lokomotivy doplňovaly vodu, jsou ještě znát. Zachovalá je třeba část vodoznaku s kladkami na střední části budovy, kde byl zřejmě instalován i zásobník na vodu. Docela mám chuť se pustit do stavby modelu této budovy.
Na opuštěné kusé koleji vedle odjezdového zhlaví směrem na Veselí n/L. jsme objevili určitou vzácnost. Stojí tady vůz, který z dálky vypadá jako montážní, ale z nápisů na něm je jasné, že se jedná o „Agregátový vagon“ (všechny nápisy jsou ve slovenštině).
Na další zvláštnost na zdejším nádraží, akumulátorový vůz, mne upozornil Zdeněk Krušinský. „Ten vůz za „Žehličkou“ je plný akumulátorů, když není v troleji proud, nebo když lokomotiva musí zajet tam, kde troleje nejsou, bere si proud z akumulátorů,“ vysvětloval znalec železnice. Souprava nejspíš zrovna dobíjela akumulátory, protože měla zvednutý pantograf.
Jak je vysoká nádražní lampa dokumentuje snímek, kde mi Zdeněk bez řečí postál coby měrka (má 179 cm). Teď už zbývá jen pomocí pixlů přepočítat výšku lampy:-).
Kousek u nádraží v maličkém parčíku je místo pomníku osvoboditele instalovaná náprava z nějaké parní lokomotivy a u ní speciální podvozek na přetahování úzkorozchodných vagonů po kolejích se standardní roztečí. Také stará ruční vodní pumpa opodál stála za zadokumentování.
Za dobu naší krátké návštěvy projelo přes nádraží několik vlaků. Docela bylo na co koukat. A taky poslouchat. Vlasatý a neupravený mašinfíra z „242“ řval z okénka na mladého cestujícího, kterému se zvenku nedařilo zavřít dveře vagonu, hůř než na svého psa. Přirovnání ke kreténům a debilům byla ta slušnější slova, kterými častoval mladíka. „Tak tohle by se dřív na dráze nevidělo, tady byla vždycky nějaká úroveň, zvláště mezi strojvůdci,“ okomentoval trapnou scénku jeden z kolegů. Vidělo – nevidělo. Dnes, když máme tu pseudo-demokracii, tak se dá vidět cokoliv, myslím si já.

Na úzkorozchodce bylo živo. K odjezdu se připravovala souprava vedená dieselovou lokomotivou T47.021, kterou tvořily dva osobní vagony a jeden nákladní, kam si cestující ukládali jízdní kola. Sympatické opatření pro dovolenkáře a turisty. Někteří cestující nastupovali (kdoví proč?) i do lokomotivy. Souprava se po delší přípravě konečně rozjela, ale po pár metrech prudce zastavila. Po chvilce přijela z protisměru po stejné koleji jiná lokomotiva, T47.005. Přes výhybku přejela na vedlejší souběžnou kolej a chvíli tam šibovala s jinou odstavenou lokomotivou. Teprve až když se zařadila za „021“, tak se dal vlak do pohybu. Co tomu čekání říkali cestující nebylo slyšet.
My jsme tím pádem ale měli dost času si nafotit krásnou popelovou jámu s vodním jeřábem; stále zde totiž funguje praní lokomotiva, která vozí turisty. Podle sdělení jednoho pána, který nás vykázal z prostoru kam se prý nemá chodit (cedule ale žádná!), je parní mašinka zrovna někde v opravě.
Tak jsme ještě zadokumentovali nějaká odstavená úzkorozchodná drážní vozidla a trošku toho pravého železničního zátiší, a odjeli jsme se nakrmit do nedalekého motorestu. Já si dal kynuté knedlíky s pravými jihočeskými borůvkami.